Runová astrologie
Nigel Pennick
Výklad časových cyklů podle severské spirituální tradice, jejímž základem jsou runy. Kniha popisuje základy severské spirituality, zachycené a předávané mimojiné prostřednictvím runového umění. Runy nejsou pouhými znaky či písmeny abcedy, ale představují esoterické symboly, přirovnávané k mystériím. Poskytují dokonalé poznání a vědění pouze zasvěceným. Nejčastěji se používají (většinou právě laiky) při věštění, ale mají ve skutečnosti daleko širší využití - například jsou spjaty s časovými cykly a s astrologií. Tato kniha je věnována přímo runové astrologii a interpretaci kalendářních i dalších časových cyklů podle severské runové symboliky.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Literatura naučná
Vydáno: 1999 , Volvox GlobatorOriginální název:
Runic Astrology: Starcraft and Timekeeping in the Northern Tradition, 1990
více info...
Přidat komentář
Přiřazování run k měsícům a vytváření runových horoskopů je zcela nepodložené. Na knize je pouze zajímavé, že se člověk dozví dost o anglických lidových zvycích, ale to spíše tak mezi řádky. Bohužel zde také chybí, odkud autor čerpal, což ztěžuje pochopení, a čtenář tak nabude dojmu, že si to všechno vycucal z prstu, což bude asi do jisté míry pravda. Ale přiznám, že v době, kdy člověk neměl po ruce jiné knihy v češtiny o runách či podobné tématice, tak jsem knihu dost hltala.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2023 | Dějiny pohanské Evropy |
1996 | Tajná znamení,symboly a znaky |
1994 | Rok, tradice a svátky |
1999 | Runová astrologie |
Škoda, že se autor nedržel pouze časových cyklů, o nichž má evidentně hlubší znalosti, a čtenáři tuhle problematiku nepřiblížil detailněji a především po praktické stránce uchopitelněji. Při nejmenším by neuškodilo uvádět zdroje přímo v textu. Takhle akorát jakoby míchá jablka a hrušky s nezpochybnitelnou samozřejmostí, vidouc analogii v čemkoliv si umane. Runy zde nahrazují astrologické domy a znamení zvěrokruhu, římská jména planet jsou pak převedena do severského pantheonu. Spíše než objektivním svědectvím je to výkřik vlastní gnóze založené na snaze zprůměrovat rádoby společné prvky různých subjektů do jakési zlaté střední cesty.