Runový meč
Pavel Renčín
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537878/bmid_runovy-mec-66376ed3bbd79.jpg
5
112
112
Městské války série
< 2. díl >
Druhý díl série Městské války. Vítejte v příběhu, kde česká a moravská města ožívají. Praha krvácí a slábne. Její věrní umírají. Václav, který ještě nedávno netušil o existenci tajného světa, je možná poslední nadějí velkoměsta. Přestože se zdálo, že je všem jen na obtíž, nevzdal se tam, kde jiní víru ztratili. Dokázal přežít, kde jiní padli. Musí zjistit, kdo stojí za spiknutím, které Praze podřezává žíly. Času ubývá... Spolu s Patrikem Dodnarem přichází Václav do říše brněnského Draka pátrat po zrádci. V patách mu je Démon i brněnští agenti. Brno mobilizuje své Občany i drakoniány. Blíží se zasedání Rady měst. Napětí vzrůstá. Podezření je v celé zemi všudypřítomné – stačí jen jiskra, aby vypukla válka. Času stále ubývá…... celý text
Přidat komentář
Okrem strhujúceho deja a prekvapujúceho odhalenia škodcu Prahy kvitujem Renčínov humor. Popis Brna, keď naberá ľudsku podobu mladého chlapca a oblieka si červeno-biele pruhované tričko značky Lacoste s krokodílom na ľavej strane hrudníka ma dostal do kolien... Ako prišiel Beroun na Říp na zasadanie miest na motorke, ktorá bola zložená zo zvierat a mala podobu Fat boy od Harleya... Až ma mrzí, že pred tretím dielom musím ešte prelúskať jednu hrubú knihu od Keplera. Ale potom už s chuťou skočím na Vek nenávisti.
Docela obdivuji autorovu fantazii. Už tak zajímavý námět ještě doplnil spoustou napínavých akcí a svoji fantazii dále rozvinul. Jsem zvědavý, jak to celé zakončí. Hned jdu číst poslední díl.
Druhý díl je skvělý, plný akce, není nouze o opravdu velké a opravdu nečekané zvraty. Přibudou nové postavy a nová města. Celá ta autentičnost a důvěrnost postav a prostředí způsobuje, že vás to mnohem více zasahuje a zajímá. Také hlavní hrdina ujde dlouhou cestu a drsně se transformuje z toho nesympatického obyčejného člověka. Na konci jsem ani nedýchala!
Původně se mi nechtělo po prvním dílu ani moc pokračovat druhým. Ale brněnské prostředí si mě získalo a i pak celkově to dostalo spád. Takže, i když to není zrovna můj oblíbený žánr, musím říct, že tento díl se mi poměrně líbil.
Trochu mě zarazila občasná podobnost s Ajvazovým Druhým městem. Ale beru to spíš jako inspiraci, pro mě lepší než Ajvaz.
Ano, kniha je zajímavá, ale přiznám se, že mi čtení přišlo dost zdlouhavé a někdy jsem měla chuť děj přeskakovat. Konec to napravil, ale ani tak si podle mně víc nezaslouží.
Výborné :) Původně jsem nechtěl tuto trilogii ani číst, ale jsem rád, že jsem tak nakonec udělal. Velmi zajímavá a poutavá četba. Vlastně uplně první městské fantasy co jsem četl.
Jak poznáte, že jste už dlouho nečetli TAK dobrou knihu? Tak, že se vám už dlouho nestalo následující: (1) smrt knižní postavy vás zasáhla tak, že jste museli přestat číst a smířit se s tím; (2) přejeli jste stanici v metru, všimli si toho a četli dál; (3) tak vás mrzelo, že kniha skončila, že jste si přečetli i poděkování a jmenný rejstřík; (4) nepřeskočili jste v knize ani jeden řádek, i když jste byli napnutí jak kšandy a šlo jen o popisu. True story. Renčín zde opět dává průchod své geniální představivosti. Čtenář už si na ten obrazný jazyk a originalitu celého světa, takže je třeba zajít někdy ještě dál, aby čtenář byl stále šokován. A stále se to daří. Autor také občas nabídne takový ten zvrat, který čtenáři překope všechna jeho očekávání, protože se protiví zákonitostem vymyšlených příběhů a spíš se podobá nevyzpytatelné realitě. Naštěstí to s nimi nepřehání tak jako třeba George R.R.Martin, ale uklidní čtenářskou dušičku správným množství klišé, aby příběh držel pohromadě a člověk mohl aspoň někdy v klidu spát. Zkrátka, bez diskuze pět hvězdiček. A teď se vrhnu na něco nudnějšího, abych dohnala spánkový deficit nabraný v průběhu čtení této knihy.
Po čase jsem se s chutí vrátila k osudům Vaška Vrana, už ne sebestředného frajírka, ale zoceleného muže, obětavého hrdiny. Z chřadnoucí Prahy se přesouvá ve společnosti přítele barda za důležitým úkolem do Brna, stále prchá před démonem, zažívá dobrodružství, útrapy a ztráty, potkává nové osobnosti, z nichž většina není obyčejnými lidmi. Fantazii se opět meze nekladly a Pavel Renčín stvořil mimořádně barvitý svět, kde je možné doslova cokoliv.
Cyklus se pevněji propojil s "Labyrintem", leč mnoho radosti mi tím autor neudělal. On-line román jsem přece jen četla několik let zpátky a podrobnosti už jaksi stihly vytéct cedníkem mé paměti. Sice jsem si užila hláškování Sedmtři, ale ještě více jsem zajásala nad návratem jedné postavy, kterou jsem považovala za ztracenou (a jejíž putování stokami jsem prožívala emotivněji než Vaškovo strastiplné trmácení).
Postavit zápletku na rivalitě a vzájemné nevraživosti českých (moravských a slezských) měst je každopádně zajímavý nápad, ale ocenila bych větší využití jednotlivých nářečí. Přinejmenším hantec a chacharština by mohly být zábavným osvěžením proti běžné spisovné češtině. Popis měst se povedl, akorát Opava je v mých očích postarší, kultivovaná dáma, nikoliv zmrzačený válečník (ke spisovateli holt promlouvala historická fakta, ke mně nostalgie prázdnin u prarodičů).
Dojem z četby se větší část knihy držel lehce přes 70%, ovšem moc se mi líbil překvapivý zlom v poslední třetině románu a také perfektně promyšlené používání magie. Když k tomu připočtu kvalitní provedení knihy a pečlivou redakční práci (zaznamenala jsem jediné klopýtnutí), ráda se přikloním ke čtyřem astrám.
"Sezame, otevři se!" vypálil pivní bard.
"Řekni přítel, a vejdi!" napovídal hlas zpoza dveří.
"Nasrat!" zaryčel Patrik jako tur. "Jestli okamžitě neotevřeš, vykopnu je a nařežu ti mečem!"
Zarachotil řetěz. Ozvalo se odsunování závory. Dvakrát cvakl jeden zámek a dvakrát druhý. Brána Morie se otevřela.
Nápad na personifikované podstaty měst je geniální, města jsou velmi trefně ztvárněna. Také zabijácká D1 a konflikt magie versus technika se mi velmi líbí. Postav je mnoho, ale každá je natolik svébytná, že si je člověk zapamatuje. V neposlední řadě napínavý děj plný zvratů jsou další prvky, kvůli kterým si kniha zaslouží plné hodnocení.
Strhující, od začátku do konce! V tomto díle je vše. Předchozí díl úplně vybledl a stal se z něj jakýsi odrazový můstek pro toto velkolepé dílo, českého barda. Začátek sledujeme ve dvou rovinách. V jedné je Vašek mučen (tím se zároveň přetváří v tvrďáka) a v druhé se dopracováváme k tomu, jak se do této situace dostal. Od toho se prostě čtenář nemůže odtrhnout. Zajímavé bylo pak sledovat změnu prostředí a výlet do exteriérů. Skloubení dvou světů se Renčínovi povedlo dokonale. Když to působilo komicky, byl v tom záměr. Dost jsem se pobavil u postavy Juzlina. Elf, co si hraje na elfa z Pána prstenů, je opravdu zábavný. Škoda, že jen zpočátku, než se zapojí do opravdového dobrodružství. I tak je, ale o zábavu postaráno, v podobě Patrika. Z Vaška se stal totiž ten vážný, vůdcovský typ. V patách mu stále kráčí smrt v podobě démona a souboj s ním je vážně skvěle popsán. A pak ten opravdu překvapivý zvrat. No, o něm raději nic, ale měl bych na něj také spoustu superlativ. Také se mi líbilo zpodobnění měst. V tomto díle je jich opravdu hodně a každý si zde najde, když ne přímo svoje, alespoň to nejbližší. A teď na poslední díl, ve kterém se sice ví o co půjde, ale jak to skončí, to opravdu netuším...
Prostředí děje druhého dílu Městských válek je mi mnohem bližší, než tomu bylo u dílo prvního, což pro mě sice neovlivňuje kvalitu knihy, ale lehce to přispívá k pozitivnímu dojmu. Zápletka se překvapivě rozvinula a musím říct, že je to jednoznačně k dobru příběhu. Od čtení jsem se odtrhovala jen nerada a kdyby to bylo realizovatelné, ani bych to nedělala. Takže bez oddechu vstříc dalšímu dílu!
Runový meč je nejpovedenější kniha z trilogie - plná zvratů, napínavá a dobře čtivá.
Renčínovou nejsilnější devizou v tomhle díle je schopnost neotřelých zvratů a překvapivých změn. Okouzluje mě to propojení s realitou, jak jí sama prožívám. Příběh navíc dokáže po celou dobu udržet rychlé tempro a napětí. Navíc ten připravený a přesto nečekaný závěrečný zvrat je prostě hodný mistra žánru. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.
Nemám rád Městské války. Kvůli Zlatému kříži jsem nastoupil do špatného vlaku, kvůli Runovému meči jsem ve vlaku nechal svojí oblíbenou čepici. O čem to svědčí? Svědčí to o tom, že i Runový meč je zatraceně čtivý a že jeho postavy jsou dobře propracované. Zatímco Zlatý kříž byl městskou fantasy s prvky thrilleru, Runový meč je pak epickou fantasy jako víno. Nechybí tu čarodějové, válečníci, láska ani zrada (v tomhle případě ku*evsky velká zrada, která mě opravdu, ale opravdu šokovala a zcela změnila můj pohled na některé postavy a vyvolala u mě spoustu otázek). S čistým srdcem Runový meč známkuji 5* a jsem zvědav, jak to Pavel uzavře. Šachovnice je připravena, figurky jsou v pohybu a já se těším na třetí díl.
U této knihy nelze začít druhým dílem, protože pak se plně nedocení první knha, díky které si Prahu velmi oblíbíte (teda aspoň já). O to drtivější je dopad této knihy a úplně vyrazí dech.
Takže teď nezbývá nic jiného, než přečkat dobu do vydání posledního dílu.
Tato kniha je poněkud "nerenčínovská". Samozřejmě jsem ji zhltla na jedno nadechnutí, avšak styl jakým je psán, je poněkud méně poetický a z některých pasáží na mě dýchala živočišnost a zvířecí divokost, ovšem jen z těch, u nichž to bylo vhodné.
Román skýtá překvapivé odhalení, díky němuž se naprosto změní pohled i na první knihu trilogie.
Jsem zvědavá na závěrečný díl - po bitvě ve Runovém meči, si neumím svět třetí knihy ani v nejmenším představit.
Štítky knihy
česká fantasy městská (urban) fantasy dark fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vězněná |
| 2018 | Klub vrahů |
| 2010 | Labyrint |
| 2008 | Zlatý kříž |
| 2009 |  Beton, kosti a sny |
Druhý díl rozhodně neztrácí dech a rozvíjí cestu započatou v díle prvním. Hlavní hrdina se už plně vyvinul, ani ostatní postavy nejsou statické. To je velmi příjemné. Přes občasná klišé se valí opět super smysl pro humor, sem tam nečekaný zvrat. Jako celek příběh funguje naprosto skvěle a oceňuji, že tohle je opravdu ryze česká fantasy, kterou by jinde snad ani nemohli pochopit / ocenit, protože by si jemné narážky, podoby měst a jejich postoje, bez většího úsilí (které se věnuje málokteré zábavné knize) nedokázali propojit.