Runy osudu
Christina Courtenay
Oddat se svému nadšení pro jazyk Vikingů a nechat se pohltit prací na archeologických vykopávkách je přesně to pravé, co Linnea Bergerová po nedávné traumatické události potřebuje. Když objeví krásnou brož a přečte nápis, který je na ni vyrytý, ztratí vědomí a probere se uprostřed skupiny mužů převlečených za Vikingy, kteří podle všeho berou svou hru na středověk velice vážně. Ztracená a zmatená Linnea se ocitne v moci Hrafna, vikinského válečníka, který si ji nárokuje jako svou kořist a zavleče ji na nebezpečnou plavbu přes moře, aby ji prodal jako otrokyni. Po vyplutí musí čelit nemyslitelnému: cestovala časem a ocitla se v devátém století. Linnea je rozhodnutá vrátit se zpátky do svojí doby, ale mezi ní a Hrafnem se začíná utvářet pouto. Dokáže odolat volání run a přijmout fakt, že její osud je tady?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2023 , RedOriginální název:
The Runes of Destiny, 2020
více info...
Přidat komentář
Romantický příběh s Vikingy
Dokázali byste si představit, že se vrátíte zpět v čase a to přímo do 9 století? Kdy světu vládnou krutí a nelítostní Vikingové? Kdy ženy jsou brány pouze jako majetek bez žádných práv? Kde Vikingové pořádají nelítostné nájezdy a plavby za účelem zisku a většího majetku? Kde si v žádném případě nemůžete být jistí, že se dožijete rána? Tak přesně tohle zažila hlavní hrdinka Linnea.
Za mě tohle byl velice dobře promyšlený příběh. A říkáte si, kde tam asi tak může být ta romantika? Ona tam opravdu je. Mezi Linneou a Hrafnem. Ačkoli to ze začátku vypadá beznadějně tak se mezi hlavními hrdiny vytváří postupně silné pouto.
Linnea je mladá dívka, která se vzpamatovává z nehody,kterou přežila ona a její nejlepší kamarádka Sára. Ovšem Sářini rodiče už takové štěstí neměli. Linnea a její rodina, včetně Sářiného dědečka se zajímá o vykopávky a severskou kulturu. Linneu severská kultura a jazyky tak zaujali, že studuje i doktorát na severské jazyky. Je velmi sečtělá, ráda čte a studuje vše co se týče historie. Kdyby tak věděla, že se jí to bude sakra hodit.
Jednou, když se účastnila archeologického průzkumu ve Švédsku, pomocí detektoru kovu narazila na velmi starý předmět. Jednalo se o velmi starou a zachovalou brož s nápisem. A jelikož Linnea umí číst severské jazyky tak si snadno přečte co se na broži píše. Na broži se nachází špičatý hrot, který je až překvapivě ostrý. A ano Linnea se o něj píchne a pro přečtení věty bum bac upadne do bezvědomí a ocitne se v 9 století. Linnea to prvně vůbec nechápe a vše bere jako vtip, hru. Až později ji dochází, že to vůbec není vtip ani žádná hra a že jí nikdo na pomoc nepřijde. Ocitá se v rukách silného a neustupného Vikinga jménem Hrafn. Jaké má Linnea štěstí, že umí severské jazyky a tady je může využít v praxi. Což musím uznat je velká výhoda, protože kdyby nerozuměla tak je v pěkné kaši.
Linnea zažívá dobrodružnou cestu do Istanbulu a zažije pravý vikingský život se vším všudy. Žádné vymoženosti, technologie ani lidské práva a zákony tady nenajdete. Učí se nová řemesla a poznává novou kulturu. Všechno by to znělo moc hezky nebýt toho že Hrafn chce Linneu prodat na otrokářském trhu a získané peníze chcepoužít pro svůj vlastní život.
Přesto všechno se mezi Linneou a Hrafnem vytváří pouto, i když se tomu zprvu oba brání. Ona je přeci jeho otrokyně a on je pro ni jen únosce, co ji chce prodat. Jak tohle může dopadnout?
Hrafn si to nechce přiznat, ale Linnea se mu líbí a přitahuje ho. Uvědomuje si, že je jiná než ostatní ženy, které kdy viděl. Když mu Linnea prozradí, že je z budoucnosti a že cestovala časem, vůbec jí nevěří a má ji za blázna. V hloubi duše ale tuší, že by na to co říká mohlo být něco pravdivého.
Linnea to nemá vůbec jednoduché. Ocitla se ve staré době, sama a vůbec netuší jak se má dostat zpět do své doby. Hrafn pro ni ze začátku představuje krutého muže, kterému nemůže věřit. Ačkoli se ho snaží několikrát přesvědčit, že do jeho doby nepatří tak neuspěje. A ještě ten fakt, že jí Hrafn chce co nevidět prodat na trhu a ocitne se v tomto světě úplně ztracená.
Jak tohle celé dopadne to si musíte přečíst sami.
Jde vidět, že autorka má velké znalosti co se týče severské a vikingské kultury. V knížce je popsán jak lidé dřív žili, co jedli, s čím obchodovali, kde bydleli a tak podobně.
Knížku hodnotím pozitivně a chválím krásnou obálku.
Musím říct, že Ozvěny run se mi líbily víc... přišlo mi to uvěřitelnější. Runy osudu už je moc velká pohádka. Oceňuji zmínku o Chazarech a Pečenězích...
Doporučuji opravdu jako "oddychovku"
Druhý díl mě trochu zklamal. Chtěla jsem trochu více archeologie - dostalo se mi dobrodružství z 9. století. Nemůžu říct, že by mě čtení nebavilo, ale cestování v čase mi zkazilo celkový dojem.
Jen pro spravedlivé hodnoceni napíši svůj názor,,,již v recenzi na "Ozvěny run"jsem psala,že knihy jsou v podstatě stejné,nevím proč mě vůbec ani jedna nezaujala a přitom jsem na ně tak dlouho čekala.Jiste každý má jiný čtecí vkus,proč se mi třeba hodně líbila kniha "Žila jsem již před staletími" nebo "Cizinka" tam ovšem jen první díly,,,ale v Runách to šlo mimo mne.Nějak se mi teď moc nedaří najít knížku že které bych byla "paf"Tak zítra zaběhat do knihovny a pokusím se něco vylovit,,,zda najdu Vám pak s radostí povím,,,tedy napíši,,,
Pěkná nenáročná oddychovka. Za mě oproti první knížce podstatně méně uvěřitelná, ale to je detail, který lze přehlédnout. První díl se mi líbil o krapet víc i díky střídání časových linií mi přišel, hlavně ze začátku, poněkud svižnější. Tady mi ta současnost zkraje trochu scházela, ale po chvilce jsem se začetla a dávám, díky oblíbeným vikingům, opět plný počet hvězdiček. Od spisovatelky si ráda něco dalšího přečtu.
Druhý díl je psaný ve stejném duchu, jako díl první.
Je zde však pouze jedna dějová linka a většinu času strávíme v 9. století, na dlouhé cestě Hrafna, vikinského válečníka, za obchodem.
Oceňuji autorčinu znalost oné doby, kterou nám dokázala skvěle přiblížit. Navíc vytvořila úžasné postavy, opředla je napětím a romantikou a vykouzlila tak krásný příběh. Doufám, že budou následovat další díly.
Zhluboka se nadechla a její tváře zase dostali trochu barvu. "Ty ... ty si mě chceš vzít? Přestože nemám žádný věno a žádné vlivné příbuzné?" "Ano. Na takových věcech mi nezáleží, mám všeho víc než dost. Ty jsi jediná důležitá věc v mém životě. Nikdy bych si nemyslel, že Eskilsnes zdědím, a upřímně si nejsem ani jistý, že jsem ho chtěl. Ale představa, že bych obětoval své štěstí jenom proto, abych rozšířil svůj majetek, je naprosto směšná. Pokud ho nemůžu sdílet s tebou, tak není můj domov. Nemá pro mě žádnou cenu. Prosím tě, vezmeš si mě?"
Stejně jako v prvním díle, i zde se pohybujeme v přítomnosti a v době vikingů. Tentokrát se však Linnea, dcera Haakona, našeho archeologa z prvního dílu, do doby přenese pomocí nalezené brože. A v té jí nalezne Hrafn, který se jí chystá jako otrokyni prodat. Jenže cestou, kterou podnikají za účelem prodeje, se do sebe zamilují. No a jak to celé dopadne? Určitě doporučuji přečetní obou dílů, za mě byl asi tento díl o trochu lepší než první.
Ozvěny run byly vcelku příjemným počtením, kde se zajímavě propojovaly životy zamilovaného páru z naší doby a doby vikingů. Na druhý díl jsem se těšila, protože tentokrát to „propojení“ mělo být již přímo, tedy, že se hlavní hrdinka přenese z moderní doby do drsného období vikingů. Trocha inspirace sérií Cizinka je jasná, ale komu to vadí, když je Cizinka tak skvělá?
Linnea Bergerová, dcera hlavního hrdiny Hakona z prvního dílu, tráví čas prací na archeologických vykopávkách. Mezi její největší objev patří tajemná stará brož s nápisem, po jehož přečtení se ocitne v nelítostné době v prostředí vikinských válečníků. Nejprve tomu sama nevěří a bere to jako vtip, jako nějakou LARP akci, ale časem pochopí, že tohle není legrace a ti chlapi převlečení za vikingy skutečně vikingové jsou. A jeden z nich – neodolatelný a silný Hrafr se rozhodl, že ji prodá do otroctví, protože za tak krásnou světlovlasou dívku dostane zcela jistě plno peněz.
Runy osudu se mi líbily o něco více než první díl této série. Přece jenom jsme opustili prostředí našeho světa a plně se ocitli v zajímavém historickém období. Linnea se se svou situací docela obstojně prala, Hrafn byl sice na začátku hrubián, ale vždy dokázal Linneu zachránit a dokázat ji, že to jejím „prodejem“ zas tak moc nespěchá. Jejich láska se v příběhu sice rodila pomalu, ale pak vzplála velkým plamenem. Na oba čekalo nebezpečí, procestovali spolu kus světa, poznali jiné kultury, málem oba přišli několikrát o život, nebylo jim přáno, ale nakonec i přes propast času, dostali požehnání. Jediné, co bych knize vytkla je možná její délka, protože často byly některé věci repetitivní a lehce ohrané, přesto jsou Runy osudu příjemnou romantickou oddechovkou se sympatickými hlavními hrdiny, s cestování časem a úsměvným koncem, který navnadí na další díl.
Runy osudu jsou 2. dílem knižní série Runy autorky Christiny Courtenay. Zatímco první díl – Ozvěny run nám autorka dopřála dvě dějové linky, v Runách se musíme smířit s jednou linkou. To však není na škodu. Máme tak možnost nerušeně prožívat “dobrodružství mladé Linney a jejího věznitele Hrafna.
Příběh je zasazen do doby Vikingů a autorka prokázala nesmírné znalosti jejich starodávné kultury. Opravdu klobouk dolů smekám před jejími znalostmi. Každý, kdo knihu četl si dovede představit, že autorka studiem musela trávit opravdu hodiny a hodiny.
Líbila se mi také promyšlenost děje, ačkoliv je pravdou, že autorka klidně mohla napsat příběh odehrávající se v minulosti aniž by docházelo k cestování v čase. Ale budiž, možná to bylo oživení příběhu.
Tempo v knize mi přišlo občas maličko rozvláčné. Občas jsem měla dojem, že autorka zabředává do zbytečných popisů. Na druhou stranu to zase pěkně dokreslilo příběh.
Nemůžu si pomoci, ale budu-li porovnávat Runy osudu a Ozvěny run, pak musím říci, že se mi první díl líbil o ždibíček více. Přišel mi zajímavější. Runy osudu byly také pěkné, ale. první díl mi přišel “vzdušnější. Uvěřitelnější. Zajímavější. Runy osudu byly také zajímavé, ale měly už jinou atmosféru.
Přestože se mi více líbil první díl, druhému dílu nemám co vytknout. Příběh nabízí historický náhled, romantiku (ale ne příliš přeslazenou) a skvělou čtivost. Jakmile jednou začnete číst, nebudete chtít odložit.
První a druhý díl co do příběhu na sebe příliš nenavazují, ačkoliv částečná spojitost s prvním dílem tam skutečně je, proto bych vám doporučila začít číst pěkně od prvního dílu.
U nás zatím vyšly pouze díly dva, ale autorka již napsala dílů více. Podle Goodreads by mělo být dílů 5, tak pevně věřím, že nás nakladatelství Red ještě potěší dalšími díly. Protože já bych dalšími díly nepohrdla a jsem celkem zvědavá, co si pro nás autorka připravila v dalších dílech.
Jsem si téměř jistá, že milovníci historických románů s romantickou zápletkou si tuto knihu zamilují a budou netrpělivě očekávat další díl.
Knihu mohu jednoznačně doporučit pro svůj historický vhled a čtivost.
Dala jsem 5*, určitě to není velké dílo jako knihy od spisovatelů, kteří psali klasiku. Ale je to velmi příjemná četba, která mě vtáhla do děje a užila jsem si ji, sice příběh nereálný, ale pěkný.
Jako některé čtenáře, tak i mě zarazil přístup rodiny hlavní hrdinky na závěr. Komplexně to bylo moc pěkné romantické a oddychové čtení.
Mě se tenhle díl líbil... řekla bych taková pohádka pro dospělé... bylo zde I očekávané cestování časem jak do budoucnosti tak i zpět do minulosti ... hlavní hrdinka už dál nemusí být otrokyni... a jak láska přenáší až století... četlo se to jedna báseň...
První díl byl lepší. Tohle bylo poměrně nudné. Modlila jsem se, aby tam nebyla popsána i cesta zpět, ale bohužel byla.
Hezký náhled do doby Vikingů, krásné jednoduše a čtivě napsané, oddechové čtení. Lehce mi to přípomínalo Cizinku, ale to mi vůbec nevadilo.
Čekala jsem, že druhý díl bude ve stejném stylu jako první, nejdřív to bylo trochu zklamání, protože dvě dějové linky mám moc ráda, ale cesta v čase se ukázala jako další skvělý nápad, popis života Vikingů někdy dost zdlouhavý, ale nakonec se z toho vyklubal krásný příběh
Pokračování předešlého románu Ozvěny run bylo stejně napínavé, zamilované a dobrodružné. Čtenář se opět jednoduše vžije do jednotlivých postav a může jejich příběh prožívat s nimi. Knihu můžu jen doporučit.
Pro mě to tedy na plné hodnocení není. Hvězdičku přidávám za znalost historie a způsobu života v tehdejší době, ale příběh samotný.....ne. Celé cestování časem mi přijde zbytečně navíc, kdyby to byl příběh o otrokyni a jarlovi, kteří se do sebe zamilují po cestě, tak se mi to líbí daleko víc než tohle.
Autorka píše čtivě a stylem jako moje oblíbená spisovatelka Barbara Erskin a cestování v čase zas připomíná Cizinku od Dianou Gabaldon.
Líbilo se mi použití staronorštiny a popisu, jak doba vypadala, jak na tom byla hygiena, popisy budov ale i věcí či jak se pletly ponožky, pralo prádlo a další.
Na druhou stranu jsem nechápala hlavní hrdinku, že ač byla zvyklá na moderní dobu, tak se jí v 9. století líbilo. Sama si to neumím představit.
Kniha se čte velmi příjemně, začetla jsem se a potřebovala ji dočíst. Krásný příběh dvou osudových lidí, které dělila staletí a přesto se našli.
Štítky knihy
Vikingové cestování časem romantika Švédsko
Úžasný příběh, který vás vrátí do dob vikingů.. určitě doporučuji..