Rus krví umytá
Arťom Vesjolyj (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364674/bmid_rus-krvi-umyta-m7V-364674.jpg
4
6
6
Kniha o hrůzách první světové války, Říjnové revoluci, občanské války, vzniku sovětské Rusi, zhroucení starého a „zrodu nového světa“... Kniha o Rusi, syrové, drsné, složité, krví umyté. Tématem Arťoma Vesjolého je Rus v pohybu. Vlaky, vozy, lidé, všechno se žene vpřed. Pohyb uskutečňuje revoluce. Postihnout její atmosféru se nepodařilo nikomu tak jako autorovi Rusi krví umyté. Většina ruský prozaiků se jí zmocňovala v hrdinech. Arťom Vesjolyj v situacích. Snažil se detaily postihnout obecné. Vnikla tak do díla skutečnost: syrová, drsná, složitá, krví umytá. Čtyři části z románu-fragmentu (Smrt nad ním nepanuje; Městečko Ostružná; Ves Chomoutov; Hlavou zed neprorazíš), životního díla Vesjolého, ve dvacátých a třicátých letech velmi populárního spisovatele, který zahynul v žaláři jako jedna z obětí kultu osobnosti. Osobitým jazykem, přímo s živelnou chutí na základě osobních prožitků vypráví o hrůzách první světové války, Říjnové revoluci, občanské válce, vzniku sovětské Rusi, zhroucení starého a zrodu nového světa.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2017
,
Dauphin
Originální název:
Izbrannyje proizvedenija (Избранные произведения), 1924
více info...
Přidat komentář
Naposledy jsem se takhle nudil, když jsem sledoval zápas Ústí nad Labem proti Opavě. A přitom byl námět tak lákavej - Rus krví umytá, revoluce, komouši, znárodňování, první světová. V celé knize nikdo nikoho nemyl krví a tak s klidným srdcem dávám 3/10. Nudilo mne to tak, že si to ani nezaslouží delší recenzi.
Dal bych spíš tři a půl, ale to tu není. Každopádně rozjed knihy je parádní. Sem tam krapet patetickej, ale to asi k tomu patří, alespoň je v tom znát to utrpení, které je teda popsáno nebývale krutě a realisticky. Nebyla to žádná sranda. Jak vidno s každou revolucí dopadne především na nejchudší lid a ždíme se a ždíme jej. Tempo je hodně strhující a vlastně se pořád něco děje, i když postupně z toho člověk začíná být unavenej. Zajímalo by mě jak by autor pokračoval dál, ale na jednu stranu kniha končí tak akorát.
Co se týče Dauphiňáckého vydání - no to bych se poblil! Nějak mě poslední dobou Dauphin vytáčí. Vydávají sice zajímavé knihy, ale mají strašná prodlení (na eseje Roberta Musila čekám už asi tři roky), komunikace je s nimi zoufalá a když už knížku vydají je plná chyb, překlepů a hovadin. Prostě hnus. Což se nakonec možná i na chudáku Rusi krví umyté podepsalo ve výsledném mém hodnocení.
Štítky knihy
Rusko ruská revoluce bolševismus ruská občanská válka (1918-1921)
Autorovy další knížky
| 1966 |  Rus krví umytá |
| 1974 | Toulavá Volha |
| 1927 |  Historie povstání Pugačevova |
No já fakt nevím. Tím, jak je to napsaný, tak mám pocit, že si ten co to spískal otevřel ruský zlatý stránky, a vybral hromady jmen. Pak už jen blábolil, revoluce ustoupila do pozadí a já se nemohl dočkat konce, jako jsem to měl třeba u Výrostka. Ten je teda asi o pět set stran delší. Tím nemám nic proti Fjodorovi, jen mi nesedl ten výrostek stejně, jako tohle, ale zpátky k tý Rusi. Ta se kolikrát meje v pěknejch sračkách, v krvi taky. Jenže tady je to tak ubíjející, že ani nevím, jakej kondicionér ta Rus použila. Málem mě tahle brožura přivedla k pravidelnýmu pití.
Byl jsem na to dost zvědavej, ale nakonec to dopadlo, jako když vlezeš do kiosku, kterej ti výborně vyhovuje a pak netušíš, jak jsi se dostal domů. Dáš si pod kůži šestou Branickou mouchu, pak si dáš další a řítíš se do průseru. Těšil jsem se na Rus jako na ten kiosek po jízdě na kole, ale cestou k posledním stránkám jsem byl znechucen, jako ráno po probuzení z pivní vánice, kdy máš jít hned do práce. To prostě úplně nechceš.