• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Nikolaj Ivanovič Kočkurov

Rus krví umytá

„No já fakt nevím. Tím, jak je to napsaný, tak mám pocit, že si ten co to spískal otevřel ruský zlatý stránky, a vybral hromady jmen. Pak už jen blábolil, revoluce ustoupila do pozadí a já se nemohl dočkat konce, jako jsem to měl třeba u Výrostka. Ten je teda asi o pět set stran delší. Tím nemám nic proti Fjodorovi, jen mi nesedl ten výrostek stejně, jako tohle, ale zpátky k tý Rusi. Ta se kolikrát meje v pěknejch sračkách, v krvi taky. Jenže tady je to tak ubíjející, že ani nevím, jakej kondicionér ta Rus použila. Málem mě tahle brožura přivedla k pravidelnýmu pití. Byl jsem na to dost zvědavej, ale nakonec to dopadlo, jako když vlezeš do kiosku, kterej ti výborně vyhovuje a pak netušíš, jak jsi se dostal domů. Dáš si pod kůži šestou Branickou mouchu, pak si dáš další a řítíš se do průseru. Těšil jsem se na Rus jako na ten kiosek po jízdě na kole, ale cestou k posledním stránkám jsem byl znechucen, jako ráno po probuzení z pivní vánice, kdy máš jít hned do práce. To prostě úplně nechceš.“... celý text
— žlučníkář

---

Rus krví umytá

„Naposledy jsem se takhle nudil, když jsem sledoval zápas Ústí nad Labem proti Opavě. A přitom byl námět tak lákavej - Rus krví umytá, revoluce, komouši, znárodňování, první světová. V celé knize nikdo nikoho nemyl krví a tak s klidným srdcem dávám 3/10. Nudilo mne to tak, že si to ani nezaslouží delší recenzi.“... celý text
— -Pečivo-

---

Rus krví umytá

„Dal bych spíš tři a půl, ale to tu není. Každopádně rozjed knihy je parádní. Sem tam krapet patetickej, ale to asi k tomu patří, alespoň je v tom znát to utrpení, které je teda popsáno nebývale krutě a realisticky. Nebyla to žádná sranda. Jak vidno s každou revolucí dopadne především na nejchudší lid a ždíme se a ždíme jej. Tempo je hodně strhující a vlastně se pořád něco děje, i když postupně z toho člověk začíná být unavenej. Zajímalo by mě jak by autor pokračoval dál, ale na jednu stranu kniha končí tak akorát. Co se týče Dauphiňáckého vydání - no to bych se poblil! Nějak mě poslední dobou Dauphin vytáčí. Vydávají sice zajímavé knihy, ale mají strašná prodlení (na eseje Roberta Musila čekám už asi tři roky), komunikace je s nimi zoufalá a když už knížku vydají je plná chyb, překlepů a hovadin. Prostě hnus. Což se nakonec možná i na chudáku Rusi krví umyté podepsalo ve výsledném mém hodnocení.“... celý text
— blackholesun32

---