Nikolaj Ivanovič Kočkurov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Arťom Vesjolyj · pseudonym

ruská, 1899 - 1939

Populární knihy

Toulavá Volha
Toulavá Volha
Rus krví umytá
Rus krví umytá
Historie povstání Pugačevova
Historie povstání Pugačevova

Nové komentáře u knih Nikolaj Ivanovič Kočkurov

Rus krví umytá Rus krví umytá

„No já fakt nevím. Tím, jak je to napsaný, tak mám pocit, že si ten co to spískal otevřel ruský zlatý stránky, a vybral hromady jmen. Pak už jen blábolil, revoluce ustoupila do pozadí a já se nemohl dočkat konce, jako jsem to měl třeba u Výrostka. Ten je teda asi o pět set stran delší. Tím nemám nic proti Fjodorovi, jen mi nesedl ten výrostek stejně, jako tohle, ale zpátky k tý Rusi. Ta se kolikrát meje v pěknejch sračkách, v krvi taky. Jenže tady je to tak ubíjející, že ani nevím, jakej kondicionér ta Rus použila. Málem mě tahle brožura přivedla k pravidelnýmu pití. Byl jsem na to dost zvědavej, ale nakonec to dopadlo, jako když vlezeš do kiosku, kterej ti výborně vyhovuje a pak netušíš, jak jsi se dostal domů. Dáš si pod kůži šestou Branickou mouchu, pak si dáš další a řítíš se do průseru. Těšil jsem se na Rus jako na ten kiosek po jízdě na kole, ale cestou k posledním stránkám jsem byl znechucen, jako ráno po probuzení z pivní vánice, kdy máš jít hned do práce. To prostě úplně nechceš.“... celý text
— žlučníkář

Rus krví umytá Rus krví umytá

„Naposledy jsem se takhle nudil, když jsem sledoval zápas Ústí nad Labem proti Opavě. A přitom byl námět tak lákavej - Rus krví umytá, revoluce, komouši, znárodňování, první světová. V celé knize nikdo nikoho nemyl krví a tak s klidným srdcem dávám 3/10. Nudilo mne to tak, že si to ani nezaslouží delší recenzi.“... celý text
— -Pečivo-

Rus krví umytá Rus krví umytá

„Dal bych spíš tři a půl, ale to tu není. Každopádně rozjed knihy je parádní. Sem tam krapet patetickej, ale to asi k tomu patří, alespoň je v tom znát to utrpení, které je teda popsáno nebývale krutě a realisticky. Nebyla to žádná sranda. Jak vidno s každou revolucí dopadne především na nejchudší lid a ždíme se a ždíme jej. Tempo je hodně strhující a vlastně se pořád něco děje, i když postupně z toho člověk začíná být unavenej. Zajímalo by mě jak by autor pokračoval dál, ale na jednu stranu kniha končí tak akorát. Co se týče Dauphiňáckého vydání - no to bych se poblil! Nějak mě poslední dobou Dauphin vytáčí. Vydávají sice zajímavé knihy, ale mají strašná prodlení (na eseje Roberta Musila čekám už asi tři roky), komunikace je s nimi zoufalá a když už knížku vydají je plná chyb, překlepů a hovadin. Prostě hnus. Což se nakonec možná i na chudáku Rusi krví umyté podepsalo ve výsledném mém hodnocení.“... celý text
— blackholesun32

Přejít na knížky autora