Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
Rusalka (Sněgoňová) série
1. díl >
Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček – platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s vílama, vždycky se něco podělá. A Dominiku Stolbenkovi se teď život podělal víc, než by si kdy dokázal představit. Navíc se v řece objevila mrtvá víla a její smrt má vyšetřit právě on. Vítejte ve špinavém světě vílích bordelů, krve, staré magie a tajemství, která se nezastavitelně derou na povrch.... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu jsem si koupil už na loňském ComicConu a na tom letošním jsem pak viděl trailer. Líbilo se mi, jak filmaři mají o českou fantastiku zájem, ale zhrozil jsem se, jak strašný trailer k filmu jsem viděl. O to více mě zajímalo, jak na tom je samotná kniha a tak i na ni konečně došla řada.
Krev pro rusalku autorku vytáhla do povědomí nás všech a osobně po přečtení musím říct, že se vůbec nedivím. Jedná se o skvělou městskou fantasy, která pracuje nejenom s originálním prostředím se svými jedinečnými pravidly, ale pořád v něm najdete třeba Brno. Což ve výsledku působí skvěle a stejně tak dobře to působí i v kombinaci s námětem.
Ten mě totiž od začátku nenechal vydechnout. Super námět. Trošku detektivka, trošku fantasy, trošku akční masakr. Ale spolu dohromady to perfektně sedí, že posledních sto stran jsem neměl sílu se od knihy odtrhnout. Tak moc mě pohltila, tak moc mě nadchla. Jen o to víc si říkám, že by si zasloužila lepší filmové zpracování, než to co tvůrci na ComicConu představili. Třeba ale přeci jen dojde k překvapení.
Krev pro rusalku je netradiční urban fantasy, jelikož sází na krimi zápletku a vyšetřování. zavede nás do Brna, kdy mezi lidmi běžně žijí rusalky, víly a další magické bytosti, které ovšem v naší společnosti mají poměrně nízké postavení.
Ačkoliv je hlavní hrdina představitelem té dobré strany - zákona - na vlastní kůži pocítíme, že nic není tak černobílé. Především pak také díky tomu, že odkrýváme jeho minulost, která se najednou vynoří jako kostlivec ve škříni. Kromě kriminálního případu a jeho rodinných trablat má ještě navíc menší průšvih v práci. Celkem si tak dějovou linku navzájem přebírají tři rozkoly a problémy, žádný z nich nebyl dominantní, a tak mi příběh nepřišel takový ucelený, spíše přelétavý. Tempo tím lehce utrpělo.
Na druhou stranu si užijete pochmurné temné atmosféry, kterou se plouží vraždy střídané sexem. Vše tu vedle sebe funguje, stejně jako dno lidské společnosti, do které se hlavní hrdina musí ponořit. Vždyť tam bují všechno neřádstvo.
Poslechnuto jako audiokniha, která mi nesedla. Interpretem je Michal Jagelka, kterého můžete znát třeba hlasem z Pirátů z Karibiku, takže jsem se na jeho podání těšila. S hlasem ale nepracoval dobře, jako by přehnaně přehrával, dával zvláštně důrazy, celkově mi to příliš nesedělo a proto je závěrečné hodnocení ovlivněno i tímto zpracováním. Doporučuji spíše zkusit knižně.
Vůbec to nebylo špatné, jen místy trochu zdlouhavé a hrdina poněkud nesympatický. Zato se mi líbila noirová atmosféra, ta knížce hodně pomohla. Celkově dost příjemné překvapení.
Skvělá a svižná provotina. Konec gradoval a vygradoval parádně. Autorka změnila můj evidentně špatný názor, že český autor nedokáže napsat skvělou fantasy. Děkuji :)
Slušný příběh se zajímavým nápadem a rozhodně lepší obálku ve druhém vydání :) Závěrečných 150 stránek se povedlo.
Divný. Dalo mi hodně práce donutit se to dočíst. V Legii Kristýna boduje, tak jsem si koupila i její knihu, tedy, zřejmě první a poslední. Druhý díl už fakt nedám.
Fantasy detektivní příběh, kde víly, rusalky a jiné pohádkové žínky nejsou hodná stvoření, ale krvežíznivá stvoření, která žijí s lidmi v jakési komunitě, pod bedlivým dohledem speciálního oddělení. Jenže co když je vše jinak a nejsou to tyto bytosti, kdo baží po krvi. Musím říct, že i když je to místy hodně drsné, tak jsem si příběh užila. Pro me to byl překvapivý námět a potěšilo mě, že to bylo zase trochu něco jiného, než ostatní fantasy knihy.
Kristýna Sněgoňová Vás vždycky zavede tam, kam byste nečekali. Její nápady mě neskutečně baví, hrdiny jejích příběhů si vždycky zamiluju i když si to pro spoustu svých vlastností ani nezaslouží. Četla jsem celou sérii Města, která u mě vede, ale ani tato kniha nebyla špatná, pro mě tam bylo trochu víc brutality než musím, tak za to jednu hvězdu dolů, ale už se chystám na Zřídla, takže mě to neodradilo.
Drsná a temná fantasy, která nahlíží na víly a rusalky naprosto v jiném světle než jsem u fantasy zvyklá. Je to surové, sprosté, odvážné a jo, bavilo mě to.
Kniha příjemně překvapila. Sice je to celé takové temné, ponuré, ale já neměl pocit, jak tu někteří píší, že by se to nějak extra táhlo, ke stylu vyprávění mi to sedělo.
Zajímavá kniha, zajímavý námět, krásně napsaná. Bohužel, nějak mě nechytla, číst se dala, ale pro mě spíš jen taková ta kniha, kterou vyplníte mezeru mezi nějakovu serií.
Knihu, a to v jakém stylu se ponese přesně vystihuje první věta, tedy: "Kurvy."
Je to trochu drsné, trochu sprosté, s temnou atmosférou rozdělené společnosti. V mnoha ohledech je to klasická psychologicko-sociální fantasy, kde se každá postava pere s vlastním morálním dilema. Nic převratného nečekejte, ale ztráta času to určitě není. Autorka má příjemný styl psaní a jasnou vizi příběhu, takže vás bez zbytečných odboček vede ke konečnému vyvrcholení.
Co se hrdinů týče, Dominik mi do poloviny knihy nebyl příliš sympatický, ve skutečnosti skoro žádná z postav, ale jak jsem říkala, toto není ten typ knihy, kdy postavy milujete a fandíte jim až za hrob, tohle je pomalu budující se vztah založený na morálních a amorálních rozhodnutích, na kostlivcích, co lezou ze skříní kapitolu po kapitole, což v závěru také může znamenat, že budete všechny postavy více méně nesnášet, avšak myslím, že ty, co to všechno "přežijí" budete o to víc respektovat a mít rádi. ;)
Dominik Stolbenko z brněnského oddělení Centrály speciálních činností, aby zakryl vlastní pochybení, udělá z víly parťačku. Hlavní hrdina není moc sympatický týpek, ale tušíme, že má leccos za sebou. Víly zas nejsou ta křehká stvoření tančící na paloučcích v závojích mlhy, která známe z pohádek. Jednou byly pro lidi užitečné, ale ti nesplnili svoje sliby a drží je po policejní kontrolou. Společnost má skupiny, které se vyslovují za jejich práva a skupiny, jež by je s chutí eliminovaly. Stolbenko je v útvaru, jenž vyšetřuje násilné činy víl plné krve. To je totiž základní vílí potravina...a maso. Jenže najednou jsou tady nálezy brutálně zavražděných víl a Dominik zjišťuje (ale dalo to práci), že není vše, jak se na první pohled jeví. Četlo se mi to výborně, kromě detektivního pátrání máme možnost nahlédnout do nitra postav, román nepostrádá napětí a epické vyvrcholení. Konec je příslibem pokračování, svět víl a lidí na sebe naráží a vzájemná koexistence je složitá, ale ne nemožná.
Horko-těžko jsem se prokousávala až ke konci. Ani nevím proč, ale tahle kniha mi vůbec nesedla.
Doteď jsem četla Sněgonovou jen ve spojení s Kotletou - Legie je geniální. Ale to neznamená, že se vzdám, vyzkouším ji znova.
Celkem fajn prvotina autorky. Začátek hezky navnadí, ale pak se bohužel po většinu knihy skoro nic neděje. Poslední třetina knihy by byla skvělá, ale celkem se vleče, což je škoda. Největší minus je hlavní hrdina, ten mi byl po celou dobu úplně u zadku. Ich forma v tomhle podání spíš ne.
Každopádně se brzo vrhnu na další knihy Sněgoňové, snad to bude jen lepší. :)
V polovině románu mám pocit, že jsem vyšlapal vysoký kopec! Nebýt věčné bolesti hlavy a únavy hlavního hrdiny, vyšetřování by běželo svižněji a vážený čtenář neupadal do ospalé letargie. Detektivní téma o problémech s vílami v Brně je zajímavé, ale chce to přidat akci, a Harryho H., pardon Dominika S. trochu nakopnout. Naštěstí řada komentujících tvrdí, že druhá polovina je živější, tak jsem optimista! ....Konec romantický i napínavý, a na závěr diktát z jazyka českého.....
Víly vily věnce a psi z vily na ně vyli, vypili krev Tolokněnce, ten drink si v Brně oblíbili!
Hlavní hrdina byl debil, troska... a hodil se k téhle noirové fantasy detektivce. Asi bych si tam nedokázala představit nikoho vhodnějšího.
Uprostřed je to takové vleklejší a "vatovější", ale i tak jsem si knížku příjemně užila a jsem zvědavá na filmové zpracování.
Štítky knihy
Brno prvotina alternativní historie česká fantasy městská (urban) fantasy víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2020 | Město v oblacích |
2018 | Krev pro rusalku |
2020 | Amanda |
2021 | Šprti & frajeři |
2021 | Země v troskách |
Čtivé, zábavné, nutí k zamyšlení.
Prvotina Kristýny Sněgoňové je velmi zajímavé dílko.
Na to že má téměř 600 stran se čte velmi dobře. Příběh má spád, dobré tempo.
Ocitáme se ve světě, kde lidé žijí ve společně s vílami, divoženkami, rusalkami....
Ale ne s těmi, co známe z pohádek, ale krvelačnámi, masožravými. Monstry??
Tady mne trochu zklamalo, že vstupujeme do fantasy světa, ale alespoň mně chybí nějaké uvedení, vysvětlení. Sice víme, že byla jakási válka (kdo, s kým, proč?). Že v ní víly lidem pomohly, ale za to si vysloužily nikolivě uznání, ale rasovou segregaci, pohrdání, vykořenění z původních teritorií a život na okraji společnosti.
Setkáváme se s vyšetřovatelem Dominikem z rodu Vran. Tento rod má na svědomí zákony na ochranu lidí před vílami. Defacto rasově segregační.
Dominik trpí traumaty nejen ze své rodiny, ale hlavně ze smrti matky, kterou měla sežrat víla.
Sledujeme jak nešťastnou náhodou díky Dominikově chybě víla zabije jeho parťačku Danu. Sledujeme jak Dominik vílu přinutí za Danu se vydávat.
Sledujeme jak strach lidí z víl a hlavně z jejich schopností, nutí lidi vílám ubližovat a ponižovat. Beztrestně zabíjet...
Sledujeme, jak Dominikovu nenávist vůči všemu vílímu, nabourává, jeho z nutnosti společnice, víla Léto.
Sledujeme i mnoho dalšího, ale hlavně...
Hlavně nás to nutí zamyslet se nad lidmi jako takovými. Čeho všeho je lidstvo ze strachu schopno. A nejen ze sz´trachu. Z vypočítavosti.
Jak autorka v jedné pasáži píše. Lidstvo je fyzicky slabé, ale inteligenčně výše než víly. Proto tyto nechápou, proč s nimi lidi takto již 50let jednají a i když jsou masožravé, lidem se zcela nepochopitelně podvolily.
Kniha než fantasy z reálného Brna je spíše psychologickým zamyšlením nad lidstvem jako takovým.
Jediná výtka je k začátku - nemám rád, když skočím do fantasy světa a nevím, ani si neumím domyslet jeho původ a mám pocit, že i na konci to trochu zahaprovalo, ale nic dramatického.
Když to shrnu - netradiční, poutavé, k zamyšlení nutící.