Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390163/bmid_krev-pro-rusalku-xbk-390163.jpg
4
478
478
Rusalka (Sněgoňová) série
1. díl >
Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček – platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s vílama, vždycky se něco podělá. A Dominiku Stolbenkovi se teď život podělal víc, než by si kdy dokázal představit. Navíc se v řece objevila mrtvá víla a její smrt má vyšetřit právě on. Vítejte ve špinavém světě vílích bordelů, krve, staré magie a tajemství, která se nezastavitelně derou na povrch.... celý text
Přidat komentář
Brno je městem divnolidí a část z nich tvoří rusalky, žínky a jiné druhy víl. Ty nám kdysi pomohly vyhrát druhou světovou válku a od té doby je tolerujeme... a máme speciální útvar, který řeší zločiny s nimi spojené. Námět je to rozhodně zajímavý, ale člověku trvá, než se do toho začne, protože začátek je slabý a než se začne něco pořádně dít, táhne se to. Dominik navíc není úplně nejzajímavějším protagonistou, kdy budete spíše čekat, až se na scéně znovu objeví Léto. Osobně bych to určitě proškrtal, ale základ pro větší universum to má postavený slušný. Závěr k pokračování navíc i vybízí.
(SPOILER)
Z touhle knihou jsem byla trochu na štíru měla jsem chvíle, kdy by se mě při čtení krve nedořezal, kdy mi tuhla krev v žilách, nebo mi sama kniha pila krev. Musím se přiznat, že jsem čtení chtěla ukončit už asi po 5 stránkách, prostě jsem si řekla, že to není nic pro mě, a nemá cenu to číst, obzvlášt když to už je trochu větší bichle. Jenomže jsem tomu dala šanci a četla dál a přišla hned na dvě věci: Tak zaprvé, námět knihy opravdu nesedne každému, je ohromně specifický v čemž tkví jeho kouzlo i jeho problémy, kniha je za poslední dobu asi nejvíc originální a osobitou knihou, kterou jsem za poslední dobu četla. Ten námět je prostě - no prostě bizár. Nevím jak jinak to nazvat než jako celkem logický, ale dost zvrhlý a místy až nepříjemný příběh, jehož hrdinové nebo postavy jsou svým nevybíravým a depresivním životem přirovnatelné snad jen opravdu k noir postavičkám, jak je známe z filmů. Musím říct, že ocenuju to jak to autorka vymyslela, stvořila takový hororový alternativní svět, ve kterém žijí pospolu, nebo se spíše snaží žít, víly a normální lidé, přičemž víly tu nemají podobu rozverných, roztomilých zvonilek, ale doslova krvežíznivých monster. Nastává tu boj o nadvládu nad těmito dvěma rasami, přičemž se podaří lidem si onen trůn znárokovat, a to tak, že nepřítele, který se v podstatě ani moc nebránil, srazí úplně na kolena a duševně ho zničí. Je tedy otázkou, kdo jsou v tomto příběhu vlastně ty zrůdy? Ano víly sice jedí lidské maso, ale většinou páchají trestné činy nechtěně pod nadvládou svých mocnějších predátorských pudů, ale při čtení jsem nabyla dojmu, že to lidé jsou daleko horší - vždyt co je to za morálku, když své nepřátele sesadí na kolena, těmi nejkrutějšími způsoby, nebo když zabíjí, aniž by k tomu měli jakýkoli důvod.
No prostě ve výsledku to poselství není zas tak moc nic originálního, ale originální jsou postupy jak se k němu postavy doberou. Opravdu chci autorce smeknout, že stvořila funkční svět, i když takový, který se mi zas tak úplně nelíbil - ale ten svět byl opravdu živý, ty postavy, všechny co tam bylo, působilo neskutečně živě - a to není vůbec nic jednoduchého, obzvlášž pokud se jedná o prvotinu. A to autorka zvládla asi nejlíp jak mohla. Krom toho si mě knížka také získala od chvíle, kdy se Léto vydávala za Kellerovou, ten vztah mezi ní a Dominikem mi přišel tak jako komicky hořkosladký, a ty dva obrovské smolaře jsem si opravdu oblíbila. Strašně mě bavilo číst, jak se Dominik snaží všechno ututlat, a přišlo mi i věrohodné to jak se k Léto choval zezačátku hodně chladně a nevybíravě. Celkově mi přišlo, že se autorce v knize podařilo z opravdového love hate romance, udělat skutečně velmi dobře propracovanou romantiku, nebo spíše vztah, který dospěl k vzájemnému porozumění a přátelství. A já jim to skutečně věřila, a cítila jsem tam všechny ty jemné nebo více výrazné nuance, které tvořily velmi zajímavou atmosféru a situace. Za delší dobu opravdu vztah, který na to šel hezky pomalu a byl velmi hmatatelný a zapamatovatelný. A to i přesto, že ke knize se už pravděpodobně nikdy nevrátím. Jak už jsem řekla, ta kniha je až obdivuhodně komplexní, ten svět, postavy - všechno to je opravdu zajímavé. Detektivní linka je sakra brutální, ale je hodně nevšední a zajímavá. I tak mi kniha pořád z dost velké části nesedí, a nějaké scény byly velmi naturalisticky nepříjemné - ale věřím, že ostatní s tím mít asi problém nebudou. U konce mi přišlo, že knize trochu schází štáva, prostě mě už tolik nebavila...ale to je spíš mnou, než že by ta kniha nebo ten konec byl špatný.
Dneska dočteno.
Lidi a víly v reálném světě.
Skvělý nápad!
O to víc, když je ten svět špinavý a nespravedlivý. Detektivní zápletka a chybující hlavní hrdinové, k tomu připočítejme skvostný, čtivý styl autorky a máme na světě knižní bombu.
Tak tohle se četlo opravdu samo moc pěkná knížka. Jen drobné varování je tam přinejmenším jedna scéna která je opravdu hodně nechutná pokud máte slabý žaludek nepouštějte se do toho. Jinak si tuto knihu opravdu užijete.
Dočetl jsem se sebezapřením a nemohl dýchat. Marnost nad marnost. Co se světem, co se sebou. Všechna řešení špatná. Zkaženost, egoismus, hloupost, ... Ale to není autorkou, knihou, ale dokonale napsaným příběhem. Pravda, ke konci se všechno zrychlí, ale ten pocit, ten pocit zůstává. Kde je pravda, komu věřit, na koho se spolehnout, kdo je vychytralý, kdo mocný, kdo hloupý? Vlastně je to velmi zdařilé podobenství s českou verzi Nesboovskeho hrdiny.
Slyšela jsem jako audioknihu a nemohla jsem přestat poslouchat, dokud nepřišel konec. Takový kříženec noir a fantasy, a ačkoli ani jedno z toho nečtu, tohle je zajímavý počin. Poslouchala jsem před 2 lety a pamatuju si děj i atmosféru, takže u mě jednoznačně prošla testem času jako dobrá.
Za mě super. Ze začátku mi to trvalo, ale pak jsem se chytla a pohltilo mě to. Dominik byl teda celou dobu na pár facek, nemám ráda, když je hlavní postava tak protivná, že ji i já nesnáším. Léto byla skvělá a aspoň trochu to vyvažovala.
Za mě výborné čtení. Myslím, že by si nápad zasloužil i malou sérii. Svět, kde jsou s námi rusalky, určitě ještě skrývá mnohá temná tajemství, která bych chtěl znát. A při čtení jako bych se díval na film noir. Každá postava má problémů na samostatnou psychiatrickou studii, což si překvapivě vůbec navzájem nepřekáží - naopak skvěle doplňuje. Určitě stojí za přečtení.
Tentokrát proti proudu...
Jelikož se už dlouhou dobu chystám na Legii od Kotlety a Sněgoňové, která je mi doporučována z vše možných stran, abych poznala styl autora, rozhodla jsem se, že sáhnu jako první po Krvy pro Rusalku.
Námětově velmi zajímavé, krimi s Urban fantasy dohromady, rusalky, žínky, meluzínky, kniha má vysoké hodnocení, tak to bude dobré.
Omlouvám se všem, ale toto ne.
Kniha se mi velmi špatně četla, mnohdy jsem měla pocit, že čtu přepis Vency z Horní dolní, který za závoj pivních výparů vypráví nějakou storku.
Námět by nebyl špatný, je to originální, rusalky jako štětky, víly žijící po boku lidí, ok proč ne, námět je zajímavý. zkloubit fantasy a krimi, super nápad, Ale... Ale ne takhle.
Léto, chytrá, inteligentní, milá rusalka.
Dominik, protivný, nesympatický.
Zápletka opravdu velmi nudná.
Za mě rozhodně NE.
Každá kniha má svého čtenáře, ale tady opravdu nerozumím, tak vysokému hodnocení.
Hvězdičku udělím za originální nápad a sympatickou rusalku.
V celku povedená kombinace krimi a urban fantasy. Bylo to takové moderní, nedepresivní, jen místy trochu zdlouhavé. Velmi se mi líbil úplný závěr, takové konce já rád.
Za mě určitě skvělý nápad. Zajímavé pojetí a zapojení víl do alternativní historie osmdesátých let a plusové body za brněnské reálie. Kromě přehnaně roztáhlé střední části, kdy se Dominik až příliš nimrá ve svých pocitech a závislostech (nechápala jsem jak mohl zvládat nějaké vyšetřování a být v něm dobrý), je kniha velmi čtivá. Chytla mě hned první stránka, ta neuvěřitelně ponurá atmosféra, kterou je kniha nasáklá. Nadchl mě Dominikův nápad, jak vyřešit velký problém s parťačkou a vše, co z tohoto řešení vyplynulo. Závěr byl akční, napínavý a ve finále vyzněl pozitivněji, než jsem očekávala. Na debut paráda, těším se až si přečtu další autorčiny knihy.
4,5*
Kristýna Sněgoňová stvorila veľmi zaujímavý svet, nielen z morálneho hľadiska. Jej divožienky, či už ide o víly, rusalky alebo meluzíny, sú poriadne divoké a túžia po krvi. Najlepšie ľudskej. Na prvý pohľad je teda jasné, prečo sa ľudia týchto stvorení obávajú. Okrem toho sú dlhoveké a mocné, dokážu meniť podobu a nezväzujú ich podobné zábrany ako ostatných. Ľudstvo sa teda právom obáva, no na druhej strane sa správa dosť predvídateľne. Pretože za hrozbu považujú úplne všetky divožienky a na základe toho sa k nim aj správajú.
Je to teda svet, v ktorom nie je úplne jednoduché žiť. Kde má všetko svoje pre a proti, no nejestvuje jednoznačné dobré rozhodnutie. Alebo zlé. Všetko sa pohybuje v odtieňoch sivej. Od samotného sveta a jeho fungovania, cez zákony a pravidlá, až po postavy. Tie hlavné nie sú výnimkou.
Dominik pracuje ako druh detektíva. Má svoje vlastné problémy, za sebou škaredú minulosť, zle ukrývanú závislosť a prinajmenšom trochu skostnatené názory. Nejde teda o výkvet ľudstva. O najčestnejšieho spomedzi čestných. Skôr má tendencie antihrdinov a jeho správanie a rozhodovanie zodvihne nejedno obočie. Na druhej strane ide o absolútne uveriteľného protagonistu. Do obdobne morálne sivého prostredia sa vyslovene hodí. Navyše je vývoj jeho osobnosti adekvátny a uveriteľný. Hoci by sa dalo povedať aj to, že zmeny v jeho správaní sú predsa len dosť zanedbateľné.
V knihe sa okrem neho objaví pomerne dosť postáv. Niektoré epizódne, iné s o niečo väčšími úlohami. Medzi tie zaujímavejšie sa určite radí aj rusalka Léto, ktorá sa zamieša aj do vyšetrovania. Tá dostane asi najväčší priestor, no napriek tomu je jej osobnosť prezentovaná len v nevyhnutnej miere. A vždy v nadväznosti na hlavného hrdinu. Pretože ide o Dominika a jeho rozprávanie – teda aj o jeho skreslený uhol pohľadu. Ktorý sa postupne a pomerne nenápadne predsa len mení.
Za túto zmenu vo veľkej miere „vďačí“ svojmu poslednému vyšetrovaniu. Detektívna je ladená noirovo, ale vzhľadom na prostredie to nie je prekvapivé. Zločiny sú krvavé a namierené proti divožienkam, takže sa Dominik stretáva s mnohými prekážkami. Vrátane svojich vlastných zábran a predsudkov. Samotné vyšetrovanie je teda skôr občasné a v istých momentoch pôsobí až vynútene. Takže dejová linka je natiahnutá a pôsobí rozvláčne. Navyše pozornejší čitatelia poľahky dokážu odhaliť, čo sa deje a kto je za tým. Hoci je pravda, že identitu všetkých zúčastnených možno predsa len neuhádnu.
Najlepšie na knihe nie je prekvapivé odhalenie. Ale to, že sa od začiatku drží vyšetrovania a toho, ako vplýva na hlavného hrdinu. Bez toho, aby sa všetko zvrhlo na spasenie sveta korunované sladučkým a vyslovene nepravdepodobným záverom. Po celý čas teda čitateľ sleduje to, ako hlavný hrdina bojuje so svojimi problémami a učí sa prekonávať niektoré svoje predsudky. Na konci to z neho síce neurobí charakterného hrdinu – ale na druhej strane už pri súdení divožienok aspoň zaváha. Pri niektorých ochotnejšie než pri iných.
Kniha Krev pro rusalku čitateľov vovedie do morálne sivého prostredia. Táto sivosť sa pritom dotýka nielen fungovania sveta, ale aj samotných postáv. Predovšetkým hlavného hrdinu Dominika, ktorý má svoje problémy a okrem toho sa správa skôr ako antihrdina. Zápletka je ladená detektívne, no viac ako o vyšetrovanie ide o opis vplyvu týchto udalostí na postavy. Nejde o záchranu sveta a porazenie nespravodlivého režimu. Miesto toho ide o temné a krvavé dobrodružstvo a niekoľkými morálnymi presahmi. V niektorých momentoch hnusné, no o to viac realistické.
Audiokniha - tentokrát jsem měla velký problém se soustředit na děj. Ač je mi pan Jagelka sympatický i jeho hlas. Teď mi jeho přednes zněl velmi tvrdě. (Několikrát jsem se přistihla, že jsem přivírala oči, jak mi to bylo nepříjemné.)
Zaujala mě obálka. I to, že se příběh odehrává v Brně. To cením hodně. Nápad a zpracování vílího světa, který je jiný, taky.
Hlavní postava mi snad za celou knihu nebyla ani minutu sympatická. Přesto jsem si přála, aby to pro ně dopadlo dobře. A abych věděla, jak to dopadne, tak jsem to celé doposlouchala... :o) mimochodem ve 3 ráno...
Vlastně ze všeho nejvíc obdivuji, jak autorka dokázala... že tak nepříjemné postavě stejně držíte pěsti. :o)
Už z anotace je patrné, že nepůjde o nic veselého. Celá kniha je ponurá, temná, syrová a místy sprostá. A ve mně nezanechala vůbec, ale vůbec nic.
Hl. hrdina je naprosto nesympatický, pro mě až odpudivý, typ závisláka na lécích, který vlivem trauma z dětství nenávidí všechno a všechny a rád to dává najevo. Až mě zaráží, že někdo takový vůbec může cokoliv vyšetřovat. Ale budiž. Léto je poměrně zajímavá postava, ale jelikož nemá příliš prostoru cokoliv udělat, její potenciál je značně nevyužit.
Detektivní zápletka je neuvěřitelně rozvleklá a vlastně se nijak neposouvá. Nejzajímavější je až konec knihy, kde se konečně něco děje. Ačkoliv musím říct, že ani to mě nijak zvlášť neoslovilo.
Věřím, že se najdou čtenáři, kteří knihu ocení. Já mezi nimi nejsem a proto hodnotím jak hodnotím.
chvilku trvalo než jsem se začetl, ale nakonec jsem spokojený. Kristýně tam nechybí klasický český hlášky a chválím děj který zasadila do Brna. Mám rád když se ve fantasy knížkách objevují česká města, jména a hlavně humor. Četl jsem už od Kristýny Zřídla a
a společnou Amandu tak že jsem věděl, že nezklame :-) I když je na všech patrný vliv Kotlety líbí se mi, že Kristýna má tak nějak svůj zvláštní styl.
Rozečetl jsem asi pětkrát a ani jednou se nedostal dál než prvních 100 stran. Absolutně nechápu, co je na tom tak super a proč všichni vychvalují. Pro mě je to nudný prefabrikát, bez atmosféry, či nějakého kouzla. Prázdné, divné a do toho neskutečně otravný hrdina, který byl od první chvíle na přes držku.
Dlouho jsem se české fantasy vyhýbala a teď vidím, jaká to byla škoda! Příběh napínavý, reálie nerušily (i když Brno moc neznám), hnusnych scén i vtipu tak akorát. Palec nahoru!!! (A chtěla bych pokračování:-))
Moje první setkání s Kristýnou Sněgoňovou byla Amanda z Legie. Pak logicky následovala lustrace dalších děl. Krev pro rusalku pro mě byla svým tématem jasná první volba, mám rád klasické středoevropské "pohádkové" fantasy potvory. V porvnání s Legií, bláznivou přímočarou bezhlavou akční jízdou je Krev pro rusalku mnohem víc zamyšlená a utahaná. Ale utahaná v dobrém slova smyslu, jako westerny od Leoneho. Akce je koření, ale tělo tvoří atmosféra. Hutná atmosféra.
Dominik Stolbenko není hrdina, do kterého byste se hned zamilovali. Vlastně ani později, ale přiznám se, že jsem mu postupně začínal fandit. A ty jeho migrény? Naštěstí na ně netrpím, ale pokaždé, když se mu začínala rozlévat bolest nad obočím, sám jsem začal v očekávání utrpení mhouřit oči.
Krev pro rusalku jsem poslouchal během třičtvrtěhodinových cest do práce jako spoustu jiných knih. Ale v tomhle případě jsem několikrát zůstal večer před domem sedět potmě v autě, abych mohl doposlouchat kapitolu a zároveň se těšil, až ráno pojedu do práce (!) a pustím si další. To, myslím, hovoří za vše.
Štítky knihy
Brno prvotina alternativní historie česká fantasy městská (urban) fantasy víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
Super čtení.
Už máte dost milých, krásných nevinných víl? Tak to vás potěšim, v této knize jsou víly krvelačné bestie, které jsou na okraji společnosti, živí se jako prostitutky, dle vašeho přání se dokážou proměnit v koho chcete, ale nezapomeňte ,za vše se platí krví ,a někdy tou vaší!
Kniha nenudí, je správne našlápnuta akcí i humorem. Hlavní postavy jsou taky fajn, za mě je to dost dobrý čtení.