Krev pro rusalku
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483946/bmid_krev-pro-rusalku-x8U-483946.jpg
4
480
480
Rusalka (Sněgoňová) série
1. díl >
Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček – platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s kur... pardon vílama, vždycky se něco podělá. A Dominiku Stolbenkovi se teď život podělal víc, než by si kdy dokázal představit. Navíc se v řece objevila mrtvá víla a její smrt má vyšetřit právě on. Vítejte ve špinavém světě vílích bordelů, krve, staré magie a tajemství, která se nezastavitelně derou na povrch. Nové vydání knihy, která udělala z Kristýny Sněgoňové hvězdu české fantastiky.... celý text
Přidat komentář
"Save Yourself - Stabbing Westward"
Jak napsat knihu, aby čtenáře zaujala hned od první kapitoly? No, jde to úplně snadno. Napište to úplně stejně jako Kristýna Sněgoňová napsala Krev pro rusalku...
Začnu tím, že mám slabost pro vyšetřovatele v né úplně normalním světě. Protože se tak zkloubí dvě moje neřesti. Detektivka a fantasy (sci-fi). A tady jsem toho dostala plnou měrou. Ale bohužel to většinou aurorky zabijou jakýmsi pokusem o romantiku a potom to skončí špatně. A já jsem potom...rozmrzelá.
A když je navíc většina postava značně nejednoznačná, chrochtám blahem. Ono to dilema, na co jsou rusalky dobré, je tady vtipně (leč předvídatelné, ale to mi fakt nevadilo) zakomponované. Takže hezky jazyk za zuby novej parťáku (parťačko), jinak jsme v hajzlu všichni. (Ale kdyby v tom bytě prostě zmačkl spoušť, jaksi žádná kniha není, že?)
("Chtěl jsem jen, abys mlčela." ... "Myslela jsem, že chceš vyřešit případ." ... " Do toho tobě nic není. Nejsi detektiv, jsi kurva." ... "Ty taky.")
No, a potom už jenom musíte doufat, jestli se to nezvrhne (čti: bude to jenom o sexu, který na daném místě nedává smysl) nebo kniha skončí tak dobře, jak začala (čti: nezmění se to v trapárnu pro náctky). Podle mého hodnocení jde poznat, jak to dopadlo :)
Krev pro rusalku je navíc dobře a vtipně napsané. A jelikož nemám ráda, když autor (v tomhle případě autorka, pardon, stále nemůžu pobrat, že kniha napsala baba a mě se to líbilo) už předem nadržuje jedné straně a na konci se teprve rozhodne, kdo je lepší, tady jsem byla spokojená. Jako čtenář jsem věděla, co se stalo a mohla se rozhodnout, zdá jsou špatný jenom ty, co vám bez mrknutí oka sní klidně i vaše malé dětičky nebo lidi, který je využili a teď drtí dál. Je potom možné dojít k nějaké rozumné dohodě?
Knihu se odvážím zařadit mezi jednu z nejzajímavějších prvotin, které jsem kdy četla, a moc ráda si od autorky přečtu další knihu ♡♡♡ Ano, i přes tu lehce překombinovanou poslední třetinu, která kvůli tomu, co všechno ohledně přítomnosti i minulosti vyleze na povrch, láká ke zvolnění a nechání si něčeho do druhého dílu. Ale tady se nezvolní ani na jednu větu. A osobně si nějak neumím představit, o čem by případné pokračování mohlo být. O drsném šerifovi jako na divokém západě, který chce dostat všechny ty, kteří ... přečtěte si to samy. Ok?
Sakra, málem mi to vypadlo. Všichni rozebírají Dominika a já to skoro vynechala?! Tak trochu nerozhodný trouba, ale myslím, že to na začátku bylo třeba. Kam chcete udělat "vývoj postavy dějem", když je všechno jasně daný už od začátku? Že...
PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!
Tentokrát jsem nedokázal držet tempo. Chvílemi mě originalita děje i nápadu bavila, často ale mé myšlenky unikaly daleko od příběhu, většinou do horké letní reality. Nezjistil jsem, kde je chyba, ale asi bych neměl chodit moc daleko. SF mě vždy bavila, stejně jako alternativní historie, mí spřátelení uživatelé nejdou pod čtyři, ale já s textem zápasil jako by mě hodili doprostřed Kolosea mezi hejno hladových rusalek.
65 % (aktuálně 137 hodnotících s průměrem 78 %).
Autorka vytvořila svět, kde jediným rozdílem od toho našeho je, že v něm žijí víly. Ale není to ten druh víl, se kterými byste si přáli tančit na palouku celou noc, protože, kdyby se tak stalo, nejspíš by vás po tanci rozsápaly. Tohle je fantasy svět, ve kterém byste nechtěli žít. Víly za lidi bojovaly ve válce a lidé se jim odvděčili tak, že s nimi jednají jako s druhořadou rasou. Rasismus, strach a nenávist je zde běžný, jako tomu bylo v nacistickém Německu se židy.
A do tohoto světa je zasazen detektivní příběh s noirovskou hlavní postavou, kdy už od začátku víte, že to s ním nemůže dopadnout dobře a vývoj vás v tom neustále jen utvrzuje. S hlavní postavou se nelze moc ztotožnit, protože představuje tu špatnou stránku světa, a přestože u něj dojde k určitému vývoji osobnosti, nestane se ze záporáka kladným hrdinou. Přesto k němu lze nakonec pocítit určité sympatie, když blíže poznáte jeho minulost.
Tahle kniha není oddechové čtení. Od počátku do konce je temná, ale spíše než o horor, u kterého byste se báli, se jedná o krvavou fantasy detektivku z 80. let s erotickými scénami a bez mobilů a výpočetní techniky. Za přečtení určitě stojí, pokud je to alespoň trochu váš šálek kávy.
M I L U J U !!
Vílí bordely v Brně? Yes please! Tohle byla vážně jízda. A ve svém žánru zatím to nejoriginálnější co jsem četla. A jedno z nejlepších. Bavilo mě to od první stránky, od prvního slova. Zbožňovala jsem Léto a svou cestu si našla i k Dominikovi.
Zbožňovala jsem tu temnotu která se táhla celým dílem, ten svět, víly. I když byly trochu svině - což tomu možná vlastně dodalo to kouzlo, protože ve všech knihách které se mi zatím dostaly do ruky byly víly jemná průsvitná stvoření. A tady pravej opak. Nebo vlastně ne...?
Jo a ta obálka? Tu miluju taky!
Někdy se stane, že se spletete.
Podle názvu jsem čekala nějaký noir úlet, a přesně pro to jsem po knize sáhla. Ale tenhle příběh z jiné reality mi šel hodně pod kůži. Velmi dobře napsané. Velmi ponuré. Hlavní hrdina dojme svou vyprahlostí, smutkem, a co se týče svého osobního traumatu, neschopností vidět souvislosti, které jsou zjevné.
A Léto je krásná. Podezřívám autorku, že ji dospělost nepřipravila o schopnost vidět víly. Jak by mohly v našem světě přežít?
Nerada bych zněla romanticky, tento příběh je ponurý. Přesto moje srdíčko dostalo hodně „nažrat“.
Závěr je trochu americký, ale na druhou stranu si říkám, co se s tím asi dalo udělat jiného...
„My už jen… přežíváme na okraji společnosti, vaší společnosti. Ve všem tom hluku a prachu a nenávisti… naše pouta s opravdovým světem slábnou. A tak jako se ztrácejí, ztrácíme se i my. Někdy… se zastavím a poslouchám a slyším jen motory aut a hlasy lidí – a ticho, skutečné ticho, už nenacházím ani v sobě.“
Musím říct, že i když je to vlastně detektivka (které já moc nevyhledávám), kniha se mi moc líbila. Příběh víl, které jsou na okraji společnosti se vážně povedl. Bavila mě myšlenka, hledání pravdy hlavního hrdiny a samotné víly. Po 300. stránce jsem se začalo trošku nudit, ale to bych úplně nedávala za vinu knize, ale tomu, že v poslední době prostě není nálada na čtení. A navíc konec knihy mi to plně vynahradil.
Musím říct, že i když je to vlastně detektivka (které já moc nevyhledávám), kniha se mi moc líbila. Příběh víl, které jsou na okraji společnosti se vážně povedl. Bavila mě myšlenka, hledání pravdy hlavního hrdiny a samotné víly. Po 300. stránce jsem se začalo trošku nudit, ale to bych úplně nedávala za vinu knize, ale tomu, že v poslední době prostě není nálada na čtení. A navíc konec knihy mi to plně vynahradil.
Nic jsem od knihy nečekala, obálka je fakt otřesná a na základě anotace bych taky neměla nejmenši chuť to číst, každopádně se ke mně Krev pro rusalku dostala a nějakým záhadným způsobem mě to neskutečně bavilo. Přiznávám, moc mi neseděl jazyk, občas to bylo přitažený za vlasy a místy tak trošku zvrácený, ale možná právě proto, a po pár nekonečných slaďárnách, to byl vyloženě balzám na duši.
Hruza.
Uz sem cet l leccos,ale tohle aspiruje na predni pricky v kategorii odpad.Opakujici se slova,vety poskladane jako puzzle od slepce,akce plna nelogiky.Hlavni hrdina je fetak,ktery zere prasky po kilech,inteligenci zdedil zrejme po opicich a prijemny je jako horke kafe do rozkroku.
Autorka ocividne nema smysl pro chlapske uvazovani,protoze jeji hrdina ma mozkove pochody spis lemuri samice pred duchodem.
Jedina svetla vec byla,ze se ta s****a odehrava v Brne.
Chvilku mi trvalo, než jsem se dostal do děje. Ta míchanice normál - rusalka, mi zpočátku připadalla nepřirozená. Pak se to dramaticky rozjelo a už jsem v tom lítal. Spisovatelčina prvotina a nebalo to špatné. Nakonec povedená směs krimi a fantasy. Musím pochválit přebal knihy - to se také povedlo. Jisté chyby to má, není to stoprocentně dokonalé, ale vřele doporučuji.
Už první slovo knihy upoutalo moji pozornost a zajistilo si mou vytrvalost i přes trochu zmatečný začátek a, podle mně, ne zcela logický důvod celkové zápletky. Neuvěřitelně reálně vykreslený hlavní hrdina, který má nervy, odborně řečeno, úplně v prdeli (použil bych ještě vulgárnější přirovnání, ale držím se v mezích slušnosti). Pěkně vykreslená noir-fantasy detektivka, s jakou jsem se snad ještě nesetkal. Líbilo se mi jak autorka graduje napětí a asi sto stran před koncem jsem odkládal čtení, protože jsem tušil, že se hlavním hrdinům musí stát něco hrozného a toho jsem se prostě nechtěl účastnit. Tohle se mi třeba ani u Kinga nestává, ten drásá nervy trochu jinak. Všechno tohle zdaleka překonává trochu rozpačitý začátek a prostě nemůžu dát jinak, než plné hodnocení. Jako prvotina je to naprosto úžasné a určitě se nebudu bránit dalším knihám autorky. Navíc knihu doporučuje i Franta Kotleta a to byl pro mně dost velký důvod si ji přečíst.
Četl jsem i povídku "Zadostiučinění", která je vlastně úvodní kapitolou knihy, přišla mi trochu ucelenější, než úvod knihy, ale možná to bylo jen znalostí příběhu.
Premisa je zabavna - rusalky jako lidi pozirajici kurvy. Co uz mi ale tak zabavne neprislo, bylo jinak klasicke (noir) detektivni pojeti pribehu. Pripadal jsem si jako v bezne nemecke kriminalce, s tim rozdilem, ze partackou toho neprijemneho detektiva neni pes nebo nejaky Paul Rossenberger z Kirchstrasse 7, ale lidozroutska obdoba upira. Zabavne, ale asi jen prvnich 100 stran. Potom me zacala Snegova ztracet.
Kniha byla zajímavá a napínavá, asi jako skoro každá detektivka, každopádně příběh se mi celkem líbil byl docela originální jen ta hlavní postava toho Stolbenka byla upřímně na přes držku, protože to jeho neustále fňukání mne začalo trochu dráždit, i když uznám že byl ze všech nejrozumnější jakožto lidi. Nejvíce mne zaujala postava Léto (což se mi často nestává abych si v knihách oblíbil ženskou postavu) která se mi opravdu líbila a pokud slečna autorka bude psát další pokračování, možná by stálo za uvážení udělat hlavní postavu spíš Léto a Dominika jakožto vedlejší postavu, ale nechci samozřejmě nikomu kecat do řemesla. Co bych ještě možná doporučil o zvážení vzhledem k tomu, že je tato detektivka tak trochu i alternativní historie, tak trošku víc vysvětlit detailně o vzniku Pospolitosti, protože moc tam toho nebylo vysvětlené ani nevím jak bych si měl představit i vlajky. Kvůli tomu jsem se i na začátku trochu ztrácel jelikož jsem nevěděl jestli se to odehrává v současnosti nebo v budoucnosti než se pak v knize zmíní osmdesátá léta dvacátého století. Abych došel k závěru, kniha mne samozřejmě bavila, rád jsem v tom alternativním vesmíru žil a těším se na další pokračování, pokud opravdu k němu dojde.
8/10
Zaslouženě čtyři hvězdy za skvělý originální námět, bravurní zpracování, temnost, akci a pro mě finále s překvapivým koncem. Jedinou větší slabinou téhle knihy, které sráží body z plného hodnocení je hlavní postava a vypravěč příběhu Dominik, uplakánek, psychicky labilní sebelitující posera, který se nechá vláčet dějem jako zmačkaný papír ve větru. Mimo tuto výhradu je to každopádně výtečně odvedená práce, kterou je radost číst.
Tak tohle bylo něco, velmi napínavý příběh plný akce a zvratů. Díky této autorce začnu číst více Česke fantasy
Už jen za to, kde se příběh odehrává (konečně si taky někdo vybere Obydlenou zatáčku na Vídeň a ne jen pořád Prahu a tak :)) má autorka u mě kladné body. Celá idea světa, kde žijí lidé spolu s vílami mi přišla hodně zajímavá a funkční, samotný děj pěkně odsýpal a knížka se dobře četla. Jediné, s čím jsem měl problém, byla postava Dominika Stolbenka, který mě strašně štval (pokud to byl autorčin záměr, tak gratulace, opravdu to vyšlo).
" Žínka, to zní tak zasraně pohádkově, že si pod tím nikdo nepředstaví děvku, která je schopná sežrat mu děcko."
No ako čítam komenty nižšie tak nie som sám, ktorý by dal hlavnému hrdinovi cez držku. Je to pre mňa premiéra od pani Sněgoňovej a príbeh rusalky hodnotím pozitívne. Áno, malo to svoje muchy ako bol Dominik, alebo opakujúce sa scény, ktoré príbeh zbytočne predlžovali, ale zachránila to rusalka Léto a celkový nápad prostredia, ktorý držal čitateľa v napätí. Príbeh sa točí halvne okolo Léta a Dominika, čo nikoho asi neprekvapí, ale aby hlavný prípad Dominika bol na druhom mieste a autorka sa viac zamerala na vzťahy medzi menovanými postavami? Trošku ma to zmiatlo a nudilo, lebo škriepky ktoré sa dookola opakovali boli otravné a dej nikam neposúvali. Kniha začala naberať na zaujimavosti, až keď sa Dominik dozvedá o tajomstve Bastarda.
Skvělá záležitost. Lehké čtení, i když to jede už od začátku. Knihu můžu doporučit každému, kdo má rád originalitu a hlavně kdo ocní jak dobře je to napsaný
Štítky knihy
Brno prvotina alternativní historie česká fantasy městská (urban) fantasy víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
moje první kniha od autorky, nevěděl jsem co čekat a na konci jsem byl víceméně spokojený. dostal jsem dobrou fantasy detektivku, které ale k dokonalosti pár věcí chybělo. především to klidně mohlo být o něco kratší. místy mi přišlo, že to ztrácelo tempo a především různé vnitřní rozpory hlavního hrdiny se až příliš opakovaly a zároveň nepřidávaly nic nového... a dále (SPOILER pozor!) hlavní hrdina byl opravdu dost debil a feťák, což by mi tak nevadilo, ale bohužel mi vůbec do jeho vykreslené osobnosti neseděl zásadní zvrat příběhu. tím myslím to, kdy nesejme Léto potom, co jeho kolegyně zemře. a nejenom to, ještě jí dovolí, aby jí (přeměněná) zastupovala a společně se čím dál víc hloubili do sraček. nevím, nevím, vůbec mi to prostě k jeho osobnosti/motivům/názorům nesedlo a celý zbytek knihy jsem myslel na to, proč jí sakra na začátku neprohnal kulku hlavou. od toho momentu si to hrdina neustále vyčítá a uvažuje nad tím, že Léto zabije, ale už mu to vůbec jako čtenář nevěřím a přijde mi to wtf. na jednu stranu jediná rušivá "chyba" příběhu, ale bohužel dost zásadní... 3,5 hvězdy jsem po chvíli rozmýšlení zaokrouhlil na 4