Rusko v mlze
Herbert George Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131241/rusko-v-mlze-131241.JPG
4
8
8
Skeptický popis změn v komunistickém Rusku. Po ruské revoluci se Wellsovy hodnoty a politické ideály dostávaly v anglosaském světě pod stále ostřejší kritiku. Nedostatek informací o vývoji v Sovětském svazu ho v roce 1920 vedl k rozhodnutí navštívit ho osobně. Jako již věhlasný světový spisovatel se stal osobním hostem Maxima Gorkého, jeho prostřednictvím se setkává s vůdcem ruské revoluce Leninem. Z Wellsovy knihy Russia in Shadow (u nás tradičně Rusko v mlze, lépe však asi Rusko ve stínu či Stíny Ruska, 1920) vyplývá, že na něj zpočátku působily vize o zlepšení sociálních podmínek nejnižších tříd, a Lenina vnímal jako sílu, která by mohla vést k onomu druhu "plánovaného světa" v nějž doufal. V cyklu článků o této cestě, z nichž později kniha Russia in Shadow vznikla, a které vycházely na přelomu dvacátých let v listu The New York Times píše, že by panu Leninovi přál, aby se jeho vize uskutečnily, nicméně on sám v jejich realizaci příliš nevěří.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1960 , SNPL - Státní nakladatelství politické literaturyOriginální název:
Russia in Shadow
více info...
Přidat komentář
Dílo za minulého režimu vesele vycházelo nejen u nás, ale i v SSSR, takže bych s tvrzením o skeptickém popisu změn v komunistickém Rusku brzdil. H. G. Wells kritizuje především chaotické řízení vyplývající z nezkušenosti Bolševiků a také strašidelnou míru úpadku, jdoucí na vrub vládě Mikuláše II. a vleklé válce. S probíhajícím procesem znárodňování vesměs souhlasí, stejně tak i s nevybíravými metodami sovětské státní moci. Rok 1920 byl taky jeden z posledních, kdy bylo ještě možné mít pro bolševickou revoluci nějaké pochopení. Autor proslul jako spisovatel sci-fi, ale paradoxně se v obou předpovědích vyslovených v knize tragicky zmýlil.
Dojmy socialisty H.G.Wellse z cest po Petrohradu a Moskvě v roce 1920 a jeho vzpomínky na setkání s Leninem. Autor je podporovatelem bolševické revoluce, i když zároveň kriticky vidí řadu problémů společnosti rozvrácené občanskou válkou a Marxe nazývá nudným žvanilem. V té době ovšem politiku Ruska určovali marxista Lenin a světový revolucionář Trockij. Kavkazský gangster Josef Džugašvili není k knize vůbec zmíněn.
"Má-li být srovnán s britským parlamentem, pak petrohradský sovět má asi takovou organisaci a schopnost práce, jakou může míti velký pytel nejrůznějších hodinových koleček vedle starodávných sice, ale stále ještě dobře jdoucích hodin."
Autorovy další knížky
| 2005 |  Válka světů |
| 1992 | Stroj času |
| 1990 |  Neviditelný |
| 1928 | Ostrov doktora Moreaua |
| 1927 | První lidé na Měsíci |
Kniha je poměrně úzká, takže na první dobrou se zdá, že člověk bude mít knížku přečtenou za moment. Je však obsahem náročnější a zejména pokud trpíte podobnou úchylkou jako já - dohledáváte si ke knize doplňující informace (fotografie, osoby uvedeny v knize, fakta). Kromě reportáže z Ruska v roce 1920, v knize najdete také poznámky Lenina nebo komentář bolševického akademika Kržižanovského. Kniha je zajímavá a určitě ji čtenář jen tak neodhodí, ale vede vás do rozpaků.