Ruský týden
František Ringo Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60021/bmid_rusky-tyden-O89-60021.png
4
220
220
Humoristická satira barda českého kumštu F. R. Čecha, která bez příkras popisuje šestitýdenní turné jeho rockové kapely (Čech, Schelinger, Kubeš, Kavale, Stárek) po sovětském Rusku. Kniha vhodná pro každého milovníka drsného humoru a rockové hudby, rovněž milá vzpomínka na doby dávno minulé, a taktéž možnost nahlédnout do zákulisí koncertního turné. Vydaná těsně po sametové revoluci, dřív to kvůli pravdivému popisu Sovětského svazu a výstřelkům kapely rozhodně nešlo.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo úžasný. Je super, že si můžeme nádherně vykreslit, jak fungoval výjezd kapely za hranice a jaká musí být v tak známé kapele legrace. Vtípky na kytaristu byly opravdu vytříbené! Že hráli pouze hodinu a půl kvůli syfilisu a že praskla struna která nepraská...málem jsem se počůral smíchy :-D Doporučuji přečíst každému!
Absolutní klasika z doby, kdy byl Mistr ještě docela Cool.
Vhodné jako poslech pro dlouhé cesty s kapelou (vyzkoušeno), hned vám spoluhráči budou připadat snesitelnější.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání samotného autora a to vážně nemělo chybu! Skvěle jsem se bavila, jak už dlouho ne.
Tak třeba tenhle dialog:
V závěru koncertu praská Kubešovi struna, ale nevyměňuje si ji. Standa je tak dobrej, mizera, že hraje výtečně i bez prasklé struny. Přesto je mou povinnosti, abych mu po koncertě vynadal...
Tebe nenapadlo, že by mohla prasknout? Ty bys ji neunes na to jeviště s ostatníma rezervníma strunama?
Sakra, dyk ti říkám, že nikdy nepraská!
Ale tobě praskla! Uvěříš teď tomu, že praská taky tahle struna?
Nepraská!
Tobě praskla!
To jo, ale jinak nikdy!
Připouštíš ale teď, když ti praskla, že je to možné?
Ne!
Ale teoreticky ano, alespoň to uznej. Stando!
Ne.
Už dlouho jsem se tak nepobavila - vřele doporučuji. Vtipnost Fr. Ringo Čecha miluji - jeho výstupy v TV pořadech nemají chybu.
Jiří Schelinger, Jan Kavale, Mamut, Standa Kubeš a v neposlední řadě i samotný Ringo... To jsou právě ta jména, díky kterým jsem před deseti lety, pospíchala z Rudého náměstí na pokoj v Českém domě, abych si mohla zabořit hlavu do knihy fantastických a víc jak humorných vzpomínek, právě již zmiňovaného Ringa. ; )
Nejvíc jsem pukala, měla záchvaty smíchu, když pánové projížděli autobusem - okružní jízdou Moskvou..., ale i přelet přes tehdejší SSSR s paranoidním myšlením všech členů kapely, zda takový přesun vůbec přežijí..., mi přišel víc jak zábavný.
Z knížky je vidět, že pánové uměli žít naplno... Jejich tehdejší mladistvá ,,zarputilost," škodolibost - légrácky..., kterých je v této knize nespočet, pobavila tehdy nejenom je, ale i dnes mnohého čtenáře.
Pro zlepšení nálady, mohu vzpomínky Františka Ringo Čecha z jeho Ruského týdnu, jen doporučit. ; ) No a když mám to desetileté výročí... ; ) Nemohu jinak, znovu si knížku přečtu. ; )
Za režimu byl Ringo docela frajer (navzdory výpadům do pitomostí), počátkem svobodných časů jsem mu nemohl přijít na chuť kvůli jeho politickým excesům. Díky rádiu Beat jsem se v posledních měsících upomenul, že Ringo taky něco napsal z období hraní s Jirkou Schelingerem. Tak jsem z bazaru DBK zakoupil a nelituji.
Královsky jsem se bavil! I když tuším, že hodně popsaných situací bylo jistě autorem (do)vyšperkováno. Každopádně autor své kolegy (Kubeše, Stárka atd…) vůbec nešetřil a já tedy smekám, že šli s kůži na trh a Ringovi autorizovali knihu! …nebo neautorizovali…???...:)))
Skupinu F.R. Čecha se Schelingerem za mikrofonem, jsem sledoval jen tak po očku. Více mě bavil zahraniční rock a ringovy "hity" s pletacími dráty, parními stroji, tkajícími Jitkami a různými Rudolfy, ať už s Reném, nebo bez něj, mě docela úspěšně míjely. Názor jsem ale musel lehce upravit po desce "Hrrr na ně ...", kde už mě jejich humor docela oslovil a také po návštěvě koncertu, kdy mě dostali (nejenom) slušně zahranými covery zahraničních hitů (Black Sabbath, Deep Purple, Status Quo, Santana ...). Také občasné humorné příspěvky Ringa v tehdejší Melodii mě rozesmávaly a tak jsem musel sáhnout i po této publikaci. Už jenom fakt, že parta "zvířat", která se v kapele zrovna nacházela, putuje po tehdejším Rusku, se všemi jeho vymoženostmi i nemožnostmi, skýtal dostatečnou záruku mnoha humorných a absurdních situací.
Knížečka se mi líbila tehdy i nyní, při nedávném pravidelném čtení na rádiu Beat. Nemusím s F.R. Čechem souhlasit úplně ve všem, co pronesl, pronáší a určitě ještě pronese, ale smysl pro humor mu upřít nelze.
Nuda v Rusku, pověstný předrevoluční nedostatek duševní i materiální, a s tím související přebytek volného času, umožnil autorovi svérázné zážitky si zapisovat a díky jeho smyslu pro humor a také díky povahám jeho bigbíťáků i místních funkcionářů a organizátorů, svádějícím k parodickému popisu, to nakonec vypadá, že v tom Sojuzu byla občas docela legrace.
Dobrou náladu při poslechu posiluje i četba samotného autora.
85 % (zatím 186 hodnotících s průměrem 82 %).
…
V recepci vidím, jak děžurná rovná do přihrádek noviny.
To jsou ze sivódňa? ptám se baby.
Dá, dá, říká, a nabízí mi Murzilku.
V tom zahlídnu v balíčku Rudé právo.
Já chačů éto! A kupuju si ho.
Dá, dá, inostráněc, bručí si baba a vrací mi drobné na rubl. Jdu pomalu ke dveřím hotelu a dívám se do novin. Slavie – Sparta 1: 1. A safra, zase jsme uhráli bod, mám z toho radost a čtu si průběh zápasu.
To se budou kluci divit, kde jsem vzal noviny z domova! Během čtení však najednou zjišťuji, že jsem na tom zápase byl! Dívám se na datum – je půl roku staré.
…
Po koncertu si nás volá Valja k sobě a upozorňuje nás na to, že koncert trval pouze hodinu třicet minut a že byl tudíž krátký.
Jirka má dobrou náladu a vysvětluje Valje, že hrajeme podle středoevropského času, což mi přijde velice vtipné.
Valja ale tento skvělý fór nechápe a upozorňuje, že se to nesmí opakovat.
…
Ležím už zase v posteli a čtu si, do čehož slyším Kubeše, jak za dveřmi huláká, že Mišík a Semelka stále čekají, až jim Standa zavolá, protože takového sóláka jako mám já nemá nikdo v Československu. Andršt a Hladík mu můžou pucovat boty. Všichni to vědí, jen já a ten kretén Schelinger si toho nevážíme, ale až nám Standa dá padáka, což bude brzo, tak na něj budeme vzpomínat, on má ale svou hrdost a míra jeho trpělivosti vyprchala na tomto zájezdu.
…
Francl převádí řeč na svoji ukradenou hornu a medituje, zda nám sovětská pojišťovna hornu zaplatí
Jirka Schelinger mu vysvětluje, že sovětská pojišťovna zaplatí Franclovi jako Stalin Trockému. Francl neví, kdo byl Trockij, a vysvětlení ho uspokojí.
Franta Ringo Čech není žádný literární gigant, ale Ruský týden se mu povedl. O to víc, že v porevoluční euforii roku 1990 představovala kniha skvělou příležitost zasmát se Sovětskému Sojuzu poprvé svobodně, upřímně, bez ohlížení se přes rameno. Členové kapely si dělají legraci nejen z ruské komunistické reality, ale i sami ze sebe. Prostě řádí jako správné rockové hvězdy, kterými všichni v té době byli.
Četla jsem ji v devadesátkách a pamatuju, že jsem se hodně nasmála.......
Ocení čtenáři 45+, mladším to nic neřekne.
Je to humor specifický, někdy trochu přímočarý, ale jako svérázný obrázek dobových, tak trochu povinných zájezdů našich umělců do zemí socialistického bloku, to mělo své kouzlo. V době, kdy kniha vyšla, tedy těsně po revoluci jsme se u ní skvěle bavili. Není to špatné čtení, ale dneska už to poněkud ztrácí kouzlo
Čekala jsem víc, nicméně některé historky vtipné jsou. Muzeum, cesta letadlem a rozhovor o prasklé struně asi nejvíc.
Úplný odpad to nie je, ale nemá to k nemu ďaleko. Čakal som vtipné rozprávanie, dostal som nudu. Pár zážitkov je úsmevných, ale väčšina je trápna, humor je často fekálny. Ak autor skutočne popisuje realitu, až na Schelingera sú všetci dementi. A otázka je, či Schelinger bol naozaj taká dobrá duša, alebo len autor zamlčal jeho úlety z dôvodu "o mŕtvych len dobre".
Útlá knížka z šestitýdenního turné z Ruska v době normalizace, ve které Ringo shrnul zážitky a postřehy do jednoho týdne. Kapelu tu máme takřka "na talíři", zážitky vtipné (např. s hodinkami), ale i absurdní (s novinami). Ti, kdo zažili bolševika, pochopí. Pro ostatní - země neznámá. Děkuji za vzpomínku na Schelingera a na dobu, kdy nejen bigbít, ale i ostatní hudba, stála za to.
Hodně jsem se zasmál. Škoda že kniha nemá 300 stránek. Sám jsem v Rusku nikdy nebyl ale věřím, že zima je tam strašná :-)
Posloucháno jako audiokniha cestou do práce. Moc jsem se basmala, hlavně u návštěvy muzea a cesty letadlem s ovečkou.
Štítky knihy
satira Rusko hudebníci, muzikanti
Autorovy další knížky
| 1990 |  Ruský týden |
| 1990 |  Dívčí válka |
| 1983 | Z mého života |
| 2012 | Generace Beatles, aneb, Rok stárnoucího rockera |
| 2007 | Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci |
Tak tohle je fakt masakr :-)) Samozřejmě jen v tom nejlepšíííím.