Růže pro Algernon
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13562/bmid_ruze-pro-algernon-CZz-13562.jpg
5
3175
3175
Růže pro Algernon si poprvé získala čtenáře jako slavná povídka, která se dočkala uvedení v nesčetných antologiích a byla přeložena do mnoha jazyků. Stejně úspěšná byla i jako televizní inscenace – a nakonec jako celovečerní film s názvem Charly. Pak Daniel Keyes svůj znepokojivý příběh rozšířil a zabydlel dalšími postavami, takže vznikl román, který obdržel od asociace Science Fiction Writes of America cenu Nebula za nejlepší science fiction roku. Fascinující příběh o odvážném (snad až příliš odvážném) experimentu s lidskou inteligencí popsal jeden kritik jako „milostný trojúhelník tvořený dvěma lidmi“. Jiné nadchla jeho obraznost, napětí nebo lidskost. Růže pro Algernon v sobě spojují všechny tyto kvality. Je to jeden z nejoriginálnějších a zároveň nejcitlivějších románů naší doby. Skvěle přeložil Richard Podaný.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Knižní klubOriginální název:
Flowers for Algernon , 1966
více info...
Přidat komentář
No úplně asi nesdílím všeobecné nadšení. Rozhodně zajímavý námět, zajímavý vývoj, nicméně uprostřed mi přišlo, že děj hodně stagnuje a nikam se neposouvá, začínala jsem se nudit. Naopak konec měl až moc rychlý spád. Na mě dost nevyrovnané tempo.
Na knihu jsem narazila diky ctenarske vyzve v zebricku 100 nejlepsich knizek a nemohla jsem se od ni odtrhnout. Velmi silny pribeh a konec smutny, opravdu zajimava kniha.
Posledních pět stránek jsem nedokázala přečíst, nešlo to. Věděla jsem, co přijde a nechtěla jsem to vidět napsané.
Krásně napsaná knížka, opravdu.
I když jsem (ne záměrně) četla jen povídku, dostala mě. Tohle je totiž přesně ta klasika, co si zaslouží být klasikou. Čtení rozhodně pro každého, má to myšlenku, spád i duši. Jednoznačně stojí za to.
Bohužel se ke mě dostala "jen" povídka, ale to jsem zjistila po hodině čtení a zjištění, v e-knize, že mám přečteno 50%. Nakonec to možná stačilo, bylo to počtení na jedno odpoledne, ale krásné, zajímavé a silné.
Zajímavé, velmi smutné, úžasné... kniha, která člověka donutí zamyslet se nad prioritami...
Po povídce jsem zhltnul i román, který to pro mě dovedl k dokonalosti. Vedle psychologického ladění jedna z ukázkových knih o lidské povrchnosti a odmítání všeho nezvyklého či neznámého. K doplnění doporučuji i párkrát zmíněné Podobenství o jeskyni z Platónovy Ústavy. ;)
"Kdyby Eva neposlouchala hada a nejedla ovoce ze stromu, nikdo z nás by nebyl starý a nemocný a nikdo by nezemřel."
"Obyčejní lidé jsou s to vidět jen trošku."
V devátém díle dvanácté série Simpsonů nazvané HOMR, se na rentgenu objeví zajímavá věc. Homer má v mozku pastelku. Vyjmou mu ji a světe div se jeho rozumové schopnosti poskočí o nějaký ten stupínek vzhůru. Ale s rostoucím IQ klesá štěstí, což vzápětí okusí na vlastní kůži. Přátelé se od něj odvracejí, většina toho co mu kdysi přinášelo potěšení se mu nyní zdá ploché, nudné a předvídatelné.
HOMR byl inspirován touto vynikající knihou. Je v tom mnoho tragiky. Charly Gordon se své role zvířátka pro pobavení ostatních nezbavil. Nejprve coby hračka pro své kolegy, ve střední části v laboratoři se svou myší kamarádkou, později už jako nadprůměrně inteligentní jest zvířátkem pro pobavení vědců.
Ona bytostná osamělost kape z textu nepřetržitě. Lidé hloupí bezpečně poznají chytřejšího, který je bohužel něco jako exotický pták a pokud ten chytřejší není svině, ale jest dobrým člověkem jako náš Charly, je k vyobcování jen kousek.
Připomíná to až archetypální příběh nadprůměrného, který ve světě průměrnosti musí být nutně izolovaný. A vyjmenoval by asi každý z nás.
Bohužel se najdou i tací lidé, a není jich málo a není třeba chodit daleko, kteří s chutí svou vyděděnost omlouvají tím ,že jsou géniové, nepochopeni však mrzkou lůzou. A to je možná ještě větší tragedie než tato kniha, poněvadž se jedná o holou skutečnost. Ne oni nejsou geniální, jsou to jen blbci.
Velice silny pribeh, vynikajici dilo, ktere si pravem naslo misto v mem srdci.Nekdy se pocity tezko popisuji slovy.
Strašlivá obálka, název "smrdící" nějakou romantikou a uvnitř přitom opravdu vynikající příběh spíše psychologického ražení. Zajímavý popis vývoje hlavní postavy od retardovaného prosťáčka až po charismatického génia a především skvělý popis ostatních postav jejichž chování se mění právě v závislosti na výši hrdinova intelektu. Rozhodně to donutí k zamyšlení nad tím, jak se občas někteří chováme k dětem či postiženým.
Knihu jsem si koupila po shlédnutí filmu.
Moc se mi líbila.
Zvlášť dojemně působí psaní deníku,jakoby náhodou písmenko,slovo navíc...
Celou knihu jsem proplakala.
Doporučuji a opět se ke knize ráda vrátím.
Růže pro Algernon je pro mne jedno z nejsilnějších děl všech dob, už nikdy se nevytratí z mé mysli ani z mého srdce. Neuvěřitelný vývoj psychologie hlavní postavy spolu s opravdu zajímavým nápadem - prostě román, jak má být :)
Četla jsem na základě divadelní hry, kterou jsem viděla několikrát, ani jedno mě nezklamalo, silný příběh.
Právě jsem jí po třetí dočetla a plakala jsem v tramvaji. Tahle kniha mě vždycky dostane.
"Přečetla" jsem jako audioknihu v podání Ladislava Mrkvičky a musím říct, že mě to dostalo... Geniální!
Stejně jako mnozí další čtenáři jsem se i já dost těžko prokousával prvními kapitolami. Při porovnání s angl. originálem mám dokonce dojem, že to překladatel do češtiny poněkud přehnal a možná i dost lidí od dalšího čtení odradil. Předem poučen, věděl jsem, že to vzdát nesmím - a odměna za to byla až neskutečná! Pro tak bravurně popsaný vhled do lidského nitra snad neexistuje v knižním světě srovnání. Původní povídka je sice údernější, ale na city čtenáře a na zamyšlení nad knihou podle mne zapůsobí až románová podoba. Pokládám růžičku nejen pro Algernon, ale především velkou kytici růží pro autora. Děkuji za krásný zážitek, pane Keyesi.
Růži pro Algernon jsem četla na doporučení a musím říci, že jsem skutečně neudělala chybu. Po delší době mě kniha chytla natolik, že jsem čtení upřednostnila před jinými druhy zábavy (např. odpolední šlofíček, a to už musí být silná motivace :) ). Krásný příběh, u kterého už tak po půlce tušíte, jak to asi dopadne... Na konci ze mě padaly slzy jako hrachy. Neříkám, že knihu přečtu ještě několikrát, ale bude zajímavé jí ještě někdy zkusit s odstupem přečíst. Rozhodně to je jedna z těch knih, které z paměti nevytěsním.
Musím říct, že už dlouho se mě žádná knížka nedotkla takovým způsobem. Když jsem ji začala číst, okamžitě mě pohltila, ale přesto jsem neměla pocit, že bych četla závratnou rychlostí a děj mi unikal. Konec jsem obrečela. Do budoucna bych si chtěla pořídit svůj vlastní výtisk.
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Knihu jsem si vybral k maturitě a nevěděl co od ní čekat. Jako první jsem viděl divadlo. Zpracování mě nadchlo, i když bylo dost dlouhé. Pak jsem si přečetl asi 70-ti stránkovou povídku. Ta opět nezklamala. A když jsem začal číst román, tak se mi zdál až zbytečně dlouhý (vím, že těch 230 stran není moc). Ale po chvilce už to tak nevadilo a opět mě kniha naprosto uchvátila, ze začátku se může trochu špatně číst, kvůli mnoha gramatickým chybám, ale rozhodně to nemůže odradit. Na celé knize je nejlepší postupná přeměna Charlieho a charakteristika jednotlivých postav.