Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Flowers for Algernon, 1966
více info...
Přidat komentář
Kniha má zajímavé téma, bohužel od počátku bylo jasné, jak se bude vyvíjet a jak dopadne. V polovině jsem bojovala s tím, abych ji dočetla. Nakonec jsem ji dokončila, ale ničím mě nepřekvapila a nenadchla.
Bylo to moc pěkné čtení, smutné, hluboké. Místy ale příběh trochu stál a já měl tendenci přeskakovat. Pasáže psané s hrubkami se hodně špatně četly.
Kdysi jsem viděla v divadle s Janem Potměšilem v hlavní roli a už dlouho jsem si chtěla přečíst knihu. Trvalo to tak dlouho, protože jsem věděla, že mě vezme za srdce. A ano, je to tak. Knížka je skvělá - smutná, dojímavá, zajímavá. A nějak při čtení člověku dochází, kolik malicherných pseudoproblémů kolikrát zbytečně řeší a jak se má vlastně ve skutečnosti fajn.
Poslechnuto jako audiokniha. Doporučuji všem čtenářům a fanouškům knihy.
Neskutečný jak příběhu pomohlo, jak si z hlasem a přednesem dokázal Jan Potměšil pohrát a vynést ho do top 5 za letošní rok (četba+ audio).
Velice silný příběh, jak můžete číst v komentářích níže.
Nezapomenete, budete stále přemýšlet, vzpomínat. Vracet se pokládat růže...
“Aš budete mýt ňákí rúže navýc, dejte je nahrop Algernon na dvorku, prosym.
Menuju se Charlie Gordon a pracuju v Doneroví pekárně a pan Doner mi
dává 11 dolarú tejdňe a chleba a jiní pečivo gdyš chci. Je my
32let a za mněsýc budu mít naroseniny
Kdy vás naposledy kniha rozplakala? No ták, nestyďte se to přiznat.
Málokdy narazíte na fantasy dílo, které vyvolává tolik otázek o nejhlubších kořenech lidských popudů, ambicí a vnímání života vůbec. Na dílo, které výborně porozumělo svému motivu a podávaj jej s hřejivou pokorou, ale
i děsivým puntičkářstvím.
Námětem knihy by se zdála inteligence. Co na ní považujeme za hodnotné a proč. Já bych řekla, že je to zásadní kniha o lidské existenci, o touze po lásce a přijetí druhými. O touze žít normální život. Myslím, že každý, kdo knihu správně navnímá, neunikne bez nějakého šrámu na duši.
Súctou Váž Charlie Gordon.
Tak nádherná a zároveň smutná kniha...
Mám pocit, že v detstve sme všetci takými Charlie Gordonmi - sme naivní, chceme sa zavďačiť, chceme sa priateliť, chceme poznať lásku a byť len šťastnými. A potom narazíme na hrubé bariéry barbarského cynického sveta a sami emocionálne otupujeme, ba čo viac, častokrát ubližujeme slabším len preto, že bolo ublížené aj nám.
Forma denníkov Charlieho rozprávaniu ide len k duhu; môžeme na vlastné oči sledovať, ako sa učí gramatike, prehlbuje svoje myšlienky a predovšetkým, začína spomínať. A že sú to spomienky zväčša trpké...
Koniec bol možno tak nejak jasný už vopred, no napriek tomu zabolel... Predtým som nikdy nečítal nič podobné (no veľmi mi to pripomenulo hollywoodsky film Čas prebudenia) a tak nemôžem inak, než knihu všetkými desiatimi odporučiť.
"... inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic."
Vlastně taková variace na téma rozum a štěstí. Tahle kniha mě úplně pohltila. S něčím by se experimentovat fakt nemělo.
Přesně takovouhle knihu si představuji když se řekne kvalitní literatura. Bylo tam vše napětí, příběh i dojetí. Po přečtení ve mě víří emoce.
Doporučuji všemi 10
Audio
Silný a hluboký příběh, nevšední téma, výborný čtenářský zážitek, nadčasové poselství. Takhle vypadá kvalitní literatura, kterou by si měl přečíst každý, kdo se aspoň trochu považuje za knihomola.
Taťka mi to dal přečíst kdysi dávno (po poslechu Brichtova alba Růže pro Algernon), dokonce si říkám, jestli jsem tehdy nečetla spíš tu povídku než tu novelu. Každopádně slzičky. Skvělé využití ich formy, i když si říkám, jestli ten konec nebyl trochu uspěchaný. Respektive nevadilo by mi, kdyby se v tom autor ještě chvíli rochnil. (Anglicky.)
Musí být příšerné chátrat, hloupnout, přicházet o svou vlastní vůli a být si toho každým okamžikem vědom, už jen z té představy mě jímá úzkost.
Na tomto příběhu je podle mého názoru nejpůsobivější především způsob psaní, kdy čtenáře nejprve téměř bolí oči ze všech těch pravopisných chyb a všímá si tak každého možného zlepšení, autor si tím získal můj upřímný obdiv - nasekat tam tolik hrubek jistě dalo víc práce, než se zdá.
Růže pro Algernon je velmi emotivní a smutné vyprávění, které vždy budu řadit mezi nejlepší knihy, jaké jsem kdy četla.
Krásný silný příběh a s ohledem na můj vlastní život, i silné dejavu. Myslím, že tahle poměrně útlá kniha by měla patřit do povinné četby. Z knihy bych určitě vypíchla začátek, kde si autor hraje s jazykovými prvky abychom mohli sledovat, jak se Charlie mění.
Kniha odpovídá době, jelikož co se týče proměny protagonisty, tak je zaměřena pouze na růst inteligenčního kvocientu měřeného klasickými testy. Zajímalo by mě, jak by Charlie jednal kdyby s klasickým logickým intelektem získal i emoční inteligenci a tudíž schopnost ovládat, chápat a mít kontrolu i nad svými emocemi.
Myslím, že nemá smysl ještě cokoliv dodávat k tomuto pozoruhodnému a smutnému příběhu o mezích inteligence, osamění a skutečném štěstí v životě, když už bylo přede mnou napsáno více než 530 komentářů.
Snad abych jen zmínil, že podle knihy vznikl roku 2000 ve spolupráci USA a Kanady hodně povedený film Kytička pro Algernona. Hlavní roli Charlieho Gordona v něm bravurně ztvárnil vynikající Matthew Modine.
Klepou se mi ruce. Jsem emočně vyždímaná. Přestože tušíc de facto od začátku, jaký bude výsledek, nechala jsem se vést nekompromisním tempem přímo úměrným rychlostí růstu Charlieho inteligence. Vlastně vůbec nevím, jak mám přiblížit stav své bolavé duše... autor předestřel tolik palčivých otázek, na něž ve společnosti prakticky neexistuje správná odpověď, tedy morálně spravedlivá ke všem zúčastněným. Nešetřil mě a nebál se použít pravdu jako smrtící zbraň všem citlivým záložkám. Nechci prozradit ani písmenko příběhu, pokud někdo zůstal stejně nepolíbený fouskem Algernon, jako jsem dosud byla já. Děkuji své milované spřízněné duši, že mi nenápadně vsunula tento literarní klenot "do váhající ruky", a navždy tím umožnila otisknout tvar labyrintu do mého srdce. Nádherné, obrovské, bolestné a důležité sdělení!
(SPOILER) Daniel Keyes nám přináší hluboký, silný a lidský příběh se zajímavou tématikou. Pojednává o mentálně retardovaném chlapci Charliem, kterému rozvoj vědeckého poznání dovolí mimořádně zvýšit jeho IQ a stát se na určitou dobu geniálním, aby posléze zjistil, že je to pro něj vlastně prokletím. I když knížka byla napsaná už před mnoha léty, její poselství je zcela nadčasové. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Témata románu jsou stále aktuální a myslím si, že v dnešní době zní v jistém smyslu možná ještě naléhavěji než v roce vydání.
Nechápu, že jsem ji objevil až teď. Určitě stojí za přečtení.
Krásný čtenářský zážitek, má vše, co člověk od knihy očekává - hlubokou myšlenku, dojetí, nečernobílé postavy. Těžko uvěřit, že kniha už je tak stará, vyznívá nadčasově.
"Růže pro Algernon" je velmi komplexní knihou, která se zaobírá zajímavou, neotřelou tématikou. Román má velmi drastickou proměnu hlavního hrdiny, ale i jeho okolí. Některé kapitoly či pasáže jsou velmi smutné, jako ve výsledku celá kniha. Hloubka příběhu mě zaujala asi nejvíce. Jediné, za co strhávám hvězdičku, je předvídatelnost (která na druhou stranu zajímavosti a čtivosti vůbec neubírá).
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Co napsat k této knize, o které už toho bylo tolik napsáno? Mně se dostala do rukou ve své audioverzi a byla opravdu výborně načtená. Příběh prostoduchého Charlyho mne zaujal hned od začátku a bylo mi ho docela líto. Hlavně se mi vůbec nelíbilo, jak se k němu chovala jeho vlastní matka. Tohle se snad ani nedá pochopit a už vůbec ne odpustit... První část vyprávění je i navzdory tomu krásná a svým způsobem milá - stejně jako sám Charly se svou duší dítěte. Poměrně brzy ovšem dojde ke zvratu, kdy se stane (nebo spíše nastane) něco, co změní celou Charlyho osobnost a jeho vnímání světa... Podrobněji se rozepisovat nebudu, knihu si přečtěte sami, je opravdu zajímavé a zároveň znepokojivé pozorovat tuto změnu, která má za následek (minimálně) to, že Charly už nikdy nebude tím, čím byl dřív...
Příběh je smutný, jsou v něm sice i úsměvné situace, ale ve finále se již není nad čím usmívat, bohužel. Kniha byla místy tak trochu zdlouhavá, přesto ji hodnotím plným počtem, protože si to autor za tak silný, výborně zpracovaný a originální příběh definitivně zaslouží...