Růže pro Algernon
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366093/bmid_ruze-pro-algernon-Auf-366093.jpg
5
3316
3316
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Přidat komentář
Téma knihy vlastně geniálně jednoduché. V dnešní době už asi ani o sci-fi nejde, mě osobně by nijak nepřekvapilo, kdyby se v médiích objevila zpráva, že se podobný experiment chystá nebo již proběhl. Síla knihy tkví v samotném zpracování tématu, které muselo být velmi náročné, aby příběh nevyzněl lacině (zde bych vyzdvihla i zásluhu překladatele a korektora, protože jejich práce teda musela být pěkně zapeklitá). Autorovi se podařilo vytvořit dílo filozofické, které má obrovské množství rovin-jaké je to získat něco, po čem celý život toužíte a pak o to zase nevyhnutelně přijít, proč vlastně k celému experimentu došlo a jaké to mělo důsledky pro jeho účastníky i jejich okolí, jak se žije lidem s handicapem, jak svět vnímá takový člověk a jak ho vnímají ostatní, co dělá člověka člověkem, co je to láska, co je v životě vlastně důležité. Každá z postav přináší do této skládanky svůj jedinečný dílek, každá z nich ovlivňuje celkový obraz. Myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Pět hvězd nedávám jen z toho důvodu, že původní povídkový formát by mi asi přišel přiměřenější, byť rozšířením na román jistě čtenář získal množství další duševní potravy, kterou by si u povídky musel tak nějak vydloubat sám mezi řádky. Ale to je pouze o osobních preferencích :-)
Poslouchala jsem načtené L. Mrkvičkou, jeho interpretace je kongeniální. Podobně jako ostatní vidím knihu spíš jako psychologické drama než jako sci-fi, díky tomuto přesahu zařazuji mezi nezapomenutelné.
Stal se z tebe cynik," řekl Nemur. "Nic jiného ti tahle šance nepřinesla. Genialita v tobě zničila víru ve svět i v ostatní lidi."
"To není tak docela pravda," namítl jsem mírně. "Ale poučil jsem se, že sama inteligence skoro nic neznamená. Tady na univerzitě se z inteligence, vzdělání a vědění staly úžasné modly. Já už ale vím, že jednu věc přehlížíte: inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic. Inteligence je rozhodně jedním z největších darů. Ale příliš často hledání pravdy vytlačí hledání lásky."
Už dlouho se mi nestalo, že bych začala něco číst a nemohla přestat. Geniální sonda do jednoho šíleného experimentu s inteligencí.
Nadčasové, dojímavé, pravdivé ... inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic ...
Ještě štěstí, že jsem zhruba uprostřed Gaussovy křivky rozložení IQ v populaci. Avšak zatímco pravá strana s nízkým IQ se, jak vidno v knize, s pocitem spokojeného života nevytlouká, vysoký intelektuál je zjevně dar, a současně prokletí.
Knihu hodnotím velmi kladně, ať už z důvodu působivého, neobvyklého děje, tak také díky následnému shlédnutí divadelního představení v Praze. Při čtení tohoto díla mi nejednou vletěla slza do očí. Objevily se však i vlny štěstí, například, když byl hlavní hrdina na špičce svého snu k chytrosti. I když nebylo v knize zmíněno zrovna nějaké přirovnání, tak ze čtení vyplynulo, že pokud je člověk méně chytrý, tak je spokojený, protože v okolí vnímá samé kamarády. Když je dotyčný průměrný začne si všímat různých druhů povahy, ale pokud je abnormálně vzdělaný, tak ztratí vše jako tomu bylo v prvním případě, protože to je on, kdo odsuzuje, ty méně vzdělané. Nejlepší části byly vylíčeny s bílou myškou, koneckonců za nic nemohla, když si ji vybrali k pokusu a nezbývá nic jiného než jí vzdát hold.
(SPOILER) Žádná kniha mě už dlouho takto neuzemnila. Po přečtení mi bylo hodně smutno, málem k pláči. Strhující příběh retardovaného Charlieho, který se spolu s laboratorní myší Algernon stane účastníkem vědeckého pokusu na zvýšení inteligence. Na stránkách hlášení sepsaných či namluvených Charliem sledujeme jeho osud, od oslovení, operace, vzestupu inteligence, náhlého prozření, že genialita je pouze dočasná a následně smutný pád, kdy Charlie pozbývá všech nabytých schopností a končí v útulku pro retardované. Ten smutek, fatalita a zoufalství, vlastní rozklad v přímém přenosu... musela jsem to dlouho rozdýchávat.
(SPOILER) Ten pozvolný návrat demence mi přišel daleko děsivější než cokoli, co kdy napsal Stephen King.
Už je to dlouho, co jsem četla tuhle knihu. Ale mám ji pořád v živé paměti. Když má totiž příběh určitý přesah, už mi uvízne nejenom v hlavě navždycky...
Někdo tu psal, že je příběh téměř smutný. Já myslím, že je smutný velmi. Asi záleží, jakýma očima se na něj díváme. Já je měla plné slz nejen na konci. Určitě se ke knize vrátím!
Tato kniha mne bavila už kdysi v rámci povinné četby a nyní, po 20ti letech mne bavila snad ještě více - ale jinak... Možná až nyní po kuse života a zkušeností ji dokáži naplno pochopit a docenit, určitě doporučuji!
Báječná knížka, kterou jsem četla už notně dávno a teď zjistila, že jí tady ve svém seznamu přečtených knížek nemám. (Takových je.) Doporučuji.
Úžasně zpracovaný poutavý příběh o experimentu, který změnil jednomu člověku život. Příběh plný lidské přirozenosti vyplývající na povrch v extrémních podmínkách, a řešení existenciálních otázek.
Příběh Charlieho Gordona, velkého dítěte, musí chytnout za srdce. Jednomu je tak smutno, když si opět připomene, jak lidská společnost umí být krutá. Hlavně nevybočovat z řady. Nikdo nesnese, aby někdo vynikal více než on sám. Příliš chytrý - špatně, příliš jednoduchý - špatně. Jak by to bylo hezké, kdyby lidé uměli brát druhé prostě takové jací jsou a nesoudili. To je ovšem čistá utopie. To dokážou jenom malé děti. Ano, vrána k vráně sedá a lidé si budou hledat sobě rovné. Tak to bude vždy. Jen ta "lidskost" lidem stále chybí.
Pan Keyes nám podal zajímavou sondu do lidské společnosti a lidské duše a přiměl nás zamyslet se nad mnohými věcmi, i nad naším svědomím.
Originální sci-fi román a
fascinující příběh s experimentem s lidskou inteligencí mě vtáhl od začátku do děje. Je plný napětí, lidskosti a touhy po lásce a přátelství.
Knihu jsem poprvé četl asi před deseti lety, kdy mne jako studenta druhého stupně základní školy velmi zaujala. Číst ji po mnoha letech znovu tak pro mne bylo opět zážitkem, kdy jsem mohl sledovat mentální vývoj postavy, ať už po stránce uvažování, výrazů nebo pravopisu. Do postavy Charlieho se může čtenář vcítit hned z několika důvodů, protože mu toho v životě chybělo mnoho. Důležitou otázkou díla pak je, zda hloupí lidé přeci jenom opravdu nejsou šťastnější, protože si neuvědomují, co všechno se kolem nich děje. Je tu toho však mnoho a každý si v knize najde to svoje, tím je právě Růže pro Algernon úžasná. Na krátkém rozsahu projde hned několik témat a představí nám světy, do nichž by nás ani nenapadlo se podívat.
Tak jednoduchý a zároveň geniální příběh nelze pořádně ani ohodnotit..
Všichni jsme Charlie, všichni chceme být někým, všichni chceme někam zapadnout a být milování, mít přátele a rodinu, bohužel ne každému je to dáno a toto je příběh jednoho z nás..
Hrozně moc rád bych tohle viděl v povinné maturitní četbě!
Strašně jsem si poplakala. Na napsání komentáře jsem si musela dát čas a vychladnout.
Knihu jsem měla číst k maturitě, jenže to bych nesměla být v tu dobu pankáč na (omylem) policejní škole, fakof systém, natož povinná literatura. Místo toho jsem četla pouze ruský realismus a USA autoři včetně učitelky literatury byli moc pod mojí úroveň... Ale teď to zdatně doháním a kaju se!
Co říct, když vše už bylo řečeno? Charlie Gordon je strašně specifická postavička, u které můžeme sledovat cestu tam a zas zpět. To samé proměnu jeho sociální bubliny. Co to udělá s vědci, když ten, kterého stvořili, je přeroste? Co to udělá s obyčejnými lidmi, když ten, do kterého kopali, začne kopat do nich? Co se stane s myší, která dostane prostor být Nadmyší? Atakdále.
Až mi bylo líto toho mini rozměru. Svým poselstvím je to ale gigant.
Panejo... nechápu, jak mě tato věcička mohla za celé roky minout. Tolik zneklidňujících emocí, zrovna jsem ji dočetla a musím to ještě vstřebat, ale každopádně je to jedna z těch knih, které by měl přečíst a procítit každý. Obdiv autorovi, do jakých hloubek se dokázal ponořit. A na konci, u scény v pekárně, jsem bulela jako želva :-)
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimentyAutorovy další knížky
| 2016 |  Růže pro Algernon |
| 2023 | 24 osobností Billyho Milligana |
Když jsem četla zde na DK komentáře od mých oblíbených uživatelů, všichni napsali, že je to naprosto úchvatná kniha, která vás posune někam dál... a měli pravdu.
Krásný příběh, který přiměje čtenáře zamýšlet se nad osudem, pocity a životním postoji jednotlivých postav v knize. To, jak společnost bere a přistupuje k lidem s jakýmkoliv hendikepem, ať už tělesným nebo mentálním, je opravdu k zamyšlení a v knize je vše dokonale popsáno, někdy až moc krutě. Ale život takový prostě někdy je.
Knihu rozhodně doporučuji a i já ji zařazuji k oblíbeným a srdcovým.