Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295842/bmid_rvi-potichu-bracho-tIu-295842.png
5
615
615
Jeremiáš je jiný. Žije ve světě, který má svá přísná pravidla, ve světě, kde každý den v týdnu má jinou barvu a kde jsou krajíce chleba kulaté. Se světem, v němž žije maminka se sestrou, si příliš nerozumí, nevyzná se v něm. Ale nevadí mu to, má přece ten svůj. Ostatním sice občas připraví horkou chvilku, ale ani milující maminka, ani dvouvaječné dvojče na něj nedají dopustit. Hlavně aby jim Jeremyho nedali do ústavu, to by nepřežily. Ivona Březinová citlivě, ale s nezbytným nadhledem vypráví příběh autistického chlapce a jeho okolí, které se s jeho poruchou musí dennodenně vyrovnávat. Knížka s výtečnými ilustracemi Tomáše Kučerovského dětem ukazuje, že s poruchou autistického spektra se dá žít a že nakonec je ze všeho nejdůležitější jako vždycky láska a dostatek porozumění.... celý text
Přidat komentář
Nakonec čtyři hvězdičky, protože občas jsem nechápala myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Popis problematiky PASu (Poruchy Autistického Spektra) ovšem doceňuji všemi deseti, paní Březinovou za výběr témat jejích knih blahořečím a nečtu naposledy. Vřele doporučuji. Skvělá práce.
Nebudu opakovat, co už tu v mnoha obměnách padlo. Opravdu poutavě a jemně napsaný příběh. Kromě přesných ilustrací bych ještě ráda vyzdvihla i čistou grafiku knihy, která ještě víc umocňuje požitek z četby. Jedinou výhradu mám asi jen k charakteru "Pomely", jež je na svůj věk až neuvěřitelně dokonalá.
Užitečný příběh nejen pro mládež. Že to autisté nemají ve společnosti lehké, je jasné. Ale jak moc může být okolí k takovým lidem nepřátelské a jak těžké je být matkou samoživitelkou nebo dvojčetem autisty s těžkým postižením mi došlo až díky tomuhle příběhu.
Nevzpomínám si, kdy se mi naposledy podařilo přečíst knihu za jedno odpoledne. S touto knihou se mi to povedlo a takto stráveného času nelituji.
Když se řekne autismus, většině lidí se vybaví film Rain Man a famózní herecký výkon Dustina Hoffmana. I na tento film v knize přijde řeč, realita je ale ve skutečnosti jiná, složitější a dost těžko představitelná.
Kniha vypráví příběh matky a její dcery, které přizpůsobují každý den svého života autismem postiženému synovi/bratrovi. Je to život, ve kterém i sebemenší opomenutá maličkost může způsobit katastrofu ve formě chlapcova výbuchu a nevypočitatelného chování. Život naplněný z větší části nepochopením ze strany okolí, neutuchajícím nervovým vypětím, ale také láskou i osobní statečností.
Menší výhrady bych ke knize určitě měl, ale považuji je za ústupek autorky dětským čtenářům a ve výsledku se určitě dají pominout. Smyslem knihy je především přiblížit čtenářům všech věkových skupin problematiku autismu a soužití s takto postiženým jedincem, což se autorce povedlo na maximum. Nezbývá tedy než knihu doporučit.
Velice povedená a užitečná kniha. Přečetla jsem ji poměrně rychle, nádherný jazyk i dialogy vám nedovolí od knížky odejít na delší dobu. Výtvarná stránka precizně dotváří tento lidsky hluboký příběh.
Knížka byla pro mě užitečná v tom smyslu, že dosud jsem se s žádným autistou nesetkala. Neumím si představit, co obnáší soužití s takto postiženým člověkem. I kdyby byl tento příběh jenom z poloviny pravdivý, hluboce se skláním před rodinami, které se starají o takto nemocného člověka.
Poutavé a vtahující do neúplné rodiny s tak velkou zátěží pro matku i zdravé dvojče Pamelu. Zajímavý pohled pro ty, kdo nic netuší o soužití s autistou a o tom, co a jak prožívají a zažívají příbuzní a blízcí. A po spisovatelské stránce - krásná práce s češtinou, skvělé dialogy postav, jemný humor, když už by ho čtenář nečekal, celý utrápený z toho trápení... Skvělá kniha. P.S.: Dodatečně ještě upravuji - ilustrace pana Kučerovského naprosto geniální! a nejlepším způsobem dokreslující atmosféru příběhu.
Kniha se mi dostala do ruky těsně před tím, než k nám do práce nastoupil "trochu jiný" kolega. Náhoda ? Náhody prý neexistují... Každopádně knihu jsem přečetla jedním dechem za dva dny a doporučuji všem. Jak už tady psalo spoustu z vás, měla by to být povinná četba a nejen na základní škole. Ivona Březinová dokáže i neradostné osudy lidí popsat tak, že se čtenář nehroutí smutkem a beznadějí, ale naopak z příběhů čiší naděje a pocit, že se i takové "průšvihy" dají zvládnout.
Připojuji se ke všem předchozím komentářům. Skvěle napsaná kniha. Můžeme nahlédnout do života s postiženým dítětem, chlapcem, který začíná dospívat i když jen fyzicky a ne mentálně. Tušila jsem, že to dopadne tak, jak to dopadlo. A když budu moct pomoct jen s tím, že přeparkuji auto. Tak proč ne.
Skvěle napsaná knížka rozhodně nejen pro děti a mládež! Klobouk dolů - před autorkou i ilustrátorem (nejsem žádný výtvarník, ale tady mě kresby opravdu trkly do oka - skvělé!), ale hlavně před všemi Pamelami a jejich maminkami, které na světě jsou!!!
Knížka mě opravdu chytla za srdce. V rodině žádného člověka s autismem nemáme, dokonce ani nikoho osobně neznám. O tuhle problematiku se zajímám jako laik. Knížka je napsaná hezky, srozumitelně a opravdu je vhodná i pro starší děti, aby věděly a uvědomily si, že tito „divní lidé s autismem“, které s nimi chodí do třídy, mají stejné city a potřeby jako oni, kteří jsou „normální bez postižení“. Škoda, že nemůžu dát knížce v hodnocení 6 nebo více hvězdiček. Opravdu by si to autorka s ilustrátorem zasloužili.
Přečtena za jeden den, takové knihy by měly patřit mezi povinnou četbu. Líbí se mi, že je v knize pohled na autismus z různých stran - matka, sestra, širší rodina, sousedé, spolužáci, učitelé, náhodní kolemjdoucí... a je zahrnuté celé široké spektrum reakcí, navíc dvojčata v náročném věku 14 let - slečna začíná mít zájmy i jinde a z kluka se fyzicky stává muž.
Láska a bezmoc, den co den.
Tak lidi - nesuďte dle prvního dojmu, nikdy nevíte! A buďte ochotni přeparkovat!
Spisovatelka dokonale a velmi citlivě popisuje problematiku autismu. Kniha o dvojčatech a přesto je každé jiné. Chlapec trpící autismem a sestra, která na něj nedá dopustit. Kniha tuto problematiku nenásilně přiblíží a popíše dětem a mladistvým.
Úžasná kniha, která mě chytla za srdce a asi už ve mně zůstane. Ani po přečtení si člověk není schopen úpně představit, jak náročný život s PAS je pro rodinu, ale i pro autisty samotné. Skvěle napsané z pohledu sestry, kterou jsem mimochodem obdivovala za její obětavost, která je u dnešní mládeže vzácná a pro většinu z nich něco divného a nepochopitelného.
Tak jsem se přes čtenářskou výzvu dostala k této knize, o které jsem neslyšela poprvé. A dost se mi to líbilo. Zajímalo mě jak autorka příběh zakončí a nebylo to úplně předvídatelné. Takže je to jedna z těch nejlepších knih pro mladé co jsem četla.
Kniha nejen pro děti. Zajímavě přiblížené rozdíly v závažnosti autismu. Ti s lehčí formou dokáží ve společnosti žít, ale podle svých stereotypů a podmínek, které nejsou schopni měnit. Obdiv pro rodiny, kde je dítě s nejtěžší formou postižení.Tady je krásně vykreslený i sourozenecký vztah a láska k bratrovi a také láska matky k oběma dětem.Měli by si přečíst ti, kdo pracují s dětmi.
I když je kniha určena spíše pro dospívající děti, tak jsem byla příjemně překvapená, že i mě to zasáhlo a dost věcí jsem se dozvěděla. Klobouk dolů před všemi rodinami, které se rozhodnou svého člena s PAS nedát do ústavu a bojují s každodenními problémy sami.
Krásná kniha.Vůbec nevíme,co prožívá rodina,ve které je autista..Není to jednoduchý život...Měli by jsme na to myslet,když se někde v okolí takový človíček pohybuje a chovat se k těm lidem slušně a ne jako blbci..Protože oni a ani lidé okolo těčhto lidí to nemají jednoduché..
Tato kniha nemá jedinou chybu. Rychle se do děje vcítíte a zakousnete. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
autismus česká literatura Aspergerův syndrom Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Velmi citlivě a s nadhledem popsán život s autistickým dítětem.Zabavila jsem svému 10letému synovi, který knihu přečetl během 2dní. Autorce tleskám