Rychlé šípy 1.
Jaroslav Foglar
Přidat komentář
Tenhle komiks jsem hodne cetla cele svoje detstvi, patril memu stryci. Ted jsem ho po letech precetla znovu v ramci Ctenarske vyzvu a zjistila jsem ze to znam cele na zpamet.
Tak co dneska budem dělat? Měli bychom zažít nějaké dobrodružství... Nelze nemilovat, i když je to nejspíš věc zcela idealistická a navýsost sentimentální.
Přesně tyto časopisy po strejdovi jsem četl u babičky o prázdninách. Každoročně jsem si je znovu četl a vždy mě potěšili, stejně jako ábíčka speciály. Kniha záhada hlavolamu a pár dalších Foglarovek mě svými dobrodružstvími, tajemnem a přátelstvím nadchla a zabavila přes prázdniny. Jen my bylo divné, že autora a tyhle skvělé knihy nejsou v naší školní knihovně, ani je nikdo nezná. Foglar byl tehdy tabu.
Rychlé šípy jsou prostě klasika - nic jiného než pět hvězdiček si nezaslouží. I když už některé příběhy trochu zavání naivitou, tak každé přináší nějaké to poučení pro mladou generaci. Těžko však říst, zda by to ta současná vzala.
Celá serie kdysi vyhcázela v týdenníku Květy a já si s maminkou každý díl v lepil do sešitu. Sice jejich pořadí neodpovídá tomu, které je uvedené u této série, ale příběhy jsou stejné. Komentář se tedy vztahuje k celé sérii. Více se mi líbí kresba Marko Čermáka.
Jak to všechno začalo, aneb černí jezdci, šmejkalova ohrada a závod v běhu o vlajku. Je to prostě klasika, kterou by každý čech měl asi znát
Štítky knihy
Rychlé šípyAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Těchto 16 sešitů z let 1968-1971, které můj táta opatroval jako "oko v hlavě" a na kterých jsem vyrostla, to je veliká nostalgie. A já si nedávno, bohužel:-(, přivezla moje v dětství milované hrdiny z Ostravy do Prahy, abych je také opatrovala jako "oko v hlavě". Tohle je velká nostalgie, já na foglarovkách vyrostla a vždy těm chlapeckým hrdinům to jejich kamarádství, ideály a zažitá dobrodružství trochu záviděla. Možná to je naivní a dneska se to jeví jako lehce úsměvné, ale hodnoty, které Foglar skrze své skvěle vymyšlené hrdiny , z nichž každý z nich byl trošku jiný, ukazoval svým čtenářům, by měly platit pořád. Čest, spravedlnost, ochota pomoci slabším a zranitelným,morálka, kamarádství, no, některá slova už zní skoro pateticky, ale přitom je zrovna v dnešní době tolik potřeba si je připomínat. Děkuji sgjoli za komentáře o Foglarových knihách, které mě inspirovaly k tomu mému:-). Poklad v mé knihovně, který si hýčkám a vždy se k němu budu ráda vracet.