S Elvírou v lázních
Miroslav Kapek
Po básních, časopisecky publikovaných bezprostředně po válce, začal být vydáván až od počátku 70. let. Uveřejnil několik umělecky nenáročných knih pro „lidového čtenáře“ s humoristickými až satirickými aspiracemi. Ať již jejich protagonisty učinil vedoucího pracovníka (S Elvírou v lázních), nesmělého funkcionáře revizní komise (Zajíček), řezníky (Hrdinové v průvanu), nebo fotbalové fanoušky (A je to gól!) – všichni vyznávají jednoduché radosti života (jídlo, pití, erotika), které autor také považuje za zdroj slovní a situační komiky. Jejich protipólem pak jsou chápající postavy ženské, odpouštějící svým partnerům veškeré prohřešky a podněcující je k nápravě křivd a nepravostí. 24-125-72... celý text
Přidat komentář
Vytáhla jsem jí z knihovny kvůli Výzvě, pořád se to dá číst, ale je už to opravdu dost staré. Ale stejně jsem se občas smála nahlas...
Knihu jsem našla u přátel na chatě, když jsem už neměla co číst. Anotace mě docela navnadila - crazy příběh s pátráním po zmizelé sošce Františka, ale humor zde prezentovaný mně přišel dost infantilní. Čtenářům příhody postaršího Bořka s pupkem a jeho jednodušší prsaté milenky Elvíry možná před téměř padesáti lety přišly vtipné, ale scény, kdy třeba Elvíru klovne do nosu labuť nebo když Elvíru po ochutnávce všech lázeňských pramenů postihne sr.... či když uvízne zaseknutá na záchodě, jsou velmi dětinské. Skandování rozzlobených žen po zmizení sošky: "Muži, chceme Frantíka miloučkýho cvalíka!" mělo být asi náznakem satiry na dobové manifestace.
Konec byl také takový nijaký: soška se najde rozbitá, Bořek se s Elvírou ožení a přežije i porod syna.
"Nyní jsem už věřil, že ho nikdo nikdy nepředjel. Ani nemohl. František totiž jezdil uprostřed silnice."
Četla jsem před lety a dodnes na ni vzpomínám. Bylo to moc prima čtení. Dostala jsem chuť se s Elvírou znovu pobavit. Protože jsem ji půjčila a už se mi nevrátila, budu muset zjistit, jestli ji mají v naší knihovně.
Kdo má rád lehké, humorně laděné povídání nebude z knihy zklamaný.
Lázeňský příběh Bořislava a jeho milé Elvíry.
Milá a vtipná kniha. Tak trochu styl Šimek a Grossmann (i když v tomto ohledu o trochu slabší). Doporučuji vzít si do lázní nebo do čekárny k lékaři (já si jí vzala do čekárny na ortopedii a než jsem se dostala na řadu, tak jsem přečetla skoro 70 stran :-).)
Četla jsem ji před lety a pořád na ni vzpomínám. Příjemná oddechovka, téma partnerského vztahu, laskavý humor... Ráda na ni vzpomínám a určitě ji někdy přečtu znovu.
Vzpomínky na první čtení téhle knížky mi trochu kalilo zjištění, že autor byl dlouholetým členem ÚV KSČ. Čekal bych proto spíše politickou agitku, ale opak je pravdou. Svěží, nenáročné, oddechové čtení plné humoru, nadsázky a překvapivě i kritiky společenských poměrů. Jsem moc rád, že jsem se po dlouhých letech k Elvíře vrátil a přečetl si ji se stejnou chutí.
četla jsem před mnoha a mnoha lety a moc se mi to líbilo. :) Musím se po té knížce zase podívat.
Skvělá odpočinková četba, plná humoru. Elvíra je velice sympatická :) A když si vzpomenu na labuťáka :)))
poprvé jsem tuto knihu četla v pubertě, když se probouzelo k životu mé ženství a sexualita...kůzlátka vystrkující růžky z Elvířina výstřihu mě tehdy připadala jako vrchol erotiky :-) a dokonce jsem tajně přestěhovala knihu z babiččiny knihovny do své. možná ze sentimentu, možná proto, že to můžu číst i po čtyřicítce, zůstává tohle dílko v mé knihovničce a ráda se k němu ještě někdy vrátím.
Knižní debut autora, Elvíra je žena chytrá a krásná, hlavní aktér vypravěč Bořislav s ní rád konverzuje a zjevně ji obdivuje.
Autorovy další knížky
1972 | S Elvírou v lázních |
1978 | Zajíček |
1980 | Hrdinové v průvanu |
1983 | A je to gól! |
1983 | Hříšná kopa |
Četla jsem už dávno, knížka se mi líbila a pobavila jsem se u ní.