Š jako Šarlota
Lenka Lanczová
Šarlotě Šimonové, studentce druhého ročníku jedné soukromé střední školy, připadá její dosavadní život nudný a prázdný, bez vzrušení a lásky. Vše se změní začátkem října, kdy se Šarlota přihlásí do tanečního kurzu. Události dostávají spád především díky tomu, že do tanečních chodí krom pro Šarlotu nezajímavých stejně starých puberťáků také několik frajerů nad dvacet. Například Alan s červeným bourákem... Příběh tom, co musí Šarlota prožít, aby poznala, co je pravá láska a co jen erotické poblouznění, a o spoustě dalších věcí.... celý text
Přidat komentář
Lanczová, kdo je víc, pokud je vám méně než 15? :-D Holčičí počteníčko, v té době nemělo konkurenci.
Kniha se mi celkem líbila, ale hlavní hrdinka byla místy na zabití. Ale měla i světlé chvilky a nakonec si uvědomila, co je v životě důležité.
Tak další bod čtenářské výzvy splněn. Celkem fajn dívčí román, ale jsem už bohužel přestárlá.
Knížka o tom, jak je důležité rozeznat, co je v životě důležité. Hlavní hrdinka mě strašně štvala svou povrchností, měla ale i pěkné momenty.
Průměrná knížka, občas jsem se zasmála, někdy se do hlavní hrdinky vcítila, ale většinu času mi byla Šarlota silně nesympatická, s nulovou sociální inteligencí. Jediná postava mému srdci blízká byl Honza Diviš.
Znovu bych si ji nepřečetla, ale jako lehčí čtení na jeden večer proč ne.
Krásný popis časných devadesátých let, Šarlota je krásně naivní a přesto si myslí jak je protřelá ..
Celkem mě mrzí jak se Šarlota chovala k Honzovi..A štve mě ten otevřený konec :D Jinak fajn..
Kniha nebyla špatná, četla se dobře a rychle odsýpala. Pouze mi trochu vadila povaha hlavní hrdinky a její povrchnost, trvalo ji strašně dlouho než prozřela, ale naštěstí si chybu uvědomila.
Jedna z prvních mých knížek od Lanczové. I když přečtena po dvaceti letech od puberty se shovívavým úsměvem na rtech, pořád jsou to pěkné vzpomínky. Je vidět, že ji autorka psala mezi prvními, četla jsem od ní lepší knihy, ale i tato stojí za přečtení. Vzpomínám si, jak jsem byla v prváku a jednoho krásného čtvrťáka s culíkem jsme taky pojmenovali Alan. A navíc ta dívka na obálce knížky přesně vystihuje dobu, takovou košili a kraťasy jsem taky měla, a ta brašna do školy... To byl úlet... :-)
Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, myslela jsem, že knížku odložím, ale nakonec jsem jí teda dočetla.. Myslím, že na Lenku je tahle knížka silně pod průměrem..
Na můj vkus slabá knížka od Lenky. Děj nebyl ničím zajímavý, Šarlota mě štvala svým chováním k Honzovi a skupinka slepiček ze soukromé školy. Ale hlavně ten děj, to ostatní tam patří. Nevím asi nic zajímavého na něm nebylo. Jinak samozřejmě skvěle chytlavě napsané, ale Lenka má lepší knížky.
Musím říct, že kniha se mi líbila. I když mě mrzelo, jak se Šarlota zachovala k Honzovi. Alan rozhodně nebyl tím, kterého by si každá holka přála mít (vizuálně asi ano). Nakonec jsem byla ráda, že Lota konečně sundala růžové brýle a pochopila, že tím pravým je Honza.
Přidávám se ke komentáři Lucka66.
Knihu mám stále rozečtenou už asi rok. Nějak mě tato kniha nechytla - a to se mi tak strašně moc líbila ta nová obálka.
Díky téhle knize jsem poznala Lenku jako báječnou spisovatelku, která mě dokázala pokaždé zaujmout svým neotřelým stylem psaní.
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Když přijde bouře, už si nevšimáme vlastních ran, sečteme ztráty - celý bílí od soli.
Jedinou skoupou slzu uroní náš oceán, omyje nás - a rázem všechno přebolí.
Vrchol je náš a naše skoby vedou do nebes.
Jen na okamžik přestaneme - neboť ještě dnes k vrcholům novým chceme plachty napínat.
Další čtivý příběh pro náctileté. Asi mě překvapuje, kolik si v tomhle věku teenageři dovolí občas.