Pandořina hvězda – Bariéra
Peter F. Hamilton
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408247/bmid_pandorina-hvezda-bariera-kQ2-408247.jpg
4
108
108
Sága Společenství série
< 1. díl >
Píše se rok 2329 a lidstvo již pomocí červích děr kolonizovalo více než čtyři sta planet. Poprvé v historii vládne mír. Pak se stane něco zdánlivě nemožného – hvězda vzdálená tisíce let náhle zmizí. Nepromění se v supernovu ani nezkolabuje do černé díry. Jednoduše zmizí, uvězněna v obrovském silovém poli. V situaci, kdy jsou klasické mezihvězdné lety dávnou minulostí, je na průzkum tohoto nevysvětlitelného jevu vyslána jediná loď, která dokáže vyvinout nadsvětelnou rychlost. Zároveň však čím dál neodbytněji vyvstává otázka, že izolace odlehlé hvězdy mohla mít své důvody. A proniknout dovnitř nakonec nemusí být tak obtížné, jako zabránit něčemu, aby se dostalo ven... Příběhy jednotlivých aktérů se postupně splétají a slévají v ohromující kosmickou ságu, tak jak to umí jedině Peter F. Hamilton.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
Planeta9
Originální název:
Pandora's Star, 2004
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s Hamiltonem. Sága o Společenství má teda velmi pozvolný rozjezd. Pandořina hvězda vyšla rozdělená na dva svazky Bariéra a Invaze. Toto hodnocení se týká prozatím jen bariéry.
Oceňuji promyšlenost světa, který nám Hamilton přináší. Jsem velký fanoušek epických a rozvětvených sérií a v tomto ohledu je Bariéra opravdový příslib. Jednotlivé postavy jsou organické a velmi uvěřitelné. To stejné se dá říct o lidské společnosti jako celku. Myslím, že galaktické Společenství je napsáno velmi realisticky s přihlédnutím k technologii červích děr, kterou v tomto sci-fi lidstvo vyvinulo.
Čím Bariéra bohužel trochu trpí, je právě fakt, že jde jen o první část knihy. Prakticky vše zůstává neuzavřené a i linky, které nějak uzavřené jsou zatím nemají na celkový děj moc vliv a působí trochu zbytečně, doufám ale, že další kniha tento pocit vymaže.
Je zde vícero téměř izolovaných příběhu, které nám poskytují krásný vhled do společnosti a lidského uvažování tohoto fiktivního světa. Může být náročné se orientovat ve větším množství postav, ale já to tak mám rád. Kdo čeká překotnou akci a superhrdiny bude zklamán, tady se spíše hraje na souboj korporací o politický vliv na pozadí poutavých příběhů jednotlivců. Kniha je velmi pomalá a funguje skutečně jako úvod do série. Ve chvíli, kdy se konečně začíná něco dít, tak je konec.
Dávám 4/5 za realisticky vykreslený svět a velké množství rozličných postav. Pro udržení hodnocení to u další knihy bude ale chtít víc, protože nyní je čtenář už se základními fakty obeznámen a minimálně já od Invaze čekám rychlejší a dynamičtější děj a propojení zatím volných dějových linií.
Pro běžného čtenáře druho a třetiřadých thrillerů s nálepkou 'bestseller' byl tohle celkem šok. Téma mě lákalo a nalákalo, ale místo akce, přímých řečí a akčních scén se dočkáte velmi, ale velmi podrobného popisu toho, jak by reálně mohl náš svět vypadat za 300 let. Kromě několika odstavců, kdy opravdu čekáte se zatajeným dechem, se jedná o necelých 700 stran prostého popisu. Pro úplné porozumění bych navíc potřebovala alespoň tři semestry kvantové fyziky. Ale i přesto, že se v žádným případě nejedná o jednoduchou, odpočinkovou četbu, do dalšího dílu se určitě zakousnu taky. Minimálně proto, že se zase přiučím něco nového.
Skvělý úvod do hard sci-fi ságy, do vesmíru Společenství. Úvod na cca 680 stran, plno postav, spousta dějových linek a téma knihy, které se pořádně začne řešit až na posledních cca 20 stranách.
Lidstvo kolonizovalo desítky planet, díky omlazování jsou všichni prakticky nesmrtelní. Mezi hvězdami se necestuje hvězdolety, ale červými dírami, kterými běžně jezdí i rychlovlaky.
Systém kolonizace planet a život na nich mi připomínal vesmír z tzv. Historie budoucnosti od Roberta Heinleina - např. Číslo bestie, Až za slunce západ plout
Hamilton zde má vše propracované do nejmenších detailů, jako je nový model Fordu apod.
Před tisíci lety zhasla hvězda. Lidstvo to zjistilo až nyní. A tak se rozhodne poslat tam rychle raketu, aby se zjistilo proč se to stalo. Staví se asi po 300 letech první vesmírnà loď, aby de vydala prozkoumat zhasnutou hvězdu.
Četlo se to velmi dobře a už se těším na další díl, kde se snad dozvím odpovědi na tu spoustu otázek, co se mi honí hlavou
Po krátkém Oknu do času jsem se konečně pustil do Hamiltonovy scifi ságy. Bariéra byla přečtená během chvilky, tak mě bavila. Samozřejmě jsem se na začátku seznamoval se světem, ale potom už to jelo. Líbily se mi vlastně všechny dějové linky - ať už se politikařilo nebo se pátralo či objevovalo na cizích světech. Rozhodně hned jdu na další díl. Honorverse zůstává sice stále jedničkou, ale u Společenství se zdá, že to bude také kvalitní četba.
Úplný závěr knihy je výborný. Ale zásadní problém je v tom, že před ním je 650 stran vaty, která nás má seznámit se světem knihy a mnoha hrdiny, a dělá to hodně nudným způsobem. Nicméně závěr je příslibem a kvůli tomu asi dám šanci dalšímu dílu.
Tak tohle je opravdu monumentální prolog.
Těch postav, planet, příběhových linek, skoro 700 stran - a to jsme pořád jen v polovině prvního dílu. Přes ten mamutí rozsah vás Bariéra zatím jen seznámí s Hamiltonovým vesmírem, příběhy se slibně rozbíhají a cestičky před vámi se množí. Všechny konce zůstávají otevřené a nezbývá než se těšit na další díly. Asi chápu, že to řadu lidí může otrávit, mě to ale nevadilo, je to totiž psané čtivě a zajímavě a Hamiltonův svět se mi líbí. Dokonce jsem na těch stovkách stránek ani nějak zásadně neztratil přehled o postavách a příběhových linkách :) Není to sice můj oblíbený Neal Asher, ale vypadá to velmi slibně a ty čtyři hvězdy si zaslouží.
„Téma je každopádně velmi silné a zasloužilo by rozvést více do hloubky, zahustit, rozkošatět.“
Když jsem tuhle větu psala v komentáři u povídky „Hlasování nohama“, netušila jsem, že ta tlustá Hamiltonova kniha čekající v mé poličce přesně splňuje požadavky. Až příliš přesně. Mnohonásobně přesně.
„Pandořina hvězda: Bariéra“ je nesmírně důkladným seznámením se světy budoucnosti, kde se cestuje pomocí červích děr, pravidelné omlazování je běžnou součástí životů (které neukončí ani smrt), ve vesmíru nejsme sami a spousta tajemství zůstává pro lidstvo zahalena tajemstvím, technologickému pokroku navzdory.
Hamilton popisuje téměř každý detail existence v jeho universu, jak co vypadá i funguje - planety, stroje, různé procesy, všecičko vyobrazeno a vysvětleno do posledního atomu. Musela jsem vstřebat kvanta informací, akorát zápletka zůstává jaksi v pozadí, jednotlivé linie zatím nejsou kdovíjak provázané a většina charakterů je taková nijaká, zaměnitelná, málokdo má výraznější osobnost, vzbuzující sympatie. Palce jsem občas držela, ovšem vlažně.
Mám smeknout laponku před monumentálními vizemi a umístit na oběžnou dráhu čtyři stálice, nebo přiznat, že jsem se četbou prokousávala dost ztěžka, hard sci-fi složka pro mě nebyla vyloženě fascinující a zřejmě nastane problém dokopat se k pokračování (které jsem si v rámci podpory vydavatelství Planeta 9 vyžádala pod stromeček už loni)? Nechám to pár dní/týdnů odležet, případně ohodnotím až v kontextu „Invaze“. Momentálně je to spíše pod 70%.
Tak tady musím souhlasit s maki232, začátek je tak strašně zbytečně dlouhý, že jsem pořád čekala, kdy už se konečně bude něco dít a někam se děj posune, ale bohužel nestalo se a tak jsem knihu znuděně odložila a asi se k ní už ani nebudu vracet...
Rozporuplné pocity. Výborné pasáže se střídají s nudnými, slabými, nezáživnými. I na, zcela zbytečné, softporno scény se dostane.
Svět Ságy je bohatý, mnohé nápady jsou zajímavé, jiné až comicsově barvité jsou úsměvné.
Ale za přečtení to stojí...
Prvá kniha prvej časti dvojčasťovej série space opery je za mnou a moc ma neoslovila, pretože pôsobí ako také intro do celého sveta a dej sa moc dopredu nehýbe. Autor píše veľmi podrobne o každej jednej veci, až to je na škodu. Kniha mi prišla rozťahaná, v kľude by som polovicu textu preškrtal a potom by sa do väzby zmestila rovno aj druhá časť. Je tu obrovské množstvo postáv, skoro ako v Malaze a autor lieta od jednej k druhej. Dejová linka s detektívkou ma moc nebavila, bavil ma kapitán Wilson Kime, Nigel Sheldon a jeho spoločník Ozzie. Až na konci ma kniha vtiahla do deja, kedy sa konečne borci dostali k bariére a začali sa diať veci. Dúfam, že druhá časť nespomalí a pôjde v nastolenom tempe konca prvej časti.
Nechápu těch 688 stran, to chtěl autor víc vydělat? A nacpal k celkem slušné knížce pár set stran absolutně zbytečného bezobsažného balastu? Samotný nápad a ta smysluplná část knihy je fajn, ale je to neskutečně rozředěné zbytečným spamem. Jak montypythonovské menu - spam, egg, spam, spam, bacon and spam. Spam, spam, spam, egg, and spam. Spam, spam, spam, spam, spam, spam, baked beans, spam, spam, spam and spam...
Přemýšlel jsme nad 2*, nakonec dal 3 protože ke konci byly preci jen i baked beans and bacon, ne jen spam, spam spam. Lovely spam, wonderful spam!
Přirovnal bych knihu k obědu či k večeři, kdy omáčka je lepší než hlavní chod. Ke knize se musí přistupovat jako k úvodu. Dalo by se říci, že celá kniha je jen úvod do světa(zajímavého světa), ale už ne tak originálního. Vidím v tom Půjčovnu masa a několik dalších knih. Ale tak inspirace se může vzít všude.
Bohužel mi nakladatelství Planeta9 začíná trochu připomínat zaniklou Plejádu. Minimálně s korekturou, i když je pravda, že knihy od Plejády se nedaly číst, tady je to lepší.
Zůstávám velkým fanouškem Planety9 a držím palce ať vyjde od Hamilta i další pokračování či další jiné jeho knihy.
3,5* přeci jen za všechny chyby se musí něco strhnout.
Oceňuji zajímavý námět, zajímavé nápady, i vedlejší dějová linka kolem mě celkem bavila. Konec knihy zajímavě pojatý. Nenadchla a neurazila.
Námět velmi zajímavý (systém kolonizace, omlazování), ale styl psaní mi nesedl. Těžko jsem se prokousával dějem, chyběla mi tam energie, některé popisy byly moc dlouhé, těžkopádné. Problematika Bariéry jakoby stále byla v pozadí. Část, kde se vyšetřuje vražda mi přišla se samotným dějem nesouvisející a jen představující jednu z významnějších postav. Postavy se rychle objevovaly a zase mizely. Plusem je vytvořené Společenství lidí, jejich soužití s mimozemšťany.
Více než polovinu knihy jsem měla pocit, jako bych pořád četla jen úvod. Zbytečně mnoho postav a ani jedné není věnován dostatek prostoru, abychom si ji mohli skutečně oblíbit. Skoro až do půlky knihy to bylo co kapitola, to nový příběh a postava. Stejně tak je popisu prostředí věnováno až moc prostoru. Kniha mě opravdu začala bavit asi posledních 200 stran. Plánuji si přečíst druhý díl, ale poněkud mě odrazuje to, že nemá hned navazovat na události z konce této knihy, ale zase začít "omáčkou" okolo.
Kniha je objektivně za 4, ale jelikož skončí v nejlepším, tak snižuji na 3. To rozdělení originálu na 2 části není příliš citlivé.
Nebavily mě pouze 2 části. Na začátku a ke konci - mladá holka líta na nějakem rogalu, resp. jeden z hlavních hrdinů cestuje zmrzlou krajinou. Zbytek je velmi čtivý a klasicky hodný zfilmování. Postav je sice hodně (a vlastně nevím, která je hlavní), ale každá má svůj zajímavý příběh. Ze začátku jsem si musel zaškrknout v seznamu, která postava už se v příběhu vyskytla, ale časem jsem se zorientoval.
V roce 2020 určitě přečtu pokračování. Ani mě moc nezajímá, jak skončí konflikt, který se vynořil před koncem knihy. Mnohem více mě chytlo vyšetřování několika zločinů, které se v knize řeší. Objev, který se nastíní v prologu (na konci 21. století) změní lidstvo tak, jako žádný jiný v dějinách. A ta následná doba je pro mě skoro až šokující (ale i vzrušující).
Ve srovnání s obdobnou knihou (Vzpomínka na Zemi - Problém tří těles - četl jsem pouze první díl) je pro mě Pandořina hvězda - Bariéra jasnou vítězkou. Proto tedy nakonec dám ty 4 :)
První díl této duologie je o tom, jak se lidstvo vyvíjí a proniká do vesmíru. Hned od začátku je řešeno objevení Bariéry. K Bariéře jako takové se pak lidstvo fyzicky dostane až na posledních pár stranách knihy. Po celou dobu se tak řeší, co je to Bariéra, proč byla vztyčena, kdo a proč to udělal, zda ji ignorovat nebo na ni reagovat atd. Hamilton ale nezůstává jen u toho a dělá spoustu odboček, aby ukázal, jak jeho svět budoucnosti funguje. Většinou to má alespoň okrajovou spojitost s děním okolo Bariéry, přestože se to zpočátku tak nejeví. Zcela mimo ale bylo detektivní vyšetřování vraždy detektivkou Paulou Myo, kdy tato linie zbytečně moc odváděla od hlavního děje, kdy s Bariérou vůbec nijak nesouvisela.
Mým druhým problémem bylo, že jsem si nedokázal oblíbit žádnou postavu, přestože jich je tam více než dost. Jedna dvě postavy se k tomu blížily, ale ani ty mi nepřišly natolik prokreslené, abych nedočkavě čekal na jejich osudy.
Poslední věcí, se kterou jsem měl potíže, byla „nesmrtelnost“ lidí budoucnosti. Nikdy jsem nepochopil, jak by mohl lidi lákat tenhle druh nesmrtelnosti. Protože, jestliže následné tělo nezdědí můj původní mozek, pak už to podle mě nejsem já, ale kopie mého já. Může být sebevíce dokonalá, ale stále to je jen kopie. A pak nevidím důvod pokračování. Ale je to alespoň problematika, která mě donutila se nad takovouto technologií zamyslet (viz také seriál Altered Carbon nebo transportéry ze Star Treku), což je podle mého jeden z hlavních důvodů, proč číst sci-fi.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Pandořina hvězda – Bariéra |
| 2003 |  Porucha reality, část 1: Zjevení |
| 2021 | Sny |
| 2019 | Pandořina hvězda – Invaze |
| 2019 | Jidáš zbavený pout – Pronásledování |
Scifi čtu pravidelně, ale do velkých ság se pouštím málokdy. Stejně tak se mi v životě stalo jen jednou, abych nedočetl knihu. Peter Hamilton nicméně dokázal naprosto zbořit mé představy nejen o dobrém scifi, ale i o dobré knize. Zatímco jako scifi to ještě ujde, byť je to chvílemi jen odskrtavani všeho, co tento žánr dnes nabízí a povinně tam hází jednu položku za druhou, jako kniha to už vůbec nefunguje. I kdybych primhouril všechny oči a řekl si, že je to první část jednoho dlouhého románu, tak musím stejně konstatovat, že to není dobrá kniha. V mých očích je neomlivitelne, aby ani po 400 stranách neskončila expozice. Střídají se tu zamenitelne lokace, postavy, kterých je tolik, že vůbec netusite, která je vlastně důležitá, a co je nejhorší, autor téměř nic nevypravi! Stále se jen popisuje a popisuje a tim pádem chybí jakékoli napětí. Když už tam v naznacich je, a já se začínal těšit, co bude dál, postava a planeta je zas opuštěna a vy o ní dalších 200 stran nevíte. Přitom mohu porovnat s jiným romanem rozdělenym na dvě části - 0Tu od Jakuba Hussara, kde též první díl není nijak strhující, ale dokáže ume vyprávět a prokreslit postavy.
Kniha má jediné pozitivum, že až budu učit žáky rozdíl mezi vyprávěním a popisem děje, tady jim ukážu, jak vypadá popis a jak moc to nefunguje na takové ploše.
Abych to shrnul, jako scifi to ujde, jako kniha ne. Dej to skoro nemá, byť hlavní premisa je zajímavá, ale co naplat, když se jí Hamilton skoro nevěnuje a jen nekonečně nastavuje expozici a nikam nesmeruje. V důsledku se mu však nedaří příliš ani představit a vykreslit svůj fikcni svet,což je na takové ploše neodpustitelne.