Salka Valka
Halldór Kiljan Laxness
Autor popisuje osudy rybářské osady a těžký život rybářů... Román, který se v postavě Salky Valky stal symbolem síly a neporazitelnosti prosté ženy, získal spisovateli světovou slávu a byl zfilmován.
Přidat komentář
Libilo se mi, jak byla kniha pomalá a vlacna, ale postupně mi začala čím dál víc lézt na nervy hlavní postava, která naprosto promrhavala svůj potenciál a energii.
Starý a drsný příběh z Islandu plný modlení, rybiny, chlastu a "dělnických" řečí a podpořený těžkopádným stylem Halldóra Laxnesse. Přestože jsem se přes pobožný začátek skoro neprokousala - stejně jako přes politické rozmluvy o kapitalismu, bolševismu apod - autor dokáže dobře vystihnout staré těžké ostrovní časy, povahy lidí pokřivené osudy a vlivy počasí a chudoby. Jen těch politických řečí je příliš.
Citáty, které mne oslovily:
Možná, že člověk nemá ve skutečnosti nikoho, ke komu by se utekl, že má jen sám sebe.
I slabý a bezvýznamný člověk má život, i když svět jde kolem něho bez povšimnutí.
Ideál znamená snahu a touhu člověka po lepším bytí, než jaké je dnes naším údělem.
Snění o vzdáleném milém bývá obvykle daleko sladší než jeho přítomnost sama. Protože nic na světě není krásnější než sen o milencově blízkosti, když je za horami.
Četla jsem v květnu 2008. Podle mých poznámek:
Hezké, ale občas se hůře čte - dlouhé krkolomné věty.
Jde o příběh Salky Valky, ale v druhé půli je značná část knihy o politických vztazích a bojích a názorech. Je to sice důležité a pro další děj zásadní, ale jako by se ztrácely osoby, o kterých se mluví.
Citát:
"Nejlepším majetkem je hospodárnost a šetrnost."
Solidně napsaná kniha, tvrdý příběh na tvrdé zemi. Velice smutné, hrubé pasáže vzhledem k děvčeti, které si jimi musí projít, musí přežít musí vyrůst a vyroste.
Syrový, drsný, opravdový příběh dívenky a později mladé ženy, který se odehrává na chladném Islandu. Kniha se mi nečetla snadno, ale to neznamená že není výborně napsaná!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1941 | Salka Valka |
1959 | Světlo světa |
1949 | Svobodný lid |
1955 | Islandský zvon |
1988 | Gerpla |
(SPOILER) U téhle knihy trochu lituji, že jsem u ní vydržela. Nejprve byl trochu náročnější začátek, pak to začalo vypadat, že by to mohla být klasická variace na Olivera Twista (chudý sirotek se o sebe musí postarat sám), tak mě to začalo bavit. No a najednou jsem dostala příběh mladé ženy, která všechny své těžce vydělané peníze ochotně vydala úplně nesmyslným způsobem. Vše končí ve chvíli, kdy tedy nevíme nic o tom, co tedy bude dělat dál. Jestli v tom byl nějaký chytrý a promyšlený vývoj, tak jsem si ho nevšimla. Asi mi zapadl někam mezi politické řeči. Nedoporučuju. Leda když někomu nevadí otevřený konec a náhlý romantický obrat v chování hlavního hrdiny. (A když už, tak doporučuji spíše anglický překlad, který neužívá slov jako "Kristánku" a "panímanda". To snad neříkaly ani moje prababičky, takže český překlad vzbuzuje dojem, že se to odehrává ještě tak o 100 let dřív.)