Salome
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36906/bmid_salome-VbC-36906.JPG
4
138
138
Příběh se inspiruje biblickým novozákonním příběhem o princezně Salome a popravě Jana Křtitele. Je to drama o jednom dějství odehrávající se po celou dobu na veliké terase v paláci Herodově.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1958 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Salomé, 1893
více info...
Přidat komentář
Jako by to ani nepsal Oscar Wilde. Bonmotů je minimum. Chvílemi sice probleskne břitký humor, o což se stará hlavně Herodes a někdy Herodias (jeho žena), ale na Wildea je to nečekaně vážné. To ale neznamená, že by to bylo špatné. To vůbec ne. Naopak. Je to strhující drama od začátku do konce.
Smutný příběh napsaný podle biblického příběhu o krásné Salome a její uražené ješitnosti
Pro mě se jedná o jedno z nejlepších zpracování biblického motivu ve formě dramatu a vlastně i v písemnictví vůbec.
Drama má jistou exotičnost, potlačované dusné napětí i rafinovanou erotičnost.
Líbí se mi ještě více než zpracování této látky v jinak výborné povídce Flaubertově Herodias.
Loni jsme v brněnském Janáčkově divadle s ženou shlédli nové nastudování Straussovy stejnojmenné opery.
Skladatel vytvořil i libreto, právě podle divadelní hry Oscara Wilda.
V režii Davida Radoka jsme se dočkali přímo fascinujícího zážitku.
Doporučuji přečíst v angličtině, je to velká sranda. Rozhodně zkoukněte stejnomenou operu vod Strausse
Jednoaktová hra na motivy stětí hlavy Jana Křtitele.
Jedná se o příběh Salome, která si vyžádala hlavu Jana Křtitele za svůj tanec u krále Heroda.
Docela pěkně zpracované, víc k tomu není co dodat, je to prostě převyprávěný příběh do formy divadelní hry..
Přečteno v originále, biblický námět v přepracování Wilda byl příjemnou jednohubkou na jeden krátký večer. Patetická dramatičnost postav, symbolismus a nakonec i překvapivé obrácení rolí, kdy Herodes až poníženě prosí Salome, aby jej nenutila utnout hlavu svatému muži, zatímco si zarputilá dívka trvá na svém. V tomto pojetí je ale její postoj po zásluze potrestán.
Geniální námět, biblická tématika má svůj šarm. Doporučuji Straussovu stejnojmennou operu.
Další věc, která mi coby pdf nějakou tu dobu zabírala místo na mobilu. Koukám sem, hodnocení dost nejednoznačné, koukám do knihovny a tam rozečtený Původ totalitarismu, Výrostek, Filosofie práva a Zákony. O těch, které na rozečtení teprve čekají ani nemluvím. Pravda, říkal jsem si, čtení by mi zabralo tak půl hodinky, ale stejně, že ano… No každopádně zavalen státovědou, řekl jsem si, u dramat se dobře odpočívá, jdi do toho! No a bylo to skvělé! Následuje vyzrazení děje, ne že by to v tomto případě bylo kdovíjak bolestivé.
No co si budeme, je vidět, že to má na svědomí Wilde. Parodičnost a extravaganda jeho stylu je takřka nezaměnitelná. Vrcholem parodie pro mne byla scéna se sebevraždou Syřana, kterého na zemi nalézá mrtvého Herodes:
„Herodes: … Kdo to vlastně je? Nemohu se na ni (mrtvolu) ani podívat.
První voják: Náš setník, pane. Mladý Syřan, kterého jste před pár dny jmenoval naším setníkem.
Herodes: Neporučil jsem, aby byl usmrcen.
Druhý voják: Usmrtil se sám, pane.
Herodes: Proč? Vždyť jsem jej jmenoval setníkem.
Druhý voják: Nevíme, pane. Sám se zavraždil.
Herodes: To je zvláštní, myslel jsem, že jen římští filosofové se sami vraždí…“
Já snad ani nevím proč mne zrovna tahle scéna tak moc odrovnala, ale řehtal jsem se tu neskutečně. Ta lehkost, ta šílenost celé scény. Prostě bravurní.
Hra je mimořádně symbolická a zdaleka není tak jednoduchá jak se může zdát. Pročítal jsem ji relativně rychle, ale jsem si jist, že kdybych ji pročítal pečlivě s Novým zákonem ve druhé ruce, docela bych se vyřádil. Samozřejmě Wilde nepřevádí biblickou scénu, to by bylo hloupé, líné a nezajímavé. A aniž bych chtěl kohokoliv urazit (ačkoliv…), byl by hlupák ten, kdo by tvrdil, že hra je špatná jen proto, že nepřenáší doslovně biblickou scénu, která nadto ani v jednom evangeliu není moc zajímavá. Nedovedu si představit, co jde spatřovat přízemního na této hře oproti původnímu biblickému námětu. V Bibli se objevují celkem dvě motivace nenávist (Herodiada) a strach (Herodes). Salome byla bez jakékoliv psychologie. Wilde přidává ještě lásku. A pohrdání. Scéna je mnohem barvitější a to i přes to, jak moc neodpovídá originálu. Nene, z plochosti se vytvořil svět. Krása.
Samozřejmě je v díle přítomná jistá misogynie, ale to je už hold Wilde. O to podivuhodnější je, že je v jednom momentě Salome postavena do role Ježíše. Nepřehrává nám tu totiž Salome s Herodem Ježíšovo trojí pokušení na poušti? A není Salome, odmítající pokušení na místě Ježíše a Herodes, pokušitel na místě Satana? Ano, je, ale role jsou přeci jenom obrácené. Zatímco na pouští Ježíš odmítá v důsledku proto, aby mohl spasit lidstvo a Satan jej chce zhubit, Salome odmítá protože chce usmrtit Jana a ukojit svou pekelnou vášeň, zatímco Herodes se snaží ušetřit život. Hrozně zajímavá scéna a hrozně zajímavá kompozice.
Inu a úplný konec zdá se býti plně adekvátní k celkovému ději a struktuře díla. Je možná zvláštní, ale adekvátní.
A mimochodem, pokud se někomu toto ztvárnění snad zdá „přízemní“, doporučuji k přečtení tento krátký textík, ne jehož desáté straně se hovoří o Janově popravě a to dosti barvitě, lze konstatovat,, že daný příběh je vše, jen ne přízemní: http://www.tonyburke.ca/wp-content/uploads/Life-John-Serap.pdf
Tak tak, přečetl jsem si to podruhé a nadto jsem zjistil, že existuje i inscenace, ve které, pozor prosím, Heroda hraje Al Pacino. Bohové, to je skvělé!
Tohle byl hodně smutný pokus o drama. Téma možná zajímavé, ale po pár stránkách se začne opakovat jako zaseknutý kolovrátek a to se rychle omrzí. Neříkám to často, ale byla jsem hodně ráda, že je ta knížečka tak krátká a že tohle utrpění bylo rychle za mnou.
Jo a Salome byla možná překrásná, ale taky očivnidně úplně blbá.
Tak jsem si odskočil k jinému tématu,ale jelikož tento styl mi moc neříká i tak jsem tuto knihu přečetl.Hurá.
Hra Oskara Wilde je zajímavě pojatý příběh o Salome a jejím uraženém ješitném egu, pro které byl sťat Jan Křtitel. Příběh v podání O.W. se mi líbil, i když jej přepracoval k obrazu svému, ale to není na škodu, přistupujeme-li k němu jako uměleckému dílu a těm se omezení nemají klást.
Za mě zajímavá a krátká divadelní hra, na kterou jsem narazila na tomto webu ... :)
Za mě konec zcela v pořádku a tak nějak v rovnováze. Nevím proč, ale prorok si mě získal hned svým prvním výstupem, takže jsem byl na jeho straně celou dobu. Bohužel někdo jde i přes mrtvoly, jen aby dosáhl svého. Zde doslova.
Salome, tak tvrdohlavá, tak cílevědomá, tak vychytralá, jako každá žena, která si svou krásou a svým uměním vybírat slova, dokáže obmotat muže kolem prstu a tím si jít za tím, co si umanula. Avšak ani ona neunikne tomu, co nechala způsobit druhému.
Wilde bol veľký mág. Príbeh, nabitý erotikou, potlačovanou vášňou a chtivosťou zaobalený do biblického hávu.
Od Wilda mám raději komedie, ale jsem ráda, že jsem Salome přečetla, pomáhá dotvořit si obrázek o Wildově tvorbě
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
(SPOILER) Rozhlasové drama vychází ze známého novozákonného mýtu o princezně Salome a popravě Jana Křtitele.
.....
Prorok Jochanaan ( Hanuš Bor) chce být vpuštěn k tetrarchovi ( Jiří Štěpnička), má pro tetrarchovu manželku Herodii ( Daniela Kolářová) spoustu nelichotivých obvinění.
Salome ( Zuzana Stivínová) se do proroka na první pohled zamiluje a chce jej políbit. Ten uhýbá, nazývá ji dcerou sodomskou a políbit se nenechá.
Herodes, otčím Salome, ji žádá, aby mu zatančila svůj krásný a magický tanec sedmi závojů. Salome odmítá.
Tetrarcha , posedlý touhou vidět ji tančit, přísahá Salome, že dostane vše, o co požádá.
Salome tedy zatančí a vyřkne své přání - chce Jochanaanovu hlavu na stříbrné míse.
Tetrarcha je zděšen.
Salome odmítá všechny nabízené dary, trvá na svém a nakonec hlavu dostává.... a políbí ji.
Herodes je znechucen a dává Salome popravit.
Dnes podruhé s Oscarem Wildem, krása....
PS: Slovo překladatele Michala Lázňovského..........."Tato hra prostě nemohla vzniknout ve viktoriánské Anglii - tím místem, kde se kul symbolistický kámen zbloudilých mudrců dekadence, byla Paříž 90. let 19. století".