Šaman
Egon Bondy (p)
Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi jedna z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického" státu. Na osudech stárnoucího „šamana", tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: „ďáblův svět", v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi „didaktickou" epikou a „autokonfesní" lyrikou. Dílo vychází poprvé v nezkrácené, necenzurované podobě. Ediční příprava Martin Machovec.... celý text
Přidat komentář
Šaman se mi líbil. Bavily mě ty vrstvy - neolitická společnost, mystlika, manipulace, diktatura. Neměla jsem s tím problém. Problém mám s autorem, ale kdo jsem, abych soudila. Na každý pád píše dobře a má o čem.
"Příliš mnoho hňupů - šamanova smrt"
Chapu, ze u samizdatoveho čtení slo asi o hodnocení tehdejší doby soudruhů, ale to prokladani jinak zajímavého příběhu z období lovců mamutů nějakými soudruhy a ideologiemi mi priserne vadilo a strašně znehodnocovalo ten poutavý pribeh zivota šamana
"Kde jsou duše zvířat? Jsou spaseni? A nejsou-li - tedy proč? Je takový rozdíl mezi duší zvířete a mojí duší? Nepotkáme i my jednou někoho, kdo nás bude považovat jen za zvířata?"
Bondy mě dokonale zmátl. Šaman je tady coby nositel vědění, byť někdy nevědomého. Je to jediná spojka mezi pravěkou společností a budoucím/současným policejním establishmentem státu, tedy jediný, kdo chápe a klade si otázky... Tyto světy jsou však přespříliš nesourodé a kloubení a snahy o jejich propojení mi přišly spíše násilné a matoucí. A přitom jsem žasla nad nápaditým a uvěřitelným popisem života šamanů i nad pregnantně zachyceným chováním a skutky Stalinových aparátčíků. Výsledkem je naprostá schizofrenie a já nevím, jestli mám být nadšená nebo rozladěná.
"Je to úplné prokletí žít v téhle době a v téhle zemi, kdy si nesmíš ani nic vlastního pomyslet, natož říct, neřkuli udělat, kdy na všecko je oficiální předpis a cenzura, kdy se musíš klanět takovým vrahům, jako je Velký náčelník, a takovým krvežíznivým idiotům, jako je Velký šaman, a kdy si nejseš jist životem, jakmile si hraješ moderní hudbu, skládáš vlastní písně a nosíš fousy a dlouhé vlasy."
Ze začátku mě kniha bavila, ale ke konci jsem se v ní úplně ztratil. Všechny ty šamanské mysteriózní věci mě nebavili a přiznám se, že jsem naprosto nepochopil konec a to, zda měl příběh nějakou závěrečnou katarzi? No prostě asi jsme si vzájemně nesedli, škoda.
Bylo těžké si představit co která postava konkrétně zosobňuje.V příběhu kde pravěký šaman souloží s gestapáckou soudružkou a žere houby a neustále je trápen tajnou bezpečnostní jsem se trochu ztrácel.Pokud by byly sepsány dva různé oddělené příběhy bylo by to pochopitelnejší, takhle v tom byl celkem maglajz.Ale zase by to ztratilo kouzlo "zašifrovanosti". Opravdu jen lehounce mi to připomínalo Orwella, ovšem Bondy mu zde dle mého nesahá po kotníky.Možná kdybych se na četbu líp soustředil dalo by mi to víc... takhle pouze za 2 hvězdy.
Bylo pro mě docela složitý se knihou prokousat. Dost mi vadilo často opakující se slovo "šaman"...Teď k příběhu samotném, námět a prostředí mi přišli zcela v pořádku. Bohužel se ale našly pasáže, které mě nudili.
Mnohým čtenářům se to nemusí zdát, ale kniha je krom alegorie socialismu a pravěku i výborným zdrojem erudovaných poznatků o samotných šamanech - žádní uctívaní čarodějové, kteří měli ve společnosti moc jen o málo menší než náčelník, ale vyvrhelové, kterých se všichni báli a trpěli je jen proto, že jejich schopnosti čas od času potřebovali.
Pro mne nejsilnější Bondyho proza, těžko říct na kolik je to autorova obžaloba sebe sama nebo jeho obhajoba, z díla přímo čiší atmosféra šedi 70. let
Autorovy další knížky
| 2007 |  Bratři Ramazovi |
| 1991 | Invalidní sourozenci |
| 1997 | Cybercomics |
| 2006 | Šaman |
| 2006 | Buddha |
Jedná ze zásadních knih Egona Bondyho. Hlavní postava velmi zobrazuje samotneho Bondyho.