Sametové pouto
Teresa Medeiros
Laura Walkerová si vždy myslela, že ji čeká nudný úděl staré panny. Vždyť pro ostatní byla odjakživa jen příliš studovaná dívka, bezbarvý stín bohaté tety, která se jí po smrti rodičů ujala. Všechno se však změnilo za jedné bouřlivé noci, kdy Laura zachránila zraněného banditu, kterému se tak trochu její vinou nepodařil pokus o loupež. Sebastian, o němž se v celém kraji tradovaly děsivé historky, v ní neviděl to, co ostatní. Pro něj byla bystrou a odvážnou kráskou s ametystovýma očima, vtělením všech jeho zmařených snů. Osudové setkání vneslo do Lauřina života chvilkový závan dobrodružství, Sebastian zase na chvíli pocítil chuť postavit se nepřízni osudu. Nad ránem se museli rozejít, ale ani jednoho nenapadlo, že se brzy setkají za úplně jiných okolností…. Jakou má ovšem šanci křehký cit proti společenským intrikám? A může vůbec mezi banditou ze skotských vřesovišť a vzdělanou dívkou z anglické smetánky vzniknout něco víc než jen pomíjivé vzplanutí vášně?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2000 , DominoOriginální název:
Heather and velvet, 1991
více info...
Přidat komentář
Moc se mi nelíbila. Pořád si stěžoval. Donutila jsem se ji dočíst ze zvědavosti, jak to vysvětlí tetě. K té se určitě nevrátím.
Příběh, u kterého jsem se bavila a stránky mi rychle utíkali. Ze začátku jsem se sice přistihla, ze si rikam tohle je nějaké kostrbaté a nedokonale, ale i v nedokonalosti muže být krása a nadšeni. Takže komu nadšeni nechybí určitě se nebude bát po této knížce sáhnout.
Musím povedať, že tato kniha od autorky bola boj. Niekoľko krát som sa chcela na ňu vykašľať ale vydržala som to. Veľká časť knihy bola v pohode ale boli tam isté pasáže pri ktorých som mala chuť ju zavrieť a nechať tak. Nechcem kritizovať ani nič také ale podľa mňa táto kniha nebola tak dobrá ako iné od tejto autorky. Ale samozrejme to je môj názor a môj vkus, mnohým sa môže páčiť a tak neváhajte a prečítajte si ju.
Moc pěkný příběh. Teresa si umí moc pěkně pohrát s hlavními hrdiny i jejich osudem, jen bych to o stránku nebo dvě prodloužila
Knizku sem precetla v mziku. V podstate jsem se od ni nemohla odtrhnout, jak me zajimalo, jak to dopadne.
Ale jakmile jsem dorazila do konce a zpetne si prehrala cely pribeh, dorazilo zklamani a nutkave presvedceni, ze mi to vlastne ani nestalo za to, ze sem se nevyspala.
Zkratka v dobe cteni mi to prislo paradni a uzasne a kdybych knizku hodnotila behem te doby, tak ma plny pocet. Ale s odstupem casu mi to neprislo jako zrovna podarene dilo, zvlast kdyz to srovnam s knihami o bratrech Kaneovych.
Úžasná kniha! Když se Sebastian po "té noci" znova ukáže, říká si člověk, že to co přijde bude stát za to :) A stojí. Kniha je napínavá, vtipná... Postavy jsou všechny skvěle vykresleny.
Knihu jsem sice celou přečetla, ale musela jsem se v některých částech hodně nutit... Nebyla špatná, ale znám mnohem lepší...
Opravdu Sebastianův charakter se moc dobře neprojevuje, ale asi nic není ztraceno. Když ho Laura miluje, už si z něho chlapa udělá. Příběh celkem vtipný, ale rozhodně nepatří k těm lepším. Zachraňují ho vedlejší vtipné postavy, např. Sebastianův přítel Jamie, starý majordomus Fish apod.
Poněkud chaotický děj a Sebastian se občas choval jako pěkný trouba, přišlo mi, že neví, co chce.
Veľmi pekny pribeh. Mne sa pačil a možem len doporučiť. Vlastne ako každu knihu tejto autorky
Tato kniha mi také přišla beznadějná, překombinovaná.
Chvílemi jsem se v příběhu ztrácela. Postava Laury mi přišla příjemná, odvážná, ale u Sebastiana mám pocit, že byl trochu slaboch. Nejhorší byla postava d´Artagnana.
Jaká je souvislost mezi Sebastianem a McKayem, jsem odhadla poměrně brzy.
Milostný příběh až do poslední chvíle téměř beznadějný. Sebastian mě po celou dobu hrozně rozčiloval svým chováním. Chvílemi mi autorka připomínala Shannon Drake..
První knížka od této autorky kterou jsem četla a přiznám se, že díky ní se určitě rozhodnu přečíst něco dalšího. Hezky svižně to ubíhá a neni to moc přeslazené jako některé jiné romány tohoto typu :)
Tak tohle je spisovatelka, která mě začíná bavit...Super čtení a ještě jsem se zasmála....
Štítky knihy
Anglie 18. století Skotsko historické romance
Autorovy další knížky
2005 | Milenec z temnot |
2008 | Hříšné myšlenky |
2002 | Nezapomenutelný polibek |
2006 | Ztracená duše |
1998 | Něžná pomsta |
(SPOILER) Boli chvile, kedy sa mi to pacilo a boli chvile, kedy som si povedala, ze je to strasny klisoidny brak, s ktorym sa autorka nevyhrala. Naviac ma sklamal uplne cely zaver. Ani neviem, co sa mi na nom nepacilo viac. Jednoduchsie je potom povedat, co sa mi na zavernych kapitolach pacilo: Nic. Preco sa isla rozviest? Ze jej nenapisal? Ze uz tyzden bol z vazenia a zatial sa mu neuracilo sa ani len ukazat? Nehovoriac, ze od zatknutia a mozno i podania ziadosti o rozvod (asi nie preto, ze jej neposlal ani riadok) ubehol len mesiac a uz sudca buchal rozsudok kladivkom. Mesiac. Tie rozvody museli byt v tej dobe ako u masiara. Dalsi prosim. Druha vec je, ze existuje aj rozdiel medzi anulaciou a rozvodom. A tiez som si nie ista, ci to moze len tak nejaky sudca rozhodnut. Ci nerozhoduje anglikanska cirkev. Ale to je vlastne jedno. Nie je to historicka knizka a le cervena kniznica. Spominam to len preto, ze mi to strasne drelo oci.
Sklamana som aj z Tricie. Jej postava ku koncu nestala za nic. Dufala som, ze po pade do zladovateleho potoka sa z nej trochu stane ina zenska, miesto toho este viac ohlupla, ak to vobec bolo mozne. Jej reakcia pri objaveni Sebastiana na to, ze tolko smutila, celkom odbita. Preco v sudnej sieni vlastne omdlela?
Nechapem ani preco Arlo dal na Lauru, a ked sa mu podarilo chytit Sebastiana banditu, preco ho vyviedol za Anglicke hranice, miesto toho, aby ho postavil pred sud? Lebo? Laura sa na neho usmiala? Cakala som aspon nejaku formu zasnub, cim ho mohla donutit k takemuto cinu.
Zaujimalo by ma, co urobili dedincania s 30 000 librami zlata, ktore im Laura rozdala. A ako ju vobec napadlo dat zopar detom 30 000 libier? Chapem, ze sa ich chcela komplet zbavit, kym sa Sebastian nevrati, ale nie je lepsie ich pouzit trosku vo vacsom meritku? A nejak ucelovo? Nakupit im aspon za ne dobytok, hydinu, obilie a materialy? Take nelogicke.
A preco ten vystup s tou cigarou? Myslela som, ze ju potrebuje aby nieco nenapadne zapalila. Chcela nou zamaskovat brandy? To sa dalo aj inak. Mala mu poved a teraz brandy. Nemam. Zagula ocami a pokruti hlavou a neochotne vytiahne ploskacku spod sukne. Tomuto, co predviedla by som neuverila nikdy. A nenapadna mys, co zije v knizkach a nechodi na plesy a do spolocnosti a nema sa kde ucit socialnemu spravaniu dievcat jej vrstvy, teda okrem Tricie, odrazu s titulom vojvodkyne sa cela premeni, ziska graciu, moresy a este aj vie vrtiet zadockom. Uzasne.
A preco vlastne vojvodkyna? Preco nie rovno kralovna. Ako fakt? Za co akoze udelil titul vojvodkyne. Resp. keby otec zil, tak vojvodu? Vsak milon vedcov sa zaobera niecim vyznamnym, ale titul dostanu az za nieco prelomove a pokial viem, jej otec nic prelomove velmi nespravil. Mozno sa k tomu blizil, ale vybuchol a tak sa to uz nikdy nedozvieme. Za to sa tituly nerozdavaju. Aspon nie tie vojvodovske. Mohol ziskat tak nanajvys rytiera a hovorit si sir. Preco neotestovat Sebastiana, ci by ju nakoniec chcel len tak, bez titulu a vena?
Na to ako trpela syndromom spasitela maciat, ako to na zaciatku povedala, tak jej bolo dost lahostajne, ked ju uniesli a jej kocur nikde nebol. Resp. jej povedali, ze je u Drobceka, ale viac sa nestarala, a ked ju brali na Dunkirk, konkretne v sedle s Drobcekom, vobec ju netrapilo, kde ma cely cas kocura. To bolo prekvapenia a radosti, ze ho zazracne nasla na Dunkirku. Vedela by to, keby sa rozhodla Drobceka aspon slovkom spytat, ako sa ma jej kocur. Cesta bola dlha, casu mala plno.
Devony - kapitola sama o sebe. Uz fakt sprostejsi charakter bez mozgu, ktory znasilnuje kazdeho chlapa, co okolo prejde, si autorka vymysliet nevedela. Este i vsade vykrikovala, ze bola znasilnena a potom sa vypravi na spolocensku sezonu do londyna. Devony nie je vdova ani nejaka stara panna, ale mladucke dievca na vydaj. Skor by sa to rodina snazila ututlat, alebo ju drzat bokom od spolocnosti, ktora by sa k nej urcite nespravala s porozumenim.
A takto by som mohla pokracovat do aleluja. Styl pisania bol mily, dobre sa to citalo. Ine diela od tejto autorky mam vazne rada a aj toto, ak pominiem tie nezmysly, co fakt urazali moju inteligenciu, nebolo zle. A dokonca to ani neviem hodit do vreca odpad, lebo zasa tam to isto nepatri. V podstate ako pise Kiwicatko. Pocas citania to bol prijemny zazitok. V mysli som si urobila nejake tie uzliky, ze co to je? To fakt, ale nejak som to neriesila a citala dalej a po precitani, ako som sa k tym uzlikom vratila a prehrala si ten dej dodatocne, som si povedala, ze no, to bol ale paskvil.