Sámo - Velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara
Josef Bernard Prokop
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340698/mid_samo-velky-vladce-cechu-a-tajny-vys-3Yo-340698.jpg
3
56
56
Životní pouť franckého kupce a prvního českého krále. Sámo! Francký kupec a později první známý český král! Většina z nás zná jen jeho jméno, pouhé jméno kdesi z úsvitu českých dějin. Sámova říše. Nebýt nedlouhé zmínky v prastaré kronice tak řečeného Fredegara, ani bychom nevěděli, že existoval. Mohli bychom použít tituly, přiřčené historií některým jiným státníkům – Sámo Veliký, Sámo – osvoboditel, budovatel, sjednotitel a také vždy rozmnožitel. Ovšem Sámo na něco podobného do dnešních dnů marně čeká. A přece měl zásadní význam pro naši zemi i pro země okolní. Dokázal, co nikdo před ním a málokdo po něm – sjednotit naše předky, dát zemi pevné postavení mezi evropskými královstvími a získat jí respekt. Celých třiatřicet let stál v jejím čele a moudře vládl. Ptejme se znovu: Kdo o něm dnes vůbec ví? Proto vznikla tato kniha. Připomíná Sámovu životní pouť, chce přiblížit prostředí, které zde nalezl, snaží se rekonstruovat jeho myšlenky a smělé plány, chce ho přiblížit jako skutečného člověka, ne jako pouhé jméno, stroze zapsané v učebnici dějepisu v soupisu českých vládců. Kniha vám přiblíží i onu pro nás tak vzdálenou dobu, čas před čtrnácti stoletími, dobu, v níž žil a uskutečňoval své smělé záměry. Dobu, kdy obyvatelé dnešních Čech, Moravy a části Rakouska byli ohrožováni Avary, než se pod Sámovým vedením spojili a stali se svobodnými a posléze i svornými. V této historii, i mnohých dějích, osudech a skutečnostech, obsažených v této knize, může pozorný čtenář najít styčné body se současností, paralely, a najít příklady i dnes hodné následování. Protože přísloví, platná tehdy, jsou platná i dnes, řekněme se starými Římany: Verba movent, exempla trahunt.... celý text
Přidat komentář
Sámo, kdo o něm něco ví? Jen jméno a co vice? Právě proto obdivuji autora, že dokázal vytvořit obsáhlé dílo a trochu nám přibližuje život v 7 století. Že si vymýšlí a obraz z této doby nemusí být pravdivý, ještě neznamená, že kniha je špatná. Mně se naopak líbila a s napětím jsem si ji velice ráda přečetla. Dávám plný počet hvězdiček.
Nahlédnutí do končin natolik vzdálených, jakým je 7. století, se podobá výhledu do krajiny ztrácející se v husté mlze. A nebýt všestranně vzdělaného a dobře informovaného kronikáře Fredegara Scholastika, rodáka z Burgundska, který ve své kronice vzdal nadšený hold jistému franckému kupci jménem Sámo, nevěděli bychom vůbec nic. Různí se dokonce názory historiků na přesnou polohu Sámovy říše.
Z těchto důvodů může být psaní historického románu o tom, kterak se Sámo postavil do čela slovanských kmenů jednoduché i těžké zároveň. Víme málo, takže autor může popustit uzdu své fantazie, ale zároveň to nesmí přepísknout a udělat z toho něco hodně nevěrohodného, neřkuli přímo bramboračku.
Na rozdílném hodnocení knihy je vidět, že někomu se autor trefil do představ a jeho výklad mu sedne, pro někoho je to slabé nebo má další výhrady. Já v hodnocení zůstanu u průměru. Zpracování na mne mnohdy působilo tak nějak pohádkově, je to hodně odlehčené. Život v raném středověku byl nepochybně v mnoha oblastech mnohem tvrdší, v některých zase více primitivní, než jak je zde líčeno. Chyběla mi tu syrovější atmosféra, drsnější život. Zároveň mě bohužel příběh nedokázal strhnout tak, jak jsem u historických knih zvyklá.
Ovšem celkově velmi oceňuji snahu autora tuto dobu přiblížit, historických románů o Sámově říši rozhodně nejsou hromady ;-), takže přečtení nelituji.
(Audiokniha)
myslím si , že psát knihy jaké piše spisovatel Prokop a nazvat je odpad je hrubé a urážlivé,
každý příběh v jaké koliv podobě je zajímavý ať už pravdivý nebo méně.. Jde o čtenáře zda po těchto knihách sáhne, určitě každému není dáno přiběhy psát...
knihu hodnotím jako relax...
Příběh je zcela ahistorický. Ne v tom, že si domýšlí Sámovu kariéru, to je v pořádku, protože se o Sámovi neví prakticky nic. Problém je v tom, že společnost Slovanů je tu líčená tak, jak by vypadala spíše o tři až pět století později. Hemží se to tu vladyky a knížaty, slovanská hradiště autor označuje jako města (?!). Slované oblékají cokoliv mezi roztrhanými kožešinami (asi nějaké reminiscence na Štorcha a lovce mamutů) a skvělou tógou. V domě, ve kterém se topí jen na jednom místě, je kdesi ukrytá vytopená lázeň a hrdina si natáhne nohy ke "krbu". Zkrátka, autor si zapomněl udělat domácí úkoly, nemá jasno v terminologii ani ve faktografii, nerozumí ekonomice (platí se zlatem a luxusní importované víno teče proudem), politice (viz vztah k Avarům) ani válečnictví. Není jasné, čím vlastně Sámo (byl to nejspíš správně Samo, ale vem to čert) Slovanům přispěl. Válečné a bitevní scény postrádají náznak strategie či taktiky, tyto scény jsou nelogické a zmatené (padneme do pasti, vběhneme do křoví, pak zase vyběhneme a zvítězíme). I krajina je popisovaná tak, jak mohla vypadat nejdříve ve vrcholném středověku (les je řídký a plný planin, ale zato útěšné zemědělství jakoby přinesl až Samo). Nejpodivnějším dokladem o tom, že si autor při psaní spletl milénium a možná i planety, je Vinidy zdůrazňované "češství" a a priorní nepřátelství s Franky. Mohli bychom nad tím mávnout rukou a říct, že Waltari se taky s historickými fakty nepáral. Jenže autor není Waltari, postavy mají ploché charaktery a příběh je fádní parafrází několika kronikářských vět.
Keďže o Samovi som toho moc nevedel, pamätal som si dáku Samovu ríšu zo školy, tak som bol milo prekvapený touto knihou na trhu. Dúfal som, že mi prinesie viac svetla do života starých Slovienov. Moje nadšenie, žiaľ, netrvalo dlho a pri čítaní som sa pristihol, že som začal uvažovať, čo vlastne autor chcel povedať?
1) Ide o kratochvílu pre mládež nižšieho veku, ktorým ešte imponujú báje a mýty "slávneho českého národa"?
2) Chcel byť "palackejšejší " nech sám Palacký?
3) Chcel šovinisticky potlačiť slávny Moravský národ, kde bolo centrum Samovej ríše tým, že v celej knihe do omrzenia opakuje, že "My si hovoríme Česi!"
4) Bol by som rád, keby mi autor sám ozval a ako chlap chlapovy a povedal pravdu, komu sa chcel týmto zavďačiť, lebo historickej pravde evidentne nie, alebo vybral len to, čo mu vyslovene vyhovovalo v ťahu na veľkú českú vládu nad celými rozsiahlimi územiami
5) Zabudol čítať českých historikov venujúcich sa počitkom českého kráľovstva, ktorí tam Samovu ríšu vôbec nezahrňujú, je to iba výplod jeho fantázie, že sa Samovi vladykovia klaňali ako k prvému českému královi, českí historici dokonca ani Svätopluka I. nepovažujú za prvého českého krála, takže zase je tu chabý pokus byť prvý v žiadnej súťaži (pripadá mi, ako keď Rusi sa snažili vždy byť prví, ako keď Ozub Ozubovič Ozubov vymyslel prvé ozubené koleso a tiež aj jódlovanie, keď pri si pri skúškach do súkolia pricvikol..)
6) vlastne aj s tou fantáziou je to tak moc rozpávkové, ako v americkom film, všetko musí skončiť dobre, nekritckí čitatelia ostanú spokojný, možno aj nadšení a blahorečia genialite toho vynikjúce pročeského spisovateľa
7) som presvedčný, že čitateľ srdcom moravana, ktorý si overil historické, najmä územné súvislosti, nebude nadšený krivením histórie a podobne slovenského čitateľa v tomto nemá čím osloviť, pretož, nič v zlom, ale povie si: ďalší malý český buditeľ, teraz z 21.storočia...
8) ešte by som chcel podoknúť, že 5 rokov som pracoval v Prahe, 7 rokov v Olomouci, kde mám samozrejme veľa priateľov a vážim si týchto normálnych českých a moravského ľudí, ale takéto historické prešľapy a nadutosť nemienim tolerovať a prosím čitateľov, aby si samy urobili svoj názor - to je pre budúcnosť národa dôležité, nie to, čo som napísal ja, pre takúto kritiku sa môžete sa na mňa aj hnevať...
Teď jsem se pustil do Prokopových knih, přečetl Lucemburskou pentalogii a čtu Sáma. Co vám přijde pokroucené, jestli se můžu zeptat? Víme o něm pramálo, tak co by se mohlo pokroutit? Spíš je to taková fantazie na Sámovské téma...
O Sámovi a jeho době toho víme málo, ale pokud i to málo v knize není, nebo je hrubě pokrouceno tak považuji knihu z odpad.
Nejako takto si raný stredovek musia predstavovať všetci rojkovia, romantici a slniečkári. Poetické opisy krajiny, urastení bojovníci, krásne slovanské devy, jednoduchá dopravná situácia aj bez diaľnic, všade dostatok obživy, zdravé životné prostredie, už chýba len verejná wifi sieť.
Chápem, že autor chcel prispieť k hrdosti českého národa, veď nielen Američania musia byť plní patriotizmu a pátosu. Chápem, že chcel poukázať, že Česi si Říp zaslúžili. Chápem, že len ja vo svojej malosti našim praprapraprapradedom vyčítam, že sa blbci neusadili kdesi na juhu pri mori. Pochopil by som aj autora, ktorý závidel Slovákom Jánošíka (v knihe sú všetci Slovania len Česi), tak Čechom priradil kupca Sáma. Ale nechápem, že len pár rokov po rozpade Západorímskej ríše z nich chce robiť skorokresťanov, pritom ale pravidelne holdujúcich pohanským rituálom. Slovania (pardón Češi) podľa autora ovládajú všetky možné remeslá, pritom ale kvitne výmenný obchod, vo svojich sídlach majú kniežatá bežne kúpele, popíjajú hektolitre medoviny a vedú filozofické hovory o budúcnosti štátu – to snáď nerobia vladári/politici ani teraz :)
Nie som historik a rozumiem, že autor si len z niekoľkých zmienok o Slovanoch vo franskej kronike (tzv Fredegarova kronika zo 7. storočia) dotvoril históriu na svoj obraz. Čomu nerozumiem je, že to robí tak lajdácky. Alebo inak. Nerozumiem komu je tá kniha určená. Nie je tam sex, žiadne choroby, špina, bežné morbidity stredoveku – toho je Xkrát viac v každej súčasnej severskej krimi. Českí vladykovia sú Prokopom popisovaní ako v podstate inteligentní a bohatí manažéri a ich jediná zlá vlastnosť je, že sú spurní a egoistickí, tj nechcú sa podrobiť jednému pánovi. Ženy sú tu rovnoprávne mužom, dokonca dávajú mená svojim prvorodeným. Čiže usudzujem, že je určená deťom od 8 do 14 rokov. Tak prečo to nie je uvedené na obálke? Alebo to malo byť vydané v edícii Mýty a legendy starého Prokopa. Lebo rozprávky Dobšinského sú tiež komplet fikcia, ale aspoň sa na históriu nehrajú.
Aj Vondruška píše historické fikcie a nevyhne sa určitým nepresnostiam, možno zámerne kde tu fabuluje a prispôsobí si dej, no vo veciach vcelku podružných. Navyše má o dva levely lepší štýl a je historicky presnejší aspoň daným letopočtom. V tomto diele som neveril ani letokruhom.
Ale našiel som aj plusy. Napríklad tých 11 Sámovych žien (súčasne!) - to by sa mi celkom páčilo ;)
ODPORÚČAM:
Poeticým dušiam, ktoré si myslia že stredovek bol Višňovým resp. Ružovým sadom.
Tým, ktorí obdivovali Vinnetoua a na 3čku nosili Sandokana.
A aj tým, ktorí stále hľadajú Bludného Holanďana, poklad Kráľa Artuša a hroby Robina Hooda a jeho bratranca Williama Tella.
Příjemná četba pro mladé začínající čtenáře. Uznávám, že autor musel "vařit z vody", písemné podklady z té doby nejsou, a tak si musel vystačit se svou fantazií. Na jedné straně smůla, na druhé výhra ;) Sámo je hrdina na slovo vzatý, na co sáhne, to se mu daří. Češi jsou zde popisováni jakožto hrdinové, se Sámem v čele si troufnou na to, nač by dřív ani nepomyslili. Raný středověk u nás je málo zmapován, takže díky i za takovou historii. Knížka možná podnítí zájem o hlubší výzkum doby panování franckého kupce.
Začátek úplně dýchá atmosférou dávnověku. Temnými lesy se všemi svými děsíky, které číhají na poutníky, táhnou lidé. Loupeživé bandy, které tam číhají doopravdy, přepadávají a hromady poutníků, kteří courají skrze středoevropský porost a nenapadne je nic jiného, než třeba založit Čechy :), prošlapávají pěšinky, chrastí zbraněmi a vesele obchodují.
Sámo v knize ani moc nevyčnívá. Je takový nemastný, neslaný. Sice bojovník a stratég a frajer, protože měl asi čtyřicet dětí s dvanácti manželkami. Takhle se upevňuje postavení - ženitbou s nějakou knížecí dcerkou, kterou králi tatík sám nabídne -:))).
Příběh se vlastně točí kolem příchodu Sáma, několika bitev, problémů v rozrůstající se zemi, neškodné domácí magie a rodinného života našeho prvního krále :).
Vlastně by mi nevadilo v takové době žít. I autor si představil, jaké to asi bylo, protože o Sámovi se moc neví. Ideální látka pro malý experiment.
Minulost je taková nedostižná potvora, která se táhne daleko za obzor toho, co jsme dnes schopni vidět, nebo pochopit.
Přesně proto jsou historické fikce super.
Sámo - v historických kronikách, ten který v čele Slovanů svrhl avarskou porobu, porazil krále Franků a stal se panovníkem první slovanské říše.
Je to druhá verze O Sámovi po A. Pludkovi, rozvinutější bohatší o manželské svazky, neboť nabídky spojenectví v rámci sňatků se neodmítají a tak mnohoženství dalo Sámovi do budoucna trumf v podobě potomků.
Citace : k dětem : " Máte jiné matky, ale jednoho otce."
Báje a ságy jsou pro poznání kořenů z nichž potomstvo čerpá uvědomění a hrdost k vlastní identitě, to nejcennější, bez které by vlast byla slovem planým.
Audiočetba.
Z prdu kulička. Nikoho nepřekvapí, že si autor kromě samotné Sámovy existence, počtu žen a dětí a jedné bitvy všechno vymyslel. Zdálo se mi, že možná lehce přehání "státní vyspělost" tehdejších Čechů, ale trocha vlastenčení nikoho nezabije. Jinak u mě celkem převládla spokojenost i jistá dávka obdivu k tomu, že téměř z ničeho je docela dobrý příběh.
Chápu, že není možno čerpat z dochované minulosti, ale za takovou pohádku by se nemusela stydět ani Božena Němcová. Autor byl pravděpodobně postižen Jiráskovsko-Palackého syndromem. Jistě se zde dala popustit uzda fantazie dle libosti, ale tady to bylo až příliš.
Na knihu jsem se velmi těšil, protože si nevybavuji jinou knihu popisující toto období našich dějin ( snad Táhli tudy Avaři, ale to jsem četl asi pře 50 lety a už si to nevybavím). Bohužel absolutní zklamání. Strašně prvoplánovité, bez jakékoliv zápletky. Sámo vše zvládne a když ne, tak se objeví zázračné rozuzlení. Takové povídání se dá opakovat do nekonečna a jen měnit reálie, ať se čtenář nachytá. Škoda času.
Velké zklamání, Sámo vyobrazen jako najivní Sluníčkář :). Celkově slabé dialogy i příběh.
Takové divné dialogy, jako mezi moderními lidmi někde ve velkoměstě, spousta vět dokončena jenom třemi tečkami, kraťounké odstavce. Nemastný děj nejprve se vlekoucí a pak splašeně utíkající. Nejvíc se mi líbila obálka :-D
Předcházející knihy o Karlu IV. se mi moc líbily, ale tohle byl přešlap.
Knihu jsem dočetl a mám rozporuplné myšlenky. Jako námět, a to byl hlavní důvod, proč jsem knihu četl, výborné. Pouze sama skladba se mi zdála taková nějaká "plochá", jak by se dalo říci technicky, slabé 2D. Dle mého by se z každého jednotlivého příběhu dala napsat samostatná kniha. Připadá mi to jako podivný polotovar. Omlouvám se za svá slova, ale píši co cítím a jsem hlavně ovlivněn ostatními spisovateli, Vaňková, Bauerová, Horáková, Bauer, Vondruška a z cizích Cornwell, Sansom, Scarrow a mnoho dalších. Vzpomněl jsem si na knihu s podobnou tématikou, Praotcové od p. Frýborta, ale tu bych ocenil mnohem výše. Přesto, hlavně tématem, zajímavé. Jediná myšlenka, která jde celou knihou, rozhádaná společnost. To je smutná pravda a platí doposud.
Velmi nezáživná a vlekoucí se kniha i Jirásek se mi zdá oproti tomuto dílu zajímavější.
Tak pro mne byla tato knížka zklamáním. Četla jsem od pana Prokopa knihy o Karlu IV., Václavu IV. a Marii Terezii, které se mi četly dobře. Tak jsem byla natěšená i na tuto knihu, ale tentokrát mne čtení nebavilo. Vím, že o této době není dost pramenů, ze kterých by se dalo čerpat, ale zklamal mne i styl psaní. Byla to taková vata. Sáhodlouhé popisy, např. plánování stavby hradu apod.