Samota Grinde
Tarjei Vesaas
S Tarjeiem Vesaasem, norským spisovatelem, nás před několika léty seznámil český překlad jeho knihy „Vraní koně". Již tehdy silně zapůsobil smělým rozmachem své linie a hloubkou a monumentalitou básnické schopnosti, veliký příslib a mohutný náznak. Léta míjela, autoři i čtenáři rostli spolu s dobou a když se s Tarjeiem Vesaasem setkáváme po druhé, je to splnění příslibu, který nezklamal; co bylo ve Vraných koních jenom náznakem, vyrostlo v Samotě Grinde do monumentality až otřesné. Jeho nové dílo připomíná smělý monolit vytesaný obří rukou, ale barvy, struktury a něhy motýlích křídel; a Tarjei Vesaas dnes už není jen velký autor literárně a umělecky velkeho Norska, ale prorok sahající silou vise od věku do věku, věčný mluvčí věčného, co žije v jeho národě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1943 , F. Topič (Praha)Originální název:
Grindegard, 1925
více info...
Přidat komentář
![Stammel Stammel](https://www.databazeknih.cz/img/users/32_/3247/3247.jpg?v=1381127908)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Jediná Vesaasova kniha, která ve mě vzbudila rozpaky. Začátek je naprosto dokonalý - opět se v něm setkáváme s Vesaasovým lyrickým citem pro kresbu postav a událostí nikoli přímo, ale především skrze atmosféru, skrze jakousi melodii na pozadí... Hlavní část, věnovaná sourozencům, byla pro mě ale asi příliš psychopatologická, než abych jí dovedl dost porozumět a s dějem jít.
Štítky knihy
norská literaturaAutorovy další knížky
1975 | ![]() |
1939 | ![]() |
1948 | ![]() |
2015 | ![]() |
1943 | ![]() |
Někde jsem četla, že je to podobné jako trilogie T. Gulbranssena Věčně zpívají lesy... Tak není. Společný mají možná statek v norských lesích.
Jistě, je to staré dílo, ale i tak jazyk ulítává v přehnaně poetických rovinách, které se moc neslučují s psycho-jednáním postav.