Samotní lidé
Jitka Prokšová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423055/bmid_samotni-lide-ENl-423055.jpg
4
15
15
Devátá kniha plzeňské prozaičky Jitky Prokšové je souborem patnácti povídek. Autorka se v duchu své dosavadní tvorby i tentokrát věnuje mezilidským vztahům, vstupuje do psychologie postav a uplatňuje cit pro detail, který může často změnit osud jejích literárních hrdinů. Text doprovázejí fotografie Evy Hubatové (nakladatelská anotace).... celý text
Přidat komentář
Krátké povídky jsou nabité vynikajícími postřehy a momenty při výkladu výrazných lidských příběhů. Povídky jsou ve své krátkosti epizodní, ale dodává jim to nečekané, zcela překvapující pochopení významu autorčina sdělení.
Za mě vrchol autorčiny tvorby. Knížka velmi útlá, zato s velmi silným emočním nábojem. Všímá si situací a emocí, které jak by se zdálo, jsou v dnešní době opomíjené a nedůležité. Přesto určitě v každém z nás jsou, jen jsme si zvykli si jich často nevšímat, mávnout nad nimi rukou a jít dál. Některé z povídek mě skutečně chytili za srdce, např. Pád nebo Prostor XY. Většinou povídkové knihy moc nemusím, ale tahle mi přijde spíš jako jeden velký příběh o nezastupitelné úloze citů, laskavosti a lidskosti v našem životě. Myslím, že kdo má srdce na pravém místě, pochopil a cítí se obohacen.
Tato překrásná kniha bude v mé knihovně stát mezi těmi nejoblíbenějšími knihami. Z 15 povídek těžko vyberu tu, která se mi nejvíce líbila, která se mě nejvíce dotkla a která bude patřit k nezapomenutelným. Asi všechny. Povídky jsou o mezilidských vztazích, autorka se vžívá do myšlení a jednání lidí, nic hrubého a krutého, naopak po přečtení každé povídky jsem odložila knížku a s úsměvem si v duchu každou užívala znovu. A co přispělo knize k dokonalosti jsou fotografie paní Hubatové. Každá fotografie si k povídce "sedla". Zatím moje první kniha od paní Prokšové, ale těším se na její další.
Povídky nepatří k literárním trhákům. Přiznávám, že ani já jich ve své čtenářské historii mnoho nemám. Avšak tuto sbírku od, pro mě dosud neznámé, autorky vřele doporučuji. Jsou neuvěřitelně lidské a citlivé. A to dokonce i v případech, kdy hlavními hrdiny nejsou lidé.
Půvabná knížečka povídek, které mají duši a moře citu stejně jako velice zdařile vybrané snímky k povídkám. Dohromady působí jako kompaktní celek, který pohladí nitro každého citlivého čtenáře. Je štěstí, že takové umění v dnešním příliš rychlém (a bohužel čím dál víc povrchním) světě ještě existuje. Doporučuji nejen k přečtení, ale k zakoupení, protože to je klenot do domácí knihovny.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2008 |  Zbytky iluzí |
| 2010 |  Cestou ven se neohlížej |
| 2015 | Čtvrtá úroveň |
| 2011 | Anděl s druhým křídlem |
| 2018 | Slupky minulosti |
Kniha mi zpříjemnila odpoledne, kdy mě schválila chřipka. Krátké povídky, kdy každá měla svůj vlastní námět byly ideální.
Povídky běžně nečtu, ale krom jedné se mi všechny líbily.