Tanečnice, věc názvem Sined
Ondřej Netík
Sanatorium podvržených série
< 3. díl
Darkwood stojí na hranici města a zapomenutého lesa. A ač personál nezpozoroval nic neobvyklého, pacienti si šeptají o blížící se válce s netvory z dávných snů. Sined byla součástí divadla loutek. Ale teď ji prodali, aby otevřela místa, na která se dávno zapomnělo. Trilogie se uzavírá v pokorné poslušnosti Tanečnice. Zraněná minulostí a marnou snahou patřit se snaží pochopit svět. Což nebude snadný úkol. Veškerá tajemství sanatoria i Temného lesa totiž ukazují na jedinou osobu. Na ni.... celý text
Přidat komentář
Díl, který nejvíce pracuje se Sněním, bude asi obtížné se v něm orientovat, pokud jste nečetli první dva díly- nedokážu si představit číst jej samostatně.
Je to „dospělý díl“, snění je kruté a bezohledné a v tomto duchu autor zachází i s postavami - na chvíli se (tuším) dostanou i do Netíkova nejpokroucenějšího světa chrámu Triád.
Ilustrace jsou jako vždy půvabné a konec otevřenější než jak by bylo čtenáři uvyklému velké fantasy milé.
Trilogie Sanatoria rozhodně není pro každého, pokud s ní chcete začít, zkuste napřed Kejklíře léta - jsou ze stejného světa a mnohem příčetnější. Pokud máte naopak trilogii přečtenou a marně hledáte co dál, na webu Mysteria je (nebo alespoň byla) k sehnání nevydaná kniha Chrám Triád. Ta je ještě pokřivenější než Sanatorium.
Má nejoblíbenější fantasy - minimálně z české produkce; celkově se dělí o přední místa ještě s Endeho Nekonečným příběhem a Eschbachovými Tkalci gobelínů (nedokázala bych se rozhodnout jen pro jedno).
Celá série je hluboce psychologická a pracuje s archetypy. Doporučuji každému, pro koho není fantasy jen "meč a magie". Donutí vás se dívat na věci jinak. Pro mě nejsilnější díl byl právě ten poslední :)
Štítky knihy
psychiatrické léčebny česká fantasy česká fantastika
Autorovy další knížky
2006 | Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana |
2007 | Meluzína, dívka jménem Ema |
2010 | Kejklíři léta |
2014 | Hříšky bílé lišky |
2009 | Tanečnice, věc názvem Sined |
Chtěl tomu čas, ale já jsem se na sklonku roku 2022 dostal i k poslední knize Sanatoria podvržených, zvědavý, s čím autor u této neobvyklé série přijde a zdali mě dokáže opět zaujmout svojí tvořivostí, jako to dokázal i u předchozích dílů.
Po přečtení této knihy jsem se neustále zamýšlel nad tím, jakou tvořivost samotný autor má. Mnohdy jsem některým myšlenkám nerozuměl, ale byl jsem fascinován fantazií, s jakou tento mnohdy ponurý příběh tanečnice Sined vyprávěl. Až po onom přečtení jsem si ale nastudoval, že celé to sanatorium vychází z vypravěčské hry Changeling: The Dreaming, kterou jsem do té doby neznal. Ale odpovědělo mi to na mojí otázku o neuvěřitelné představivosti, kterou samotný autor trilogie má.
Třetí díl má směřovat po dětství a mládí do dospělosti. Místy jsem zápolil s myšlenkou, jestli se Sined stále neztrácí v mládí, ale jisté dospělé motivy tam určitě jsou. Celkově je to hodně temné, ponuré a místy to ve mně vyvolávalo pocity jako když pozoruju obrazy Gigera nebo Beksinskeho. Veskrze se jedná o hodně osobitou fantasy, která dokáže uchvátit prostředím. Pro můj blok v představivosti a práci s reálným prostředím ale nedokážu dát více jak tři hvězdy. Byť mě tato série bude fascinovat po zbytek života.