Meluzína, dívka jménem Ema
Ondřej Netík
Sanatorium podvržených série
< 2. díl >
Temný fantasy příběh ze současnosti. Za procitajícím černým lesem plným hladu stojí sanatorium pro choromyslné: Darkwood. Z města sem právě přivážejí dalšího pacienta, dívku Emu. Darkwood ji již dlouho zná. Už když se narodila, hledal ji v tom pokřiveném místě šílenství její kat. Po naivním dětství Zeleného skřítka přichází čas dospívání, Meluzíny. Z jejího pohledu je svět zmatený a cesty balancují nad propastí probuzených citů. Nalézt v něm své místo znamená nalézt odpověď na základní otázky sanatoria. Kdo jsou podvržení? Jde o dar či prokletí? A má smrt opravdu schopnost ukončit bolest a trápení? -- zdroj: legie.info --... celý text
Přidat komentář
Kniha velmi volně navazuje na Zeleného skřítka, je tedy možné ji číst i bez znalosti „prvního dílu“. Sen je zde vysvětlen méně podrobně, zato názorněji, a znovu se zde setkáme s některými již známými postavami.
Na rozdíl od Zeleného skřítka mi dospělejší a sebevědomá (arogantní) Meluzína nepřirostla k srdci (postava, ne kniha). Její příběh je i tak poetický, kouzelný a s hořkosladkým koncem- ještě o něco otevřenějším, než jaký má Zelený skřítek.
Trilogie Sanatoria rozhodně není pro každého, pokud s ní chcete začít, zkuste napřed Kejklíře léta - jsou ze stejného světa a mnohem příčetnější. Pokud máte naopak trilogii přečtenou a marně hledáte co dál, na webu Mysteria je (nebo alespoň byla) k sehnání nevydaná kniha Chrám Triád. Ta je ještě pokřivenější než Sanatorium.
Druhý díl je "dospělejší" než první a líbil se mi asi víc. Jen ten konec je otevřený možná až trochu příliš, doufám že ve třetím dílu najdu nějaké odpovědi...
Oproti prvnímu dílu mě Meluzína moc nebavila. Asi pro mě nebyl příběh tak chytlavý. Některé konce zůstaly otevřené nebo mi v ději úplně uniklo jejich řešení. Celkově jsme byla spíš zklamaná.
Přiznávám, že jsem knihu četla hodně dávno, ale stále si pamatuji, jak mě dostala. Přesně takový druh fantasy prostě miluju.
I přesto, že jsem neznala první díl jsem se nakonec odhodlala číst a nešlo toho litovat. Spolu s knihou Daň Peklu je tohle moje srdcovka a doufám, že seženu i další knihy.
Tenhle český autor je pro mě v naší zemi prostě jednička...
Autorovy další knížky
2006 | Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana |
2007 | Meluzína, dívka jménem Ema |
2010 | Kejklíři léta |
2014 | Hříšky bílé lišky |
2020 | Duše domu |
Druhý díl se očekávaně nese v podobné atmosféře, jak u dílu prvního. Jen s tím rozdílem, že na Sanatorium podvržených je nyní nahlíženo z pohledu náctileté Emy. Ta se do tohoto světa dostane poměrně nerada, ale okamžitě splyne s tamním světem. V něm mi ale chybělo více příběhu a naopak bych ubral samotného filozofična. Pořád se ale jedná o zajímavou abstraktní fantasy, která v tuzemsku asi jen tak nevznikne a docela by mě zajímalo, jak všechny ty otázky z onoho těžce uchopitelného světa autor ve třetím díle nakonec zodpoví.