Šantaram
Gregory David Roberts
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412387/santaramA3qT2S-hyY-.jpg
4
268
268
Hlavní hrdina převážně autobiografického románu Šantaram přilétá do Bombaje, aniž kdo tuší, že jeho příjezdu předcházel útěk z přísně střežené australské věznice, kde si odpykával devatenáctiletý trest za loupežná přepadení. Loupil, aby ukojil svou závislost na heroinu, kterou si vypracoval po rozpadu rodiny. Už to samo o sobě by stačilo na několik životů, ale pro Gregoryho Robertse je to teprve začátek. Do Indie přijíždí s trochou peněz, falešnými doklady, s nulovými plány do budoucna a potkává svoji osudovou životní lásku. Poté co přijde o peníze i o pas, se nastěhuje do obřího ilegálního slumu a začne provozovat „lékařskou praxi“. Zná sice jen základy první pomoci, ale díky svým stykům s mafií dokáže sehnat peníze na léky. Další životní zvraty ho ale opět dostávají do vězení a posléze na cestu mafiána, pašeráka i bojovníka v afghánské válce. Gregory David Roberts se narodil v roce 1952 v australském Merlbourne, kde vystudoval filozofii a založil rodinu. Porozvodové trauma a ztrátu možnosti starat se o dceru řešil pomocí heroinu, což vyústilo v sérii ozbrojených přepadení bank. Za mřížemi měl strávil dvě desítky let, ale v roce 1980 se mu podařilo uprchnout do Bombaje. Po deseti letech byl dopaden v Německu při pokusu o pašování heroinu do země. Odtud ho deportovali zpět do Austrálie, kde si odpykal zbytek trestu, z toho dva roky na samotce. Ve vězení začal psát autobiografický román Šantaram, dozorci mu však dvakrát zničili rukopis, což představovalo léta práce navíc. V roce 2003 jeho „novodobý Motýlek“ konečně vyšel a okamžitě získal mezinárodní věhlas a uznání.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Kristián EntertainmentOriginální název:
Shantaram, 2003
více info...
Přidat komentář
Bývaly takové romány, kde byl prostý lid jasný a zářící, jako zde. Bývalý zločinec si buduje nový život. Teď překřtěn na Muže míru prostými Indy, kteří ho neznají. Sám přiznává, že je násilník, seděl za loupežné přepadení. K tomu, aby člověk něco takového udělal, musí nutně dospět po nějakém narušení svých vnitřních hodnot (představte si, jak někoho loupežně přepadáte vy).
Četl jsem mnoho knih o Indii, ale tak černobílý pohled na ni nikoli. Nejvíc otravné jsou jeho dialogy s Karlou…a zbytečné scény, jakoby tvořené na efekt, aby vás hnaly textem dál a dál. I když je to pěkné, jak jsou ti lidičkové milí, měl jsem toho záhy dost. Béčkové dobrodružství založené na střídání dobra a zla. A na kurióznim prostředí samé Indie.
Knihu jsem opustil a nechal nedočtenou.
Tato kniha aspiruje na to stat se jednou z mych nejoblibenejsich. Jen ji nejdriv musim trochu vstrebat, musi to "usadit", musim ji precist za cas jeste jednou a pak... Rozhodne ve me zanechala stopu. A to Indie neni moje oblibena zeme, mafianska tematika taky neni muj salek caje, drogam neholduju, snad jen k te medicinske casti mam blizko... Tak proc se mi to vlastne cele tak libilo? :)
Za mne rozhodně zajímavá kniha. Osud Lina v Bombaji, poměrně podrobně popsaný. Realita života v Indii...přečíst téměř 800stran je sice oříšek, ale určitě za to stojí...vyjma pár míst, kdy za mě bylo až příliš opakujícího se filozofování o životě, je kniha poutavě a čtvivě napsaná.
(SPOILER)
Shantaram mě dostal - indické reálie z první ruky. První asi čtyři pětiny knihy jsem byl nadšený - perfektně dynamický, čtivý a perfektně uvěřitelný příběh (vlastně jsem to celou dobu vnímal, jako autobiografii).
--SPOILER--
Jen poslední pětina knihy pro mě ztratila tu dynamiku, nebo spíš to nadšení z četby - když nad tím přemýšlím, tak pro mě byl zlom, když jeden den zemřely dvě stěžejní postavy (čtenáři nebudu kazit zážitek tím, že bych vykecal kdo). I přesto, že akce bylo i pak hromada, už to pro mě ztratilo ten náboj.
--Konec spoileru--
Když jsem před samotnou četbou četl souhrn příběhu - trestanec, který utíká do Indie, spojí se s místní mafií, přidá se do války atd., nikdy bych si tu knihu nevybral, nebýt pozitivního ohlasu (výše zmíněná témata nejsou vůbec můj šálek čaje). Nyní, po přečtení, se mohu přidat k dalším, co knihu doporučují dál - je v ní totiž mnohem víc, než jen zločin - a i tématika Bombajského podsvětí je velmi zajímavá.
Kniha má některé otravné prvky - na můj vkus trochu příliš filozofování a pár postav, co mi nesedly, především Karla mi místy lezla na nervy a nechápal jsem, proč pořád Lina tolik fascinuje. Nehledě na to knihu nemohu hodnotit jinak, než na pět hvězdiček.
Tak tohle stálo za přečtení. Hlavní hrdina rozhodně není vzorem všech cností, je to zločinec. Jelikož je to údajně kniha s autobiografickými prvky, čtenář musí počítat s tím, že hlavní hrdina může být vylíčen v lepším světle než odpovídá realitě. Mně se zdály skoro všechny postavy přinejmenším divné, zvláštní či dokonce úchylné, kromě některých indických obyvatel slumu, tam byli sympaťáci.
Zajímavý byl popis jiné kultury, a to ve smyslu kultury indické, tak mafiánské a zločinecké subkultury.
Bonus pro mě byly některé zajímavé myšlenky.
Neskutečná kniha! Příběh, který dokáže vyvolat slzy, smích, hrůzu i dojetí.. Tohle má potenciál stát se novou klasikou. Místy drsné,místy krásně poetické. Celkově ten příběh vyznívá až téměř filozoficky, obzvlášť když si člověk uvědomí, že to je autobiografie.Tohle byla knižní lahůdka.
Vlastně každý z nás by měl žít tak, aby mohl napsat fascinující knihu…ať už dobře, nebo špatně, hlavně žijme naplno :)
Přečteno.Autobiografie chlápka,který kdyby ho lépe hlídali v Australském kriminále tak nemusel napsat vůbec nic a taktéž se nepodílel na zvyšování kriminality a násilí v Indii.Jeho záslužná práce ve slumu,pomoc,léčení chudých,navazování vztahů s místními-čte se dobře,ale jsem ráda že to mám za sebou.Otázkou zůstává jestli charitou odčiní následky které vznikly i jeho prodejem drog turistům,pomoc černému trhu s doklady....snad i honorář poskytne pro konání dobra.
Lidičky, NÁDHERA! Moje kniha roku! Tak nádherný příběh, který vás tímto způsobem chytí za srdce, se hned tak nenajde. Čtu díky Databázi spoustu krásných knih, ale tohle je můj letošní top. Dobrodružství na každém kroku, přátelství, láska, humor, smutek, spousta nových poznatků o Indii, popis postav je dokonalý, ale nejsilnější jsou ty myšlenky o životě, lásce, spravedlnosti, pokoře, skromnosti, víře a všem možném. Knížka má velikou hloubku, a pokud jste trochu naladěni na stejnou vlnu jako autor, budete to celé prožívat s ním. Smála jsem se, byla jsem naštvaná, zamáčkla jsem slzu, a to je přesně to, co má správná kniha udělat. Poslouchala jsem v podání Jana Vondráčka, který to ještě povýšil na další úroveň. Hodlám si knihu koupit, přečíst znovu a zaškrtat si všechny ty úžasné myšlenky. Prosím vás, jděte do toho, nebudete litovat!
Nejvíc se mi líbil začátek. Ale celkově je to hezký a poutavý příběh. Bavilo mě sledovat střety různých kultur, hodně mi to přiblížilo jak indické tak islámské postoje k životu. To bylo na tom to nejzajímavější.
Indie je děsně zajímavá země, kterou nikdy nepochopím. Kontrasty a jedna z tváří svobody.
Všechno se dá koupit, vyměnit za úsměv, nebo službu.
V příběhu to funguje, nevím jak ve skutečnosti.
Jedna z myšlenek o hustotě zalidnění v kontrastu k rozloze země v podstatě říkala, že obyvatelé Indie, ať už jsou jakékoli národnosti, se musí životu, hluku a shonu přizpůsobit vnitřně, jinak by se fyzicky zlikvidovali.
Asi na tom něco bude, i když násilí je mezi tamními lidmi stejně asi víc, než jsme si ochotni přiznat.
I když vím, že autor seděl, utekl, seděl a skrýval se, našel pak ve svém bytí smysl. Napsal tenhle příběh a určitě hromadu věcí zidealizoval. Zasazení do Indie mi přesto dává naději věřit, "že to všechno bylo přesně takhle."
Líbí se mi to.
Jako kdyby byla svoboda, ať už být, či dělat to, co vás naplňuje, něco hmatatelného. Věc nějak velká, třeba jako medailon, nebo krabice, je to jedno. Věc hmotná a někdy těžká, kterou můžete vzít, strčit do kapsy, táhnout na zádech, nebo ji roztáhnout do všech směrů s výhledem na nekonečno. Vstoupit dovnitř a jen tak v ní být.
Ze začátku o navazování přátelství s jednou z hlavních postav románu, poznávání Bombaje a indického života, se možná dalo vytěžit víc.
Prostřední část s popisem života v indické vesnici - top! Kariéra v indickém slumu také velmi zajímavá kapitola - i nadále, ač je ten popis velmi lichotivý, nepřestanu blahořečit ať už jakékoli prozřetelnosti, že jsem narodila v Evropně, nyní snad už i konečně západní.
Zdlouhavý konec o ničem, resp. mafiánech jako užitečných lidech, tíhnoucích k opravdové spravedlnosti, zatímco policajti jsou neschopní neužiteční úplatní a krutí idioti (jakkoli je nemusíme mít rádi, takto jednoznačně je odsoudit - nepřijatelné)
Jako celek přiliš černobílé se spoustou rádobyfilozofických úvah. 4 hvězdy jsou za mě až moc, ale dám je. Taková obsáhlost si nějaké uznání zaslouží.
P. s.: nehezký necitlivý překlad do češtiny. Kniha v češtině málo čtivá. Mimo jiné, pokud jazyk poskytuje luxus užití dvou koncovek pro výjádření téhož, proč toho nevyužít? Namísto kostrbatého Kádirbháíovi/a/u použiju Kádirbháímu/ho a je... například.
Příběh, který se mohl klidně stát, a jež se ostatně taky stal, protože Gregory Davis Roberts do této skvělé knížky seskládal svou vlastní životní cestu. Je to příběh napínavý, čtivý, ale láska je tam naštěstí taky (uf! bez ní to nejde!!) - prostě takový románodetektivkoněco. A je to taky tak trošku cestopis. Dozvěděla jsem se toho hodně o Indii, jejích obyvatelích, kultuře, sociálních zvycích, o pravidlech života ve slumu i v zločinecké subkultuře. Jeden nikdy neví....
"To, zda se rozhodnete pro nenávist, nebo odpuštění, může určit směr celého vašeho příštího života."
Vzhledem k počtu stran jsem s knihou "žil" hezkých pár dní. Pod pojmem "žil" mám na mysli stav, kdy se mi knížka "vkrádala" do mysli i během pracovních dní, což nebývá časté. Nutila mne přemýšlet, googlit informace o autorovi, Indii, Afghánistánu, místních jídlech, šatech, atd atd atd. Nehodnotím životní příběh autora / hlavního hrdiny, ale literární zpracování, a to je úžasné. Ač hlavní hrdina "gauner", v první polovině knihy na čtenáře dýchá vyloženě pozitivní energie, přívětivá atmosféra, nastolují se filozofické podněty a úvahy, krásně se vykresluje život v Indii, až by člověk koupil letenku a letěl :-)
Druhá polovina knihy je poněkud "drsnější", v závěru pak přináší zajímavá rozuzlení. Jsou zde výborně vykreslené jednotlivé hlavní postavy, Prabhákara si čtenář vyloženě oblíbí.
Škoda, že vydání je "paperback", nikoli vázaná vazba. Knížka míří na moji VIP poličku.
Bylo to několik fajn týdnů, kdy jsem si po troškách "dávkovala" tohle indické "bichlovaté" dobrodružství..:) Krásně a realisticky vykreslené prostředí mě přímo protáhlo všemi zákoutími Bombaje, zapojilo do místního ruchu a hemžení, seznámilo s místními i přespolními a do "naha" odhalilo své krásy i špinavosti... Nevadilo mi, že hlavní hrdina - Lin - je vlastně uprchlý australský vězeň, většina postav knihy i jejich skutků je negativních a mnohé věci jsou trošku"přifouknuty"... Naopak, bylo zajímavé dozvědět se něco o životě vězeňského zběha, o aktivitách podsvětí a mafie, o indickém vězení, o fungování slumu, podpoře zahraničních válek atd.. Zároveň četné filozofické rozhovory, myšlenkové pochody a ponory pod povrch duší aktérů čtenáře přesvědčí, že svět se nedělí jen na černý x bílý..
Je to bichle...a občas se stáva, že u takových bichli je trochu moc omáčky.
Santaram je sympatická postava, ma klady, ma zápory...má svoje problémy a dokáže si je přiznat. Jeho postava se vlastně v průběhu tak nějak vyvíjí....líbí se mi veškerý filozofování nad životem a jak se jim proplétá. Ale jak jsem řekla na začátku, jsou tam jiste pasáže, které jsou prostě dlooouhe.
Knihu jsem zvolila z toho důvodu, že mě dřív Indie fascinovala a co se týče jejího popisu (i když hlavně jednoho města-Mumbaie, celou zemi nepokrývá) dostanete přesně to, co čekáte a máte pocit, že jste přímo tam, cítíte vítr od moře i lepivé vedro, jedete taxíkem v šílené dopravě, bloumáte přeplněným slumem i kolem krásných koloniálních budov, vychutnáváte si místní jídla, nechybí ani vhled do toho, v jaké symbióze tu dokáží žít milióny lidí patřících k mnoha různým náboženstvím, takže po této stránce nelze co vytknout. S postavami je to trochu horší, kromě jediné vyloženě pozitivní postavy, Linbábova věrného průvodce Prabhákara, kterého si od začátku zamilujete (ke konci mi přirostl k srdci ještě i mlčenlivý bodyguard Nazír), jelikož většina mužů jsou mafiáni a kriminálníci včetně hlavního hrdiny a ženské postavy mi trochu lezly na nervy, i Linbábova láska Karla, která byla na můj vkus poněkud přemoudřelá a nejednala narovinu, místo toho vše zaobalovala do intelektuálních debat-těch bych v knize celkově ubrala, v hodně částech se jen plká v baru nebo se řeší filozofické otázky, jenže i to k Indii jako jedné z kolébek filozofie-viz jejich prastaré slavné eposy a duchovní spisy, patří, ale nakonec to zachraňují výše zmíněné popisy prostředí a nechybí ani dobrodružné akce. Takže i přes neoddiskutovatelnou rozporuplnost autora a mnoha dalších postav dávám nakonec 5*.
Nóó?! Tak něco takového jsem teda nečekala! Příště, až vám známý doporučí knihu, že je hrózně super a zajímavá, přečtete si aspoň anotaci. Takže: prý "je to kniha plná moudrosti a filozofických otázek, duchovna a vůbec je to všechno zabalené do propracovaného příběhu." Zhruba tohle mi bylo řečeno! Otevřu tu BIBLI a dostanu mišmaš cestopisu po Indii s částečně autobiografickým románem napsaným kriminálníkem, který utekl z vězení. Chápu, pokud by byl nevinný a systém by po něm nespravedlivě šel. Jenže on zas tak nevinný nebyl, že ne? Bankovní loupeže nejsou zas taková hrůza, beru ohled na jeho minulost, jenže pak se v Bombaji zaplete do lukrativnějšího byznisu. A to už jsem fakt s prominutím na*raná, nemám nervy a žaludek na to číst jak jsme "my mafiáni vlastně hrózně fajn lidi." Dočetla jsem do části, kdy navštívili trh s otroky, konkrétně malý trh s dětmi, kde bylo napsáno, že je vlastně dobře, že tam jsou, protože tak mají alespoň šanci na nějaký život ... ! WTF? Jaký to život po prodeji asi tak bude, prosím vás? To mi vysvětlete. Ani jsem se radši nechtěla dozvědět, jak to bylo dál ...
Hvězdička za čtivost a květnatý jazyk.
Jsem ráda, že jsem knihu konečně dočetla! Zprvu nic, asi po 250 stranách mě začala bavit, ale asi po dalších 150 stranách opět přestala a pak už jsem jen toužila po konci... Přílíš rozvláčné, i mně vadí, že gangsteři vlastně jsou kladnými hrdiny... Pokračování si nejspíše nepřečtu, dám přednost jiným knihám.
Posloucháno jako audiokniha. Hodně jsem přemýšlela, jestli dát 4 nebo 3, poslední část mě spíš táhla k té trojce, ale nakonec 3,5. A na tom, že jsem to doposlouchala až do konce, má veliký podíl Jan Vondráček, který Šantaram naprosto geniálně načetl. Za to a vůbec režijí zpracování velmi tleskám.
Jinak samotná kniha má velký problém v tom, že je zbytečně natahovaná, ke konci už jsem vysloveně s nadějí několikrát čekala konec, ale autor bohužel včas skončit nedokázal. První polovina knihy mě bavila velmi, vtáhla, nejvíc jsem si zamilovala Prabhákara. Seznamování Lina s Bombají a jejími obyvateli byla asi nejzajímavější. Jinak mě teda strašně iritiovaly ty filosofické rozmluvy, knize dost ubíraly na čtivosti, zbytečně nabourávaly strukturu a rozbíjely děj.