Santiniho jazyk
Miloš Urban
Santiniho jazyk je mysteriózní thriller o světle, o řeči a o mlčení. Martin Urmann, pracovník reklamní agentury Stellar Brusque, dostane nesplnitelný úkol: má vymyslet super-slogan. Pochopí, že se nejedná o nic jiného než o odložený vyhazov, a tak si s oním úkolem pohraje po svém: pokud to má být univerzální věta, jež prodá cokoli, proč se tedy nepokusit hledat ji na těch nejméně pravděpodobných místech. Toto jazykové pátrání a také dívka v bílém, kterou v Praze v posledních dnech potkával nápadně často, ho zavedou do katedrály, kde Martin vyslechne kus výkladu o Janu Nepomuckém. Přes světce se dostane k informacím o dávno mrtvém architektovi, jehož dílo žije do našich dní a který nám ve svých kostelích a kaplích, zdá se, zanechal nějaký zašifrovaný vzkaz. Dívka v bílém ho potřebuje pomoct vyluštit a Martin zjišťuje, že práce pro reklamku byla jen dlouholetou expozicí k dobrodružstvím, které na něho čeká v Santiniho stavbách.... celý text
Přidat komentář
Ten text je plný odkazů do naší historie, pochybuju, že jsem je pochytala všechny, ale ten lov slov a významů mě bavil. Příběh mě trochu míjel, ale napsané je to pěkně.
Nevadí, že mi ta akční linie moc nesedla, zájem o Santiniho architekturu ve mě kniha vzbudila a to se počítá. Nemělo to tu divno-tajemnou atmosféru Sedmikostelí, chyběly mi zajímavé figury a taky bych ocenil nějaký ten magický realismus více, než tu moderní honičku za senzací. Ale i tak jsem se bavil.
Poslouchala jsem na ČRo. Urban mě bavívá, ale tohle bylo moc neuvěřitelný, moc přehnaný, moc překombinovaný. Jinak podle komentů jsem tedy výjimka, ale nebyla jsem nadšená ani z načtení, zato hudba byla vybraná skvěle (Florian Seraul - The true life).
Jak píší mnozí - Dan Brown v českých kulisách. Hm. Málokdy odkládám věci nedočtené. Tady ano.
Audio ČRo: Urban se rozhodl, že udělá Šifru mistra Leonarda po česku, ale vzal si z toho přesně to nejhorší, co ty knihy nabízí. Jediné dobré byl nápad. Jinak je divé, že už je to druhá kniha od Urbana, kde hlavní postava je nudný cápek, který je sexuálně frustrovaný, z čehož mu jistě dopomůže záhadná sexy ženy a to celé je nějaký komplot, který ho vyvede z jeho stereotypu života. Nemám moc motivaci si číst další jeho díla
Hlas pana Procházky je jedinečný, samotná kniha je takovou českou napodobeninou Dana Browna... Neurazí, nenadchne, znovu bych už to asi nečetla...
Sifra Mistra Leonarda byla bombasticka - mozna nebyla prvni v tomto zanru, ale byla prvni, ze ktere se stal bestseller. Dalsi varianty na toto tema nemuseji byt spatne, ale uz jsou to napodoby. V tomto dile jsem zadnou pridanou hodnotu ke klasicke zapletce nenasel.
Me konkretne historie nebavi, takze ty snahy zachytit nejake nadcasove poselstvi ve stredoveke architekture mi zajimave ani napinave neprijdou a trochu mi tyto snahy pripominaji Danikena. Hvezdicku pridavam za prednes pana Prochazky.
Asi před třemi lety jsem knihu četl, nyní znovu slyšel na Vltavě brilantně načtenou Alešem Procházkou. Líbila se mi, i když jsem ji četl, na poslech je ale ještě o třídu lepší.
..Ano, ta kniha je přes čáru, je to svým způsobem brak, ale to přece nevadí, ne?.. podle mne je okouzlujicí.
Je úsmevné ako sa autori nechajú strhnúť trendami, skutočne taký český Robert Langdon. Trochu prekombinovaný scenár, a komparz má silnejší Urbanovský charakter. Príbeh neočarí ani neurazí, kto sa vyžíva v konšpiráciách si príde na svoje.
Kniha a její děj mě nikterak neoslovili, snad je postavička šéfa Kńoura trochu pobavila. Nevidím jedinný důvod proč v četbě pokračovat, když je tolik jiných užasných knih.
DaVinciho kód po česku. Akorát tam věci nedávaj moc smysl a je to všechno přes koleno. Dokonce tak, že vypravěč v závěru za zástěrkou vyprávění dalších osudů hlavních postav spíš vysvětluje jejich do té doby nelogické pohnutky v uplynulém ději
[četba ČRo]
Nebýt hlasu Aleše Procházky v četbě na Vltavě, nenapadlo by mi po autorovi sáhnout.
Díky pasážím o Santinim a Janu Nepomuckém jsem vydržela do první vraždy...brát celé trochu vážně.
Urban je mistr atmosféry, ale tohle je zneužití Santiniho pro skoro čistokrevný škvár. Totální slátanina ve stínu italského baroka :o)
"Kňourova slovní zásoba má barokní rozměr "
Aleš Procházka celé povýšil na druhou hvězdu.
1/2
Musím říct, že hodně dobrý. A kdyby tam nebylo to hodně nedůstojný rádoby mysteriózno, tak dávám plnej. Takhle to bylo takový dětský.
První kniha od M.Urbana. Už dlouho jsem se na něj chystal. A díky pořadu ,,Národní klenoty" o kostelu na Zelené hoře, kde M.Táborský zmínil tuto knihu, jsem se konečně rozhoupal. A nelituji.
Moc dobře se to četlo, děj odsýpal, pořád se něco dělo a ani popisy staveb mě nenudily a nepřeskakoval jsem to. Určitě si zase něco od Urbana přečtu. A nebudu čekat na povel z televize :-)
Muj ctenarsky vztah s Milošem Urbanem je trochu na houpacce. Napr. Sedmikosteli jsem protrpela,Hastrmana miluju, a tahle kniha se mi libila. Ale určitý podíl na to mam fakt, ze film jsem videla mockrát a mam ho ráda. Akorat knihu jsem nikdy dosud necetla. Chyba. Užila jsem si to. Ač je to fikce, stavby jsou realne a fascinace Santinim na vas přeskočí. Literatura by měla mít "zapalujici" charakter;-) jasny, par věcí je "pritazenych", az fantasy, pošílena a co zvladne naplanovat...ale to je Urban:-)
Moja tretia kniha od Urbana. Oproti Stínu katedrály sa mi to čítalo o čosi ľahšie, i keď všetky tie opisy architektúry ma pomerne nudili, ale nakoniec som to zvládol. Film som nevidel a ani si nie som istý, či vôbec chcem.
Za poslední dobu nejlepší kniha, kterou jsem četl. Ale jak sleduji komentáře, asi nesedne každému. Spíš než k románům Dana Browna bych ji přirovnal k Foucaultovu kyvadlu od Umberta Eca. Příběh je plný Santiniho, barokního mysticizmu a pitoreskních postaviček, řídících se svou vlastní logikou. Už dlouho se mi nestalo, že bych si knihu užíval od první do poslední stránky.
Pátrání po zašifrované zprávě v odkazech Santiniho architektuře zatímco je vám v patách vrah ? Kdo by si knížku s takovým příběhem nepřečetl, že ? Při čtení mne kniha vedla ke zvědavosti a dohledávala jsem si informace o Santinim.
Ale jsou tu nějaká ale.
Chybí mi motivace postav.
Trocha více napětí by z knihy udělala dobrou knihu.
Štítky knihy
architektura zfilmováno thrillery jazyky dvojčata sakrální architektura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2001 | Hastrman |
1999 | Sedmikostelí |
2008 | Lord Mord |
2005 | Santiniho jazyk |
2003 | Stín katedrály |
Daleko za Ecem, ale zase daleko před Brownem. S Urbanem zůstávám, podobně jako v případě Sedmikostelí, někde mezi zdvořilým zájmem a spikleneckým pobavením. Ta nejistota, nakolik je to celé míněno vážně a nakolik jde o přestřelený pastiš, je přitažlivá, a právě ta dává Urbanovi náskok před zmíněným Brownem, jehož romány se "záhadami" okázale ohánějí, na nich samotných ale není záhadného nic.