Spiknutí
Nicolas Beuglet
Sarah Geringënová série
< 2. díl >
Na okraji útesu izolovaného souostroví na severu Norska je nalezena mrtvá žena, která byla podrobena krutému mučení. Když zkušená inspektorka Geringenová zjistí identitu oběti, je v šoku – jedná se o předsedkyni norské vlády. Vyšetřování zavede policistku přes antický Byblos až do srdce Vatikánu. Podaří se jí včas rozkrýt záhadné symboly a odhalit podstatu tajného spojení tří žen? Zdá se totiž, jako by jí někdo četl myšlenky a byl stále o krok napřed…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Complot, 2018
více info...
Přidat komentář
Že začátku velmi povedený a zapeklitý příběh, ale konec mě velice překvapil a nejsem si jistá jestli příjemně. Postavu Sarah jsem si dost oblíbila a nějak jsem nemohla zkousnout, že by to takhle dopadlo.
Proč, pane Beuglet? Proč je to tak moc překombinovaný nereálný a složitý. Feminismus a jeho historie to vše je samo o sobě super téma. Tak proč do toho tahat politiku, vraždy na cizím území, atentáty atd. O konci v Itálii se vůbec nebudu bavit, to bylo moc i na mě a to jsem nějakej fantasmagor. Kdyby Sarah vyšetřovala ve stejném duchu jen v Norsku a v menším rozsahu, tak by to byla skvělá kriminálka. Už první díl Křik byl na hraně teda v rámci dobré představivosti a fantazie.
Bohužel další příběh o Sáře asi už nedám
Druhý diel série o inšpektorke Sarah Geringënovej začína vyšetrovaním zaujímavej, takmer rituálnej vraždy nórskej predsedníčky vlády. Umučená a niekoľkokrát prebodnutá mečom, napriek tomu sa snažila obeť niečo ukryť. Páčia sa mi vyšetrovacie metódy Sarah, jej sústredenosť a pozorovací talent a aj to, ako pracuje pod tlakom. A tiež som nadšená, ze vzťah s Christoperom z prvého dielu pokračuje. Tento súkromný rozmer ma u detektívok nie vždy baví. A ako skončila jednotka, tak som chcela vedieť, či sa im podarilo byť spolu. A tiež to neskôr začína byť zaujímavé, keď sa Chris dozvie o neznámej udalosti z jej minulosti. Čo sa týka prípadu, opäť jej v niečom pomôže ako novinár a rozvíja sa veľké pátranie po odhalení, ktoré by malo otriasť svetom. Nadšenci a priaznivci Dana Browna, Miniera, Thillieza budú nadšení, lebo aj tu autor pracuje s históriou a faktami, ktoré spája novým spôsobom a podáva žensko-mužské videnie sveta. Niekedy bol tak presvedčivý, že som si veci overovala (dĺžka prstov, náleziská atď.). A niečo mi síce prišlo absurdné; podzemná svätyňa s toľkými hadmi, nakazenie chorobou a nasledne rýchla záchrana liekmi, ktoré mal útočník pri sebe, plus úžasný zabijak (v zmysle, že mu to všetko prejde), ale aj to patrí k tomuto žánru. Odporúčam!
Dobrodružná kriminálka to tedy je, ale pro mne pořádně přehnaná v hlavní zápletce. To však u tohoto druhu literatury není nic neobvyklého, hlavně když je zde hodně soubojů, úniků z nebezpečí a střelby. Autor musel něco, asi hodně špatného, provést svojí ženě, napadá mne, jestli vynáší pravidelně koš nebo něco podobného a tak se snažil zavděčit povznesením ženského pokolení k výšinám. Doufám, že toho dosáhl, většinou je takové to přehánění kontraproduktivní a čtenáře určitě také nenadchne.
Ze začátku to vypadalo dost dobře, ale nakonec jsem nedočetla. Nějak mě přestalo zajímat, jak to dopadne.
(SPOILER) Veliké zklamání pro mě. Po Křiku jsem se vyloženě těšila na jeho další knížku. První kapitoly jsem hltala, postupně jsem ale ubírala svého nadšení, protože jsem nad tím začla uvažovat. Pan autor docela neskromně zvolil vraždu norské premiérky, navíc na takovém místě a za takových okolností, že už i to samotné by stačilo. Jenže ne. Dramatické okamžiky sypal z rukávu, odletem Sarah vrtulníkem počínaje a jejím působením na místě zločinu pokračujíce. Holka chytrá jako ďábel, neúprosná, analytický mozek a nadlidské fyzické výkony. Do toho podezření na zapojení nejvyšších míst, která se její pátrání snaží mařit. Feministické blábolení už bylo moc. Archeologické nálezy v Byblosu a to, co z nich vyplývalo, je snad autorův bláznivý výplod pod vlivem. Ženy měly v historii a zvlášť v době matriarchátu výsadní postavení. Jenže proč by se mělo věřit starým božstvům?! Od pohanství jsme snad pokročili. I když jsem opravdická žena, po přečtení textu přednášky paní ministryně bych se stala asi antifeministkou. Jistě, trošku pravdy na tom je, ale ne absolutní! Aby stála za takové oběti a plány! Ježíš že nevěří v Boha...tak to mě dorazilo. A strašně mě štvaly to psychologizování vztahu mezi Sarah a Chrisem. On v neustálé defenzívě, pořád se jí za něco omlouvá, a přitom si taky ledacos kvůli ní schytává. Konec podivný. Co ten utopený chlapec? Co rozříznuté břicho Sarah, div z něj nevypadává obsah, a ona jede beze zmínky o něm do vazby a tam se chová jakoby nic? Ať se na mě pan spisovatel nezlobí a už to nebere. Nedělá mu to dobře. Ještě tam měl přiletět Putin soukromým tryskáčem a dělal tam pořádek.
Čekal jsem trochu více, sice napínavé, ale místy dost přehnaný feminismus. Trochu mi vadil i nepříliš uzavřený konec, nevím zda záměrně. Celkový dojem - slušný průměr, ale další knihy autora vyhledávat nebudu.
Příběh ve stylu Dana Browna, tudíž se mi líbil. Detektivní příběh, tajemství z minulosti, jak to vlastně bylo s bohyněmi - ženami. Ten konec! Dost jsem ho prožívala a trnula, jak to dopadne. Napínavá kniha, která mě nutila číst dál a dál.
Po přečtení Křiku jsem tak nějak čekal, kdy vyjde další kniha z pera tohoto autora.
A máme tu Spiknutí, opět se setkáváme s inspektorkou Sarah Geringënovou. Kde Křik nabídl tajemnou mysteriózní až hororovou atmosféru, Spiknutí nabízí tajemnou a konspirační atmosféru.
Kniha se čte stejně dobře jako předešlá. Hned na začátku knihy se Sarah dostává k místu činu. Zde začne úplně skvělý popis toho co vidí a o čem uvažuje a je to boží číst.
Celkově je příběh velmi zajímavý a postupné odhalování překvapuje čtenáře. A konec knihy je veliká chuťovka a takhle jsem si ho určitě nepředstavoval a jen koukal z otevřenou pusou.
Křik byl boží a tato kniha moc nezaostává. Ale hodnotím ji o něco hůře než předešlou.
Celkové hodnocení 80%
Od autora jsem četla i první knihu Křik, který byl zajímavý a dobře se mi četl. Mám ráda prostředí z léčeben a trochu toho tajemna. Ale tahle druhá kniha mě už tolik neoslovila. V knize je zvláštně zasažen feminismus do historie a náboženství a působí to chvílemi až otravně. Jinak je kniha i čtivá, postavy jsou fajn, ale jsem ráda, že mám dočteno a myslím, že za nějakou dobu si na ni ani nevzpomenu. Koho ale baví a zajímá feminismus, si určitě v knize najde své.
Působilo to na mě jako dospělejší a vážnější James Rollins. Avšak chvílemi jsem měla pocit, že na mě vyskočí ještě navíc Kámen mudrců nebo skarabeové napuštění epidemií. Míň detektivka, víc konspirační teorie. Působivé, ale dost překombinované. Úplně moc mě autor nepřesvědčil.
Dlouho jsem přemýšlela, jak tuto knihu zhodnotit. No, jsem fanynka Dana Browna, takže jsem se nevyhnula srovnání. Tato kniha hodně kopírovala Brownův koncept, Sarah byla v podstatě Robert Langdon. Ale pomineme tento fakt a zaměříme se na knihu samotnou.
Byla čtivá, živá, zajímavá, možná až příliš feministická. Celkový dojem mám pozitivní, takže ano, knihu doporučuji, není to ztráta času.