Šarlatové kimono
Christina Courtenay
Samuraj Taro zahrnuje Hannah, tajemnou cizinku s rusými vlasy a zelenýma očima, přepychem a láskou. Vášeň, s níž prahne po dívce z tak odlišného světa, mu nebezpečně komplikuje život. Taro stojí před nevyhnutelnou volbou: má zachránit sebe, nebo svou lásku.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , AlpressOriginální název:
The Scarlet Kimono, 2011
více info...
Přidat komentář
Hezká knížka, která se četla velmi dobře - taková pohádka pro dospělé, ale asi jsem zrovna něco takového potřebovala.
Mě se knížka líbila hodně. (autorka se mi líbí hodně) Až na ten konec. Ten už mi přišel malinko přes čáru a víc připomínal červenou knihovnu. Ale jinak příběh o lásce zpestřený o informace Japonska 17. století. Lehké, zábavné, romantické
Knížka typu neurazí-nenadchne. Nenáročná četba, hluboký čtenářský zážitek nečekejte. Některé situace a závěr knihy už hodně připomínají Červenou knihovnu, hodnotím 2*.
(SPOILER)
Je to vlastně o střetu civilizací prostřednictvím až bláznivě odvážné a tvrdohlavé dívky, která má o svatbě jinou představu a uteče z domova, a japonským šlechticem, kterému její příchod předpoví. Ona cestou získává znalosti o Japonsku od přítele, zároveň trochu zmoudří. I když ji on unese, vlastně ji spíš zachrání a zamiluje se do ní nejen kvůli vlasům, ale hlavně pro její upřímnost. Do toho se jim staví do cesty překážky (hlavně švagrová a bratr), ale konec je happy end. I když otázkou je, jak by ji přijala japonská společnost...
Hezky napsané, i když reálné to není.
Milé čtení na prázdniny. Romantika, exotika, úklady a láska. Vzdorovitá Hannah se vzepře rozhodnutí rodiny a bere svůj osud do vlastních rukou. Za Anglie se dopraví do Japonska, kde okouzlí samotného panovníka. Čte se to výborně, rychle a hlava z nějakého velkého přemýšlení rozhodně bolet nebude ;)
Kniha byla taková slaďoučká limonáda. Nečekala jsem nic víc než červenou knihovnu v romantickém prostředí, ale tohle bylo opravdu moc. Série klišé zápletek. Příběh by se nemohl odehrát ani s přivřením obou očí. Nepřesnosti o japonské kultuře mě fyzicky bolely. Mám pocit, že si autorka téměř nic nenastudovala a jen potřebovala nějaké exotické prostředí. A taky by mě zajímalo proč o sobě hrdinka pořád mluví před ostatními v ženském rodu, když předstírá, že je chlapec (už jsem se myla....) atd. Není to úplně špatná kniha, ale nesedla mi.
Tuto knihu bych si sama nevybrala, ale protože jsem ji dostala, pustila jsem se do čtení. Nakonec to byl příjemný a milý příběh.
Úchvatný příběh z mého milovaného Japonska. Autorka vsadila na jednoduchý a lehký styl vyprávění a vytvořila sympatické hrdiny, které postavila před nelehkou otázku rozdílných kultur, náboženství a společenských pravidel. Kniha má exotický náboj, je plná vášně, nenávisti, touhy po poznání, ale také přátelství. Hannah i Taró jsou sice trošku zvláštní pár, ale tak nějak se pěkně doplňují.
Jediné, co mi trošku nesedělo, byl styl mluvy Japonců. Volba slov a výrazů vyznívala příliš evropsky a na tu dobu i dost nepravděpodobně. Autorka také pro rituální sebevraždu opakovaně užívala slovo "harakiri". V Japonsku je to slovo považované za vulgární a samurajové samotní by ho nikdy nepoužívali. Je to spíš zažitý evropský fenomén.
Ale to je úplně vedlejší. Knížku jsem slupla skoro na posezení, tak moc mě to bavilo. Strhující historický román, zasazený do úchvatné a fascinující země, který jsem určitě nečetla naposledy a ráda ho doporučím dál.
Potřebovala jsem nějakou knížku na oddych. Očekávala jsem sladkou romanťárnu a tu jsem dostala, takže jsem vlastně byla spokojená. Příběh mě bavil, i když z řemeslného pohledu to nebylo nix extra. I překlad místy pokulhával viz. opakující se "necítila se tam bezpečná".