Sběratel přání
Mia Sheridan
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459831/bmid_sberatel-prani-hs2-459831.jpg
4
385
385
New Orleans, město záhad a kouzel, tajemství, snů a historie utopené v lásce a nejkrutější bolesti. Když baletka Clara Campbellová přijede do New Orleans, uchvátí ji tragický příběh plantáže Windisle. Říká se, že už na ní nenajdete živou duši, Clara však ke svému překvapení za jejími kamennými zdmi neuslyší duchy, ale muže z masa a kostí. Zjizveného cizince stravovaného bolestí hlubší a temnější než vody řeky Mississippi, jež se vine za hranicí jeho dobrovolného vězení. Muž za zdí, kdysi ambiciózní Jonah Chamberlain, udělal v minulosti osudovou chybu a nyní se skrývá před světem. To poslední, co čeká, je přátelství s obětavou dívkou, která k němu promlouvá puklinami v kamenech a která se za ním každý týden vrací. Dívkou, která v něm probouzí touhu po všem, čeho se dávno vzdal, a která mu zasela do srdce strach i naději. Sběratel přání je příběhem o studu a vítězství, osamělosti a lásce a o setkání dvou srdcí, jež spolu dokážou překonat i ty větší překážky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Baronet
Originální název:
The Wish Collector, 2018
více info...
Přidat komentář
Je to moc krásný a milý příběh se špetkou tajemna a pohádkové lásky.
''Přikládáš takovým lidem až moc velkou důležitost a malou těm,
na kterých skutečně záleží.''
Tak tohle bylo naivní a sladké, typický romantický něžný příběh, ale teď vážně. To, že kniha je téměř kopie Fantoma opery nebo Krásky a zvířete akorát zasazen do 21.století je znatelné, takže kdo nemá rád podobné náměty, tak pro něj tato knížka není. K samotné knize, je to takové milé nenáročné oddechové čtení, autorka vypráví dva příběhy, které se prolínají. Není nic, co by mi vyloženě vadilo. Čtenář zde nemůže hledat nic hlubšího nebo dramatického, jedná se vyloženě o příběh ústřední dvojice a jejich romantické sbližování. Snad jediná věc mi přišla přestřelená a to je obětavost a naivita Clary, na to že ji má být 27let, tak myšlení měla na 15, což mi přišlo přehnané. Co mi ale pořád vrtalo hlavou bylo to, co autorka nedomyslela. Právník, který má neomezené bohatství, jak je několikrát zmíněno, nemá v 21.století peníze na plastickou operaci? :-D Kdyby byl děj zasazen do minulosti bylo by to lepší a více takové pohádkovější, takhle to vyznívá trochu nereálně
Já nevím. Ani pár dní po dočtení pořád nevím, jak ten příběh uchopit. Vlastně dva. Ne, počkat, tři. V ústřední lince, jako by se autorka nemohla rozhodnout, jestli píše Krásku a zvíře nebo Fantoma opery, tak tam pro jistotu vrzla od každého něco. Kromě ústředního motivu hrdinové rozplétají tragickou zradu z doby, kdy Sever válčil s Jihem a zem šla do války, a hrdina sám pak ještě svoji vlastní několik let starou tragédii, která se nepřekvapivě ukázala být víc, než se zprvu zdálo. Jo a duchové, nesmím zapomenout na duchy! Kromě těch potulujících se po plantáži taky ještě pár Jonahových osobních. Když se to takhle sesumíruje, vypadá to, jako když pejsek s kočičkou pekli dort, co? Ačkoli ten se nedal jíst, tohle stravitelné bylo. Docela. Nebylo to špatné, ale za srdce mě to zrovna nechytlo. Možná to bylo tou předvídatelností, možná tou spoustou klišé, která zejména s blížícím se závěrem autorka vršila jak buldozerem, možná tou těžko uvěřitelnou, chápavou, nesobeckou, obětavou Mary Sue, která se nedokáže naštvat, ani když se k ní někdo chová jako hovado a vyhodíte-li ji dveřmi, vrátí se oknem. Hm. Perla to nebyla, ale vyslovený blábol taky ne. Něco mezi. Takže za tři.
Ze všech knížek této autorky, co jsem četla, je tato asi nejslabší. Objevuje se zde přítomnost a minulost roku 1860 - 1861, ve které se zrodila láska, která byla zrazena. V současnosti: Jonah - právník, který toho hodně ztratil (svého bratra, svoji tvář, sám sebe), se už 8 let ukrývá před světem ve svém sídle za zdí, která dle legendy pláče. Clara - baletka, kterou vychoval otec, se srdcem na správném místě, kterou legenda o lásce Angeliny a Johna dovedla až ke zdi, za kterou se ukrýval Jonah. Do zdi vhodila své přání: Pomoz mi ti pomoct Angelino. A od této chvíle začíná jejich příběh, jak zde bylo párkrát napsáno - Kráska a zvíře :-).
Veľmi naivný príbeh. Keď si ho porovnám s červenou knižnicou čo teraz čítam, nebadám veľký rozdiel v kvalite. Postavy až nepresvedčivo dobrosrdečné, absolútne nereálne a vážne slabá zápletka. Dokonca ani len fantasy to nebolo, len nejaký nevydarený mix, ktorý vo mne teda nenechal skoro žiadny dojem.
Můj druhý pokus s Miou Sheridan. Hledala jsem dílo s alespoň špetkou hloubky, ale dostala jen překombinovanou nesnesitelně naivní pohádku z červené knihovny s ezoterickými prvky. To nutně neznamená, že je kniha špatná, jen pro mne to prostě nebylo. Vyprávění je odosobněné, v er formě (myslím, že autorce jde lépe ich-forma), náhody tak přitažené za vlasy, že to na mne bylo prostě moc. V knize jsou dvě příběhové linky, jedna z otrokářské minulosti a jedna ze současnosti. Zkousla bych, kdyby to byla jen naivní erotická kniha, ale i té erotiky tam vlastně bylo málo. Je to jen můj další chabý pokus najít pěkný retelling příběhu Krásky a zvířete, který se bohužel nepovedl.
(SPOILER)
Co všechno je v knize špatně? Začnu třeba ústředním tématem, nejhorším klišé všech dob, kdy krásná nevinná dívka zachrání ohavného netvora a učiní z něj lepšího muže. V této konkrétní podobě fungovalo, ale obecně patří k těm nejnebezpečnějším a nejškodlivějším. Potom setrvalý proud bohů na stroji, kteří se z nebe nad New Orleans snášeli prakticky na každou stránku Clara se dostaví ke zdi právě v okamžik, kdy je na druhé straně Jonah, Jonah jde na premiéru baletu a zrovna se objeví někdo, kdo chce vrátit lístek a tak dál.
Pro mě úplně nejhorší záležitostí byl charakter hlavní hrdinky, totální Mary Sue bez jediné poskvrnky. Ta nebohá osoba si ani neuměla přát něco sama pro sebe, nikdy nepocítila ani závan podráždění, nedej bože aby projevila třebas drobnou lidskou chybičku. Lezla mi na nervy příšerně.
A teď to hlavní - z mizerných ingrediencí autorka uvařila opojně chutné gumbo. Kýčovitý příběh vybalancovala natolik, že mě zaujal. Schématické postavy dokázala kouzelně oživit, dokonce i příběh Angeliny, který pro hlavní linii vyprávění víceméně neměl žádný přínos, byl díky zajímavým charakterům zábavný. Jakkoli mi byla Clara protivná svou svatouškovskou povahou, chovala se rozumně a racionálně, tedy většinou. Netvor Jonah si získal mé sympatie, vedlejší postavy měly hloubku, dialogy šťávu. Emoce ze stránek doslova přetékaly, lásku jsem hlavním hrdinům věřila na sto procent, erotika působila příjemně a přirozeně.
Autorka dokázala velmi vtipně vyřešit úvodní věštbu o muži tančícím v měsíčním světle a o tom se dvěma tvářemi. Myslela jsem si, že jsem ji prokoukla, ona mě překvapila, takže palec nahoru
Nejlepší složkou románu byl jednoznačně jazyk vyprávění, tímto velká pochvala překladatelce a vůbec práci nakladatelství, v dnešní době výjimečná záležitost. Mnohé poetické popisy a přirovnání mi doslova braly dech. Octla jsem se v New Orleans natolik, že jsem cítila vlhké vedro, viděla bujně zelené rostliny a pestrobarevné masky v průvodu, cítila vůně jídel.
Takže s drobnými výhradami doporučuji.
Moc pěkná myšlenka příběhu, dokud autorka z hlavní postavy neudělala "spasitele" chudých a slabých... Pak už to na mě bylo moc "američíno" :-) Ale za tu padoušskou historku a detektivku jí to ráda odpustím. Ofiko popis zní jako fantasy pohádka, ale klid, žádná duchařina... Hlavní hrdinové z masa a kostí ;) Co někoho ale zarazí (jako mě), některé knihy od Sheridan mají mnoho se*u, tahle naopak ho má nedostatek a když už, tak to autorka nějak odflákla... Mě tam to napětí prostě chybělo... Ale čtěte, kdo má Miu Sheridan rád, tuhle by měl mít ve sbírce...
Kdesi na pozadí příběhu je jasná inspirace kráskou a zvířetem, originálně přenesenou do současnosti. Po dlouhé době jsem se s chutí začetla do nefalšované oddechovky, kde konečně je něco víc než to, že by dvě třetiny zabíraly popisy, jak na to spolu skočili. Jiskření a intimností tu je pro mě tak akorát. Nejvíc mě uchvátil způsob, jakým byl převeden známý pohádkový námět do současnosti bez toho, aby to působilo přespříliš přitažené za vlasy. Klobouk dolů před množstvím autorčiny fantazie. Navíc byl hlavní příběh nerušivě opentlen a propojen s dalšími tajemstvími z minulosti jiného zamilovaného páru. Bavilo mě to, od začátku do konce.
Trochu těžkopádný rozjezd, určitě zajímavý námět, ale tentokrát autorka nedokázala udržet napětí a vůbec celé to nemělo "tah na branku" jako její ostatní knihy..... Atmosféra New Orleans i střídání minulosti a přítomnosti se určitě dalo využít víc.
Příjemná oddechovka s nádechem nadpřirozena, v druhé polovině jsem se však musela do čtení trochu nutit.
Musim cist, ze knizka byla super. Moc se mi libil dej. Minulost a pritomnost taky super.
Příjemné oddechové čtení. Romantika jak se patří. Krásně do sebe zapadala minulost a přítomnost. Chvílemi to bylo moc sladké, přesladké, ale čekala jsem to, takže mi to vůbec nevadilo. Kniha splnila svůj účel. Odpočinek se povedl.
Páni, tak tahle kniha se mi teda trefila do nálady. Zatím vše od M. Sheridan bylo hodně povedené a už se těším, co od ní přečtu dále.
Celý příběh měl boží atmosféru. Magickou, tajemnou a místy až kouzelnou. Plus ještě nádech duchařiny. A samozřejmě nechybí romantika. Myslela jsem si, že tam budou fantasy prvky, což se nekonalo, takže tím lépe. Celou knihou nás provází legenda stará několik let a sní spojená kletba, které bude chtít přijít na kloub jedna zapálená baletka. S tím ji pomůže bývalý právník, který už osm let neopustil svůj pozemek. Muž, který je zjizvený jak na těle tak na duši. Muž, který si myslí, že je na něm vše tak odporné, že ho už nikdo nikdy milovat nebude.
Postupné sbližování Clary a Jonaha bylo nádherný. Nic uspěchaného. Clara byla hodná a empatická duše. Jonahovi se zase nedalo divit, že se rozhodl takhle ukrýt. Divím se, že mu tam nehráblo.
Úplně jsem se do příběhu vžila a představa, že bych se taky přestěhovala do cizího města a každou neděli zavítala na tak kouzelné místo a povídala si se sběratelem přání. Hmm, jo to by šlo :-).
Vyprávěno je to ve třetí osobě a řekla bych, že se to hodilo více než, kdyby to bylo v osobě první. Nečetla jsem knihu naposledy. Dejme tomu taková krásna a zvíře zasazená do dnešní doby.
„Láska si dokáže vyrýt místo i na tom nejtvrdším místě.”
Ach, toto bol tak nádherný a hlboký príbeh. Mia píše neskutočne vynikajúco. Pri tejto autorke som si všimla, že dokáže do jednej knihy dať celé svoje srdce, ale dokáže do príbehov vniesť aj všetky emočné bomby, ktoré existujú. Či už tragédiu, radosť, lásku, ale aj smútok, kde vám sem tam padne nejedna slza. Okrem iného jej knihy naberajú vždy pomalé tempo, ktoré mne osobne veľmi sedí. Okrem jej úžasného štýlu písania, ktorý je samozrejme ľahký a pútavý sa mi páči aj to, že vôbec nepíše omáčky okolo príbehu, ako to niektorí autori majú vo zvyku. Mia píše úplne k veci, čiže rôzne zbytočnosti budete hľadať márne. Ona je jednoducho kráľovná takýchto rozprávok pre dospelých.
Hlavná hrdinka Clara príde do mesta New Orleans, kde sa dozvie o tragickom príbehu plantáže Windisle. Clare to nedá a začne sa o minulosť zaujímať viac. Vďaka tomu spoznáva úžasného mladého muža menom Jonah, ktorý má taktiež veľmi smutnú minulosť, kvôli ktorej sa skrýva pred svetom.
Obe hlavné postavy boli úžasné a sympatické. Ona obetavá, úprimná, láskavá, citlivá a súcitná. A on muž zavretý za štyrmi stenami, ktorý vôbec nečaká priateľstvo od obyčajného dievčaťa, no aj napriek tomu uvidíme, ako sa bude vyvíjať tento nádherný vzťah. Neviem, či sa autorka inšpirovala rozprávkou Kráska a zviera, ale veľmi mi ju táto kniha pripomínala.
Nedá mi ešte nespomenúť pre budúcich čitateľov, že kniha je písaná z pohľadu 3. osoby, ktorá nemusí každému vyhovovať. Mne to vôbec nevadilo. V knihe nájdeme dokonca kapitoly z roku 1860, ktoré súvisia s hore spomínanou plantážou Windisle a aj keď to bolo zaujímavé, kapitoly zo súčastnosti ma bavili oveľa viac.
Celý príbeh bol takým pohladením po duši, kde sa nad ničím nemusíte rozčuľovať, len sa po celú dobu usmievate ako slniečko na hnoji. Je pravdou, že som sa trochu zo začiatku obávala, či tam nebudú prvky fantasy žánru. Nie. Ja osobne by som toto zaradila do takej mytologickej romantiky a zaručujem vám, že sa do príbehu (a nielen tohto) zamilujete rovnako ja. Odporúčam. ️
Kniha mě bavila, bylo to takové oddychové čtení. Ale pár stránek před koncem jsem se přistihla, že protáčím oči. Už to bylo moc přesladké a vše se tak nějak zázrakem skoro v jedné kapitole urovnalo.
Kniha má určitě originální nápad a trochu tajemna, avšak zařadila bych ji k průměru. Ostatní knihy od autorky byly určitě o level výš a nemohla jsem se od nich odtrhnout.
Štítky knihy
láska naděje pro ženy strach romantika osamělost převyprávění, literární adaptace kráska a zvíře jizvyAutorovy další knížky
| 2015 |  Archerův hlas |
| 2016 | Stingerův pád |
| 2015 |  Leo |
| 2020 | Sběratel přání |
| 2020 | Graysonův slib |
Áno, niektoré veci tam boli až príliš naivné a nereálne, ale čo iné by ste chceli od rozprávky/pohádky v modernom šate?
Išla som za tým ako za retellingom Krásky a zvieraťa - ono je to ale napokon skôr Fantóm opery, čo sa ostatne spomína už priamo v diele (a možno trochu Zorro: maskovaný pomstiteľ). Mám rada prelínanie minulosti a súčasnosti, ale tu mám dojem, že tej dávnej linke niečo chýbalo (dojem nebol taký, ako sa to snažili predostrieť slová). No Clara a Jonah... To malo priam magickú atmosféru, hoc to tak spočiatku vôbec nevyzeralo. Posledná tretina knihy... nádherné scény - ako sa zbližovali, ako Jonah bojoval so svojimi démonmi, muž, ktorý „tančil mezi paprsky měsíce". A New Orleans.
Neviem si to predstaviť v ich-forme; tú er- si to priam žiada. (Kedysi tu niekto napísal, že pracovať s er-formou je náročnejšie, ale kto to zvládne, preukáže ozajstné spisovateľské vlohy.)
Angelina Loreaux: „Tam, kde pro ni místo není, si ho láska udělá. Láska si dokáže vyrýt místo i na tom nejtvrdším místě."
...
Štítky: jazvy, popáleniny, zranenie, právnik, kauza, komplot, Kráska a Zviera, Fantóm v opere, maska, baletka, prelínanie minulosti a prítomnosti (1860/'61 - 2018), otrokyne, intrigy, New Orleans.