Sběratelka sirotků

28.10.2023

Tentokrát mě Wisemanová nijak zvlášť neuhranula. Téma je zajímavé, zpracování mi ale moc nesedlo. Přijde mi to krapet utahané, v celku na mě text působí spíš jako prvoplanové klišé. Knížka se čte celkem dobře, to určitě. Děj mi ale přišel jako takový sled útrpných událostí, chyběl mi nějaký náboj, nějaké drama, napětí, něco, co by z textu udělalo tu knížku, od které čtenář nemůže odejít, dokud ji nepřelouská.

28.10.2023

V listopadu 2020, kdy u nás probíhala první vlna covidová, a všichni za pochodu se učili, co dělat a jak žít s pandemií v zádech, jsem na Prima ZOOM viděla dokument BBC o Španělské chřipce. Končil větou, jaké by to asi bylo, kdyby v dnešním globalizovaném světě vypukla epidemie. Myslím, že byl natočen 2019.

Kniha je děsivá, opravdu jsem se těšila, až se konečně dostanu utrpení na konec. Procházíme 6 let života Pii, a nejhorší horor by se nemusel stydět.
Jediné, co vytýkám, stejně jako u předchozí knihy, je donekonečna opakování stejných frází- chtělo se jí zvracet, nechtělo se ji dotýkat, podlomila se jí kolena, kousala se do tváří, cítila tep ve spáncích
Na každé stránce několikrát.
Rodina Hudsonových působila až kýčovitě kladně, ale Pia si zasloužila protipól utrpení, špíny, hladu a všudypřítomné smrti.
A jak jde o děti, vždycky vyměknu, takže budu kritizovat jen málo.
Paradoxní bylo, jak říkali Dětské odděleni nebo Dětský pokoj, jakoby ostatní, odrostlí plenkám, přestali být dětmi.

06.10.2023

Kniha ze které mrazí. Ale hodně na mě zapůsobila. Takovou knihu musím mít v knihovně.

17.09.2023

Bála jsem se že tohle téma mi úplně nesedne.Musim říct že se to četlo samo,chvílemi to bylo docela zdlouhavé a asi by se to dalo zkrátit,ale i přes to zajímavé čtení.Autorka se mi zamlouvá.

07.09.2023

Musím souhlasit s komentářem Thalin. Přišlo mi to až moc citově vydřené. Čekala jsem, že tam tedy bude hrozný sirotčinec , kde provádějí pokusy, nebo jiné hrůzy (protože tak mi to přišlo, když se Pia zajímala, jakmile se do sirotčince dostala) a nestalo se, místo toho jsme dostala jenom nálož kýče a citového ždímání. S Piou jsem nedokázala soucítit. Je to tím, že nemám děti? Ne, spíš asi tím, že když už mám očekávat nějakou krutou hrůzu, tak ji mám dostat v syrové formě. To mi třeba chybělo v částech Bernice, více syrově, takhle to bylo jen vemu dítě a nazdar. Uvítala bych i část vyprávění z Finnova pohledu, když odjel vlakem. Námět velmi dobrý, ale mělo to spoustu hluchých míst, kdy byla zbytečná vata a vleklo se to.

16.08.2023

Tak jak je napsáno v mnoha komentářích, i pro mne bravurně napsaný příběh z doby, kdy svět trápila Španělská chřipka. Nicméně musím ubrat jednu *, na můj vkus se moc "handlovalo" s dětskou duší, ikdyž je mi jasné, že se něco podobného někdy někde mohlo dít...

14.08.2023

Dojemný, děsivý a strašidelně realistický příběh o tom, jak nejen španělská chřipka zamíchala mnoha životy. Příběh o tom, jak jedna malá holka ztratila své rodiče i bratry, prošla si šíleným sirotčincem, ale nikdy se nevzdala. A o tom, jak se z jedné zoufalé matky stala čistokrevná zrůda.

12.08.2023

Příběh odehrávající se ve Filadelfii v roce 1918 ,kdy zasáhla i toto město epidemie španělské chřipky.Autorka skvěle v knize popsala situaci ,jaká v té době byla a opravdu z ní mrazí.Mistrně nám přiblížila příběh 13 leté Pii ,její sílu a čím vším si prošla,aby našla své malé bratříčky.
I v této těžké době se našli i takové hyeny,jak byla popsána falešná sestra Wallisova,která pod záštitou Červeného kříže, vydělávala na ztracených sirotcích a dalších dětech.
Podle mne vyborně napsaná kniha s pěknou obálkou.

29.07.2023

Knihu jsem si koupila úplnou náhodou, když mě zaujal název. Ovšem nečekala jsem takovou nálož emocí. Osobně nemám knize co vytknout. Ani ten "šestý smysl" mě neotravoval.. jakožto milovníka fantasy. Určitě doporučuji k přečtení.. autorka píše skvěle a překlad je parádní. Tolik pocitů jsem u čtení dlouho neměla, naposledy u knihy Hana. Možná pro někoho příliš kýč a ždímání, ale jestli se chcete se svými myšlenkami na pár hodin dostat mimo realitu, sáhněte po téhle knize. :-)

28.07.2023

Celou dobu mi přišlo, že jedinou snahou knihy je hrát čtenáři pořádně na city a tahat tím pádem z klobouku jedno klišé za druhým. Čekala jsem trošku větší drama a dění z dob španělské chřipky, ale je to jen o pomatené obchodnici s dětmi a malé holce, co sice opravdu dojemně pátrá po bratrech, ale je to hrozně předvídatelné. Od autorky jsem četla obě předešlé knihy a bohužel jede podle poměrně stejného vzorce. Kniha se dobře čte, to jí nemůžu upřít, ale některé části se vlečou a sice se odehraje nějaké to drama, ale čtenář si může přesně domyslet jak to dopadne a nesplete se.
Místy je to navíc opravdu kýč jak bič a "překvapivá" fakta čtenáře mohou trknout dávno předtím než to trkne Piu. Ale to už bude autorčiným stylem, který opakuje podle všeho ve všech svých knihách. Místy to bylo zajímavé čtení, i ten námět je poutavý a věřím, že se něco podobného klidně mohlo dít, ale celkově to na mě působilo jako moc veliký tlak na city. Ona schopnost, kterou Pia má, uvěřitelnosti taky nepomáhá. Za mě jde o nejslabší knihu od autorky. Jednou stačilo.

08.07.2023

Po čtení knih od autorky, jsem i od této opět čekala emoční lunapark a taky jsem ho dostala. Musím napsat, že na mě to jako nasílu napěchované emoce nepůsobilo. Příběh plynul a jak gradoval, tak s ním ve mně gradovaly i emoce, což z mého subjektivního názoru dává smysl. Stejně jako se vám místy udělá špatně z toho, čeho je někdo schopný, tak přijdou momenty, kdy vás kniha dokáže pohladit po duši a vy nemusíte ztratit víru v lidi (ačkoliv je příběh smyšlený). Z toho důvodu mi všechny části dávají asi ještě větší smysl. Od autorky za mě stále vede pro tvoje dobro, ale pořád budu tuto knihu ráda doporučovat.

10.05.2023

Já se omlouvám, ale tohle byl kýč jak bič. Čtivý, dobře napsaný, ale pořád kýč, který hraje na city, ždímá slzy a bohužel je i předvídatelný. Na základě nadšených ohlasů jsem si nedávno od autorky pořídila Tmavé stěny Willardu, ale už se mi do nich ani nechce.

19.04.2023

Tohle zase byla emoční nálož, zvláště poté, co jsme si před nedávnem prožili v souvislosti s covidem, daleko více jsem se dokázala do atmosféry smrtelným virem ohroženého města vcítit. Jelikož tato kniha nebyla první, co jsem od autorky četla, trochu jsem tušila, co mě čeká. Nevyhledává jednoduchá témata a nemá tendenci je přikrášlovat. V této knize, jak píší i někteří v komentářích níže, sice přijde, po opravdu drsné více jak polovině příběhu, zlom k relativně lepšímu, ale i tak příběh dívky jménem Pia, statečné a nezdolné, Vám nedá vydechnout. Krutokrásná kniha, výborně napsaná. A opravdu překrásná obálka k tomu.

13.03.2023

Další autorčina emoční nálož.. Pie i Finnovi jsem hrozně fandila celou dobu, je mazec, čím si oba prošli pro "obyčejné" přežití a hledání sebe sama a rodiny.. Doporučuji a těším se na novou knihu autorky..

07.03.2023

Silný a místy až děsivý příběh z konce 1. sv. války. Musím přiznat, že jsem se do knihy začetla natolik, že jsem Pie držela palce a bylo mi líto, co všechno v životě musela prožít.

15.02.2023

Četla jsem v druhé vlně covidu. Možná proto, mě kniha docela zasáhla a nutila přemýšlet a dohledávat o období španělské chřipky informace. Poutavý děj, příjemně vyprávěný, někdy i docela zdlouhavě, ale pořád nutilo číst dál. Je to moje první kniha autorky, a snad ne poslední.

06.02.2023

Kniha se čte moc dobře, ale některé pasáže jsou dost rozvleklé a neuškodilo by jim zkrácení. Navíc celkově je příběh poměrně odhadnutelný, nestane se tam žádný velký a neočekávaný zvrat. A ke konci se už téměř mění v červenou knihovnu.

Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale podruhé už bych se k ní nevrátila. Získala jsem vhled do historických událostí na počátku minulého století, velmi živě jsem si připomněla počátky epidemie covidu u nás před několika lety a zároveň jsem si mohla užít příběh ze života mladé ale zodpovědné dívky, která si musela umět se vším sama poradit, protože jí nezbyl nikdo z rodiny, kdo by jí pomohl.

Kniha mi ale nepřinesla nic vyloženě nového ať už mluvíme o stránce příběhové či literární.

05.02.2023

Autorka na stránkách této knihy představuje část našich dějin, o které se moc nemluví. První třetina příběhu je opravdu dost surová a téma španělské chřipky je jimi hodně nasáklé. Autorka se toho opravdu nebála a já při některých scénách musela odvracet oči od stránek.

Celé tempo vyprávění je mírně rozvleklé, díky tomu ale se čtením strávíte víc času a téma stihnete dostatečně vstřebat.

Jedinou výtku mám ke konci, kvůli kterému musím i ubrat hvězdičku z hodnocení. Bylo to uspěchané a vůbec se to nehodilo ke zbytku knihy. Čtenář cítí, k čemu příběh směřuje a bylo by lepší, kdyby autorka víc vysvětlila, jak to přesně celé bylo.

Knížka vám ale určitě doporučuju, pokud chcete něco vědět o španělské chřipce nebo máte rádi historické romány, s Ellen Marie Wiseman neuděláte chybu

25.01.2023

Kniha není špatná, a kdyby se netýkala tak závažného problému, jako byla epidemie, o které víme, kolik stála životů, pak bych tuto knihu zařadila spíše pro náctileté, ale ti zase dnes nečtou.
Děj se dal velice snadno odhadnout, některé pasáže byly psané stylem, jako by autorka mluvila k malým dětem, naivně popisuje některé momenty, přitom čtenář už dávno zná pravdu a lze snadno odhadnout pokračování.
Trochu mi vadil i šestý smysl hlavní hrdinky, pokud někdo takovým darem disponuje, zde to ale bylo opět popsané značně naivně.
Knihu jsem dočetla a neříkám, že bych považovala četbu za ztrátu času, to ne, ale asi jsem ji četla v období, kdy jsem na "jednoduché čtení" měla rozpoložení.