Schody do Nebeského pokoje
Lubomír Müller
Autobiograficky laděný příběh o střetu lásky s krutostí dospívání. Příběh o velkém citu, erotice, nenávisti, vraždě. Odehrává se v letech 1967-1968.
Romány Literatura česká
Vydáno: 2008 , Lubomír MüllerOriginální název:
Schody do nebeského pokoje, 2008
více info...
Přidat komentář
Námět na příběh byl skvělý, ale některé pasáže byli velmi roztahané a děj stál na místě. Další výtku mám k Lumírovi, který byl na jednu stranu "vyspělý" a na druhou se v určitých chvílích choval na 12. Kniha byla někdy, až moc vyhrocená a zbytečně vystupňovaná do extrému, který ani nebyl na místě(rozhovor Lumíra a Mileny u Lumíra v "osudnou noc".) Pro mě to není jedna z nejlepších knih.
Knihu jsem četla 2x. Pokaždé jedním dechem. Přečetla bych si jí i po 10x a možná na to i dojde. Krásný,dojemný i smutný příběh. Každý z nás někdy prožíval svou první lásku,i když neměla třeba tak tragický konec. Autor nádherně vykresluje pocity obou hlavních hrdinů. Vezme za srdce a nepustí.
Knížku jsem si koupila, když pan Müller přednášel u nás ve škole. Byla jsem tehdy asi v 8. třídě a musím říct, že v té době jsem četla spoustu knih, tento příběh se mi ale vryl do paměti asi nejvíc. Dojetí, husí kůže..zkrátka opravdu skvělá kniha, kterou mohu jen doporučit. Ještě dlouho po přečtení jsem chtěla autorovi napsat, jak na mě děj zapůsobil.
Propánajána, kniha o tom, jak si dvě děti chtěly tentononc...a navíc v tak démonizované době, kdy spolu spali dva za skutečně jiných podmínek, než pouhé dětské zvědavosti... To psal autor svůj zážitek??
Děti se chovají jako dospělí.
Nereálné a přiblblé.
Jsem poněkud v rozpacích, Při čtení jsem měla pocit, že příběh psaly dvě osoby. Chvilkama jsem četla vyzrálý projev, chvilkama naivní, amatérský počin žáka ZŠ. Několikrát jsem si musela ověřit, kdy byla kniha vydaná.
A při čtení jsem si uvědomila, jak jsou důležitá jména hlavních hrdinů, aby příběh měl ten správný drive.
Pane, Müllere, promiňte, ale tahle knížka mi k srdci nepřirostla. Chtělo by to doladit styl..
A přitom anotace zněla tak zajímavě a chytlavě.
Otřesně hloupý a nepravděpodobný námět - dva 15letí, uvažující chvílemi jako čisté dítě a chvílemi jako zralí dospěláci, se chtějí...tělesnit. ( v té době se tohle nedělo - tehdy není dnes).
Psáno zbytečně roztahaně, akce ne a ne začít, psáno divně romantickým jazykem, pro který já nemám pochopení.
Čtení nezaujalo nikoho, komu jsem trapné pasáže o styku a jejich rozhovorech četl.
jako by to ani nepsal chlap, ale přehnaně romantická snílková pojašenia typu Stýlová.
Prostě skutečný odpad.
Láska děcek? neexistuje.
(SPOILER) Kniha "Schody do Nebeského pokoje" je jediná kniha, která mě kdy dokázala rozbrečet. Do rukou se mi dostala pár dní před tím, než přijel pan spisovatel k nám do školy na besídku, věnovanou právě této jedinečné knize. Do řádků jsem se začetla téměř okamžitě. Kniha krásně vykresluje pocity, které člověk prožívá během dospívání, pocity, které člověk zažívá se svou první láskou. I když jsem od prostředka počítala s Mileninou smrtí, stejně mne to dokázalo zasáhnout. Pokud bych tedy měla knihu doporučit, neváhala bych a dala ji přečíst snad každému člověku na Zemi.
Pamatuji si pana spisovatele, když byl na návštěvě v naší knihovně a předčítal urývky. Tak se mu to konečně podařilo... :-)
(SPOILER)
Na knihu jsem narazila naprostou náhodou v Luxoru v dětském oddělení, kde jsem sháněla knížku Petry Neomillnerové. Původně mě vlastně zaujal název. Potom obálka a když jsem koukla o čem je... I přes nedostatek peněz jsem neodolala. A nelituji toho. Stálo to za přečtení i za vlastnění.
Je to zvláštní, romantický příběh odehrávající se na pozadí nelehké doby, která je popisována úplně jinak než v učebnicích dějepisu. A snad i věrohodněji. Mnoho scén mě velmi oslovilo a při čtení jsem si připadala, jako bych vzpomínala na něco, co jsem nezažila. Líbila se mi propracovanost hlavních postav, zvláště Milena mě velmi okouzlila a její smrt dokázal autor napsat tak, že to bylo jako dostat pěstí, i když s tím člověk vlastně počítal od půlky knihy.
Autor má zajímavý styl a vdechl příběhu duši. Kniha ožívala pod rukama a vykreslovala děj, který se zapsal hloub, než jen do krátkodobé paměti. Není to kniha, na kterou by se snadno zapomínalo
Tahle knížka je naprosto úžasná, měla jsem ji přečtenou během chvilky, byla jsem do ní úplně ponořená.!!
Docela dlouho jsem tu knihu sledovala. Než jsem ji nakonec získala, uběhl téměř rok.
Byla jsem jí naprosto okouzlena. Skoro čtyřsetstránkové čtení plné napětí a erotiky, velmi otevřeně a při tom hezky napsáno z pohledu vnímavého a citlivého kluka. Považuji to za autorovu zpověď, už chlapecké jméno hlavní postavy tomu napovídá – Lumír. Pro mne navíc paměťový výlet do dávné reality! Líbila se mi v závěru změna – deníkové záznamy.
Chtěla jsem pozvat pana Müllera na autorské čtení do naší školy, ale nepovedlo se to. Mrzí mne, že si žáci, kteří už ze školy odešli, nemohli prožít něco tak výjimečného. Kniha koluje mezi mými přáteli a známými, ale žádný osmák ani deváťák z naší školy si ji doposud nepřečetl, což je škoda.
Souhlasím s Aguškem (nebo Aguškou?) - jako film jsem si to při čtení představovala skoro jako samozřejmost.
Jen víc takovýchto citlivých mužů-spisovatelů.
Ďakujem za toľko precítených slov, za dynamický a zároveň romantický ale aj napínavý dej... jedna z najlepších kníh aké som kedy čítala... privítala by som jej nafilmovanie, privítala by som, aby tieto knihy sa stali súčasťou výchovy dnešnej mladej generácie, aby autori takýchto kníh stáli na piedestáli literatúry, aby sa o nich vedelo, aby práve oni sa stali V.I.P. spoločnosti a jedného dňa právom prevalcovali komerčnú literatúru. Ďakujem ešte raz, pretože autor svojimi knihami obohacuje môj život.
Autorovy další knížky
2008 | Schody do Nebeského pokoje |
2011 | Světlo mé samoty (Příběh Sáry Wittensbergové) |
2014 | Bílá perla v černém srdci |
2009 | Oběti milostného nerozumu |
2013 | Čekanka |
Nevím, jak správně ohodnotit tuto knihu. Chvílemi jsem byla nadšena, ale místy mi to přišlo překombinované. Takže průměr.