Scotland Yard
Alex Grecian
Scotland Yard série
1. díl >
Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry – v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
The Yard, 2012
více info...
Přidat komentář
Byla by zásadní chyba si SCOTLAND YARD zaškatulkovat jako klasickej whodunnit o sériovým vrahovi. Koneckonců, vrah je tu zřejmej už v první půlce. Grecian raději fantasticky pracuje s policejním kolektivem, senzačně buduje arzenál postav, a celek je tak detektivka napěchovaná testosteronem, která vám v dobrým připomene seriál RIPPER STREET. Jediná trable jest, že u nás vyšly jen dva díly z pentalogie. V nádherným balení od Arga s úchvatnou (!) lokální obálkou vyšel kromě SCOTLAND YARDU ještě ČERNÝ KRAJ. Oba díly jsou skvělý. A další tři bráchové by mu teda tuze slušely. Vy si ale tuhle detektivku vychutnáte i bez nich.
PS: K sehnání je ještě s trochou vůle i audioverze výtečně namluvená Martinem Slámou. Mrk mrk.
Asi nejvíc na knize oceňuju tu živě vykreslenou atmosféru Londýna na konci 19. století, což byl prakticky hlavní důvod, proč jsem si knihu přečetla, protože Londýn miluju. A pak se mi taky moc líbily zmínky o Jacku Rozparovači, jehož úplně miluju a mám v plánu si o něm koupit knihu.
Tohle byla prakticky 2. detektivka, co jsem přečetla a oproti té předchozí (The Tattoo Thief) byla mnohem pozvolnější a pomalejší, ale četla se moc dobře. Co jsem si v detektivkách zamilovala jsou vrahovy části. V té předchozí jich k mému potěšení bylo až až, tady jich bylo podstatně méně. Každopádně myslím, že jsem se přesvědčila, že v angličtině to většinou zní (ještě) působěji.
Co bych autorovi ale vytkla, je nezájem o konkrétnější popisy postav. Většinou se akorát dozvíme, jestli je někdo malý, vysoký, tlustý, hubený, má široká ramena nebo naopak.. Popř. jestli má pleš, licousy nebo vousy. Ale jinak teda nic moc, na to, že to tak autor má i u hlavních postav.. Třeba tanečníka jsem si celou dobu představovala vyzáblého, vysokého a pak najednou zjistím, že má široká ramena. No to je na zabití!
Taky mi přišlo, že se tam možná až moc dlouho zabývali tím "případem" kominíčka.
Došlo i na brutálnější pasáže, min. jednu, kterou jsem si chytře přečetla pozdě večer. Mé pocity bych proto popsala opačnou frází k výroku jednoho námořníka z Pirátů z Karibiku: "Jsem poctivý námořník, vydělávám si čestně a v noci se mi pak dobře spí."
A co opravdu musím vyzdvihnout jsou velmi věrohodné, obrazové i pachové popisy prostředí, protože třeba domácnost Littlů byla vyloženě nechutná. Celkově z této knížky mám dobrý dojem a myslím, že se asi dám i na čtení detektivek.
Poslechnuto jako audiokniha. Malinko jsem se ztrácela v množství postav a místy byl děj nezáživný. Jinak pěkná detektivka. Doporučuji
Londýnská Metropolitní je v reorganizaci, přicházejí noví lidé, vyvíjejí se nové postupy. V ulicích bují zločin a padouši se do toho umí opřít a zahltit prací všechno v uniformách, co má nohy a ruce. Bavila jsme se i poučila.
Zajímavá kniha, kterou jsem si ráda a se zaujetím přečetla. Jak už je uvedeno v předchozích komentářích, ocenila jsem i já především atmosféru starého Londýna.
V knize mne dostala krásně vykreslená atmosféra starého Londýna. Se zaujetím jsem sledovala, jak se práce policie zdokonalovala.
Kdyby mi to čas dovolil, ke knize se ráda vrátím.
Posloucháno jako audiokniha. Ze začátku mě to moc nezaujalo, ale nakonec jsem to doposlouchal docela s chutí. Pravda je, že to místy autor zbytečně protahoval a některé věci naopak nevyužil plně (potenciál hlavního padoucha by mohl být rozveden na pár dalších stránkách na úkor omáčky), ale celkově jsem byl nakonec spokojen.
Není to dokonalé, hlavně kvůli natahované zápletce, ale zklamaný nejsem. Má s tím pravděpodobně dost společného to, že celé vyprávění na mě dýchlo neodolatelnou atmosférou seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Přičemž slabinou je akorát fakt, že všechny ty „moderní“ vyšetřovací techniky jsou do příběhu často násilně našroubovány, aby tam zkrátka byly, a už je jedno, že pro další vývoj událostí nemají valného významu.
Zato Londýn roku 1889 se Alexi Grecianovi povedl náramně. Nedbalá dekadence spodiny a chladná brutalita žití jsou vážně působivé; hlavně pro ten laxní přístup k bezpečnosti. Nechtěně se to však odráží na praxi kriminalistů, kteří jsou natolik zavaleni prací, že většinu vyšetřování ponechávají čistě dílu náhody. Problém je, že na každém z nich leží takový počet mrtvých, až je s podivem, že se historie vůbec dočkala nějaké spravedlnosti. Na druhou stranu, morbidní humor a tvrdohlavá nátura vyřešily za dobu existence detektivního žánru nejednu mnohem komplikovanější záhadu.
(audiokniha)
V knize je výborně vykreslena atmosféra starého Londýna, takže čtenář má pocit, jako by byl přímo ve středu dění. Kromě toho celou dobu cítíte v zádech stín Jacka Rozparovače... Navíc je příběh opravdu poutavý, mně se líbil hned od začátku a s napětím jsem očekávala další vývoj událostí ;-). Pachatel je dost brzy znám, ale to vůbec nevadí. Interpretace audioknihy se také vydařila na jedničku, proto neváhám a dávám plný počet hvězdiček :-).
Čekala jsem atmosferickou vyšetřující jízdu v starém dobrém Londýně. Něco ve stylu seriálu Ripper street. A dostala jsem nudu. Mělo to světlejší chvilky, ale jinak mi přišlo, že se policisté bezcílně potácí uličkami a chovají se jako blbci.
Se Scotlandyardem to bylo trochu jako na horské dráze. Chvíli lepší, chvíli horší, jednou skvělý nápad, jednou hloupost.
Pokud bych měla vyjmenovat plusy, začala bych asi zajímavou směsicí postav. Ty si vás sice získávají pomalu, ale nakonec získají. Je jich několik a každý měl to štěstí, že obdržel vlastní charakter a dost prostoru na to, aby se projevil v celé své kráse. Hned za postavami mě zaujala stavba příběhu skládající se z několika dějových linek. Ty se proplétají, míjejí, ovlivňují a přitom spolu příliš nesouvisí. Pan Grecian je skvěle využil k porcování napětí, kdy se volnější okamžik v jedné doplňuje s napnutějším okamžikem v jiné, nebo kdy je gradace v těch správných momentech umocněna hned několika z nich. Také je umně využívá k matení čtenáře. Hází drobky do slepých uliček, odvádí nás na scestí a následně bez jakéhokoliv posměchu vrací zpět na správnou cestou. Po celou dobu vás tak vlastně zajímá, kdo, co, proč a jak. Nejzajímavější částí knihy pro mě pak byl pomalý přechod vyšetřovacích metod od temného středověku k současnému forenznímu pátrání.
Teď k negativům. Pomalý rozjezd mě málem nadobro zazdil. Po čase se sice kniha konečně rozběhla a nabrala spád, bohužel však ne na 100 %, spíš na takových 75 %. Vše (a je toho docela dost!) se odehrává na ploše několika málo dnů, nechybí akce, ani napětí, přecházíme od osobních problémů k profesním. Jenže text celou dobu působil poněkud rozvlekle a utahaně a naprosto mu chyběla hektičnost popisovaných událostí. Napětí také mohlo být o trochu vyšší, kdyby si s námi autor déle hrál a neodhaloval nám vraha tak brzy. A přestože jsem většinu postav měla veskrze ráda, občas jsem se neubránila protočení očí nad stupiditou jejich chování. V zásadě šlo o tým profesionálů, v jejichž počínání bylo cítit jak zkušenosti, tak i těžký život, kterým procházeli. Jenže pak najednou došlo k lapsu a zachovali se naprosto stupidně. Jinak se to říct nedá. S kdekým se vybavovali o podrobnostech případů, vyhazovali nebo nevyřizovali vzkazy, které jen tak z plezíru označili za nedůležité, nechávali důkazní materiál ležet jen tak, aby k němu takřka kdokoliv měl přístup, přestože to na jejich pracovišti chvílemi bylo jak na nádraží. A některé jejich závěry svědčily spíše o náhlé disfunkci mozku. Opět ale raději zdůrazňuji, že to byly ojedinělé momenty v jinak dobře fungujícím celku.
Závěrem docházím k 3,5 hvězdám. Všechny linie došly ke svým smysluplným koncům, jen jedna malá odbočka vyzněla do ztracena. A nedostatky se sice nedaly zcela odmávnout jako nepodstatné, ale pozitiva to vyvážila a přidala i pár bodů k dobru. Četbu jsem si tedy nakonec užila a jsem zvědavá na další díl.
(A menší osobní poznámka: Chudák Hammersmith xD)
Dle mě je to vcelku zajímavý příběh a zajímavá myšlenka. Bohužel, provedení už tak dobré není. Místy mi to přijde jako ,,parazitování" na příběhu Jacka Rozparovače. Dalo by se to vsadit do jiné, za to podobné doby. Chvílemi je kniha vcelku nepřehledná. Už kvůli množství zápletek. Dobrá zápletka je jedna věc, ale několik zápletek už může být chaosu. Na můj vkus je časté přeskakování z místa na místo mezi postavami občas dost chaotické. O počtu kapitol ani nemluvě. Výsledek je pak takový, že ,, vše souvisí se vším a všemi a zároveň s ničím a s nikým". Trochu mě mrzelo brzké odhalení vraha a časté zesměšňování neschopnosti policie. Zdárný příklad je zápletka pod krejčovstvím s kočím či zápletka v chudobinci. Některé postavy mají neskutečný dar se pohybovat a normálně fungovat ve tmě?! ... Pokud máte rádi příběhy a o starém Londýně, chudých lidech a chaosu, je to kniha pro Vás ... Já jsem v této knize viděl veliký potenciál, ale od nejzajímavějšího začátku se ten náboj od stránky ke stránce pomalu a jistě ztrácel. Konec knihy by mohl byt opravdu lepší a ne tak odfláknutý.
(Audiokniha) Překvapivě idylická detektivka ze špinavého a drsného Londýna po ustanovení kriminalistického oddělení ve Scotland Yardu. Přitom zápletka má předpoklady pro akční thriller. Autor však všechno ošklivé podal mile a s dobrým koncem. Všechno, ale opravdu všechno, dobře dopadlo. Trochu jako v Midsomeru. I tam se vraždí o sto šest, ale pořád je to laskavý příběh. Jako pohlazení bylo použití velmi zdvořilého jazyka. V té době ve všech vrstvách se to jeví dost nepravděpodobné. Celkově tak příběh vyznívá dost nereálně. Ale kdo ví, jak to tenkrát bylo. Jsme tak zvyklí v detektivkách na masové vraždy, úchylné vrahy, nenormální narušené detektivy a špatné konce, že jiné pojetí překvapí. Kniha se mi líbila, načtení audia úžasné a na poslouchání před usnutím to pravé.
Za mě skvělá kniha, propojení a "náhody" jsou možná pro někoho nezajímavé, nudné a trapné ale mě to bavilo. Příběh mě chytl a už nepustil, dokonce jsem se i malinko dojala na konci (a to se mi tak často nestává).
Skutečně dobrá kniha se někdy pozná už po prvních pár větách. Bohužel Grecianův Scotland Yard není ten případ. První odstavec perfektně navnadí směsicí černého humoru a napětí, ale s každou další stránkou je to horší a horší. Ten člověk neumí psát. Jeho styl je neuvěřitelně doslovný, polopatický a místy opravdu obludně popisný. Nejde o to, že by se Grecian nějak archaicky vyžíval v popisu prostředí. Ne - on se vyžívá v opakování evidentního (asi pro tupého čtenáře), v doslovných, otravných, neobratných dialozích a ve vršení banalit v domnění, že dodá kriminálnímu příběhu další rozměr. Kniha by jednoznačně mohla (a měla) být o sto stránek kratší. Jediné, co je v tomto směru cenné, je poměrně věrný popis reálií neuvěřitelně bídného postavení některých vrstev viktoriánské společnosti. Snaha vyprávět více linií zároveň vychází naproti tomu jen částečně - tři hlavní "good guys" jsou si v mnoha směrech dost podobní a pokus protnout všechny jednotlivé vyprávěcí linky v napínavých (až filmových) střizích působí chvílemi trochu groteskně. Zápletka je křečovitá, vývoj příliš chtěný a na několika místech se postavy chovají zcela nelogicky jen proto, aby rozplánovaný stroječek příběhu mohl doběhnout do cíle podle plánu. A cílem je v tomto případě opravdu dost nechutný happyend. Je to škoda, protože jeden opravdu kvalitní nápad (ukrývá se ve vedlejší lince s dvojicí prostitutek) Grecian měl. Hezky udělaná a dobře přeložená kniha, která však nestojí za nic.
Tak tuhle knížku jsem nedal. Přetrpěl jsem prvních 50 stran a odložil. Asi takhle - kdybych se já, který v životě nenapsal ani kuchařku, vrhnul na psaní románu a vybičoval se k maximálnímu výkonu, tak z toho vyleze něco velmi podobného. Je to zbytečně popisné, opakující se, nezajímavé... asi jako Jack Rozparovač pro prvňáky.
Zařazuji do svého portfolia příjemně plynoucích detektivek. Sympatičtí muži zákona a k tomu starý Londýn - jak bych mohla odolat? Jsem velmi spokojená.