Sedm archandělů

18.11.2024

Na Pálešove dominantné dielo snáď nájdem pokoj a čas niekedy neskôr, ale zvedavosť vo mne vzbudila odlišnosť ohlasov medzi ním (98%) a 150 stranovým "výcucom" (70%) toho podstatného z podstatného - alebo to tak aspoň malo byť, či?
Skúsim sa príliš nedotknúť samotnej "hypotézy angelológie", ale len predmetnej publikácie, pretože hodnotiť angelológiu vychádzajúc z tohto historicko-ezoterického traktátu o archanjeloch, by bolo pomerne romantické a asi troška aj úsmevné ako autorov dôkaz, že aj: "...tí, ktorí ostávajú voči tomu skeptickí, sú vlastne ďalším dôkazom angelológie, pretože mimoriadne skeptické nálady sa ich zmocňujú pravidelne každých 500 rokov v obdobiach Gabriela (str. 101) - čo s tými, ktorí ostávajú skeptickí cez obdobie Zachariela?
Koncept opakujúcich sa, či podobných časových etáp, ktoré v sebe imanentne nesú výrazné politické, globálne, geografické, kultúrne, sociálne zmeny nie je novou myšlienkou. Ako sa však tento koncept ocitol "pod krídlami" anjelov? To ma prekvapuje ešte viac. Zaujímalo by ma, či autora namiesto toho, aby dôvodnil nachádzaním Gabriela, Michaela, Rafaela vo všetkých kulturách a v ich typických dobových odtieňoch, tzn. , Hermes, Saturn, Ištar, Ra etc., že jednoducho boli nábožensko-kultúrnou expanziou postupne preberané, teda majú svoj vývojový proces, nevznikli nezávisle. Taktiež som akosi mimovoľne pozdvihol obočie nad vetou: "Veľkí učenci ako Thomas Kuhn si lámu hlavu nad týmto obrovským prevratom v myslení" (str. 30). On si avšak "hlavu neláme" , predložil všeobecne prijatú Štruktúru vedeckých revolúcií s etapami krízy, anomálie, revolúcie a novej paradigmy, ktorá je stavebným materiálom pokroku.
V mnohých prípadoch možno autora nachytať pri podobnom zjednodušovaní, a to sme už bez tak na tenkom ľade - bavíme sa predsa o odvážnej hypotéze. Asi preto ostala angelológia možnosťou voľby zvedavých a nie potvrdenou a prijatou hypotézou.

17.11.2024

Ide vlastne o skrátenú (dosť razantne: z vyše 1000 strán na 144) Angelológiu dejín 1. Sedem archanjelov má zrejme nalákať a pôsobiť ako úvod do rozsiahleho cyklu, teda zoznámiť s autorovou tézou, že všetko sa deje v pravidelných rytmoch (či v prírode, či vo vývine ľudstva na celej našej planéte). Autor vychádza z poznatkov svojich starovekých a stredovekých kolegov bádateľov, ktorí si túto pravidelnosť či opakovanie cyklov všimli takisto. Mne celkom nesedí ten vedátorský opar nad tým celým a s tým súvisiace štatistiky, grafy a podobne. Rovnako ako autorovo vybavovanie si účtov so súčasnou vedou, školstvom atď.

22.04.2018

Možná je to tím, že je původní autorova tisícistránková publikace v této knize zkrácena na populárnějších 150 stran, ale připadalo mi to takové nanicovaté s nenaplněným potenciálem... kdyby si autor odpustil neustálou bezobsažnou kritiku současné vědy a školství za to, že zamlčují existenci andělů, mohl se více věnovat tomu, co je v knize opravdu poutavé - pravidelné rytmy vývoje lidstva (stejné v každém koutě Země) i přírody (nárazových evolučních změn). Autor tak navazuje na starověké a středověké badatele, kteří tuto rytmizaci připisovali existenci sedmi archandělů (či jiných božstev v jiném prostoru a čase) inspirujících dějinné a kulturní epochy, jejichž popis je základem této knihy. Ale právě tato návaznost je méně nezaujatá, než bych si při čtení přál. Autorova představa, že se paradigma angelologie stane základem pro novou slovanskou vědu, která tak bude konkurovat západní vědě, mě spíše trochu děsí. Přesto představení principů archandělů je zajímavé (už proto, aby člověk rozuměl myšlení, které dlouhou dobu určovalo konání lidstva), stejně tak jako základní myšlenka pravidelné rytmizace historického vývoje lidské kultury ve všech koutech světa dokazovaná mnoha jednoduchými statistikami (které jsou ale z nějakého důvodu až na konci knihy bez propojení na její text). S těmi se ale zároveň pojí zásadní nejasnost... autor uvažuje o tom, že jakási entita (archandělé) ovlivňuje vývoj lidstva v pravidelných cyklech a dokazuje to četností určitých znaků (třeba přídomků králů). Přesto, když šlo o zcela běžně přijímanou nauku, je stejně tak možné, že bylo lidstvo prostě jen ovlivňováno právě touto naukou (například králové si mohli své přídomky volit proto, že vládli zrovna v době určitého archanděla a očekávalo se to od nich). To jen tak k té nezpochybnitelné vědeckosti :-)