Sedm bílých plášťů
Vladimír Přibský (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44391/sedm-bilych-plastu-44391.jpg
4
16
16
Detektivní román je situován do nemocnice venkovského města, v níž zemře starší paní. Její smrt mohla zavinit nešťastná náhoda, ale také nedbalost ošetřujícího personálu. Nelze vyloučit ani podezření z vraždy či sebevražedný úmysl. Při pátrání po příčině smrti rozkrývá spisovatel fakta i nitro každého z podezřelých.
Přidat komentář
Perfektní detektivka, která mně opravdu bavila a byla jsem velice překvapená tím závěrem. Sice starší, ale kvalitě nic neubírá ani po létech. Viděla jsem i krátkou inscenaci a také pěkné. Za mně doporučuji.
Asi jediné, co k tomu můžu napsat, že je to taková krátká normální socialistická detektivka, kde jsou všichni zodpovědní soudruzi, mladý praporčík louskne vraždu tak nějak samovolně a všichni jsou z něj paf.
Jako odpočinkovka na léto se nechá.
V nemocnici, prakticky přímo před zraky lékařů, je zavražděna starší žena, která ležela na JIP po pokusu o sebevraždu. Možných motivů i pachatelů se nabízí víc. V každém případě pachatel použil jeden z bílých plášťů. K tomu, aby se "stal neviditelným", aby semohl po nemocnici nenápadně pohybovat. Podle knihy byl natočen i stejnojmenný film, detektivní inscenace v hlavní roli s P. Haničincem
Štítky knihy
lékařské prostředí zfilmováno české detektivky a krimi
Autorovy další knížky
| 2006 |  Můj muž král Karel IV. |
| 2008 |  Má čtvrtá žena Alžběta |
| 1986 |  Komisař Bambus a fantóm banky |
| 2001 | Adina |
| 2013 | Vraždění lazebnic |
Začátek téhle detektivky je přímo bombastický, potom nastavené tempo trochu poleví, ale pořád se jedná o nadprůměrnou krimi. Nejlepší jsou ty dialogy, zejména ty konfrontační. Autor perfektně zachytil chování lidí v osmdesátkách a zároveň se vyvaroval zbytečného komoušského balastu. Lékařské prostředí je vítaný bonus. Detektivní linka je logická a závěr je jak z Agathy Christe, konečné shrnutí spojené s drobnou rekonstrukcí. Jen se neodehrává na nějakém šlechtickém sídle, ale v závodní jídelně městské nemocnice, socialistického Československa.
Citace: Ema Novotná to opět zkusila po slabikách: "Chci mlu-vit s ři-di-te-lem."
Vrchní sestra - konečně byla s polohou papíru ve stroji spokojena - mrkla do lejster a nahlas opakovala: "Dvacátého druhého osmý..."
"Okamžitě!"
"Soudruh ředitel má dneska zdravotnickou komisi na ONV a pan primář přijde až - v roce devatenáct set třicet dva." doťukala a vzhlédla. "Je mi líto."
"Prosím vás," procedila Ema Novotná téměř sevřenými ústy, "je tu dneska aspoň vrátnej?"