Ztracená sestra
Lucinda Riley
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481844/bmid_ztracena-sestra-zya-481844.jpg
4
215
215
Sedm sester / Sedem sestier série
< 7. díl >
PROHLEDALY CELÝ SVĚT, ABY JI NAŠLY. ALE CO KDYŽ SE NECHCE NECHAT NAJÍT? Šest sester D´Apliese se už vydalo na svou pouť za vlastními kořeny a objevilo své biologické rodiny. I rok po smrti jejich adoptivního otce však stále zůstává nezodpovězená otázka, kdo a kde je mytická ztracená sedmá sestra? Dívky touží splnit přání svého zesnulého otce a najít onu neznámou sestru dřív, než se o výročí otcovy smrti vydají na smuteční plavbu na jachtě. Jejich jedinou stopou je zvláštní prsten ve tvaru sedmicípé hvězdy a adresa jedné odlehlé vinice na Novém Zélandu… Hledání je postupně zavede do Kanady, Anglie, Francie a nakonec do Irska. Do půvabné venkovské krajiny západního Corku, kde se před téměř stoletím začal odvíjet spletitý příběh odvážného boje za svobodu, který na smrt znepřátelil členy jedné ze zdejších rodin. Dávné křivdy, zrada a nenávist neblaze ovlivnily i další generace včetně chudé a početné farmářské rodiny O´Reillyových, v níž v šedesátých letech vyrůstá bystrá a zvídavá Mary. Stíny minulých tragédií ale dopadnou i na ni, a zdá se, že sahají až do současnosti, v níž se starý příběh protne s pátráním Maii, Ally, Star, CeCe, Tiggy a Electry po jejich záhadné sedmé sestře.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , VíkendOriginální název:
The Missing Sister, 2021
více info...
Přidat komentář
Záměrně jsem si nechala tuto knihu jako poslední přečtenou v tomto roce. Přečetla jsem v něm hodně dobrých a několik výborných knih a protože jsem chtěla zakončit ten plodný čtecí rok na vlně romantiky a nebýt zklamaná, volba byla jasná. Příběh ztracené sestry mě absolutně pohltil, potěšilo mě, že v současné lince jsem se potkávala i s ostatními sestrami, z předešlých dílů, mně to jejich cestování bavilo, krásně mi připomnělo i jejich osudy. A ač by se zdálo, že příběh by se mohl uzavřít, nestane se tak. Chybí nám vyprávění možná nejdůležitější, které nám odkryje táta Sůl v posledním dílu této série. Ach, Lucindo, snad tam někde, kde se hvězdy potkávají s Měsícem, je možné sledovat tu spoustu radosti a krásných chvil, které u Tvých knih ,my, vděční čtenáři, prožíváme. Tohle je poutavý příběh, mnohovrstevný, zajímavý, překvapivý, dojemný a lidský. Prostě příběh od Lucindy Riley.
(SPOILER) Tato kniha je z cele serie nejhorsi. V podstate jde o trapne nahaneni jedne postavy, vetsina situaci ke predvidatelna, misty az trapna. Konec zustava otevreny.
Hodně lidský příběh, kde se prolínají dějiny a osudy několika generací v Irsku. Jsou zde zajímavé reálie týkající se náboženských nepokojů. Určitě stojí za přečtení, ale je to dost rozvleklé.
(SPOILER) Musím povedať, že ani táto časť sa mi nejak extra nepáčila. Posledné knihy z tejto série mi prídu už zbytočne rozťahané a ani ten príbeh ma už nevie tak pohltiť. Linka z prítomnosti sa mi veľmi nepáčila, to, ako sestry uháňali matku domnelej siedmej sestry, mi prišlo scestné a nechce sa mi veriť, že dospelé ženy by robili to čo ony. Linka Mary, matky stratenej sestry, ma tiež nejako neuchvátila - prišlo mi, že aj keď má prezývku Smejka, tak že je väčšinou v zlom rozpoložení, takisto si neustále potrebuje oddýchnuť a tie jej myšlienkové pochody, tak tie mi tiež prišli dosť mimo. Páčilo sa mi ale, že sa v knihe striedajú aj kapitoly všetkých šiestich sestier. Linka z minulosti ma bavila o dosť viac, to, ako sa formovalo Írsko ma naozaj zaujalo a som rada, že som sa dozvedela viac o vzťahoch medzi Írmi a Britmi, navyše Nuala mi sadla, aj keď aj v jej príbehu bolo veľa zbytočných detailov. Celá kniha, ako to už u tejto autorky býva, je ale veľmi čtivá, len ten dej ma vážne nenadchol. Navyše tento príbeh ani nie je veľmi uzavretý a veľmi dúfam, že v poslednej časti sa dozvieme všetko o tom, kto je Smejka a hlavne kto je Tatko Slaný a prečo si adoptoval všetky dievčatá. A tiež dúfam, že ma to bude baviť o trošku viac.
Již sedmý příběh a opět byl moc hezký. Ale pořád nejsou osudy sester uzavřeny a také se nabízí otázky, které dosud nejsou zodpovězeny. Ale snad se vše vysvětlí v poslední knize, kterou už napíše syn autorky Lucindy Riley, úžasné spisovatelky, k jejíž knihám se budou čtenáři určitě rádi vracet.
Po celou sérii bojují s klišé, na jejíž hranici autorka balancuje. A tak nějak se celá série nese na dost podobném scénáři. Historie zajímavá, současnost mimo. A v případě Ztracené sestry byla ta současná linka hodně přitažená za vlasy. Např. jak sestry naháněly Merry. Za další, co ty slzy, co měl neustále někdo v očích? I když přiznávám, občas mi oči také zvlhly. 8-)
Jinak je ale příběh čtivý, ostatnějako všechny předchozí díly.
Dost zklamaná jsem byla z toho, že musím čekat na další díl. :-/
Vážně jsem si myslela že se mi konečně dostal do ruky poslední díl a ejhle, není tomu tak. Šest adoptovaných sester pátrá po ztracené sedmé a to tak že po celém světě pronásledují ženu, která sama bojuje se svou minulostí. Historická linka nás zavede na smaragdový ostrov - do Irska, kde chudí farmáři bojují za svobodnou republiku, za konec britské nadvlády. Znesvářené rodiny, protestanti proti katolíkům, to vše zamíchá osudy.
Konec nám jen dává otázky bez odpovědí, kterých se snad dočkáme v opravdu posledním díle. Těším se.
(SPOILER)
7. dil me neoslovil. Pribeh Nualy me uplne nebavil a myslim, ze k celkove pointe nebylo treba takovych podrobnosti. Pribeh Merry byl o neco lepsi. Kazdopadne ta soucasna linka byla skutecne otresna. To jak sestry Merry honily bylo vazne dost mimo, hlavne napad Star a Orlanda. Proste trapas!
Taky me stvala samotna Merry, porad jen se neceho bala a porad vsem vysvetlovala jak jim to velke tajemstvi rekne az pozdeji. To rekla asi tak 20x. Porad tam byl nekdo unaven a musel si chodit lehnout. Taky to jak Merry vsichni premlouvali na tu plavbu, to bylo uplne na hlavu postaveny. Celkove jsem po celou dobu z knihy citila negativni energii, porad se nekdo necemu branil.
Ovsem umeni Lucindy je takove, ze i pres tohle vsechno, byla kniha velmi ctiva, a proto aspon ty 3 hvezdy dam.
Výborný diel, posledných 200strán som sa nevedela odtrhnúť. Záverečný list ma neprekvapil, aj keď priniesol ďalšie otázky. Teším sa na posledný diel.
K sérii Sedem sestier som sa dostala takpovediac náhodou a hoci som to spočiatku nepovažovala za veľmi pravdepodobné, predsa len som si príbehy jednotlivých sestier – také oddychové, no predsa pútavé – obľúbila. Hltala som jeden za druhým, lietala z krajiny do krajiny, z kontinentu na kontinent a spolu s dievčatami som objavovala nepoznané tajomstvá minulosti. Nech už som však o nich zistila čokoľvek, nech už sa mi vďaka stránkam kníh akokoľvek priblížili, jedna záhada mi aj naďalej nedávala spávať – kto je „stratená sestra“.
Tak ako tisícky ďalších čitateľov, aj ja som netrpezlivo čakala na to veľké odhalenie, no nech už som si od jej príbehu sľubovala čokoľvek, toto veru nebolo ono (a žiaľ to nemyslím v pozitívnom zmysle). Rovnako ako už mnohokrát predtým, aj príbeh „stratenej sestry“ Riley situovala striedavo do minulosti a do prítomnosti, no kým historická linka približujúca život prostého írskeho ľudu a dobrovoľníkov bojujúcich za oslobodenie krajiny spod britskej nadvlády predstavovala príjemné nahliadnutie na sociálno-politickú situáciu Írska 20.storočia, udalosti odohrávajúce sa v prítomnosti... nuž miestami už ani nemohli byť absurdnejšie.
Netvrdím, že to tak bolo stále – aj prítomná dejová linka mala svoje svetlé momenty – no neraz sa stalo, že som sa len neveriacky chytala za hlavu nad neskutočnými plánmi či cieľmi, ktoré sestry spriadali, aby zistili totožnosť ich „zatúlaného súrodenca“ a ak som takmer každú druhú stranu frustrovane nerozhadzovala rukami nad neschopnosťou postáv vyriešiť niečo naraz bez zbytočného odpočinku či vyčerpaného sťažovania, tak som tak neurobila ani raz.
Tak rada by som konkretizovala, čo presne mi na vývoji prítomných udalostí vadilo, no tým by som pokazila zážitok všetkým, ktorí sa k Stratenej sestre ešte nedostali, a to by som nerada. Nuž, po prečítaní (zatiaľ) posledného dielu som ostala rozpačitá – do istej miery som sa bavila, no zároveň som ostala sklamaná. Žiaľ, táto časť mi nebola úplne po chuti.
Taky jsem si myslela, že tady dostaneme odpovědi na všechny otázky! Nezbývá než doufat, že na osmou knihu nebudeme čekat moc dlouho... Těším se.
(SPOILER)
Rovnako ako aj z predchádzajúcich kníh, aj z tejto som bola nadšená. Mám rada to, ako vie autorka poprepájať minulosť s prítomnosťou a do celého príbehu zahrnúť kus histórie. Jedným slovom jej knižky sú ÚŽASNÉ.
Príbeh začína tým, ako sa sestry snažia vypátrať tú siedmu - stratenú. Majú slabé indície a v podstate ani samé nevedia, koho vlastne hľadajú. Indície totiž smerujú k dvom osobám (s právnikom sa poradiť nemôžu, lebo je nezastihnuteľný) a tak jednu z nich neváhajú prenasledovať z kontinentu na kontinent. A to musím uznať, naozaj bolo trošku pritiahnuté za vlasy. Nikto sa poriadne nevyjadril, rozprávali sa s ňou veľmi zvláštne a tak jej naháňali viac strach, ako vzbudzovali záujem. Popravde, ja by som si myslela, že ma prenasleduje partia bláznivých žien a neverila by som im pol slova. Toho naháňania ale bolo dosť veľa, prakticky sa zapojili všetky sestry, až na Maiu. A ten Orlandov nápad ako prísť na koreň veci bol tiež taký cez, ale zas preňho typický :D .Najviac sa mi pri pátraní páčila Ally, ktorá vlastne popri zisťovaní info, nájde aj svoje šťastie.
Podarí sa sestrám nájsť tú stratenú? Bude nakoniec jedna z nich tá pravá? A stihne sa zúčastniť spomienkovej plavby?
O histórii Írska veľa neviem, priznávam, že som sa o to doteraz ani nezaujímala, preto som aj vďaka tejto knihe, zas rozšírila svoje obzory. Pri každej knižke mi autorka odhalila kus histórie a kultúry rôznych krajín a veľa informácii bolo pre mňa nových, čo fakt kvitujem.
Páčili sa mi obe dejové linky z minulosti. Najmä príbeh Nualy. Z jej života cítiť ako sa v tej dobe žilo a aká bola silná nenávisť Írov voči Britom...ako túžili po vlastnej republike. Nuala žila v rodine, ktorá patrila k jednej strane a pracovala v dome tej druhej. Mala silne vlasteneckého ducha a to, čoho všetkého boli schopné ženy a že sa tiež aktívne do všetkého zapájali, bolo obdivuhodné. Smutné bolo to, ako nakoniec politika pokazila aj rodinné, aj susedské vzťahy.
Veľmi sa mi páčila aj dejová linka malej Smejky, ktorá mala niekoľkokrát šťastie v nešťastí.
Záver a celkové rozuzľovanie bolo zaujímavé, a ako vždy veľmi dobre premyslené a plné zvratov. Všetko však do seba zapadne. List, ktorý Tatko Slaný napísal Stratenej sestre bol krásny, pri jeho čítaní som mala slzy v očiach, čo sa mi stalo pri tejto knihe viackrát.
Tajomstvo Tatka Slaného sa zas trošku viac poodhalí a znovu nastanú rôzne záhadné momenty, pri ktorých čitateľ premýšľa ako by to mohlo byť, hoci dopredu vie, že celkového rozuzlenia sa nedopátra. A aj keď má milión teórii, pravdu sa dozvie až v záverečnej časti.
Ostáva mi len dúfať, že keď budúci rok vyjde posledný diel, bude čím skôr aj preložený, nech mám znovu kľudné moje čitateľské srdce. Verím, že záver nesklame a bude veľkolepý, rovnako ako doteraz všetky jej knižky. Vidno, koľko práce je za nimi a ich čítanie je naozaj zážitkom.
Moc hezký příběh od začátku do konce. A na závěr jsme se zase nic nedozvěděli o otci 7 sester. No tak to snad syn paní autorky napíše.
Nemůžu si pomoct, ale tento díl mě nadchnul asi nejméně. Nahánění 7. sestry mi přišlo divné. Tajemství záhadného otce beze jména neodhaleno, takže si musíme počkat na 8.díl....
Tento díl se absolutně vymyká modelu předchozích šesti dílů, i přesto, že jako všechny ostatní začíná úplně stejnou větou, ovšem v kontextu úplně jiných a neznámých postav.
Nezměnilo se ale tradiční prolínání časových a dějových linek – tentokrát sledujeme příběh Nualy z 20. let 20. století v době konfliktu mezi IRA a Brity, dále příběh Merry z 60. let 20. století z období bojů za nezávislost Irska a pochopitelně také klasickou zápletku ze současnosti. I když právě tato linka se od těch předchozích dílů výrazně liší.
Zatímco v předešlých šesti knihách každá ze sester hledala po světě svoje kořeny a minulost, v tomto díle dochází k hledání samotné poslední „ztracené“ sestry, jak už avizuje samotný název knihy.
Co se ale nezměnilo vůbec, byla standardně výborná čtivost knihy, kde opět nechyběl zajímavý a poutavý pohled na jednu z dalších zemí světa. Tentokrát se centrem dění stalo Irsko a jeho dramatické dějinné události o uznání vlastní nezávislosti.
Do každé z jednotlivých linek příběhu jsem se vždycky krásně začetla a litovala jsem, když byla přerušena linkou jinou. Pak jsem se ale stejným způsobem začetla do té další a tak pořád dokola až do konce. Prostě opět spokojenost.
A ten konec?
Než jsem vzala knihu do ruky, domnívala jsem se, že se jedná o poslední díl série a že se tedy konečně dočkám odpovědí na všechny svoje hladové otázky, zejména ohledně tajemného táty „Soli“. Ovšem ouvej. On to poslední díl nebyl.
Jak napsala sama autorka v doslovu, opravdu jsem nevěřícně hleděla na ten dopis…v šoku, i zklamaná, že toho tolik zůstalo neobjasněno…(citace). Otázky nejenže zůstaly ve vzduchu, ale naopak, objevilo se jich ještě daleko víc a to jsem dost těžce vydýchávala. Zejména v kontextu smutného osudu samotné autorky. Ale naděje, že se dočkáme (podle slov na obálce knihy), přece jenom snad je.
Chci a budu věřit, že syn Lucindy – této neobyčejné a jedinečné vypravěčky krásných romantických příběhů podědil aspoň drobet jejího daru psát…
Sedmá knížka o Sedmi sester je v pořadí sedmé sestry,ale o které ostatní sestry nevědí nic,jenom na konci knížky o šesté sestry.Je to knížka plná emocí,tajemství,o kterém vědí zpočátku jenom čtyři lidé.V příběhu se střídají děje minulé,přítomné ale i děje o dalších sestrách,které se snaží aspon zahlédnou poslední sedmou sestru.Je to velmi pěkná knížka,příběh mi zustane v paměti dlouho,protože tato předposlední část byla nejlepší ze všech dílu.Těším se na poslední,ale to je ještě na čekání.Doufejme,že nebudeme dlouho čekat.
Znovu se setkáváme se všemi sestrami, které se chystají vyplout k uctění památky táty Soli. Mezitím se všechny sestry zapojí do hledání ztracené sestry Merope, jejíž kořeny sahají do Irska. V průběhu děje se dozvídáme tajemstvi, které není dořešeno…. Tajemství, které si sebou odnesl táta Sůl. Ale je zaznamenáno v deníku, který nám odkryje další kniha. Alespoň je přislíbená. Tato kniha je trošku jiná než předešlé, více komplexnejší a udává směr i budoucnosti sester.
Drahá Lucindo,
Tvůj poslední román a podle mě nejbáječnější ze všech, končí dopisem otce ztracené dceři. Ten dopis jsem četla vícekrát a slzám jsem se nemohla ubránit. I já nyní cítím potřebu Ti napsat a aspoň takto pomyslně poděkovat a rozloučit se... Na této zemi se již potkat nemůžeme, odešla jsi do míst, kde přebývá i otec Sůl a to je mi moc líto. Při čtení této překrásné knížky jsem myslela na Tebe, na svoji léta nejoblíbenější spisovatelku a na ženu s níž sdílím čas příchodu na tento svět.
Děkuji Ti za ten krásný dar, který jsi zde zanechala, za tu spoustu příběhů hladících čtenářovo srdce i duši. Ještě jednou děkuji a věřím, že se uvidíme a potkáme třeba v příštím životě. Lidské cesty jsou totiž nevyzpytatelné.
Tvá navždy věrná čtenářka
Zuzka
Nechtěla jsem psát, dokud nepřečetu poslední díl ze série, ale v tuhle chvíli si nejsem tak docela jista jak závěrem, tak emocemi z poslední knihy. Nejspíš, pro mě, byla nejlepší ze všech sedmi části, ale to asi z většiny proto, že jsem znala osudy všech šesti dcer, kdy v této knize vystupovaly svým způsobem všechny.
A doufám a věřím, že na nás, české čtenáře, nakladatelství Víkend nezapomene na jaře 2023, kdy by měl vyjít Pa Salt od syna Lucindy, jak se říká "budiž ji země lehká", který snad všechno uvede do kompletního obrazu. Už teď mi chybí!
Sobecky - nehledě na to, že mi celá serie vystacila na třetinu čtenářské výzvy 2022 :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Sedm sester |
| 2015 | Levandulová zahrada |
| 2017 | Sestra bouře |
| 2014 | Půlnoční růže |
| 2012 | Tajemství černé orchideje |
Když se zamyslím, že román autorka psala s těžkou diagnózou, pod prášky, bolestmi a přesto dokázala dokončit tak pěkný román, je mě skoro líto, že mu nemohu dát plný počet hvězd. Ale mě připadá, že je v příběhu zbytečně moc postav a příbuzenských vztahů. Ale chemii mezi nimi zvládá autorka bravurně. Snad dopsala díl o tátovi Solovi sama, a nebude to dopisovat za ni někdo jiný.
Lucinda Riley mě bude chybět stejné jako Colleen McCuloughová, odpočívejte dámy v pokoji !