Ostrov přátelství
Miloš Zapletal
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230058/bmid_ostrov-pratelstvi-230058.JPG
5
92
92
V dobrodružném románu z prostředí vodáckého prázdninového tábora seznamuje s průběhem událostí třináctiletý chlapec, prázdninový nováček, který teprve mezi vodáky nachází místo a zapomíná s nimi na svou tělesnou vadu.
Dobrodružné Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 1983 , Severočeské nakladatelstvíOriginální název:
Ostrov přátelství, 1973
více info...
Přidat komentář
Osobně hodnotím Tábor u jezera jako svižnější a akčnější, ovšem Ostrov přátelství (použity názvy z daných ročníků) měl tu povinnost čtenáře seznámit s celou problematikou. Vzhledem k tomu, že knihu jako takovou (vydanou v roce 1983) jsem nečetl, nemohu posoudit, zda ji autor - jak tomu bylo v takových případech obvyklé - oproti formátu na pokračování nerozšířil.
Dotčeno po dlouhé době. Dost mi vadilo, že hlavní hrdina chce nutně do vodáckého oddílu, ale je strašně línej, nic se mu nechce a hledá každou záminku, jak se ulejt. Výmluva se na jeho kratší nohu, že já já, to nedám, mám.... Naštěstí se na konci zlepší na správného chlapce, který chce to dobrodružství fakt prožít, ale to až u samého konce knihy. Konec hezký a smutný, jak odjíždějí zpět do civilizace. Na Mistra J. FOGLARA to nemá. Dávám 3*
Za mého mládí bylo slovo skaut prakticky zakázané. Jezdil jsem na tábory pionýrské, kde vám většinou dali všechno pod nos. Jednou z výjimek byl tábor pořádaný domem dětí pro přírodovědné kroužky (já konkrétně rybářský). Tento tábor se už hodně blížil tomu, který je popsaný v knize. První kniha od pana Zapletala, kterou jsem četl a už mám půjčenou i Sedmičku a Cvoky. Pro mne jde o milé připomenutí mládí a tohoto tábora. Doporučuji všem „klukům“ i těm odrostlejším, jako jsem já.
Velmi uspokojivé.
Já jsem jako kluk tuto literaturu nikdy nevyhledával a nečetl. Do skauta jsem nechodil. To radši sám do lesa na kole. Pak jsem se dostal ke knihám Miloše Zapletala o všemožných hrách a jednoho krásného dne jsem si z antikvariátu odnesl skvost. Jeho knihu o vedení skautksého tábora. To mě nadchlo a uvědomil jsem si, že jsem od táty kdysi dostal Ostrov prátelství, se slovy, že to je lepší než Foglar. Po letech jsem si ji konečně přečetl a musím dát za pravdu tátovi a všem, kteří zde o ní tak hezky píší. Ano, knihy Miloše Zapletala jsou boží. Jsem rád, že díky takové knize si člověk uvědomí, jak moc takový zážitek může mladému jednotlivci změnit život v pozitivním slova smyslu.
Líbilo se mi to! (asi o fous víc než předešlá Sedmička). Jsem vodák, jsem táborová vedoucí a navíc jsem romantická duše, takže mi příběh v knize opravdu hodně sednul - vlastně jsem ho spíš prožila než přečetla a to bylo dobré :-) I hlavní hrdina už mi k srdci přirostl víc... puberťák, který se doslova mění před očima čtenáře, jeho "dospívání" a popis světa vnímaný jeho pohledem - to mě bavilo.
Na začátku jsem se musela vyrovnávat s drobnými nepřesnostmi ohledně konce předchozího dílu...
Velký Jonášův návrat. Opět Zet v nejlepší formě. Ostrov přátelství mi přišel stejně zajímavý a čtivý jako Sedmička a stejně jako ji jsem si i tuto knihu přečetl vícekrát. Naposledy právě dnes a teď jsem skončil. Ostrov přátelství mi přišel i dosti vtipný a mnohokrát jsem se u něho zasmál anebo aspoň usmál. Opět nelze samozřejmě jinak, než i tento skautský příběh všem dobrodruhům, skautům a vodákům, jakožto i ostatním mladým čtenářům vřele doporučit. A jdu na Cvoky. Howgh.
Kdysi jsem byl z faktu, že moje oblíbená Sedmička má pokračování, bezvýhradně nadšený. S odstupem let a při čtení hned po sobě dám Ostrovu přátelství o jednu hvězdičku méně, než je maximum. Je to jen o tenounký vlásek, i tak se jedná o mimořádně podařený druhý díl, pouze už tomu chybí novost prostředí a velké životní zvraty, které nabídla jednička. Ale sled táborových dobrodružství je poutavý, Jonáš pořád úžasně nedokonalý hrdina, oddíl záviděníhodná parta. A přátelství plné uvěřitelného špičkování. Opravdovým převratem je v sérii až díl třetí, Cvoci, určený pro malinko dospělejší čtenáře. P. S. Kam se ztratili Kolda s Hájkem?!
Tuto knihu jsem četla ještě před sedmičkou a je zajímavé, že takový tábor vodních skautů se ne zas až tolik liší od tábora skautů suchozemských, I když nás není za co trestat a ruletu nemáme.
Druhý díl Sedmičky, který však nevyžaduje znalost předlohy. Líbí se mi už jen popisem letního skautského tábora (člověku se hned vynoří jeho vlastní vzpomínky) a různých každodenních příhod, líčením závěrečné pokladové hry či rozluštěním záhady, kdo stojí za "útoky" na táborníky a kdo jim dělá nejrůznější naschvály. Pro mne nadčasová záležitost - předobrazy literárních postav už možná mají stejně staré děti a vnuky, jako jsou hrdinové v knížce, ráda však při čtení předstírám, že se děj odehrává dnes. Jediné, co mne mrzí, že nevím, jak to dopadlo s Koldou a Hájkem (když v Sedmičce bylo napsáno, že v oddíle je místo jen pro dva nováčky, a v Ostrově přátelství vystupují Jonáš a Chrostík, co se stalo s těmi dvěma výtečníky?).
Vlastním vydání z roku 1983,jež jsem dostal k Vánocům následujícího roku.Knihu jsem si zamiloval a několikrát i v dospělosti jsem se k ní vrátil.Obyčejně neobyčejná dobrodružství party kluků z vodáckého oddílu,příběhy,které by měl číst každý normální kluk,neboť právě v takových knihách jsou zaznamenány konkrétní kodexy slušnosti,charakteru,odvahy a přátelství,které by měl každý ctít a vzít je za své.Předobrazem míst,kde se události tohoto příběhu odehrávají je údolní nádrž Seč v Železných horách a když jsem knihu poprvé přečetl,nikdy bych netušil,že jednou budu na tuto přehradu s vodáckým oddílem každý závěr prázdnin také jezdit.Proto mám s touto knihou spojeny vzpomínky na vlastní báječné dětství na konci 80. let.
Knížka, kterou jsem četl již několikrát, a ke které se ještě párkrát určitě vrátím.
Druhý díl Sedmičky je stejně výborný, jako ten první. Je to řada příhod a dobrodružství plavčíka Pajdy & Jonáše, který to jako nováček ve vodáckém oddíle nemá jednoduché. Většinou všechno poplete, pokazí, ale několika pochval se mu přeci jen dostane. Jeho příběhy jsou originální, veselé, napínavé a nezamněnitelné. K Ostrovu přátelství se velmi rád vracím. Vlastně sem s ním úplně srostl. Kam jenom Zapletal na ty nápady chodil.
Tak tohle je jedna z knih, ke které se vracíte stále a stále. Poprve jsem ji četl když mi bylo asi 10 až 12 let. Dnes je mi 37 ( 2012 ) a minimálně jednou za rok, většinou v létě když jsem na chatě, si ji přečtu znovu. Ostrov přátelství je volným pokračováním Sedmičky.
Tato knížka je vynikající, plná humoru a pořádného dobrodružství .Vždy se u ní moc bavím. Bylo to mé oblíbené prázdninové čtení, a ještě dnes se k němu rád vracím. Doufám, že se mým dětem bude taky líbit. Děkuji panu Zapletalovi, za jeho velmi pěkné knížky. Vřele doporučuji :-))
Toto pokračování Sedmičky je snad ještě lepší, vynikající dobrodružné počtení pro děti a mládež. Patří k mým nejoblíbenějším knihám dětství a proto mám oba díly v domácí knihovně :-)
Rozhodně doporučuji dětem a mládeži.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Velká encyklopedie her 1: Hry v přírodě |
| 1995 | Stezka odvahy |
| 1989 | Soví jeskyně |
| 1993 | Sedmička |
| 1986 | Velká encyklopedie her 2: Hry v klubovně |
Soví jeskyně byla léta mojí nejoblíbenější českou dobrodružnou knihou a i na jejím základě jsem se chtěl dostat k dalším Zapletalovým románům. Stezka odvahy byla taky povedená, takže bez obav jsem sáhnul po vychvalované Sedmičce. Musím upřímně poznamenat, že i druhé pokračování Sedmičky v podobě patálie Pajdy/Jonáše hodnotím v průměru, vadily mi opakující se pády a ponaučení hlavního pachatele, fňukání, a omílání jak každá druhá událost byla to nejlepší co se dalo zažít a zůstane navěky nezapomenuto, do dalšího vodáckého dobrodrůža se už nepustím - 60 %