Sejdeme se pod jmelím
Jenny Bayliss
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552617/bmid_sejdeme-se-pod-jmelim.jpg
4
72
72
Nory vede v Londýně antikvariát a je spokojena. Nikdy ji neokouzlil extravagantní životní styl jejích spolužáků z privilegované soukromé školy. Dva spolužáci, kteří se chystají vzít, nyní dokonce pozvali celou partu na týdenní oslavu před svatbou na hradě nedaleko bývalé školy. Nory ale netuší, že se na anglickém venkově setká i s dalším starým známým. Zatímco s ním během předsvatebních dní tráví víc a víc času, zjišťuje, že se do svého dětského „úhlavního nepřítele“ po uši zamilovala.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Baronet
Originální název:
Meet Me Uder The Mistletoe, 2022
více info...
Přidat komentář
"Hromadit knihy není chamtivost," prohlásila Nory prudce a přitiskla si na hruď letitý výtisk Heidi, děvčátko z hor. "Je to chránění historie. Psané slovo je klíč k tajemstvím tohoto světa a všech světů, které nám žijí v hlavách."
Hlavní hrdinka je antikvářka.
Miluje knihy, svou rodinu a své přátele.
Její kamarádka se bude vdávat a tak pozvala celou jejich PARTU PRO KAŽDOU SRANDU :-) na týden oslav.
Předvídatelný, romantický příběh, ideální na tuto dobu :-).
V knížce mi vadilo to, jak je stále dokola čtenáři předhazován konec jednoho kamaráda. Těšila jsem se na příjemnou vánoční pohodu. Ale jinak se mi příběh moc líbil. Kouzelné pro mě byly chvíle, kdy autorka velmi obratně popisuje nádherné staré knihy v Norině krámku. Celkově mi byl blízký styl, jakým je knížka psána, autorka si umí hrát se slovy a pocity, atmosférou. Jak popisovala Londýn i venkov bylo pěkné.
Já bych neřekla, že to je vánoční příběh i když se odehrává v zimě,ale přestože jsou v knize dvoje vánoce,je to spíše svatební příběh.Příběh spolužáků a kamarádů,kteří se sejdou na svatbě dvou z nich,se vzpomínkami na školní léta a na odchod jednoho z nich.Nory byla sympaťačka a jakmile se přidal Isaac,nemělo to chybu.Bylo to vtipné, romantické,občas smutné a přestože jsem to četla v létě,užila jsem si to.
Nic moc nezaujalo. Musím souhlasit s hodnocením SBH. Ten příběh byl tak "sluníčkový", až se mi chtělo řvát. Gayové s miminkem, hrdinové různých barev pleti, snad i uhlíková stopa a nikdy neuvěřím, že by takoví VIP hrdinové byli tak nezištnými přáteli holky ze zahradnictví. Asi už na takovou romantiku nemám...
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Vánoce jsou už sice za námi, ale ještě je tak nějak nechávám doznít. Mám tu pár knih s vánoční tématikou, které jsem si nechala na konec února. Jednou z nich je Sejdeme se pod jmelím, u které jsem očekávala útulnou atmosféru...
.
Název zní pohádkově a já si říkala, že na ten dojezd to bude ideální čtivo. Za atek byl slibný. Hlavní postava Elianor vlastní malý antikvariát v Londýně. Ano, pro mě ideální kombinace, Londýn a knihy, zajásala jsem! Prvních pár stran uteklo jako nic. Nechybí názvy děl, krásné prostředí, byla jsem nadšená.
.
Pak se ale Elianor přesunula domů, mezi své přátele, kteří chtějí oslavy svatbu dvou z nich. A tady přišlo velké au.
.
Hodně se tu propírá původ z bohatých rodin a naopak z rodin, které peníze nemají. Nebyla snad strana, kdyby tento rozdíl nebyl čtenáři předhozen a já toho měla docela brzy plné zuby. Nemám ráda porovnávání lidských bytostí na základě majetku.
.
Stejně tak to má i Isaac, další velmi důležitá postava. Byl mi hned sympatický, milý, chytrý, nebojí se práce. Vedle Elianor perfektní, hezky vyrovnával momenty, kdy jsem nad jejím chováním jen zírala.
.
Možná jsem si představovala něco víc vánočního, nějaké ty tradice. Možná mi chyběl v příběhu švih. Líbila se mi upozaděná linka o Issacově rodině, která mohla tolik nabídnout!
.
Je tu mile zpracované téma přátelství, lásky po x letech, ale i popisy prostředí se povedly. Bohužel to pro mě není kniha, ze které bych si sedla na zadek k vanilkovým rohlíčkům a nemohla se odtrhnout. Něco mi tam prostě chybělo.
Příjemné čtení o lásce a hlavně o přátelství, které trvalo od školních let. Dějová linka přetrvávajícího kamarádství a ochoty pomoci se mi líbila více, než jiskření mezi Isaacem a Nory.
To byla skvělá romantická kniha. Nejdříve mě trochu mátlo, že hlavní hrdinka je jednou nazvaná Elinor a na další straně Nory. Kdybych si pořádně přečetla anotaci, tak se mi to nestalo. :)
Ale jinak to mělo vše, co správná romantická kniha má mít. Zajímavé prostředí, stará parta kamarádů, kteří mají své chyby, ale když se sejdou je kopec srandy a dokáží si jeden druhému pomoci.
Kamarádka Nory Jenna se bude vdávat. Pozve celou svou partu ze školy, aby s ní týden pobyli na hradě a zakončili to sobotní svatbou. Elinor zde potkává svého dávného nepřítele z dob puberty. Kdykoliv přijela ze soukromé školy domů, házeli po sobě hlínu. Isaac je novým hradním zahradníkem.
Oblíbila jsem si i další postavy z knihy. Kamarádky Pipp, Jenny, Ameerah a kamarády Dev, Charles a nakonec i Guy, který ukázal až na konci knihy, co v něm vězí.
A Jenny měla tedy před svatbou dost patálií, které mě pobavili.
Setkání Nory a Isaaca se neobejde bez vtipné situace. Postupně se do sebe zamilují, vysvětlí si minulostjenže pak Nory udělá něco, co jejich vztah opět naboří. Dokáží si vše vyříkat?
“Takoví přátelé jsou v mnohém jako rodiny: komplikované i prosté, všechno najednou. Někdy se hádají, někdy se vzdálí, ale uzly, které je drží pohromadě, jsou moc pevné na to, aby kdy úplně povolily.
K této naprosto kouzelné knížce, ve které je VŠECHNO, co mám ráda, se budu vracet vždycky, když budu potřebovat mentální doping.
Jedna hvězdička chybí jen proto - což asi vysvětluje, proč potřebuju mentální doping - že při příchodu na rozsvěcení vánočního stromu viděli hrdinové obří borovici. Jenže pak se rozsvítila jedle... A rostliny hrají v příběhu příliš velkou roli na to, abych to mohla jen tak přejít :-(
(SPOILER) Moje druhá kniha s vánoční obálkou i když příběh ,vánoční atmosféry měl pomálu,přesto se mi četl dobře.S hlavní hrdinkou Norou a jejími spolužáky s dětství se vydáme na starý anglický hrad,kde se odehrává svatba jedné ze spolužaček. Na svatbě se setká Nora se svým nepřítelem z dětství,ale mnohé čas změnil.Romantický oddechový příběh i když by mohl být trošku kratší.
Tyto vánoce jsem chtěla strávit nad hezkou vánoční romantikou. Kniha nebyla špatná, ale byla zbytečně zdlouhavá, hlavní hrdinové mi chvílemi lezli na nervy. Bylo to romantické, ale pro mě nějak málo.
(SPOILER)
Opravdu velké zklamání. Zima nejistých nadějí se mi moc líbila, tak jsem knihu otevírala s nadějí, která byla bohužel zašlapána do země.
Počáteční přehršel klišé, jako nejlepší kamarád hlavní hrdinky gay a tak podobně bych vydýchala, v případě anglosaské romantiky vím, do čeho jdu. Partička lidí, kteří o sobě tvrdí, jací jsou přátelé, ale ve skutečnosti se jedná o sbírku sobeckých parchantů, kteří si jdou po krku, to už mi trošku haprovalo. Celé to zachraňoval občas úderný vtípek a celkem čtivý styl.
Jen poznámka k překladu. Zlozvyk překládat angličtinu doslova je úmorný, neznám nikoho, kdo by se na druhého díval „přes nos“, naopak obvykle se lidé v Čechách dívají „skrz prsty“, a podobně. Na druhou stranu mě nebolely oči kvůli množství pravopisných chyb, takže s výhradou dobrý.
Od chvíle, kdy se Nory svalí do hnoje, mi už ale uvěřitelnost příběhu vyletěla komínem. Vyřiďte, prosím, autorce, že člověk umazaný hnojem, který se bez použití kapky vody aspoň na opláchnutí rukou a obličeje převlékne do čistého oblečení, nadále dost intenzivně páchne (já bych vlezla do sprchy i s vlasama bez ohledu na společenská pravidla). A tak podobně. Sněží, ale zároveň je možné pozorovat hvězdy na jasné obloze, třeba.
Nakonec byl ale nejhorším problémem hlavní hrdina. Nebo přesněji chování nadržené slepice Nory. Od začátku mi vadilo, jak za Isaakem běhá a neustále mu podlézá. On nehnul prstem, seděl na zadnici v zahradním domku a byl hezkej.
A ten závěr? Obrácení ústředních padouchů Guye a Thomase mi obrátilo kufr. Upřímně bratr, který Nory dvacet let šikanoval, není laskavým starším bráškou, kterého bych si přála. Sladkobolné spárování všech se všemi a hutná přátelská atmosféra, kdy nikdo nikomu nelezl na nervy a ze všech se stali charakterní lidumilové, byla úmorná. Ovšem konečné zúčtování ústřední dvojice bylo nejhorší. Při Velkém Nedorozumění (rozumím, nutná součást anglosaské romantiky) dílo nabralo jakž takž snesitelných obrátek, aby to autorka opět spláchla do kanálu. Pořád jsem čekala, že se ňouma Isaac vzchopí a dojede za Nory do jejího knihkupectví. Ale ne, zůstal vytrvale sedět na svém zadku a Nory to musela jako obvykle zařídit všechno sama. Fujtajbl, od takového muže ruce sakra pryč!
Zklamání, ale to jsem už říkala.
Nádherná obálka. Romantický, čtivý příběh o tradicích, přátelství, Vánocích, anglických zahradách, dávných křivdách a lásce.
Všechno jde odčinit, jen smrt ne.
Kdysi byli spolužáci. Pak kamarádi. A pak jeden z nich zemřel. Spojí je to? Rozdělí?
Skupiny takových přátel jsou v mnohém jako rodiny: komplikované i prosté, všechno najednou. Někdy se hádají, někdy se vzdálí, ale uzly, které je drží pohromadě, jsou moc pevné na to, aby kdy úplně povolily...
Anglický venkov i starobylý Londýn. Staré knihy, staré malby, květiny a jedno velké nedorozumění. Líbilo se mi to, i když jsem od toho asi čekala víc. Oddechové čtení na svátky, s kouzelnou atmosférou, sněhovými vločkami, romantikou a humorem.
Možná, že právě tohle je láska. Držet se za ruce, skočit do propasti a doufat, že se v tom pádu nepustíte. Krásná a děsivá záležitost.
„Ty úplně otřásáš mým světem, Nory Noelová.“
Krásný vanocni příběh o přátelství a taky laskach z minulosti..
Podľa anotácie a obálky som sa tešila na taký milý romantický príbeh odohrávajúci sa v zime, no bohužiaľ, zostala som trochu sklamaná. Vianoce sa objavili až na konci, aj to v minimálnej miere. Sejdeme se pod jmelím bol jeden z tých príbehov, čo nenadchne, ani neurazí.
Hlavnú úlohu tu zohrávalo stretnutie bývalých spolužiakov na svadbe dvoch z nich. Svadba sa odohrávala v prostredí hradu, čo sa mi páčilo. Začiatok bol pomalší a nejaký čas mi trvalo, kým sa mi podarilo začítať. Keď sa dej viac rozbehol, bolo to už o niečo lepšie.
Partička spolužiakov bola rozmanitá, boli v nej sympatické postavy i postavy, ktoré mi celkom liezli na nervy. Hlavne mi vadilo, že sa tu neustále riešilo postavenie a financie, po istom čase to začalo byť únavné.
Nory viedla vlastný antikvariát a len veľmi ťažko sa lúčila s predanými knihami (úplne si viem predstaviť, žeby som sa správala rovnako, keby som pracovala v obchode s knihami. Bola milá, priateľská a dobrosrdečná, no nemôžem povedať, žeby som si ju nejak extra obľúbila.
Isaac mi najskôr nebol veľmi sympatický, správal sa zvláštne, čomu sa na jednej strane nečudujem po tom všetkom, čo si s touto pätičkou v minulosti zažil, ale on ich tiež hneď odsúdil a hodil do jedného vreca bez toho, aby ich lepšie spoznal. Postupne som si však k nemu našla cestu.
Romantická linka bola fajn, tá sa mi na celom príbehu páčila asi najviac. Isaac a Nory dostali druhú šancu a hoci im v ceste stála nejedna prekážka, nakoniec sa ju rozhodli využiť.
Obal na knize sliboval romantický vánoční příběh. Bohužel jsem byla zklamaná. Příběh neměl pro mne švih ani vánoční kouzlo. Setkání spolužáků před svatbou a jakoby v pozadí zamilovaná Nory s Isaakem byla vlastně nuda. A do té nudy ještě v pravidelných intervalech vstupovaly jedna tragédie (úmrtí spolužáka) a jedna křivda. Chápu autorku, že chtěla příběh oživit.
Tato kniha mě bavila o něco víc než Dvanáct vánočních schůzek, ale jinak je mé hodnocení u obou knih v podstatě stejné
Kniha opět není úplně vánoční, nijak zvlášť na Vánoce nenaladí (to jsou i lepší příběhy), ale je taková pohodová, nenáročná a dobře se čte.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Dvanáct vánočních schůzek |
| 2022 |  Zima nejistých nadějí |
| 2023 | Sejdeme se pod jmelím |
Ať se ve světě děje cokoliv, láska je konstanta.
Nikdy v sobě nepotlačuj, co můžeš vyjádřit.
Milý a čtivý příběh. Skoro mě mrzí, že tam nebylo víc příběhů z antikvariátu.