Sejdeme se v knihkupectví
Amy Meyerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417040/bmid_sejdeme-se-v-knihkupectvi-ERH-417040.jpg
3
240
240
Miranda Brooksová milovala svého strýčka Billyho, jeho výstřední knihkupectví a hravé bojovky, které pro ni připravoval. Jenže v den jejích dvanáctých narozenin se něco stalo – Billy se pohádal s její matkou a záhadně zmizel ze života jejich rodiny. Miranda o něm nemá žádné zprávy, dokud se o šestnáct let později nedozví, že její strýček nedávno zemřel a zanechal jí neobvyklé dědictví – své knihkupectví, které je na pokraji bankrotu, a jednu poslední bojovku, na jejímž konci možná čeká odhalení rodinného tajemství…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
The Bookshop of Yesterdays, 2018
více info...
Přidat komentář
Co musím uznat je obálka, ta mě chytla hned. Ve výsledku se mi příběh líbil. Ale první polovinu knihy jsem tedy pretrpela, pro mě zdlouhavé a nezáživné. Některé pasáže mi přišly úplně zbytečne. Druhá polovina už se konečně rozjela a bavilo mě to. I když jsem čekala jiný příběh, tak vy výsledku jsem ráda, že jsem knihu na začátku neeodlozila (měla jsem chuť).
Knihu jsem teď dočetla, rozhodně fajn oddechovka, ale Miranda mi hrozně lezla na nervy. Byla moc vztahovačná a taky nepřízpůsobivá a zejména mi lezl na nervy její vztah s Jayem. Příběh se mi ale moc líbil, hádanky a záhady tomu dodaly zajímavý úhel.
Příběh je poutavý, nechybí láska, řešení problémů - ať už z minulosti nebo současné. Také rozplétání rodinného tajemství, které mělo zůstat skryto.
Hvězdičku dolů musím dát díky místy katastrofálnímu překladu - strojově překládané věty, kterým občas chybí smysl, nebo jsou tam vážně hlouposti. Kniha (a tím myslím každá) by si zasloužila slušný překlad
Taková oddychová jednohubka, předvídatelná, ale příjemná. Potěšily mě odkazy na zajímavé knihy a taky vzpomínka na dětství - Most do země Terabithia.:)
Můj názor na tuto knihu bude asi odlišný od předešlých komentářů. Už jen když jsem viděla obálku knihy, srdce mi poskočilo. Román se četl velice dobře a představa starodávného knihkupectví kdesi v uličce poblíž dalších podobných krámků ve mně vyvolával hřejivý pocit pohody. Příběh je pro čtenáře, který si chce odpočinout od všedních starostí a nechat se unést do poklidného světa knih.
Nebylo to úplně špatné, ale asi jsem čekala něco víc. Bojovku jsem si moc neužila, tak sečtělá zase nejsem, navíc bylo od začátku jasné, jaké je to tajemství a jak to celé dopadne. Doufala jsem, že se pletu, že přijde nějaký zvrat a překvapení, které by nakonec omluvilo, proč to celé bylo takové natahované se spoustou zbytečných stránek.
Příjemná oddechovka, tajemství sice tak nějak předvídatelné, ale což, kniha se dobře četla a dobře dopadla a víc jsem ani nečekala.
Taková příjemná oddechovka. Bohužel, to velké tajemství, které má hlavní hrdinka vypátrat, je zjevné hned od prvních stran. Přesto napětí a touhu dočíst knihu do konce udržuje právě její pátrání - bojovka, kterou ji její strýček připravil.
Hmm tak na začátku třeba říct, že ono ,,velké rodinné tajemství" je jasné prakticky od prvních stran. Za sebe říkám, že kniha mohla být fakt výborná, kdyby autorka na začátku neprozradila příliš. Když čtenář ,,ví" celou pointu příběhu, je to prostě špatně, nemá to správný wow efekt.
Bylo to sice pěkné poklidné čtení, plné dobrodružství, hádanek a knih, ale prostě předvídatelné. Hlavní hrdinka byla sympatická, ale upřímně mi moc neseděla. Možná tím, že jí některé věci absolutně nedocházely a mně to vadilo. Když byla malá chápu, ale později? Eeej. I když už to začalo být zcela jasné, vůbec ji to nenapadlo. Přišlo mi to zbytečně natahované.
Jsem ovšem ráda aspoň za romantickou linku (ne nijak výraznou), která mé hodnocení knihy navyšuje. Víc než 3 *, ale bohužel nedám.
Ten konec mohla autorka zkratit tak o 20 stranek a knize by to spis prospelo. Neni to nic moc originalniho, ale za zpracovani si to 3* zaslouzi
Teď jsem přečetla všechny komentáře. Většinou jsou negativní. Z toho je mi trochu smutno. Já si totiž knihu cením tak, že ji dávám do přední řady na poličce mých oblíbených knížek.
Tajemství jsem odhalila hned při hádce Billyho se sestrou. To mně však vůbec nevadilo. Ani to, že některé indicie byly dost nepochopitelné. Jak by také nebyly, když některé knihy u nás neznáme. Ovšem celým příběhem se krásně táhne pomyslná červená nitka - odkaz na Bouři.
Dlouho mně trvalo, než jsem se smířila s chováním Mirandy (nezralým, trochu sobeckým). Nebyla však taková proto, jak ji rodiče udržovali v nevědomosti?
Co jsem si z knihy odnesla?
Přesvědčení, že tajit dítěti jeho původ se nevyplácí.
Že vždycky stojí za to, snažit se zachránit to, co milujeme.
Hřejivý pocit z odkazů na knihy a autory, ať už jsem je znala nebo ne.
Že honba za pokladem nebyla pro mne vůbec důležitá.
Že dospět může i dospělý.
A hlavně chuť si po letech opět přečíst Bouři.
Takové knihkupectví bych chtěla mít.
Nádherná obálka je tím, co knihu vyzdvihuje ještě o stupínek výš.
Čtenářská výzva 2020 - 3. kniha jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání.
Kniha se četla pěkně. Hlavní dějová linie je předvídatelná. To, jak hlavní hrdinka rozumí nápovědám a téměř ihned je rozluští mi přijde trochu moc - nevím zda říct nereálné či uspěchané. Těch indicií je až moc na můj vkus. Každopádně kniha je příjemné oddechové čtení, které pohltí.
Krásna obálka, príbeh zo začiatku stagnoval. Viac krát som chcela knihu už odložiť, lebo som čakala iný príbeh, inú dynamiku. Celé to bolo akési ufňukané,nezáživné. Miranda mala pôsobiť asi ako cieľavedomá postava,ja som z nej cítila dlho egoizmus. Malcolm bol a zostal nemastný neslaný .Zápletka,no motív fajn, ale dlho trvalo,kým príbeh začal gradovať. Finále bolo famózne,ale dojem pokazil nový názov knihkupectva, ktorý mal byť začiatkom novej éry obchodu.
Knížka mě taky nalákala názvem a obálkou. Není úplně špatná, ale trochu zdlouhavé a natahované. Vadil mi i zvláštní styl psaní, kdy jsem se někdy těžko orientovala v tom, kdo to vlastně vypráví, jestli je to současnost nebo minulost. Navíc v knize nebyl asi nikdo, kdo by mi byl úplně sympatický, ani Miranda. I když těžko říct, jak by se člověk choval v její situaci, i v situaci jejich blízkých. Nejradši bych dala 3,5 *
Asi jsem od toho čekala něco jiného. Po 70 stránkách jsem knihu jen zběžně prolistovala a je mi jasné, že tohle nebude můj šálek čaje. Děj je jako u levné slaďárny, kterou dávají každou neděli po obědě v telce, aby u toho přejezenej divák nemusel moc přemýšlet.
Už od prvej kapitoly som vedela, o čom príbeh asi bude a ako to dopadne, ale páčilo sa mi, ako autorka píše a mala som chuť prejsť cestou na honbe za pokladom s Mirandou. A som za to rada. Dôležitá je totiž cesta, a nie cieľ. Knihu som mala prečítanú za dva večery. Výborný oddych.
Kniha některými milovaná, jinými zatracovaná. Každopádně, mě se četla velmi příjemně. V knížce sem nenašla žádné "hluché místo", které bych musela doslova přetrpět. Právě naopak. Měla jsem problém se od ní odtrhnout. Ano, velmi brzy jsem začala tušit dějovou linii. O to víc mě zajímalo, zda jsem se v odhadu nezmýlila.
Jediné, co mě trošku vadilo, že Miranda vykazuje velmi nízkou míru empatie. Vidí pouze svůj pohled a své starosti, svojí honbu za pokladem a ostatní ve svém okolí nebere jako lidi, kteří mají své emoce. Na její obhajobu musím přiznat, že sama nevím, jak bych se chovala v její situaci.
Sejdeme se v knihkupectví
Zezačátku se mi hodně líbilo, jak je kniha psaná. Jen postupem děje mé nadšení sláblo a nakonec sem se přistihla, že už se těším, až kniha skončí a dozvím se vyřešení hádanky/šifry, která vás provádí celou knihou.