Sejdeme se v knihkupectví
Amy Meyerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417040/bmid_sejdeme-se-v-knihkupectvi-ERH-417040.jpg
3
240
240
Miranda Brooksová milovala svého strýčka Billyho, jeho výstřední knihkupectví a hravé bojovky, které pro ni připravoval. Jenže v den jejích dvanáctých narozenin se něco stalo – Billy se pohádal s její matkou a záhadně zmizel ze života jejich rodiny. Miranda o něm nemá žádné zprávy, dokud se o šestnáct let později nedozví, že její strýček nedávno zemřel a zanechal jí neobvyklé dědictví – své knihkupectví, které je na pokraji bankrotu, a jednu poslední bojovku, na jejímž konci možná čeká odhalení rodinného tajemství…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
The Bookshop of Yesterdays, 2018
více info...
Přidat komentář
Protože čtu detektivky, které mě moc baví. Rozhodla jsem se si přečíst nějakou romantiku. Nějak jsem se do knihy nemohla začíst. Příběh mi přišel moc předvídatelný. Nějak jsem čekala od této knihy více. Koupila jsem jí protože mě zaujala obálka, ta je vyvedená a moc.
Tak to bylo zklamání. Hlavní v knize není až tak knihkupectví, ale rodinné tajemství. Nepochopím, proč lidi spolu nekomunikují, mají tajemství a je jasné, že stejně jednou vypluje na povrch. Čím později, tím hůř. V čem je jádro pudla, jsem uhodla hned ze začátku, což je co říct, protože většinou podobné zápletky - kdo je vrah apod. - mě nedojdou. V tomto jsem vděčná čtenářka. Žádné překvapení se tak nekonalo. Také jsem nechápala, proč strýc nechal hlavní hrdince "bojovku", vždyť se jednalo o důležitou věc a ona jí nemusela vyluštit (já bych asi neuhodla žádnou) a taky se na ní mohla vykašlat. Zdlouhavé, mohla mít tak polovinu stránek. Chtěla jsem dát dvě hvězdičky, ale dávám jednu navíc za obálku a za literární odkazy v knize.
Nádherná kniha, která si mne získala svojí obálkou. Příběh je silný a hlavní hrdince se obrátil život vzhůru nohama. Poznávání minulosti, křivdy a o vyrovnávání se se smrtí. S citem napsáno do detailů. Sice by mohlo být méně stránek, ale ničemu to nevadí. Dávám plný počet hvězd, tato kniha si to zaslouží.
Velice hezky sepsaný román pro ženy o rodinném tajemství, které se postupně vynořuje z minulosti a mává nejen s naší hrdinkou. Knih o hledání vlastní identity jsou plné knihovny a autorka to tedy neměla lehké objevit alespoň něco nového. Povedlo se to bojovkou s hledáním zašifrovaných stop a návazností na trh s knihami a vůbec na literaturu. Shakespearova Bouře vše prostupuje a ovládá do samého konce. Očekával jsem, že knihkupectví přejde částečně na e-shop, ale autorka vybrala k záchraně cosi jiného, co snad bude v Americe zabírat. Jenom nevím, jestli je romantika a nostalgie ten správný motiv v tomto stále tvrdším businessu.
Knížka má nádhernou obálku, která láká k přečtení. Rozhodně si nemyslím, že by to byla úplná oddychovka. Je to o vyrovnávání se se smrtí blízkého, o pochopení druhého, o rozhodnutích která ovlivňují celou rodinu. Příběh byl ale na můj vkus dost rozvláčný, pomalu plynoucí.
Upřímně musím nesouhlasit s většinových hodnocením této knihy. Na první pohled - hlavně podle obálky - vypadá kniha jako odpočinkový příběh, ale jde více do hloubky a na konci jsem byla celkem mile překvapená. Ani se mi nezdálo, že by byla špatně napsaná, a to jsem toho přečetla hodně. Určitě existují lepší, ale také horší knihy. Možná, že si ji prostě podle obálky vybrali špatní lidé, kterým nesedla. Já ji budu trochu obhajovat. :)
Po Pampeliškovém víně jsem nutně potřebovala nějakou „bezpečnou“ knihu. Něco, co mě nerozloží na atomy. U této jsem vyjíměčně nejdřív přečetla komenty a řekla si, že by to mohlo být to, co hledám.
Příběh je pomalý bez nějakých extra zvratů a tajemství, které se vznáší kolem Mirandy, se dá prohlédnout docela brzo. Většinou totiž možnost, která se jeví, jako nejvíc logická, bývá ta pravá. Miranda je taková příjemně naivní a obklopená milujícími lidmi, vrhajícími po sobě znepokojené pohledy, aby v dospělém věku nepřišla na to, co je do očí bijící.
Hodně se mluví o knihách a citují se knihy, což je milé. A naivita není zase až tak špatná věc. A lidi by se měli mít rádi. A číst.
Průměrný román který nenadchne ani neurazí a určitě by mu prospělo, kdyby byl tak o sto stránek kratší.
Román se čte celkem dobře, jen byl takový nějaký rozvláčně nekonečný. Na styl psaní jsem si chvíli musela zvykat.
Na můj vkus to bylo moc roztahané. O sto srtánek méně a byl by to prima příběh. Takhle jsem se muslela nutit do čtení, protože jsme chtěla vědět, zda to dopadne podle očekávání.
Samotný popis příběhu je neuvěřitelně poutavý. Odhaluje tajemství, které čtenář touží rozlousknout. Slibuje mnoho a podněcuje fantazii. S takovou chutí, s jakou se do něj začtete nepočítáte. A co přijde pak?
Netuším, jestli jsem v tom sama nebo má tytéž pocity i někdo další, přesto to bylo až nekonečné. Knihu téměř vždycky dočtu a to mě i po několika týdnech, kdy byla odložená, popohánělo vpřed. Nic zásadního se v knize nestane, žádný velký třesk a rozuzlení dlouho natahované zápletky. A přesně to mi na příběhu vadilo.
Bylo to bez chuti a bez zápachu, nudné, stále se opakující. Ani konec mi nepřinesl takovou úlevu, jakou jsem očekávala. Za mě tuhle knihu ani nemá smysl otevírat, obálka nádherná, popis slibující, ale to je tak všechno ... Možná je to jen můj názor nebo budeme v menšině, přesto, radši koukat do stropu než si znovu přečíst tohle.
Obálka je na této knize to nejlepší. Vlastní příběh je děsně šroubovaný a ve skutečnosti by asi šel popsat na pár stranách.
Kniha se nečetla špatně, ale už se k ní vracet nebudu...
Něco bych i vynechala, nemuselo to mít tolik stran...
Mně se kniha celkem líbila a ani jsem nečekala takové vyústění.
Docela příjemný relax před začátkem četby mých oblíbených thrillerů.....
Sejdeme se v knihkupectví
Pěkná kniha. Sice hodně předvídatelný příběh... Ale myslím, že o to tam ani nešlo. Ale o cestu. A pro milovníky knih, hezké. Milé, hezké čtení.