Sejdeme se v knihkupectví
Amy Meyerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417040/bmid_sejdeme-se-v-knihkupectvi-ERH-417040.jpg
3
241
241
Miranda Brooksová milovala svého strýčka Billyho, jeho výstřední knihkupectví a hravé bojovky, které pro ni připravoval. Jenže v den jejích dvanáctých narozenin se něco stalo – Billy se pohádal s její matkou a záhadně zmizel ze života jejich rodiny. Miranda o něm nemá žádné zprávy, dokud se o šestnáct let později nedozví, že její strýček nedávno zemřel a zanechal jí neobvyklé dědictví – své knihkupectví, které je na pokraji bankrotu, a jednu poslední bojovku, na jejímž konci možná čeká odhalení rodinného tajemství…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
The Bookshop of Yesterdays, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Chytlavý příběh s indiciemi, které čtenář s hlavní hrdinkou postupně lustí a odkrývá. Zpočátku mě kniha docela chytla, ale od půlky mi to už příšlo poměrně zdlouhavé, když ze mě vyprchalo to počáteční nadšení a zaujetí. Jako jo příběh zajímavý, bylo to něco jiného, protože hlavní dějová linka se netýkala dvou zamilových lidí, ale hrdinky a mrtvého strýce, ale moc mi nesedlo jak hrdinka jednoduše opustila svůj nynnější život a přitele v jiném státě lusknutím prstu.
Dávám 5*, knížka se četla dobře už od začátku, bylo to místy dost napínavé ale některé pasáže byly dost zdlouhavé vypsané.
Docela mi trvalo se do knihy záčíst. Děj je poměrně předvídatelný a už od prvních kapitol mi bylo víceméně jasné jak to s Mirandinou rodinou ve skutečnosti je. První polovina knihy byla pro mě zdlouhavá a některé informace byly nepodstatné a zbytečně natahovaly děj. Všechny hlavní postavy se chovali jako sebestřední hlupáci a díky tomu ze situace, která se dala snadno vysvětlit a nepochybně by ji dítě starší dvanácti let, což byl věk, kdy se cesty některých členů rodiny rozešly, bez obtíží pochopilo, udělali zbytečné a naprosto nesmyslné rodinné drama. Druhá půlka nasadila trochu svižnější tempo a tak mi i stránky pod prsty ubýhaly rychleji. Možná to bylo i tím, že se děj více točil okolo Prosperova knihkupectví a to mě více bavilo. Jinak je kniha takový slabší průměr. Vím jistě, že znovu bych po ní už nesáhla a pokud bych knihu vůbec nečetla, rozhodně bych o nic nepřišla.
Knížka se mi líbila, námět je zajímavý. Rozuzlení je čtenáři nejspíše jasné už na začátku, ale je zajímavé sledovat, jak se k němu dojde. Příběh je hodně rozvláčný, takže to není úplně strhující čtení, od kterého by se člověk nemohl odtrhnout, ale mám ráda knížky z prostředí knihoven a knihkupectví, tak jsem byla spokojená.
Nemohla jsem se začíst, až od poloviny knihy mě to zaujalo. Dočetla jsem do konce, ale četla jsem už lepší
Námět knihy dobrý, ale výsledek bojovky jsem odhadla hned na začátku a od půlky knížky bylo vyprávění strašně vleklé určitě by se dalo zkrátit.
Krásný název knihy a úžasná obálka, kombinace, která mě, jako zarytého knihomola, prostě nalákala po této knize sáhnout. Tím ale asi chvála jako taková končí. Zajímavý námět, který byl ale natažen do tolika stran, že se z něj stala nuda. Snažila jsem se, fakt ano, přečetla jsem asi třetinu knihu a pak, což jsem ještě snad nikdy neudělala, poslední dvě kapitoly, abych věděla, jak to dopadlo. A nejlepší na tom celém je, že i když jsem vynechala podstatnou část knihy, myslím, že jsem o nic zásadního nepřišla. Hlavní hrdinka nesympatická, sebestředná, krapet bezcitná a hloupá. V rámci jedné kapitoly střídání času děje, že jsem občas nevěděla, co vlastně sakra čtu a kde se zrovna nacházím. Ne, opravdu si myslím, že kniha šla udělat lépe.
Sejdeme se v knihkupectví
Tolik jsem se těšila, a jsem zklamaná. Mám ráda příběhy z knihoven a z knihkupectví, ale toto je plácání o ničem, které jsem vydržela až na stranu 200, pak mi došla trpělivost. Čekání na změnu se nekonalo, vztekle jsem vytáhla záložku a knihu zaklapla. Proč se trápit, když na mne čeká tolik pěkný knih. Zkuste to, třeba Vám se bude líbit víc, možná je chyba ve mně. Odkládám do nedočtených bez hodnocení.
Knihu jsem dočetla silou vůle.. Nejprve máte 200 stran hledání pokladu, ikdyž malinko jsem tušila jak to dopadne. Konec byl velkým překvapením. Vlastně jsem to dočetla, protože jsem prostě chtěla vědět jak to dopadne. A jak bude vypadat nalezený poklad.
Trochu mi bylo smutno z toho jaký vztah měla hlavní hrdinka se svojí matkou, kterou nechápala. Rodinná tajemství jsou peklo. Musí být strašné zjistit po letech, že žijete celý život v obrovské lži.
Nejhorší je, že se něco rozhodne. Odsouhlasí to všechny strany a pak najednou po 12 letech si vzpomene, že to mohlo být jinak... Je to dost nefér. Na druhou stranu je hezké, jak se naopak někteří lidé zachovali.
Minulost nás vždycky dožene...
Knížku hodnotím jako fajn příběh. U této knihy jsem si odpočinula a říkala jsem si, že je to vlastně takový milý příběh o lásce a hledání pravdy.
Příběh vleklý, místy se špatně v textu orientuje (v jednu chvíli něco vypráví matka ze svého pohledu, druhá věta je, bez přechodu, z pohledu Mirandy), zbytečné a sáhodlouhé popisy nepodstatných věcí a míst (např. basketbalový zápas), už od začátku knihy jsem znala ono "tajemství" k němuž autorka konečně dospěje v závěru knihy. Je to prvotina, tak jsem autorce milosrdně přidělila dvě hvězdy.
Námět vypadal velmi slibně, ale příběh byl nezáživný a čtení mě nebavilo. Děj příběhu je nudný, chybí mu jakýkoliv zvrat v ději, hlavní postava Mirandy rovněž ničím nezaujme. Těšila jsem se na oddychov, pohodové čtení ve stylu Romantických útěků, ale těm se tato kniha ani nepřibližuje.
Pohodová ,půvabná knížka z prostředí francouzské Provence. Penelope se vrací po ztroskotání vztahu i výpovědi ze zaměstnání z Německa zpět do rodné Francie, ke své milované babičce, aby jí po jejím úrazu pomohla vést penzion a dát si do pořádku svůj život.
Námět celkem slibný, ale nějak se to celé strašně táhlo a čtení mi trvalo hrozně dlouho.
Předvídatelný děj a hlavní hrdinka mi dost lezla na nervy. Líbily se mi odkazy na knihy, ale ke konci už jsem se těšila až to bude za mnou.
Je to příjemně a půvabně napsáno, přitažlivě jemně. Vždy, když jde v příběhu o knihovny, knihkupectví, knihy, vidím před sebou krásné, ušlechtile kudrlinkové písmo a začínám se cítit velice příjemně. Ten pocit hřejivého krbu a horkého skořicového čaje. Ten pocit sounáležitosti. Ta malá radost. U této knihy jsem však musela být trpělivější, ale trochu mi připomněla Kroniky prachu, ačkoliv je příběh vsazen do jiného časového období. Tady jde o knihkupectví a řeší se jiná situace. Chtěla jsem, aby knihkupectví přežilo. Bavila mě otázka znovuzrození knihkupectví, která u mě zastiňovala záhady a tajemství Billyho a Suzan, které měly být a vesměs byly doménou knihy. Pro mě ale ne. Užívala jsem si způsob vzkříšení knihkupectví - kavárna, autorská čtení, knižní kluby, slevové akce, užitné a upomínkové předměty, letáky, reklamy v médiích za přispění více či méně známých tváří, apod. Skvělé odpočinkové čtení mě vtáhlo, i když ne od počátku, ale tu akci jsem tam viděla a já si to užívala. Jednu výtku a doporučení bych měla - příště ubrat vztahů a přidat na knihkupectví, protože chod kolem něj byl v knize nejzajímavější. Opravdu by bylo zajímavé vědět, jak je to s přijímáním nových knih, vyřazováním, účtováním, vyjednáváním s nakladatelstvími, celým managementem a marketingem tak, aby byla spokojenost na všech stranách a knihkupectví vydělávalo. Vědět jak, a neztratit. Myslím, že by stálo za to, kdyby kniha tohle rozebírala a více se tomu věnovala. Dala bych jí plný počet bodů.
Tato kniha mě zklamala. Příliš rozvláčné, děj nezáživný a nudný. Sice jsem dočetla, ale už se k této knize vracet rozhodně nebudu.
Sejdeme se v knihkupectví
Kniha sa mi veľmi dobre čítala. Aj keď som skoro vytušila o čo ide, príbeh ma zaujal a lákal čítať ďalej.