Sekty satanských bohů
Václav Pavel Borovička
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Je možné aby v dnešnej dobe boli takíto sprostí ludia? asi áno. Ved to je banda vrahov zlodejov uchylákov a toto je cirkev a jeho že vraj milostivý a spravodlivý boh. Ako že toto dovolil
Šmarjá... Prý 20. století, století pokroku... Jak pro koho. Ale i z dnešního pohledu, kdy se lidé chovají stejně, se vlastně není moc čemu divit. Podobné věci určitě znechutí, naštvou, ale co bude člověk člověkem, tak mě nepřekvapí. Vždyť se stačí i dnes podívat okolo sebe, čemu jsou lidé schopni věřit, za kým jít a od koho si nechat vykládat lži a přikyvovat jim. Ano, působí to neskutečně ale zdá se, že to zde bude pořád. Naneštěstí. V případě této knihy jasně vyhrává obsah nad formou, doufám že editor s korektorem vydání z roku 1996 (Baronet) nedostali zaplaceno, protože tolik hloupých, nesmyslných a špatných formulací a překlepů, které v knize zůstali, to už ani nepobaví.
Zajímalo mě, jak se mohou nechat lidé tak zmanipulovat. Přečíst by si měli hlavně ti, kteří inklinují k ovládání druhými.
V.P. Borovičku čtu celkem rád, všechna témata které jsem zatím četl byla dobra. Tahle kniha, ač zajimává se težce četla. A nehleďe na to, že vydání které jsem četl mělo strašně mnoho chyb a překlepů v textu.
Toto bola jediná kniha od V.P.Borovičku,ktorú som dočítala s veľkými problémami.Tiež nerozumiem to čo sa tu píše v komentároch a to prečo to tí ľudia znášali a nechali si robiť všetky tie veci..miestami mi pri čítaní bolo doslova zle - brrrr.
Táto kniha populárneho autora V. P. Borovičku s trochu mätúcim názvom vo mne zanechala rozpačitý dojem. Myslím, že bola od neho nielen prvou, ktorú som prečítal, ale zrejme aj poslednou.
Čítanie to bolo síce poučné, s množstvom zaujímavých faktov aj potenciálne hodnotných informácií, no neustále som mal pocit, akoby si s tým všetkým autor nedokázal rady. Jasný je jeho zámer podať to množstvo faktov čitateľsky príťažlivou formou, ako živé príbehy, no práve tu kdesi zlyháva. Dejové línie chaoticky preplieta, v rozprávaní necháva veľakrát vystupovať až príliš mnoho postáv, ktorých mená navyše často strieda (raz je to prvé, inokedy druhé meno, potom priezvisko, prezývka, funkcia), takže z toho miestami vzniká riadny mišung. Priame dialógy sú tiež niekedy poriadne chaotické, až prestáva byť jasné, kto čo hovorí. Takéto veci na čitateľnosti rozhodne nepridávajú.
Ešte dobre, že sa jedná o viacero vzájomne nesúvisiacich príbehov, či skôr prípadov, literárne spracovaných skutočných udalostí, členených do kapitol, takže nebol žiaden problém knihu aj na dlhší čas odložiť a pokračovať neskôr.
A môj záver? Táto kniha bola ušitá príliš horúcou ihlou, čo možno nie je pravda, no taký je môj celkový dojem po jej prečítaní.
Kniha je komponována poměrně nevyrovnaně. Zatímco první části - ve které autor rozebírá poměrně podrobně osudy reverenda Jima Jonese až po samotný tragický konec Jonestownu - nelze V.P. Borovičkovi nic vytknout, ostatní části knihy působí nedotaženě a uspěchaně. Už druhá část o Zkáze Řádu Chrámu slunce opakuje stejná fakta na různých místech a dopouští se spekulací pro které však neuvádí smysluplné důvody. Celá kapitola působí značně chaoticky, autor pouští do vyprávění značné množství postav, které sice zhusta cituje, ale současně o nich prozradí jen velmi málo. Stejný problém je zřejmý i v epizodách Smrt ranče Apokalypsa a Krutý spasitel Mojžíš. V obou těchto epizodách popisuje autor dobře osudy hlavních postav - Mesiášů a zaměřuje se na poměrně detailní výpovědi o násilnostech a perverzních sexuálních aktech ze života sekty. Co je ovšem na případech nejzajímavější: totiž proč oběti snášely tak brutální zacházení často celá léta a jaké konkrétní náboženské představy vedly vůdce sekt k jeho chování se bohužel nedozvíme. Myslím, že přemýšlivého člověka znalého problematiky sekt rozhodně neuspokojí časté odkazy hledající příčinu sektářského fanatismu ve drogách a alkoholu. Zařazení poslední minikapitolky Prokleté Matamoros alespoň částečně ospravedlňuje poněkud zmatečný název knihy. Poprvé se zde totiž setkáváme s pojmy jako "satan" a "černá mše". Náboženskými jakož i tzv. "satanskými" motivy se zde však zachází pouze okrajově a bez bližšího vysvětlení. Je to zřejmě dáno tím, že organizace Adolfa de Jesus Constanza nebyla vlastně klasickou náboženskou (tedy i "satanskou") sektou a rituály a vraždy prováděla spíše pro zastrašení konkurence z oblasti obchodu s drogami a také pověrčivých domorodých mexických zvědavců. Není bez zajímavosti, že Constanza byl šamanem domorodého náboženství, které Satana - jako mýtické ztělesnění zla a opaku Božího dobra - vůbec nezná.
V knize se tedy bohužel nedozvíme to nejpodstatnější. Nedočteme se totiž kde vzniká a čím je přikrmován náboženský fanatismus. Stejně jako je mylný název knihy "Sekty satanských bohů", který předjímá svalení viny z tzv. "Božích služebníků" na jakéhosi imaginárního "satanského boha", stejně tak se dopouští zásadního omylu, když hledá problém takřka výhradně ve vůdcích sekt a ostatní členy staví do rolí obětí. Skutečným problémem jsou však fanatické iracionální kořeny každé náboženské víry, která zbavuje své oběti prosté humánní světské zodpovědnosti ve jménu smyšleného (byť jakkoli ušlechtilého) přeludu. V potřebném demýtizování role náboženství (včetně utopických bolševicko-komunistických fantasmagorií) jako vyššího samozřejmého a úctyhodného dobra V.P. Borovička - žel - zcela selhává a kniha tak zůstává pouze poněkud chaotickým výběrem informací z policejních protokolů a relevantních knih. Českému čtenáři lze však knihu přesto s klidným svědomím doporučit pro základní seznámení s praktickým fungováním náboženských sekt.
Pan Borovička je mistr ve svém oboru. Tohle je skvělá kniha s velmi zajímavým tématem. Četla se mi dobře, ale skutečně občas krev v žilách vaří, zvlášť když si čtenář připomene, že jde o autentické případy, v nichž hlavní roli hrají "samospasitelé."
"Kromě otázky, proč lidé snadno podlehnou svodům falešných proroků, je třeba si položit ještě jednu zásadní otázku. Proč policie a soudy v těchto případech často jen bezmocně přihlížejí a zasáhnou teprve tehdy, až dojde k nejhoršímu?"
Moc se mi líbilo zpracování nelehkých témat. Lidé touží po blízkosti druhých a po pochopení a tím jsou zranitelní....Jsou i tací, kteří toho dokáží využít, jak je vidět v této knize.
Nebylo to lehké čtení, hodněkrát mi vařila krev v žilách, ale myslím, že je určitě dobré to přečíst. Čím víc člověk rozumí lidským potřebám, tím lépe podlemě může chápat motivy lidského jednání, ikdyž jsou třeba na první pohled šílené. Sám v Boha věřím a myslím, že potřeba naplnění vztahu s ním je reálná pro každého, ať už ji identifikuje, nebo ne, ať už si ji přiznává nebo ne a nedokáže ji nahradit ani majetkem či vztahy s lidmi. Tito "vůdci" jednotlivých sekt si zmíněnou potřebu (nejen) podle mě uvědomují a využívají ji pro svůj vlastní prospěch. Různými praktikami psychické manipulace, které jsou v knize velmi dobře popsány, pomaloučku, po malých krůčcích systematicky mění a formují mysli svých následovníků. I povědomí o těchto manipulačních praktikách je myslím si přínosné v tom, aby je člověk mohl rozpoznat a sám (nebo někdo z blízkých) se nestal jejich obětí.
Štítky knihy
sekty Chrám slunce Svatyně lidu
Autorovy další knížky
2007 | Atentáty, které měly změnit svět |
1983 | Mistři tajné služby |
2000 | Andělé smrti |
2002 | Sekty satanských bohů |
2001 | Procesy, které vzrušily svět |
Je to otřesná kniha, nicméně si zaslouží plný počet hvězdiček.
Spisovatele Borovičku velmi obdivuji pro jeho precizní literaturu, kdy se věnuje faktickému popisu jednotlivých událostí a příběhů, žádná fikce. Takovíto lidé si obdiv zaslouží, musí věnovat spoustu mravenčí práce, aby uváděli skutečnosti tak, jak se staly.
Sekty satanských bohů je výpověď šílených událostí, které se ještě v dnešní době stávají. Člověk nemůže uvěřit, že existují takoví magoři a ještě lidé, kteří se dokáží nechat tak zmanipulovat.