Sen
Émile Zola
Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje. Sny se někdy plní…
Přidat komentář
Nějak nevím, co na knize všichni vidí. Hlavní hrdinka půlku knížky propláče, její zoufalý milý umírá horoucí láskou, ačkoli se téměř neznají ...Sáhodlouhé pasáže o umučení svatých, které jsem fakt nedala ... jedna z mála knih, které jsem nedočetla.
Půvabné zpracování klasického příběhu o lásce mezi mladými lidmi, jejichž štěstí je na dosah, v cestě mu však stojí nepřejícní rodiče. Obdivovatelé Zoly, nečekejte žádný naturalismus. V této knize Zolu poznáte z naprosto jiného úhlu pohledu. Ke čtení jsem přistupoval s určitou nedůvěrou, ale zdání klame. Svým způsobem je děj předvídatelný a z díla přímo čiší samá klišé, přesto se Zolovi podařilo napsat dílo, jež přečtete na jeden nádech. Normálně bych dílo ohodnotil čtyřmi hvězdičkami, pro zvláštní atmosféru příběhu a jedinečnost vzhledem k celkové tvorbě autora dávám 5 hvězdiček.
Pěkný příběh tragické romance.Nepatří sice mezi nejlepší díla autora,tím stále zůstávají Zabiják a Germinal,ale za přečtení určitě stojí.70%.
Pěkný příběh o lásce, který jsem od Zoly nečekal, až na ten smutný konec. Popis prostředí domu a okolí katedrály opět krásně popsáno.
Klasický příběh, on se zamiluje do ní, ona do něj, on je bohatý, ona chudá, takže společenské konvence reprezentované rodiči sňatek nepřipouštějí. Prostě styl Romeo a Julie, ale po Zolovsku. Takže čtenář až téměř slyší zoufalé tlučení křehkého srdíčka dospívající slečny, v němž vře vášnivá krev Rougonů a svádí boj s klášterní výchovou světice, s poslušností vnucenou prostředím. Cítí myšlenky frustrovaného otce, jemuž samotnému zemřela životní láska, ale který se nezmůže na víc než na prskání svého "Nikdy!". A možná i chápe ustrašenou matku, která se jakýmikoliv prostředky snaží zabránit své dceři a jejímu milému, aby se vídali. Bouře emocí je rámována prostředím staré vyšívačské dílny, v níž se vznášejí obrazy svatých z dob, kdy zázrak byl na denním pořádku, a kterou každý den otřásá zvuk zvonů přilehlé respekt budící katedrály. I když byl děj poměrně jednoduchý, kouzlo nádherně a do detailu popsaného prostředí a skvěle vykreslených postav mě zase získalo. Děkuji, pane Zolo.
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Poprvé se mi Zola netrefil do vkusu, skoro jako bych ani nečetla jeho.