Sen v Lucemburské zahradě
Richard Aldington
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151136/sen-v-lucemburske-zahrade-151136.jpg
4
7
7
Milostná báseň anglického básníka a romanopisce patřícího do tzv. skupiny imagistů. Báseň vznikla jako nepomíjející ozvěna autorova citového vztahu a trpkých zkušeností z první světové války. Mimo obyčejné vyd. vyšlo 100 číslovaných výt. na ručním papíře, vázaných v kůži. 1. vydání
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1932 , Adolf SynekOriginální název:
A Dream in the Luxembourg: A Poem, 1930
více info...
Přidat komentář
Tahle poema - Jedna z mých mladických lásek!
Tu zahradu jsem si pak dlouhá léta přál vidět a stanout v ní, až se mi to roku 1990 podařilo, nejel jsem z Ostrovů jako Aldington, nýbrž z od komunismu osvobozené Prahy a světe div se, měl jsem s sebou J., s kterou jsem podnikl tenhle výlet na samém začátku našeho vztahu! Ale nechme promluvit básníka:
Měli jsme tolik k poznávání druh druha,
že ještě nevíme (ačkoli jsem o tom nikdy nepochyboval),
zdali jsme skutečně stvořeni být milenci,
můžete říct - a pravda je to-,
že je víc, daleko víc v lásce než jen pohlavní akt,
ale když ten je špatný, všechno je špatné
a milenci nejsou milenci.
Nadto nemůžeme znát budoucnost,
ani své city do roka.
Je to bláznovství zadlužit celou budoucnost
i v deliriu lásky,
neboť láska je proměnlivá jako my
a je to nečestné říkat "budu vás milovat navěky",
i když jsme o tom přesvědčeni,
neboť čas míjí, odnášeje všechny dobré věci...
A jestli básník říká:
Nebudu říkat víc,
nic o tom, jak jsme byli milenci,
jak jsem byl jejím milencem a ona mou ženou...
... přidávám se k němu. Bylo to tak.
Jen to neumím tak krásně napsat jako on.
Zkuste s námi snít jeho Sen v Lucemburské zahradě!
Autorovy další knížky
| 2002 |  Imagisté |
| 1972 | Všichni lidé jsou nepřátelé |
| 1970 | Zemřel hrdina |
| 1964 |  Tam a zpátky 1914-1918 |
| 1949 | Henrietta |
Chudák mladý muž v zajetí citu. Až je ho skoro člověku líto. Naštěstí se z toho snu časem probudí. Pak zas přijde nový …
„Bezpochyby mě považuje za tulipána nebo za blázna,
poněvadž jsem potichu anebo koktám,
když na mne promluví.
Leč kdo by se měl stavět bohu na odpor?“