Šepot buše
Jaroslav Mareš
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102181/bmid_sepot-buse-102181.jpg
4
26
26
Africké večery jsou plné tajemství. Skrývá se v nich strach z neznáma, neklid, rozechvění. Mezi prodlužujícími se stíny a posledními paprsky zapadajícího slunce zní tichý šepot, s postupujícím přítmím čím dál srozumitelnější. Hovoří nejen o událostech právě uplynulého dne, ale ožívají v něm i dávno zapomenuté příběhy. Kouzlu Afriky podlehl hned na své první cestě v roce 1965 i autor této knížky. Od těch dob navštívil subsaharskou Afriku mnohokrát. I z této knížky zní píseň divočiny, plíživé kroky šelem, troubení slonů, řev lvů, chechtot hyen, zašplouchnutí jezerní hladiny, uzavírající se za obrovským krokodýlem. Promítá se v ní však i mnoho podivuhodných lidských osudů, z nichž některé se ztrácejí v neznámu.... celý text
Přidat komentář
Nedokázala jsem udržet pozornost při čtení dlouhých a náročných kapitol......a to mám ráda cestopisy, místopisy i vyprávění o Africe - zkusím to někdy jindy znova. Nádherné ilustrace v knize stojí za prolistování!
Druhý díl trilogie o Africe.
Líbil se mi neméně než první, pan Mareš má moc příjemný styl vypravování. Vyzařuje z něj obdiv k tomuto kontinentu, jeho historii i obyvatelům (a to jak zvířatům, tak lidem).
Zajímavá směs autorových osobních zážitků, dojmů, znalostí; příběhů od známých; vyprávění o jedinečných tvorech...
Stejně jako díl první, i tento je doplněn krásnými kresbami a fotografiemi.
Perfektní cestopis který se čte docela dobře. Některé pasíže jsou složitější, ale jinak to je paráda. Na konci knihy je spousta barevných fotografií. Pan Mareš je příznivcem Emila Holuba kterého mám taky ráda. Zrovna od něj začínám číst druhou knihu která je podle recenzí ještě lepší. Jmenuje se Ve stínu baobabů.
Dalčí skvělá knížka od p. Mareše. Povinnost pro všechny milovníky Afriky a dobrodružství opět se skvělými fotkami.
Knížka Šepot buše se perfektně čte. Dozvíte se jako obvykle o zajímavých zvířatech Afriky, o autorově obrovském vzoru - doktoru Holubovi, lovcích dinosauřích kostí nebo zápasu mezi jedním z nejlepších lovců se superšelmou. Hodně mě zaujala kapitola o sanských kresbách, my bychom tomuto národu říkali Křováci. Jsou staré tisíce let a skvěle zachycují zvířata, která tam žila a žijí. Mezi nimi se však objevují i zvláštní plavidla nebo podivné humanoidní postavy, které připomínají moderní představu o mimozemšťanech. Autor sám podobným věcem nejspíše nevěří, ale píše o nich, což je dobře, protože to rozhodně stojí za zmínku. Hodně dobře se četla i kapitolka o Bludném Holanďanu nebo záhadných koulích se třemi drážkami, o kterých nikdo nedovede říci, odkud se vzaly nebo kdo je vyrobil a čím (prý jsou tak tvrdé, neboť je nelze poškrábat ani tou nejtvrdší ocelí. Příjemným bonusem je příloha nádherných a velice povedených fotek.
Knížku rozhodně doporučuji!
Autorovy další knížky
| 2005 |  Kurupira: Zlověstné tajemství |
| 2001 | Hrůza zvaná Kurupira |
| 1997 | Svět tajemných zvířat |
| 2008 | Smrt ve sloní trávě |
| 1993 | Legendární příšery a skutečná zvířata |
Není co dodat! Naprosto skvělá kniha od skvělého autora.