Šest pilířů cenzury
Oto Jurnečka
Autor Oto Jurnečka věří v pracné hledání pravdy prostřednictvím analýzy strohých dat, ale i pomocí selského rozumu, kterým někteří opovrhují. Jako bloger se začal čím dál častěji setkávat s rafinovanými způsoby omezování svobody slova. Začal o tom psát blog - a je z toho kniha. A přichází v pravý čas! Na jednom místě jsou představeny všechny běžné praktiky, které pomáhají marginalizovat nepodporované názory i jejich nositele. Bohužel většina lidí chápe popisované praktiky jako bohulibé, jako nutnou cestu k pravdě. Kniha je rozdělena do dvou částí: 1. První část představuje některé nejběžnější argumenty, jimiž je zavedení cenzury zdůvodňováno. Autor je rozporuje a poukazuje na jejich slabé stránky. 2. Druhá část obsahuje řadu konkrétních případů současné cenzury, a to jak ve světě, tak u nás. Na těchto případech se ukazuje, že iniciátoři cenzurních zásahů neměří všem stejným metrem a jejich skutečným cílem není hledání pravdy, ale umlčení politických oponentů.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha otvírající aktuální téma svobody slova. Žel výběr jednotlivých případů je značně selektivní, autor se hlavně zaměřuje na krajně pravicové a konzervativní aktivisty, zatímco pronásledování kritiků neoliberalismu, envinronmentalistů či anarchistů opomíjí. Škoda, kniha tak mohla být plastičtější.
Jsem pevně přesvědčený, že boj proti dezinformacím je společensky škodlivější než dezinformace samotné, že boj proti nenávisti je v drtivé většině případů jen zástěrka pro potlačování cizích názorům a že základní motivací novodobých koniášů není společenské blaho, ale násilné prosazení jejich vidění světa. Z tohohle důvodu bych měl vítat každou iniciativu bojující proti cenzuře, vymlčování a cancel culture. Nejsem si ale jistý, jestli kniha tomuto úsilí nedělá medvědí službu, protože se špatně četla i mně - i když s ní vesměs ve všem souhlasím. Přišla mi zkratkovitá, povrchní a občas rozčilujícím způsobem prostoduchá. Všechny podstatné myšlenky tam jsou, ale v takové formě osloví možná žáky střední školy. Skutečně zajímavé byly jen případové studie na konci. Ty by měly být neustále připomínány, aby informace v nich obsažené kolovaly mezi lidmi.