Prohnilé město
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378924/mid_prohnile-mesto-0DM-378924.jpg
5
2234
2234
Šest vran / Vrania šestka série
< 2. díl
Kazu Brekkerovi a jeho lidem se podařil nevídaný kousek, za který měli přislíbenou tučnou odměnu. Jenže místo toho, aby se o ni rozdělili, čekala na ně zrada. Proto musí napnout všechny své síly, aby získali to, co jim patří. V temných ulicích zkorumpovaného Ketterdamu se mezitím schyluje k válce. Nebezpečná smrtící droga jurda parem se tu stává předmětem boje o moc. Obstojí Kazova prohnanost proti nepřátelům a zůstanou mu jeho lidé vůbec věrni? https://www.alza.cz/media/prohnile-mesto-d5312825.htm... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Crooked Kingdom, 2016
více info...
Přidat komentář
Pokračování v duchu a na úrovni prvního dílu. Stejně jako u prvního dílu to však u mě na plných pět hvězdiček není. První půlka knihy mě bavila méně, až závěrečná akce byla opět strhující. Chvílemi jsem se také neubránila pocitu, že děj už je mírně překombinovaný a že Kazova předvídavost už je trochu nereálná. A ačkoliv je to již druhá přečtená kniha, tak svět ve kterém se příběh odehrává je pro mě stále dost složitý a nemám pocit, že bych mu úplně rozuměla. Naopak velmi oceňuji závěr s Pekkou.
(SPOILER)
Ježiš, to bylo boží! Oba díly!
Hrozně moc mi připomínaly trilogii Ranhojičky (která mě taky úplně pohltila).
Vzhledem k tomu, že na fantasy moc nejsem, mi míra "fantasyčnosti" v příběhu stačila. A ano, Kaz byl až moc geniální a až moc jim všem všechno vycházelo atd. atd. (teda kromě Mathiase, že?). Ale prostě oba díly mě (po pomalejším rozjezdu) dokázaly úplně pohltit, bylo to tak čtivé! Na postavy a jejich dobrodružství jsem myslela i v práci a těšila se, až už budu doma a budu moct číst. Jakože ty překvápka a podfuky?! Kdy v jedné chvíli člověk nadává, jak je mohl W. takhle všechny podrazit a za pár stránek pak už jen čumí s tlamou dokořán...? Autorka prostě umí. Každý máme jiný vkus, ale mě to bavilo. Děsně moc!
A ano, jako stará beznadějná romantička jsem se blaženě uculovala u všech citových odboček a poznámek a držela palce K. a I.
Jej, už teď mi všichni chybí!
Erinien, tvůj komentář níže mě rozsekal - až to tričko seženeš, dej vědět. Chci ho taky! I když mi před týdnem bylo 36! :DD
"Kdybych to četla v šestnácti, tak si pořídím knihy a budu je číst ještě minimálně dvakrát a budu chodit v tričku s vránou a nápisem I love you Kaz..."
Jestli můžu nějakou stránku opravdu vychválit, tak jsou to popisy. Z knihy dýchá ta temná, nepříjemná a špinavá atmosféra. Opravdu bych se ani na jedno místo z této knihy nechtěl podívat.
Příběh jako takový taky fajn. Já osobně nejsem vyloženě unešen, ale zklamaný taky ne. Klidně bych ho místy více urychlil, ale dobré.
Jsou tu dvě věci, které však nepřekousnu. Nevidím důvod, proč popisovat jednu situaci z vícero pohledů, když vám ty pohledy předají úplně to stejné. Nic navíc. Mě to stačí říct jednou.
Ten největší problém jsou ale postavy, protože jenom 3 z 6 jsou za mě použitelné. Nina, Wylan a Jesper? Skvělý! Inej je extrémně meh postava, která tam je primárně proto, aby někdo uměl obměkčit Kazovo srdce. Mathiasův jediný charakteristický rys je, že miluje Ninu, a tam to taky končí. Jednou z nejhorších postav pro mě ale navždy bude Kaz. Vím, že tu zase půjdu hodně proti proudu, ale mně tak strašně moc vadilo neustále poslouchat, jak je chytrý, bystrý, naprosto nejvíc geniální a nevím co, když to tak podle všeho ale nevypadá. Kaz vždy něco vymyslí a vyřeší, jenže my ani jednou nevidíme to, jak k tomu přišel. Mně nebyl doteď předložen ani jeden přímí důkaz, že by byl opravdu tak geniální, kromě toho, že mi to autorka prostě řekla, což mi u postavy, jejíž jediným charakterem je genialita, prostě nestačí.
Takže souhrnně – katastrofa to určitě nebyla, ale spokojený nejsem. Kaze jako postavu prostě nikdy nepřekousnu.
Druhý díl mě bavil stejně jako první. Jak někdo napsal již v prvním díle, představoval jsem si je o něco starší a to lépe sedělo jejich schopnostem a myšlení.
Člověk se ani chvilku nenudil a Kaz Brekker opět rozehrál, se svým týmem "šachovou partii" proti svým nepřátelům. A že to byly těžké váhy jsme už zjistili v předchozím díle.
Jak to vše dopadlo? Doporučuji si přečíst, protože to za to opravdu stojí.
Kaz opět nezklamal a tento díl svým tempem i zvraty předčil první knihu. Při čtení jsem rozhodně cítil více napětí a očekávání, kdy jsem i několikrát zapochyboval, zda zůstanou esa na straně vran. Popravdě jsem i zanadával nad tím, jak to Kazovi zase nevyšlo, abych vzápětí zjistil, že jeho plán sahal dál, než může člověk vůbec udělat tahů v šachové partii. Pořád v sobě mám určitý obdiv vůči Kazově rozporuplné postavě, která je plná paradoxů a přitom se mi zdá ze všech nejvíce reálná.
Co se týče samotného konce, kdo by si neužil počíst si o zničení hlavního nepřítele způsobem, ze kterého vás též zamrazí. Poslední kapitoly však působily chlácholivě a nechají čtenáře pomalu vstřebat emoce vítězství i smutku z konce příběhu.
Po zběžném přečtení recenzí jsem se těšila na díl lepší, než byl předchozí... A pak přišlo zklamání. Některé pasáže knihy jsem se doslova nudila, jiné ubíhaly poměrně svižně. Kapitoly z pohledu Wylana a Jaspera byly rozhodně ty slabší. Bohužel, nejpozději v půlce knihy jsem přestávala věřit, že by Kaz byl takový mastermind, co dokáže plánovat 20 kroků dopředu oproti všem protistranám. Když si to spojíte s údajným věkem členů Kazova gangu (průměr 17 let), to už snad ani nejde jinak, než se přinejmenším pousmát. Ano, finálních cca 80 stran mělo spád, zajímavé zvraty. Bohužel, přes ten častý pocit nucení se ke čtení další strany se nemůžu přenést.
(SPOILER)
Musím říct, že pozitivně hodnotím i fakt, že to autorka nenatahovala na "oblíbené" 3 díly, ale napsala svižné 2. A to říkám i přesto, že miluju její svět a celou partu hlavních hrdinů.
SPOILER
Byl to velmi promyšlený zločin plný intrik, z nichž některé vypadaly na povrch až na konci. Pekkovi jsem strašně přála jeho bezesne noci a konec jaký dostal, byla jsem šťastná, že Kaz má svoji pomstu.
Jenom teda.. Jak řekl myslím Jesper -"přežít měli vsichni".
Tuto smečku lumpů mám raději než Alinu. Jen bych je udělala starší ,protože mi takové zkušenosti a dovednosti nesedí k tak nízkému věku.
(SPOILER) Druhý díl navázal přesně tam, kde jsme v prvním skončili. Nečekejte tedy žádný pozvolný rozjezd, jako tomu bylo u Šesti vran. Jízda od první do poslední stránky, kterou jsem si užívala plnými doušky. Na jednu stranu mě mrzí, že série měla jen dva díly, na tu druhou je ale pravda, že bych se u pokračování hodně bála uvěřit Kazově genialitě a štěstí. Každopádně oba díly byly naprosto skvělé a určitě si od autorky přečtu i sérii Griša. Sice mi tam budou chybět mé oblíbené postavy, ale Grishaverse byl super! Co se týče konce, za ty dva díly jsem si ty kanálový krysy z Barrelu tak oblíbila, že mi to vůbec nepřišlo kýčovité, i když to parametry mělo. Za mě opravdu skvělá série.
Prohnilé město je kniha, která slibuje temnou a nekompromisní dobrodružnou jízdu v podsvětí korumpovaného města. Příběh nás zavede do světa Kaze Brekkera a jeho společníků, kteří se vydávají na odvážnou cestu za velkou odměnou. Bohužel se brzy střetnou s intrikami a zradou, která ohrožuje jejich plány. Ačkoli má kniha zajímavý základní příběh a prostředí tak mě to moc nebavilo. Některé kapitoly byly za mě zbytečně zdlouhavé. A kniha jako taková by klidně mohla mít o 100 stran méně. Hodnotím to průměrně, protože příběh neurazí a nenaštve, ale ani si z něj nesednu na zadek je pravda, že někdy to bylo dost napínavé, ale taky jsem měla někdy pocit, že bych nejradši přeskočila stránky. Ještě popřemýšlím jestli si přečtu od autorky ještě nějaké další knihy, protože třeba na Grišu jsem hodně zvědavá.
Dost mě překvapilo, že se autorce povedlo udržet vysokou laťku z Šesti vran. Kazova parta mě neskutečně bavila i napodruhé. Příběh je velmi dobře členěn a téměř po každé kapitole jsem měl touhu hned číst dál. Děj má skvělý spád plný zvratů, který je občas přerušen nějakým flashbackem. Backstories jednotlivých postav jsou vesměs zajímavé a vhodně dané postavy tvarují. Možná tady ovšem bylo flashbacků až příliš. Jsem rád, že se tentokrát autorka s akcí v závěru dokázala udržet na uzdě a nepůsobilo to tak neuvěřitelně, jako v předchozím díle. Na můj vkus byl závěr teochu moc přeslazený, ale to jsem ochoten v rámci žánru odpustit. Je až k nevíře, jak moc se tahle série autorce povedla, na rozdíl od klišovité a křečovité Griša trilogie.
Prohnilé město je oproti Vranám daleko dynamičtější, spousta nečekaných zvratů, vždy máte pocit, že už víte a najednou je všechno zase jinak. A nezbývá než obdivovat Kazovu genialitu, potažmo autorčinu.
Za mě skvělá kniha od které se nešlo odlepit.
Séríí Šest vran si to u mě autorka o něco vylepšila, protože po zkušenosti s Grišou a Wonder Woman jsem si nebyla jistá jestli od ní chci něco číst. Umí totiž vymyslet skvělý svět, ale její styl psaní mi úplně nesedí.
Oceňuji systém, který autorka pro svoje knihy vymyslela, ať už ten magický nebo ten „politický“. Rozdělení Grišů a pravidla panující mezi gangy či obchodníky v Ketterdamu jsou opravdu zajímavé. Stejně tak informace o jednotlivých národech a zemích, které zde dostaneme.
Postavy jsou velmi dobře vykresleny a přesto, že někdy jsou na ránu a jednají trochu zvláštně tak si čtenáře dokážou získat. I u tohoto dílu bych měla výtku k tomu, že jednání hlavních hrdinů zcela nesedí k jejich věku.
Děj je občas trošku chaotický, ale to je celý život v Barrelu takže mi to nepřišlo až tak hrozné. Bohužel chvílemi jsou jednotlivé situace zbytečně překombinované což ve mně vyvolávalo tendenci se plesknou do čela a říct si „A tohle je tu jako proč?“. Určité situace se to trošičku opakovali, ale musím uznat, že autorka uměla i překvapit.
Jeden ze závěrečných zvratů jsem opravdu nečekala a jen málokterý autor má odvahu něco takového udělat. Takže za to celkem plusové body. Závěř knihy nechává spoustu otevřených možností jak na příběh navázat takže jsem zvědavá zda toho autorka nějak využije.
Každopádně znovu musím vyzdvihnout grafické zpracování knihy, které je prostě skvělé.
Knihy od Leigh Bardugo naprosto zbožňuji! Druhý díl Šesti vran je stejně tak chaotický, akční a dokonalý jako ten první. Knihu jsem měla přečtenou snad do dvou dnů, a vůbec toho nelituji :)
Tuto knihu jsme si četli po večerech nahlas s mým synem a moc se nám líbila, velmi rádi jsme četli pokračování fantastických Šesti vran. Kniha je dlouhá, ale dvakrát se směr změní a napětí se dá krájet. Souboje s Dunjašou byly skvostně podány. Kdyby byl třetí díl, určitě zase budeme číst.
Musím se přiznat, že po prvním díle mě tahle kniha trochu zklamala. Neříkám, že byla špatná, ale na první díl zkrátka nemá.
Příběh byl místy až moc předvídatelný a některé postavy (např. dunyasha) mi přišlo, že se objevily z ničeho nic, protože se tam autorce prostě líbily. Ale jak už jsem řekla, špatné to nebylo.
(SPOILER)
Neříkám, že se jednalo vyloženě o špatnou knihu - začala moc dobře a měla jsem velká očekávání (asi tak jako jsem od 1. dílu nečekala nic), ale nakonec jsem byla velmi zklamaná. Ano, oddech to byl (když jsem zrovna nepřevracela oči "co to zase vymyslela" a "proč to zase dělaj") a docela i zábava (když pominu "už ať to dočtu").
Očekávala jsem, že kniha bude mít spád, že se budu bavit a bude to hezky plynout a ubíhat, pravda byla taková, že jsem se víc nudila pasážemi, které pro mě nebyly zásadní a taky tím, kolikrát autorka hodila hrdinům klacky pod nohy jen proto aby šlamastyku, do které se tak dostali, vyřešila opět stejným nečekaným zvratem v událostech, který byl jen velmi málo uvěřitelný - deus ex machina nevyřešitelných situací
Kostra příběhu tak vypadala asi takto: máme plán na záchranu - záchrana se povedla - máme plán na zničení svých nepřátel - odhalil nás a málem jsme umřeli - máme nový plán - ale moji lidi chtějí i další věci, kromě ničení nepřátel - to nevadí vymyslíme to jinak - máme plán - odhalili nás, málem jsme umřeli - máme nový plán - čtenář si myslí, že jim zase nevyšel ALE přijde informace, kterou nevěděl, ale která nedává moc smysl - konečně se dostáváme do finále - umírá vedlejší postava, kterou jsem neměla ráda a ani to se mnou nehnulo - nemastný neslaný konec, který odpovídal kvalitě druhé knihy, ale naprosto ponižoval příběh knihy první.
Ale jo, proč ne. I když už překombinované. Ale dokonce ani totální happyend se nekonal a konec lehce otevřený - plus body. Protivníci hloupli, hrdinové byli ještě dokonalejší, akce na mě příliš přesně vypočítaná a přehnaně stupňovaná. Ona i ta fantasy musí být "uvěřitelná". Ale účel úniku, zábavy a rozptýlení plně splněn.
Tak tohle bylo naprosto dokonalé!
Už dlouhou dobu se mi nestalo, že bych měla potřebu knihu tahat všude s sebou a číst každou volnou minutu.
Prohnilé město mi vzalo dech a já vlastně lituji, že jsem ho přečetla tak rychle, protože co teď se životem, že? Xd
Vím, že ať už teď šáhnu po jakékoliv knize, tak ta se této prostě nevyrovná.
Prohnilé město je maximálně čtivé. Pořád se tam něco děje, žádný hluchý pasáže. Líbilo se mi, že jsem vůbec nedokázala předvídat, co se stane v příští kapitole, natož abych tipovala konec.
Postavy jsou všechny sympatické, ale to už byly i v prvním díle, co si tak pamatuju. Celou šestku jsem měla ráda. Autorka si s každým z nich vyhrála. Všichni jsou jedineční a uvěřitelní. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo mládí hrdinů. Klidně by nevadilo jim pár let přidat.
Další, co působí velmi propracovaně, je prostředí. Přijde mi, že s každou další knihou je ten svět lepší a lepší. Troufám si říct, že jsem toho už přečetla dost, no a kdybych měla vybrat nejkvalitnější fantasy svět, tak zvolím právě grishaverse. Takže tak.
Prohnilé město je dost zamotaná kniha, čtenář musí být v pozoru každou stránku, nesmí odpočívat :D Zároveň se předpokládá znalost prvního dílu a trilogie Griša. Zvlášť ten první díl je důležitý. Pokud jste ho nečetli, tak se v knize vůbec nebudete orientovat.
Přiznám se, že já jsem ho četla před lety. Něco jsem si pamatovala, ale detaily se mi z hlavy přirozeně vykouřily. Při čtení Prohnilého města jsem toho litovala a nadávala si, že jsem si druhý díl měla přečíst hned po vydání a ne tak dlouho vyčkávat xd
Štítky knihy
napětí intriky tajemství fantasy Enemies to lovers
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Celá série mě naprosto uchvátila.
Zkorumpovaný Ketterdam, grišové, čáry i mistrně vykonstruované plány mě bavily. Moc jsem fandila Kazu Brekkerovi a jeho partě, chtěla jsem ať se pomstí a získají to co jim bylo ukradeno. Protivnící nejsou žádná béčka a zdá se, že se proti našim hrdinům spiklo celé město. Prostředí je barvité, plné křivolakých, špinavých uliček. Tak nějak si představuji Londýn z dávných časů.
Mám jedinou výtku - některé skutečnosti se opakovaly a vysvětlovaly stále dokola.