Šestapadesátý
Karel Ptáčník
Román se odehrává v roce 1956 - doznívání stalinismu, maďarské události a to vše mezi funkcionáři i prostými lidmi. Třetí díl volné trilogie. 1. Město na hranici, 2. Noc odchází ráno, 3. Šestapadesátý. 22-130-67
Přidat komentář


Poslední díl bruntálské trilogie se povedl. Odehrává se v dramatickém roce, kdy došlo k povstání dělníků v Poznani, následně v Maďarsku a do toho ještě doznívá stalinismus. Román velmi odvážně zobrazuje neveselou dobu a zoufalství komunistické diktatury. Hlavní postavy jsou velmi propracované a ač má každá z nich v kapse rudou knížku, nejsou všichni vyložení záporáci, jen si nedovedou život bez komunistického zřízení představit. Pro představu, jak to v neblahých padesátých letech v Československu vypadalo, je tahle kniha ideální.
Citace: "Když držíš hubu," řekl, "tak to z tebe nemůže ven. A čím dýl tu hubu držíš, tím je to horší." Obrátil se k Vajdovi. "Jak dlouho museli držet hubu v Maďarsku?"


Mně se tenhle třetí díl komunistické trilogie líbil, autor , dá se říci, i odvážně popisuje události i jednání stranických funkcionářů, kteří po smrti Stalina tápají a vlivem maďarských událostí mají i obavu o vývoj v naší republice. Vajda to bohužel nezvládl, což mě docela mrzelo - konec byl "drsnější" a otevřenější a je pravda, že kniha je na svou dobu vydání odvážná a zřejmě v roce 1966 nebyla strana tak bdělá a "pustila" ji mezi lid.


Výborné, závěr trilogie se vyloženě povedl. Na to, že kniha vznikla v roce 1966 byla tedy velmi odvážná, otevřená a kritická k tehdejšímu režimu a jak bylo napsáno, divím se taky, že pan Ptáčník neskončil v Jáchymově. Zaujal mě i styl psaní, kde kapitola popisuje vždy vnitřní myšlenkové pochody a výstřižek života ve městě jedné z postav a ještě při tom dochází k prolínání současnosti a vzpomínek, chvilinku jsme si zvykal, ale potom tento sytl umocní zážitek z četby. A že je pan Ptáčník skutečně PAN spisovatel svědčí i nádherná scéna nočního milování Honzíka s Katkou, přiznám se, že v tomto politicko-psychologickém románu jsem něco takového nečekal. Naštval mě Vajda, celou dobu jsme mu fandil a za sebe můžu říct, že mě na konci fakt hodně naštval, bohužel...
Knihu doporučuju, je třeba si doby nedávno minulé připomínat a poučit se z nich.


Podle mého názoru nejlepší kniha z trilogie, přesto jsem trochu zklamaný ze závěru, který vyšuměl tak nějak do ztracena. Přesto vysoce oceňuji zobrazení lidských osudů v dané době, to je pro mě jedna z nejdůležitějších hodnot knihy.
Podobně jako jsem psal u předchozí knihy Noc odchází ráno, divím se, že Ptáčníka nezavřeli. Ukázal v celé nahotě, jak komunistický způsob vlády křiví charaktery a vytahuje do popředí lidi neschopné (Lojza) a všehoschopné (Vejvoda). Abych citoval Ptáčníka, str. 354: "... je mi z vás na blití. Soudruzi!"


Kniha mě dost zklamala.Čekal jsem návaznost na předchozí díly,které byly dobré.Ale tady asi autor už nevěděl co s tím a také asi vlivem cenzury psal jen to,co si myslel,že mu projde.Z knihy se tak stala velice nudná záležitost.Vypadalo to jako kdyby se nedalo vůbec žít,protože všichni měli strach vycházet na ulici a cokoliv říkat,protože by je někdo okamžitě udal a nebo zavřel.


Mimo jiné popis toho, jak ideová oddanost je "nejlepší" kvalifikace pro zastávání jakékoliv funkce...a musí ta oddanost být navíc slepá.
Autorovy další knížky
1986 | ![]() |
1987 | ![]() |
1967 | ![]() |
1969 | ![]() |
1962 | ![]() |
Pro mě je tahle trilogie jako zjevení.Jak tohle dílo mohli nechat komunisti být.